Prvních 100 dní nového prezidenta Baracka Obamy uplynulo a co dělají republikáni? Osudem opoziční (menšinové) strany po zvolení nového prezidenta je vždy nezájem ostatních o ni.
Loni zemřel Samuel Huntington, americký politolog a autor knihy Střet civilizací. Krátce před jeho skonem uveřejnil časopis Commentary text, jenž s Huntingtonem ostře polemizuje: nabízí odlišný pohled na muslimský svět.
Súčasná svetová kríza je označovaná za najvážnejšiu od čias Veľkej hospodárskej krízy v medzivojnovom období. Toto prirovnanie je samo osebe dosť zlovestné.
Ještě předtím, než byl Barack Obama uveden do funkce prezidenta USA, představil své plány na obnovu americké ekonomiky, jež se, jak se později ukázalo, v posledním čtvrtletí roku 2008 propadla o 3,8 procenta.
Co všechno se člověk dozví od redaktorky veřejnoprávního rozhlasu na stránkách seriozního deníku E15? Že současný papež provedl sérii „hnědých” přešlapů a je něco jako nacistický dozorce Demjanjuk. A Pius XII.? To je rovnou „nacistický” papež.
Podle EU posílají evropské armády na zahraniční mise a do diplomacie málo žen. Ale to se má změnit!
V evropských otázkách totiž dlouhodobě postrádají politické elity, které disponují obecnou demokratickou legitimitou danou volbami, konkrétní demokratickou legitimitu pro další kroky v evropské integraci.
Barack Obama jako prezident začal tím, že projevil značný chlad vůči svým přátelům (Polsko, Velká Británie, Česká republika), a značnou vstřícnost vůči svým nepřátelům (Irán, Severní Korea).
Na EU vadí většině jejích odpůrců byrokracie. Mnohem závažnější je ale fakt, že není schopna vlastní sebereflexe.
Právě ve chvíli, kdy se vítězství Baracka Obamy zdálo jisté, padl na jeho obraz coby spasitele přebírajícího úřad prezidenta Spojených států stín politického extremismu šedesátých let 20. století. Obama udržoval dlouholeté přátelství s předními americkými levicovými teroristy, Billem Ayersem a Bernardine Dohrnovou.
