Když mouchy létají nízko nad zemí, můžeme věštit déšť. Po světlých červáncích očekáváme vítr. Podobně jakmile se orgány EU dají do vyzdvihování principu subsidiarity a do vybrušování jeho úpravy, počítejme se s tím, že potřebují získat body u členských států a/nebo jejich občanů před významným kláním. Tak to fungovalo při prosazování Maastrichtské, Amsterodamské i Lisabonské...
Ano, vím, tento nadpis je poněkud přehnaný a vlastně nepravdivý. Zdaleka ne všichni republikáni volí v primárkách Donalda Trumpa a ještě není vůbec jisté, zda Trump získá nominaci, natož že vyhraje podzimní prezidentské volby. A rovněž je nepřípustná generalizace, že Evropané nechtějí EU. Platí pouze, že segment občanů, kteří se s EU neztotožňují, narůstá, a to...
V primárkách ve dvanácti státech USA 1. března zdrcujícím způsobem vyhrála u demokratů Hillary Clintonová a u republikánů výrazným způsobem Donald Trump. To dnes už ví každý. Ale co je za tím?
Evropská rada na zasedání 18.-19.2 přijala soubor ujednání, která jsou reakcí na požadavky britské vlády ohledně úpravy postavení Spojeného království v EU a reforem fungování samotné Unie. Vláda Davida Camerona tak přináší Britům cosi, co je představováno jako dohoda o nových podmínkách členství („renegotiation deal“).
Letošní první dvoje americké prezidentské primárky – 1. února ve státě Iowa a 9. února v New Hampshiru – se nesly ve znamení vzpoury uvnitř obou hlavních stran, Demokratické i Republikánské. U demokratů je jejím představitelem socialista Bernie Sanders, u republikánů miliardář Donald Trump a konzervativní senátor Ted Cruz.
Volební shromáždění v Iowě 1. února a primárky v New Hampshire 9. února byly jen začátkem dlouhé řady amerických prezidentských primárek v letošním roce. Samozřejmě, vítěze v obou stranách, Demokratické i Republikánské, určit nemohly, na to je ještě brzo, ale mohly určit, kdo už šanci nemá.
Ostře sledované primárky zatím proběhly ve státech dvou: v Iowě (1. února) a v New Hampshire (9. února). Můžeme tedy velmi opatrně bilancovat. Musíme mít však stále na vědomí, že se zatím jednalo jen o dva státy z padesáti. Zatím neznáme jejich vítěze u obou stran ani zdaleka, byť už asi víme, kdo z...
Nejdůležitější událostí roku 2016 budou americké prezidentské volby. Rozhodnou, zda tato zatím stále ještě supervelmoc světa obnoví své globální vůdcovství, anebo zda bude pokračovat ve své dosavadní spirále k irelevanci.
Začátkem roku v přírodní rezervaci Malheur ve státě Oregon samozvaná ozbrojená milice kovbojů a rančerů obsadila (prázdnou) federální budovu na protest proti výši trestu pro dva rančery, kteří založili požár na federální půdě. Řeknete si o nich „blázni“, případně „nebezpeční blázni“; tím ale nechápete danou situaci a ani Ameriku.
Po atentátech v lednu v Paříži v redakci humoristického časopisu a v židovském obchodě s lahůdkami jsem na tomto místě psal: „Evropané, kteří jsou islamisty a odjeli do Sýrie či Iráku bojovat na straně tzv. Islámského státu, po svém návratu do Evropy představují jasné a bezprostředně přítomné nebezpečí…
