Zdravý rozum napovídá, že lidé, kteří vyznávají náš životní styl, se budou integrovat snáz. Průměrný občan Slovenska se integruje lépe než průměrný občan Somálska.
Európsky sociálny model vznikol s predpokladom, že vláda môže prerozdeľovať peňažné sociálne dávky a služby bez toho, aby poškodila sociálne podhubie spoločnosti.
“Těmi základními lidskými právy jsou právo na život, svobodu či legitimně nabytý majetek. Tato práva jsou svobody osob, nikoli privilegia skupin. Jsou dobře a dostatečně vyjádřeny v naši Ústavě a Listině práv a svobod.”
Eurofilové i euroskeptici měli donedávna jednu jistotu: EU sama sebe dvakrát ročně uložila k ledu. Pokud se neobjevila událost typu rusko-gruzínského konfliktu, klesala míra unijní aktivity vždy o Vánocích a v létě. Letos je tomu jinak.
“Vždy budu doporučovat rozšíření svobod občanů, nikoli jejich zúžení; stejné svobody pro všechny, nikoli speciální privilegia pro některé.”
Gilles Kepel a Philippe Roman ve svém textu porovnávají britské a francouzské zkušenosti se soužitím s imigranty muslimského původu, jež se mohou stát zdrojem poučení jak pro Spojené státy, tak pro další vyspělé země.
Nový poradce premiéra Nečase pro lidská práva se ještě nestačil chopit jemu svěřeného úřadu a už v řadách české levice zavládla panika. Z intenzity, s níž čeští levicoví intelektuálové troubí na poplach, se dá usuzovat, že se Petr Nečas rozhodoval při výběru svého poradce správně.
Eurobarometr nedávno odhalil, že 54 % Španělů věří, že „bez eura, s pesetou, bychom byli schopni čelit hospodářské krizi”. V eurozóně jako celku tento názor zastává jen 45 % respondentů.
O nenormálnosti evropské sebekritiky jsem začal přemýšlet v době, kdy vznikla doktrína, podle níž za zaostávání zemí třetího světa je odpovědný Západ. Sebekritický proud dále přiživili francouzští i jiní evropští politici a intelektuálové ve svých reakcích na zničení newyorských Dvojčat a posléze na atentáty v Madridu a v Londýně.
