Barack Obama jako prezident začal tím, že projevil značný chlad vůči svým přátelům (Polsko, Velká Británie, Česká republika), a značnou vstřícnost vůči svým nepřátelům (Irán, Severní Korea).
Taky se osobně poklonil králi Saudské Arábie – země, kde jsou dívky bičovány za to, že byly znásilněny, a stařeny bičovány za to, že jim sousedé koupili jídlo.
Barack Obama jako prezident začal tím, že projevil značný chlad vůči svým přátelům (Polsko, Velká Británie, Česká republika), a značnou vstřícnost vůči svým nepřátelům (Irán, Severní Korea). Taky se osobně poklonil králi Saudské Arábie – země, kde jsou dívky bičovány za to, že byly znásilněny, a stařeny bičovány za to, že jim sousedé koupili jídlo (chápete, byli to muži-sousedé, nikoli rodinní příslušníci, a ta stařena byla s nimi – hrůza, hrůza – sama bez přítomnosti mužského rodinného příslušníka!). Poklonil se věru vrchnímu Saudovi převelice hlubokým předklonem; takovým, že si hleděl na špičky vlastních bot!
Proto otcové zakladatelé založili americkou republiku, proto Abraham Lincoln osvobodil černé otroky, aby jednou, až bude poprvé zvolen prezidentem Ameriky černoch, poklonil se králi Saudské Arábie jako otrok v serailu před svým sultánem?
Poté Obama nechal na latinskoamerickém summitu v Trinidadu sebe i Ameriku urážet od velkohubého venezuelského klauna Huga Cháveze a sandinistického prezidenta Nikaraguy Daniela Ortegy. Toho komunisty Ortegy, který v letech 1979-90 vládl v Nikaragui jako pro-moskevský diktátor.
Chávez Obamovi daroval tendenční knížku o všem tom zlu, co USA v Latinské Americe napáchaly (počínaje Kainovou vraždou Ábela a uvězněním Latinoameričana Carlose Solise v seriálu “Zoufalé manželky“ konče); a Ortega mu uštědřil 50 minutovou přednášku na téma totéž.
Reakce Obamy?
Chávezovi potřásl rukou a Ortegovi poděkoval za to, že jej osobně nevinil z nepodařené americké invaze v Zátoce sviní na Kubě v roce 1961 vzhledem k tomu, že se odehrála tři měsíce předtím, než se on, Obama, narodil.
Ha, ha, ha, a nyní se všichni zasmějme.
To má být nový washingtonský humor? To je vše, na co se Obama zmohl?
Skutečně neměl na to, aby se Cháveze alespoň položertem dotázal, jak úspěšně se mu daří přerod v doživotního prezidenta, jak úspěšně se mu daří perzekuovat opozici, a – na oplátku, mu taky daroval jednu knížku: např. vzpomínky bývalého kubánského vězně Armanda Valladarese “Proti vší nadějí“, ať si Chávez počte, jakéže to peklo na zemi připravil jeho dobrý kámoš Castro obyvatelům Kuby?
A Ortegovi nemohl alespoň poblahopřát k tomu, že tentokrát byl zvolen prezidentem Nikaraguy demokraticky; uštipačně mu zmínit, že je to zajisté lepší, než ta jeho komunistická diktatura v 80. letech; ocenit, že tentokrát – zatím – neprovádí genocidu indiánů Miskitů, jak to dělal v před těmi dvaceti, pětadvaceti lety; a neopomenout pochválit svého předchůdce v prezidentském úřadu Ronalda Reagana, díky němuž a jeho podpoře protikomunistickým nikaragujským bojovníkům za svobodu je teď v Nikaragui demokracie?
Tak nějak by totiž mluvil v dané situaci vůdce svobodného světa s ex-diktátory a neo-diktátory – pokud by to byl ovšem muž, nikoli jen nedochůdče.
A omlouvat se za Zátoku sviní, omlouvat se za pokus svrhnout tyrana Castra, který je posledních padesát let příčinou mizérie a utrpení milionů Kubánců, je jako se omlouvat za vylodění v Normandii. Jediná omluva, kterou americká vláda dluží za nepodařenou invazi na Playa Giron, je omluva oněm bojovníkům za svobodu, kterým na poslední chvíli tehdejší americký prezident odepřel leteckou podporu, bez níž neměli šanci na úspěch.
Barack Obama byl testován protivníky, či aspirujícími protivníky, a byl shledán jako lehká váha.
Jediné, čím se my ostatní můžeme alespoň trochu utěšovat, je to, že se z toho summitu s Chávezem a Ortegou nevrátil v triku s Che Guevarou. Něco mi říká, že byl by toho schopen…
I když se autor článku domnívá, že Obama se chová nepřátelsky k přátelům a přátelsky k nepřátelům, tak se zdá, že odezva ze všech stran (včetně spojenců) je naopak vůči jeho chování pozitivní. Není to pánové z Občanského Institutu trochu paradox? Co takhle spíše uvažovat nad názorem, že Obama se již nechová jako slon v porcelánu, což byla politika typická pro George Bushe a spol. a začíná stavět mosty místo zdí.
Nepopírám, je to možné, ale spíš se mi jeví, že po Obamovi bude v americké společnosti marasmus ještě větší, než v době, kdy Obamu Američasni zvolili.
***
Je příznačné pro tento web, že nereaguje na senátní vlastizradu – proč by taky, když Saša Vondra je jedním ze zrádců. Ale počítám, že globalizační neokoni (superevropa je pro ně docela vítaná) zde uveřejní nějaký rozumářský článek “s argumenty pro a proti” – představující “objektivitu”.
Možná, že USA díky dědictví otců přežije i Obamu.
Bohužel, bipolarita světa vzala za své a je docela možné (a dnes je už přeciž všechno možné) že rádi se utečeme pod křídla ruského medvěda před socialistickými USA, anebo v rámci bruselského SESRu ve spojení s Obamovými soudruhy podřežeme medvěda.
Nabízí se i řada dalších spekulativních kombinací, ale něco mi říká, že nejblíže pravdě bude mít jedno z proroctví: Rusko jako trestající meč Boží.
Vivat Brusel, vivat Lisabon, vivat Obama…, jezme, pijme, zítra tady nebudeme!
Několik dogmat: USA dávno nejsou takové, jakými je vidíte. Gorea ani Kerryho ještě nezvolili (vzpomeňte, co jste psali – že jsou tak leví, že jsou nezvolitelní). Obamu ano, ač je ještě levější. Americká společnost se dlouhá léta měnila, zatímco jste psali o jejich zahraničních aktivitách. Až se změnila. Bylo by špatné, kdyby nějak ovlivňovala svět.
Ale ona bude ovlivňovat svět, Obama stejně jako každý bolševik před ním, bude silou vyvážet revoluci. Komunisti u nás budou první, kteří budou chtít jeho radar.
Ale opakuji: I když Obama nějakým zázrakem padne, Amerika není co bývala. Je prostě jiná. Jaká? To by mělo být náplní Vašeho zkoumání poté, když jste to tak dlouho zanedbávali.