Diskuse

Příspěvků : 1 237 - Diskuse

  1. Mirek : 18.10.2009 v 21.23

    No, já samozřejmě nevím absolutně jistě, že ta odpověď existuje – protože abych to věděl absolutně jistě, musel bych do toho zahrnout i možnost své chyby, což nemůžu. Ale mohu říci: z toho, co vím a jak jsem schopen přemýšlet, plyne, že odpověď existuje a její struktura (či hlavní vlastnost) je tato. ze všeho, co vím, plyne, že (definitivní) odpověd existuje a že má strukturu, kterou jsem popsal. A že nikdy nemohu tvrdit (tedy jako člověk na Zemi), že jsem jí definitivně dosáhl, plyne právě z té možnosti chyby.

  2. Karel S : 18.10.2009 v 17.49

    Jak víte, že existuje definitivní odpověd? Odkud berete tu jistotu?
    ” jako člověk myslím nikdy nemůžete říci, že máte definitivní odpověď. ” Právě jste se ukázkově sebevyvrátil. Tvrdíte, že člověk nemůže mít definitivní odpověď a to tvrdíte definitivně.

  3. Pavel Majerák : 18.10.2009 v 17.21

    Zdravím,
    můžete mi říci, proč se OI nevěnuje problematice Lisanské smlouvy? Abych pravdu řekl, velmi mě to překvapuje.

  4. Mirek : 18.10.2009 v 9.03

    jako člověk myslím nikdy nemůžete říci, že máte definitivní odpověď. ale ta samozřejmě existuje: je to prostě taková odpověď, která integruje všechny argumenty a překoná všechna omezení našeho chápání a vnímání pravdy – a přitom bude pořád vyjádřitelná jazykem (nad touto úrovní ale může existovat i odpově´d jazykem nevyjádřitelná). Pokud jde o rozhodování třetího člověka mezi dvěma dalšími: samozřejmě dá za pravdu tomu, kdo ho přesvědčuje, případně nikomu, případně váhá. Pokud je soudcem, pak je samozřejmě mnohem víc vázán literou zákona a nemůže dát tolik průchod své intuici či mimorozumovému tušení pravdy.

  5. Karel S : 18.10.2009 v 0.50

    Je možná nějaká definitivní odpověď?

  6. Mirek : 17.10.2009 v 19.42

    žádného rozhodčího přece nepotřebujete. A nepotřebujete vůbec tvrdit “mám pravdu”, stačí “podle všeho, co vím a co jsem v této chvíli schopen chápat, mám pravdu”. Důvodů, proč se s tím druhým vůbec bavit, je víc – ten hlavní je, že argument, který v diskusi použije, vás může přesvědčit (tj., jste determinován jeho argument přijmout – rozumově vám bude dávat smysl víc než to, co jste si do té chvíle myslel. samozřejmě ani pak nebudete mít žádnou záruku, že je to definitivní odpověď.
    A pozor, netvrdil jsem, že člověk je určitě jen hmota. Determinismus se vztahuje i na hmotu i na ducha, prostě na cokoliv. “Kodaňskou” interpretaci kvantových jevů považuji za nesmysl, nejsou pro ni žádné důvody, které by pro ni svědčily a ona sama vlastně ani nic nevysvětluje.

  7. Karel S : 16.10.2009 v 0.31

    No pokud si myslíte, že člověk je pouze hmota a nic víc, tak rozum musí být funkcí hmoty. A hmota, jak je známo se chová deterministicky nebo je ještě možnost kvantových jevů, takže se hmota chová chaoticky. Vaše odpověď byla determinována (chaotikována¨). No a váš oponent, ve světle vašich předpokladů je taky pouze hmota, řekne že není jenom hmota. Tak byl determinován (chaotikován) k tomu, aby řekl, že není jenom hmota. Jak můžete tvrdit, že máte pravdu (o tom, že každý člověk je jen hmota¨)? Kdo to rozhodne? Snad někdo třetí? A ten bude determinován k jaké odpovědi?

  8. Mirek : 11.10.2009 v 12.38

    Protože se asi už nikomu nechce diskutovat k článku z konce srpna (“Bůh Existuje. To dá rozum”), kopíruju sem svůj příspěvek z diskuse k článku – dřív se myslím na webu OI nové příspěvky ke starým diskusím automaticky promítaly do všeobecné diskuse, ne?

    Vzhledem k tomu, že z těch Souzových argumentů se dá vyvrátit prakticky všechno, chci se spolučtenářů zeptat: chce se vám o tom vést diskusi? Nemám na to moc času a většinu protiargumentů lze snadno nalézt na netu, ale aspoň bych se znovu vyjádřil k jedné věci, ke které jsem se už na tomto webu myslím vyjadřoval a kterou Roman přesto stále argumentuje (má to asi od Fuchse): je to vztah determinace a poznání a tvrzení, že determinovaný člověk nemůže poznat, zda jsou jeho názory pravdivé, a proto by jimi ani neměl v diskusi argumentovat. Myslím, že tento názor vychází z nepochopení, co to vlastně determinace je. Odpůrci determinismu si představují vždy pouze determinaci uzavřenou: tedy, že nějaké skutečnosti určí můj názor na nějakou věc a ten už nemůže být ovlivněn žádnými rozumovými argumenty. Což zároveň znamená, že mezi determinanty odmítají započítávat rozum. Deterministická představa vychází z empiricky ověřitelného i logicky (a metafyzicky) zdůvodněného faktu, že nemohu chtít, co nechci, a považovat za pravdivé něco, co za pravdivé nepovažuji. To ale neznamená, že mě nemůže názor oponenta přesvědčit, zapůsobí-li na můj rozum (který je u člověka velmi silným determinantem – pravda, tato síla se může u různých lidí lišit). Zda na můj rozum zapůsobí, zda pro mě bude přesvědčivý nebo ne, o tom ale nijak nerozhoduji – naopak, má další rozhodnutí vycházejí z toho, zda mě tento názor přesvědčil nebo ne. Používáme ovšem společný jazyk a obdobnou strukturu myšlení, takže spolu můžeme komunikovat a naše postoje se mohou během diskuse hodně sblížit či dokonce splynout – ale dobře víme, že se tak neděje zcela a že si lidé své názory uchovávají a považují je za zcela rozumné, přestože jiní lidé pokládají za zcela rozumné něco zcela jiného. Je to ostatně dobře viděti i v diskusním fóru na tomto webu. Samozřejmě, v diskusi mohu dospět k tomu, že oponent mě už žádnými dalšími rozumovými argumenty oslovit nemůže. Pak teprve mohu učinit diagnózu a říct, že jeho důvody neplynou z rozumu, ale z nějakých mimorozumových postojů a zkušeností. Ale mohu se plést – mohu to být naopak já, jemuž jeho mimorozumové postoje a zkušenosti znemožnily pochopit a přijmout rozumové názory oponenta. Křesťanští diskutéři k této možnosti bohužel přidávají ještě další, kterou přitom aplikují mnohem více na své názorové oponenty než na sebe: že totiž zastávání nějakých názorů není chybou intelektuální či psychologickou, ale morální. Že jejich oponent v hloubi duše dobře ví, jak věci jsou (tak, jak si myslí oni sami křesťanští diskutéři), ale z morálně zavrženíhodných důvodů to odmítá. O tom, zda mé názory jsou či nejsou ovlivněny mimorozumově, prostě nemohu s absolutní jistotou rozhodnout ani já – ve chvíli, kdy tyto názory zastávám – ani mí názoroví oponenti: ale svůj nárok na pravdivost mých názorů o žádné mimorozumové vlivy neopírám. Prostě uvádím rozumové argumenty, které k zastávání nějaké pozice mám, a oponenti se snaží najít protiargumenty, které mě buď přesvědčují nebo ne. Nebezpečí psychologizace nebo moralizace diskuse je obrovské a kterýkoliv z těchto postupů ji jakožto oboustrannou diskusi zablokuje (může být ovšem stále užitečná pro toho, komu jeho oponent psychologické či morální nedostatky připisuje). Fakt, že své názory mohu měnit a měním na základě rozumových argumentů, které mě napadají nebo které mi říkají jiní lidé, prostě nijak neprotiřečí faktu, že moje reakce na tyto argumenty je determinována. Když o něčem říkám: “To je jistě pravda”, tak prostě říkám “Ze všeho, co jsem tom schopen zjistit a myslet, pro mě plyne, je to jistě pravda” (tj., podle mého chápání je vyloučeno – nejlépe rovnou principem sporu – že to pravda není). Důležité také je, že pravdivost či nepravdivost nějakého názoru není závislá na motivaci, s jakou jej nějaký člověk zastává: i když motivace může být zcela mimorozumová, sám zastávaný názor (a jeho rozumové vyargumentování, které zmíněná motivace potencovala) může být rozumově zcela OK.

  9. Jan : 10.10.2009 v 17.47

    Okamžitý úder na výrobu atomových zařízení v Iránu. Nediskutovat! Muslimové jsou agresivní nepřátelé evro-americké civilizace. Ve jménu džijádu mohou se dopusti jakékoliv nečestnosti proti “nevěřícím”.

  10. beta : 7.10.2009 v 11.03

    lide maji strach o střechu nad hlavou,vše rozkradeno ,vytunelovano,ovladnuto cizaky z ITALIE či RUSKA,fasady sice natřene, ale u každeho druheho domu HERNA,kapitalismus se vratil na uroven 19st.-tisice otroku z UKRAJINY jako dobytek navaženo rezatymi autobusy,mnohde ODBORY přisně zakazany-a mudrci z občanskeho intitu nas přesvědčuji,že to je ta slast -za kterou davy cinkaly kličema

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?