Násilnosti v ulicích, rabování, žhářství. Střety s policií, slzný plyn, střelba gumovými projektily. Vandalství, ničení soch. Vzájemné potyčky paramilitárních skupin radikální levice (Antifa, BLM) a radikální pravice („patriotické“ formace). Lidé nosí střelné zbraně na demonstrace a z nich do oponentů střílejí. Mrtvých už je nemálo.
Ve věku 87 let zemřela po boji s rakovinou jedna z nejvýraznějších postav Nejvyššího soudu USA – soudkyně Ruth Bader Ginsburgová. Její úmrtí znamená, že nadcházející předvolební týdny budou ve Spojených státech ještě chaotičtější a napjatější. Rozhodne se o složení Nejvyššího soudu možná na desítky let.
Když před čtyřiceti lety šéf čínských komunistů Teng Siao-pching nastolil kurz k tržním reformám, mnozí to vnímali jako pozoruhodný vývoj, který povede v Číně k prosperitě. Čína se tak měla stát zodpovědným partnerem v zahraniční politice a možná jednoho dne bude prosperující střední třída požadovat změny směrem k liberální demokracii. Ani po masakru na...
„O tom, jak budeme žít, rozhoduje politika domácí. O tom, zda vůbec přežijeme, rozhoduje politika zahraniční,“ řekl německý poválečný kancléř Konrad Adenauer. Má politika domácí vliv na politiku zahraniční? Nepochybně ano. Ale jak to bylo a je v případě Ameriky? Potažmo jak to bude, což americké spojence včetně Česka musí zajímat nejvíce?
Kulturní války patří k těm nejvíce emocionálním, bolestným a nenávistným. Týkají se charakteru a étosu společnosti; toho, jakou společností jsme a jakou chceme být. Amerika nyní prožívá válku největší a definitivní.
Nejen na to odpovídá konzervativní publicista a novinář Matyáš Zrno z Občanského institutu. Aktivisté podle něho neznají historii a boří sochy i těm, kteří bojovali proti otroctví. Média prý navíc přebírá skupina mladých, kteří likvidují svobodou diskusi.
Co budou lidé za nějakých třicet let (bude-li svět ještě existovat, což je sice pravděpodobné, ale ne samozřejmé) považovat za nejdůležitější událost první poloviny roku 2020? Ještě před dvěma měsíci bych přinejmenším připouštěl, že by mohlo jít o závažné prohloubení katastrofálního sucha, dalším přirozeným kandidátem je pochopitelně pandemie COVID 19. Obávám se však, že by...
Andrew Roberts je respektovaný britský historik, jehož předloňská biografie Churchilla (pro kterou jako první historik získal přístup například k deníkům krále Jiřího) je všeobecně oceňována jako nejlepší. Přinášíme proto přeložených alespoň pár jeho poznámek z rozhovoru pro The New Culture Forum, kde mimo jiné popisuje, jak byl šokovaný z poskvrnění sochy Winstona Churchilla a památníku padlým.
Smrt Afroameričana George Floyda, jemuž policista Derek Chauvin klečel více než osm minut na krku, rozpoutala v USA násilnosti. V Evropě vyvolaly také povzdech „to se může stát jen v Americe“. Je to ale mnohem složitější. Násilí bylo v dějinách USA, Evropy i celého světa. Lidská přirozenost je všude stejná a neměnná
S policisty v Americe to je skutečně někdy těžké. Vzpomínám si, jak sem stál s hlavou ke zdi a rukama nahoře kvůli hlasitému večírku na koleji, který by v Čechách nestál nikomu za řeč. Vzpomínám na spolubydlícího, který strávil dva dny v hromadné cele předběžného zadržení s těmi největšími kriminálníky za to, že si jedno děvče vzpomnělo, že tu pusu...
