Nejdůležitější událostí roku 2014 byla ruská agrese proti Ukrajině a anexe Krymu. Co bylo nejdůležitější událostí roku 2015? Odpověď je jasná.
Rok 2015 začal v lednu v Paříži teroristickým útokem a skončil v listopadu také v Paříži také teroristickým útokem. Mezitím zaplavila Evropu vlna imigrantů. Nejdůležitější událostí roku 2015 je islamistický terorismus a koexistence neislámské většiny s islámskou menšinou.
Mezi útokem na redakci časopisu Charlie Hebdo a sérií útoků 13. listopadu není morální rozdíl: byly to vraždy spáchané vyznavači té samé ideologie. Někteří sice nepovažují zavražděné redaktory časopisu za hrdiny (říkali, „nejsem Charlie“), protože mnohé jejich karikatury byly urážlivé; žádnou takovou „výtku“ vůči listopadovým obětem už nikdo nevznesl.
Lze uznat, že urážet to, co je pro někoho posvátné, je lidsky nezdvořilé a z hlediska občanského soužití kontraproduktivní. Ale ve svobodné společnosti větší prioritu než útlocit některých musí mít svoboda projevu, včetně karikujícího, jenž kritizuje i koncepty pro někoho posvátné. Nic nesmí mít imunitu od kritiky a žádné konkrétní náboženství či ideologie nesmí mít privilegium nebýt – na rozdíl od všech ostatních – kritizovány.
Imigrace z Blízkého východu do Evropy byla fenoménem, který nejvíce rozpoutával vášně v naší společnosti. A vedl k jejímu rozhádání na dva krajní tábory, z nichž jeden považoval ten druhý za fašisty a ten druhý své kritiky za vlastizrádce. To je vrcholně nešťastné; kvůli cizincům by se společnost neměla fatálně rozhádat a měla by si zachovat soudržnost. Navíc mediální hádka obou krajních táborů jako by přehlušila pozici centristickou: je dobré uprchlíkům pomáhat a špatné je démonizovat, ale to neznamená, že je musíme všechny přijmout. Naopak, lze jim zajistit bezpečný život v regionech jejich původu.
Žádná země nemůže přijmout počty migrantů, o kterých nerozhoduje sama, ale jen migranti samotní. Naopak, je nutno trvat na principu, že máme právo rozhodovat o svých příštích spoluobčanech, jejich počtech a kritériích jejich přijímání. Jinými slovy, kontrola hranic EU a zastavení migrační vlny jsou priority; až po jejich zvládnutí lze diskutovat o tom, jak nejlépe pomoct migrantům, kteří už v Evropě jsou.
I když v létě někteří sugerovali, že migrace je něco jako přírodní živel, který nemáme právo či možnost zastavit, dnes je tento mylný názor odmítnut a evropský konsenzus naopak říká, že je nutné vznik nové migrační vlny na jaře 2016 nepřipustit. Uvidíme, jak v tomto předsevzetí Evropa uspěje.
Schengen – náš národní zájem
Jedním z největších výdobytků EU je volný pohyb osob, tedy „Schengen“, a je českým národním zájmem jeho zachování. Zavedení hraničních kontrol by bylo krokem pryč od svobody a také nepříliš produktivním – teroristé by své zbraně pašovali přes „zelenou“ hranici mimo oficiální přechody. Efektivnější by byly namátkové kontroly na dálnicích uvnitř zemí, na předem neznámých místech a v neoznámených časech. To by bylo pro záchyt teroristů efektivnější než zavedení kontrol na předem známých hraničních přechodech.
Nic tak nediskreditovalo Evropskou unii a její instituce jako hloupý, bohorovný a nafoukaný přístup Evropské komise k uprchlické krizi. Tvářila se, že se nic neděje, a pak chtěla proti vůli států a jejich obyvatel uprchlíky přerozdělovat. V každé slušné parlamentní demokracii by současné Evropské komisi už dávno byla vyslovena nedůvěra.
Izraelská lekce
Pro nás, stoupence Evropské unie, je nutné si uvědomit, že k rehabilitaci evropských institucí v očích obyvatelstva nedojde, dokud trpaslíci jako Juncker a Mogheriniová nebudou nahrazeni skutečnými státníky. Na krizi reagovali jak? Mimo jiné návrhem segregace, diskriminace a značkování izraelského zboží ze Západního břehu! To už rovnou mohli navrhnout, aby na tom zboží byla velká žlutá šesticípá hvězda s nápisem „Jude“…
Neuvěřitelné, jak nějaký chorý mozek mohlo něco tak hanebného a skandálního vůbec napadnout. V situaci, kdy izraelská bezpečnostní kontrola nad Západním břehem garantuje, že Islámský stát tam neexpanduje a místní arabské obyvatelstvo nevraždí. A garantuje také, že žádní islamisté či migranti ze Západního břehu do Evropy neproudí. Izraeli bychom měli být jako Evropané za bezpečnostní kontrolu nad Západním břehem naopak vděčni.
A také se od Izraelců učit, jak žít s muslimskou komunitou v našich řadách, v níž velice malá, leč odhodlaná nenávistná menšina chce co nejvíc z nás zavraždit. A jak se před ní efektivně chránit. Je nejvyšší čas, aby se Evropa začala od Izraele učit a přestala ho démonizovat. Kvůli našemu vlastnímu přežití.
Záchrana projektu evropské integrace a obnova důvěry občanů v evropské instituce si však každopádně vyžadují, aby šašci jako Juncker a Mogheriniová co nejrychleji přišli o práci. Větší realismus než oni totiž v nejzásadnější otázce roku 2015 projevil …ehm, …Viktor Orbán.
LN, 29.12.2015
Je hezké, že se analyzuje ,ale přes média je to vždy jaksi ex post.To, že bude nenormální náhloučeni lidi v taborech po řadu let musi prasknout,Že masivní bombardování vyhání lidi z domovů muselo být známo rozvědká potažmo státům již dříve než došlo k masovém u exodus.
Tak jak je jistě na modelovano.Co přinese míchání vody s olejem a reakce většinové populace na jiné lidi obecně. PROČ SE OBCHÁZÍ NAZVAT VĚCI PRAVÝM JMÉNEM I S DŮSLEDKY.
Keby odišli „šašci“ Juncker a Mogheriniová, tak na ich miesto neprídu štátnici, ale noví „šašci.“ Slovo šašek v tomto prípade nie je úplne primerané, lebo šašek môže byť aj múdry a väčšinou je zábavný, čo o týchto ľuďoch neplatí. Na nich sa hodí skôr výraz hlupák, pretože oni sa vzdali svojho zdravého rozumu a nahradili ho politicky korektným myslením. Pred rokmi kandidoval za eurokomisára talian R. Buttiglione, ale nakoniec sa ním nestal, pretože politicky nekorektne označil homosexuálne správanie za hriešne. Juncker nie je v dnešnej EÚ nejakou anomáliou. Je to politik, ktorého presadzovala do funkcie najvplyvnejšia súčasná európska politička A. Merkelová, aj napriek odporu D. Camerona. Obávam sa, že dnes je lepšou kvalifikáciou na vrcholný post v rámci EÚ politicky korektné zmýšľanie než skutočné štátnicke kvality a zdravý rozum. EÚ je dnes preideologizovaná. Mohla by sa stať predsedníčkou Európskej komisie taká významná štátnička ako M. Thatcher? Odpoveď je jednoznačná: nemohla. Z ideologických dôvodov.
.. o přílivu uprchlíků ovšem země rozhoduje i dnes, svojí slabostí, vakuem, které je nasává
pokud se připojí i nulová tolerance k nezákonnosti, náročnost vůči všem, i uprchlíci zváží, co jim stojí za to
ktorý je skutočným štátnikom.