Volební shromáždění v Iowě 1. února a primárky v New Hampshire 9. února byly jen začátkem dlouhé řady amerických prezidentských primárek v letošním roce. Samozřejmě, vítěze v obou stranách, Demokratické i Republikánské, určit nemohly, na to je ještě brzo, ale mohly určit, kdo už šanci nemá.
Průběžné skóre je takovéto: u demokratů autentický socialista Bernie Sanders šlape na paty neautentické Hillary Clintonové a u republikánů je stále favoritem populista Donald Trump před tvrdým konzervativcem Tedem Cruzem a šance, byť malé, mají ještě „konzervativec s lidskou tváří“ Marco Rubio a středopravý, kompetentní, leč nepříliš charismatický Jeb Bush.
Zajímavá událost, jež by nemusela zapadnout v zapomnění, neboť je sondou do duše současného feminismu, nastala před primárkami v New Hampshire.
Socialista Sanders je miláčkem mladých, vzdělaných, levicových, především radikálně levicových a sekulárních Američanů, hlavně těch bílých, tedy avantgardy americké levice. A podporuje jej i většina mladých levicových žen, což pochopitelně nese nelibě Hillary Clintonová, která se těší podpoře hlavně u starších, barevnějších a méně vzdělaných voličů levice; ale protože je názorově „pružná“, i u bohatých donátorů Demokratické strany.
Podpora mladých levicových žen Sandersovi štve Hillary o to více, že ona kandiduje takzvaně „za ženy“. Jenže chyba lávky, mladé levicové ženy preferují starého muže Sanderse.
A tak před primárkami v New Hampshire do kampaně zasáhla i kamarádka Clintonové, bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. „Naše“ česká Madla prohlásila, že „v pekle je místo pro ženy, které nepomáhají jiným ženám“. Jinými slovy, snad jen vtipem řekla, že ženy, které nevolí Clintonovou, skončí v pekle.
Co řekla, by bylo směšné, kdyby to nebylo tak hloupé. A hlavně, sexistické a urážlivé vůči ženám. Proč sexistické a proč urážlivé?
Urážlivé proto, že mladým ženám sugeruje, že nevědí, jak mají volit, že nemají dost rozumu na to, aby samy poznaly, co je pro ně dobré – a tudíž jim to musí někdo lepší, rozumnější a zkušenější poradit, totiž ona sama, Madla Albrightová.
A sexistické proto. No, prostě proto, že si představte situaci opačnou. Nějaký muž by řekl mužům: „Volte muže, přeci nebudete volit nějakou ženskou, dyť je to jen žena.“ Umíte si představit, co by se strhlo pak? Jaký výskot o sexismu a mužském sexistickém machismu? Řev feministek by byl tak ohlušující, že by snad i omítka na zdích praskala.
Jenže pokud to platí pro výrok mužský, platí to i pro výrok ženský. Pokud je feminismus vůbec o něčem, pak o rovnosti mužů a žen. Takže je-li sexistický výrok jeden, ten hypotetický o mužích, je sexistický i výrok druhý, ten Madlenky o ženách.
Jedná se o věkový zlom v americkém feminismu. Babičky jako Madlena a Hillary, které propadly feminismu, když byly mladé, tj. před půlstoletím, si myslí, že ženy mají být stádovitě za ženy – a to samé si myslí i ty feministky naše, které prosazují kvóty.
Naopak, mladé moderní americké levicové ženy mají vidění světa jiné: myslí si, že samy mají dost rozumu na to poznat, co je pro ně dobré; a hlavně chtějí politiku radikálnější, než jim nabízí babička Hillary.
Z toho teď profituje dědeček Sanders, romanticko-anachronický socialista, jehož politickým domovem je Švédsko Olofa Palmeho blahé paměti – tedy jiná země, jiný kontinent, a ehm, doba tak před čtyřiceti lety. Hlavními kandidáty americké levice, která o sobě tvrdí, že je „progresivní“, jsou dvě ideologické vykopávky. Jejím heslem tak může být: „Vpřed do minulosti!“
Inu, naděje pro Ameriku.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus
Z pohľadu zdravého rozumu máte určite pravdu, že Albrightovej výrok je sexistický. Pohľad lavicového liberalizmu alebo feminizmu však nie je pohľadom zdravého rozumu. V rámci tejto ideológie sú všetky menšiny, iné pohlavia ako mužské a iné kultúry ako západná preferované. Menšiny sú v nej chápané ako obeť útlaku, a preto sú touto novou ideológiou preferované. Keď nemoslim kritizuje moslima, je islamofób, xenofób, rasista alebo ultrakonzervatívec. Keď moslim vyzýva na zničenie západnej civilizácie, tak sa proti tomu nikto neozve. Neplatí už teda zásada rovnosti pred zákonom a pred súdnou stolicou zdravého rozumu. Príslušník menšiny si môže dovoliť viac než príslušník väčšiny, viac sa mu prepáči. Podobne aj žena si môže dovoliť výrok, ktorý keby ho vyslovil muž, by bol sexistický. Keď ho však vysloví žena, je plne korektný. Žena je vo feminizme braná ako súčasť utláčanej menšiny, a preto je z jeho hľadiska v poriadku, ak nejaká žena vyzýva iné ženy, aby volili na základe pohlavia. Ako inak by si mali ženy vydobyť primerané miesto v spoločnosti?
Osobne si nemyslím, že je feminizmus o rovnosti pohlaví. Je skôr skrytou snahou o vládu žien (alebo skôr feministiek), matriarchát. V minulosti boli ženy skutočne v spoločnosti utláčané. Historická logika však znie: otrok nechce zvrhnúť otrokára, aby nastolil rovnosť, ale aby sa stal novým otrokárom. Moderné ideológie a z nich vyplývajúca politická korektnosť sú podľa mňa jedným z nástrojov na presadzovanie skrytých mocenských záujmov feministiek a samozrejme aj iných moderných ideologických skupín.