Ryszard Legutko, polský poslanec Evropského parlamentu a profesor humanitních věd, patří mezi nejvýznamnější současné konzervativní myslitele na světě. Jeho kniha Triumf průměrného člověka, jež nedávno vyšla česky, se setkala s velkým ohlasem u amerických paleokonzervativců. Tento znalec politické a antické filozofie v prosinci navštívil Prahu a v rozhovoru se mimo jiné věnuje problémům Polska,...
Liberální demokraté chtějí měnit model rodiny stejně jako komunisté tok sibiřských řek – vytvořit nový svět –, tvrdí ve své knize Démon v demokracii polský filozof Ryszard Legutko. Politický, kulturní i morální vývoj se v tomto tisíciletí natolik zradikalizoval, že je nutná vzpoura proti němu. Její náznaky se již objevují v USA i v...
Konzervatismus stojí na dvou pilířích. Primárně jde o postoj, sklon přemýšlet a jednat jistým způsobem v společenských a politických otázkách. K tomu přistupují jisté hodnoty, které do značné míry konzervativní postoj odrážejí. Konzervatismus na Západě vždy patřil ke konstitutivním politickým směrům s obecným cílem zachovávat jeho kulturní a duchovní podstatu. Dnes je však progresivně vytěsňován na okraj...
Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, pesimismem, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratné záhubě –, což odpovídalo náladě v Německu...
Esej Víta Horáka Návrat marxistů do Česka (LN 21. 5.) o kulturním marxismu je zajímavý, bohužel se do něj vmísilo pár omylů. Za prvé, Horák identifikuje kulturní marxismus s tzv. frankfurtskou školou 40.–60. let 20. století (Adorno, Fromm, Horkheimer, Marcuse, atd., dnes Habermas). Má pravdu v tom, že frankfurtská škola je hlavní představitelkou kulturního marxismu....
Některá témata jsou natolik ošidná, že je jaksi jistější se jim vyhnout. Migrační krize jich nabízí přímo přehršel. Otázka, která se nabízí skoro nejvíc, je samozřejmě ta, do jaké míry jsou lidé ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu schopni (navíc v takovém počtu najednou) integrace do evropské společnosti. Od takové otázky je ovšem jen krůček k myšlence,...
Přelom epoch – konec druhé světové války a zánik nacismu a začátek studené války a přetrvávání komunismu – vedl mnohé autory k hluboké a originální reflexi totalitarismu. Česká reflexe toho, co tady bylo do listopadu 1989 – až na jednu výjimku – chybí.
Americký filozof, lingvista a logik Noam Chomsky, který tento týden navštívil Česko, rozčílil nejednoho občana hostitelské země. Už jen tím, jak bagatelizoval osudy předlistopadových disidentů. Nepřeji mu nic zlého, ale Noamu Chomskému by prospělo, kdyby strávil tři měsíce v komunistickém vězení. Ne, nemuselo by to být ve stalinských 50. letech, stačilo by klidně za...
Je pozoruhodné, že mnoho českých občanů ani po čtvrt století zkušeností s parlamentní demokracií parlamentarismu příliš nerozumí. Parlamenty, volené sbory poslanců či senátorů, mají především tři role – zákonodárnou, kontrolní a reprezentativní. Ve stabilní demokracii je nejméně důležitou rolí parlamentu paradoxně ta zákonodárná – zákonů nemá být mnoho, nemají se často měnit a mají...
ČESKÁ POZICE zveřejnila rozhovor s profesorem politologie Petrem Drulákem, na který zareagoval Roman Joch. Dle něho je Drulák, který patří k demokratické levici, v hodnocení liberálního kapitalismu ještě velkorysý – chce jej reformovat, leč zachovat. Jeho souputníci z radikální levice jsou mnohem drastičtější – za všemožná i nemožná zla podle nich může “neoliberalismus”, který...
