Dějiny 20. století se před deseti lety s konečnou platností uzavřely a dnes je můžeme konečně zkoumat s odstupem. Když lidé stáli na jejich počátku, patrně nikdo netušil, že lidstvo vstupuje do nejstrašnější etapy své historie, jíž padnou za oběť desítky milionů nevinných obětí. Ten, kdo minulé století přežil, se musel s novou naléhavostí...

ČÍST DÁL »

V období let 1989-2000 se země východní a střední Evropy vyhnuly většině těžkostí, jež jim byly předpovídány. Přešly k demokratickému systému a tržnímu hospodářství – zdaleka ne bezbolestně, ale v relativně pokojné společenské atmosféře. Jak lze tento úspěch vysvětlit?

ČÍST DÁL »

Publikovaný text byl jeho autorem přednesen při zahájení konference „Europe at sixty: 1949-2009″, uspořádané dne 20. listopadu 2009 Metropolitní univerzitou v Praze.

ČÍST DÁL »

Oblečen v černém saku a u krku rozhalené černé košili a hovoříc přímo do kamery s letním pobřežím za zády, vypadá ruský president Dmitrij Medveděv každým coulem jako moskevský mafián trávící horký letní víkend mimo město.

ČÍST DÁL »

Myšlenka „dobrého charakter“ zní staromódně a moralistně, může však být klíčem k některým našim nejzapeklitějším sociálním problémům. Politici napříč spektrem si to začínají uvědomovat.

ČÍST DÁL »

Pokud v 10. století pod vlivem myslitelů jako al-Fárábí skutečně nějaká forma islámského osvícenství existovala, pak byla v následujícím století pohřbena. Filosofie k hlavnímu proudu islámu nikdy nepronikla. „Osvícení“ myslitelé jako Averroes byli v arabsky mluvícím světě naprosto zapomenuti.

ČÍST DÁL »

Zatímco rok 1917 zastihl Rusko v jeho kulturním rozkvětu, post-sovětská inteligence nebyla schopna zformulovat žádnou liberální vizi a produkovala jen plytké umění. Žádný div, že Putin byl schopen využít nostalgie po sovětské „velikosti“.

ČÍST DÁL »

Nový rok letošního roku připomenul padesáté výročí Castrova režimu. Sdělovací prostředky to zaznamenaly, Castrovi apologeti to oslavovali a ti, kdo přežili, si na třech kontinentech připomněli oběti režimu a zkázu dříve vzkvétající společnosti.

ČÍST DÁL »

Únor 1948 určitě nelze označovat za nevyhnutelný důsledek mezinárodněpolitického vývoje za druhé světové války ani vývoje v jejím posledním stadiu. Je potřeba hledat silné domácí příčiny procesů, které vedly k únorovému rozuzlení roku 1948.

ČÍST DÁL »

Ke konci šedesátých let se zdálo, že Spojeným státům pomalu dochází dech. Odhodlání a vysoké nasazení let čtyřicátých a padesátých, které nejprve vrátilo čerstvě navrátivší se americké vojáky zpět do Evropy, prosadilo Marshallův plán a nakonec Ameriku zavedlo do Koreje a Vietnamu, se obrátilo v deziluzi.

ČÍST DÁL »