Dobrkskksk
Socialistická dělnická strana (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze utrpěla v komunálních a regionálních volbách ve Španělsku těžké ztráty a konzervativní Lidová strana (PP) ovládla řadu klíčových...
| czech | english |
Dobrkskksk
Spatřili jste v názvu tohoto textu slovo politika, a proto nemáte chuť jej číst? Vždy jste se starali o veřejné věci, ale dnes vás politika nezajímá, nudí nebo rozčiluje? Prožíváte rozčarování z politiky v míře, v jaké jste to ještě po listopadu nezažili?
V reakci na pozornost věnovanou spolupráci EDS a KDU-ČSL Matyášem Zrnem jsem se rozhodla šířeji zamyslet nad pravicovou a křesťansko-demokratickou politikou v dnešní Evropě a České republice a mém místu v ní.
Ústavní soud dne 10.9.2009 zrušil ústavní zákon 195 / 2009 Sb. ÚS své rozhodnutí založil na doktríně, podle níž naše Ústava není hodnotově neutrální – jak uvedl v odůvodnění svého nálezu. Pro srovnání přinášíme text napsaný k 10. výročí existence ČR.
A nyní pointa tohoto blogu: Ústava jasně říká, jak lze rozpustit Sněmovnu. Tři pětiny poslanců a senátorů si však (de facto) řeklo: „My víme, co říká Ústava, ale my Ústavě říkáme: ‚Fuck you!‘
Evropské rozvody, státní podpora feministickým organizacím, kvóty pro ženy, mezinárodně uznané právo na potrat, registrované partnerství a sexuální výchova – toť vskutku pozoruhodný program lídra KDU-ČSL v hradeckém kraji Jany Hybáškové.
Představte si jednu nechutnou, nepřizpůsobivou, „sociálně vyloučenou“, línou, drzou rodinu, která si žije nad poměry. Dostane „skvělý“ nápad: „vezme“ si víc od druhých. Kradla vždy, ale teď bude krást ještě víc.
Dostali jsme dopis. Od Mirka Topolánka, předsedy ODS. Vyzývá v něm nás, tedy Občanský institut, stejně jako řadu dalších pravicových subjektů této země, ke spolupráci.
Ministři pro lidská práva mají v této zemi zvláštní dar naštvat drtivou většinu lidí. Snaha pomáhat obětem diskriminace je chvályhodná… jenže to nějak neumí vzít za ten správný konec.
Proč tedy musel být zákon přesto schválen? Na tuto otázku neumí nikdo pořádně odpovědět – nepočítáme-li fráze typu „Brusel to po nás žádá“. Nelze se tedy divit námitkám kritiků, že účel normy je především ideologický, nikoli právní.
