Někdo mluví o antropogenetickém principu, jiný – jako Paul Davies, fyzik, matematik a astronom z Cambridge a Adelaide -vnímá ve vesmíru „za hrubou hmotou něco silného, jemného a nepostižitelného, ba elegantního a krásného“. V různých formách je i v Evropě a v ostatním světě živá debata o „inteligentním plánu“, která se prudce rozpoutala v USA.Někdo mluví o antropogenetickém principu, jiný – jako Paul Davies, fyzik, matematik a astronom z Cambridge a Adelaide – vnímá ve vesmíru „za hrubou hmotou něco silného, jemného a nepostižitelného, ba elegantního a krásného“. V různých formách je i v Evropě a v ostatním světě živá debata o „inteligentním plánu“, která se prudce rozpoutala v USA. Četní vědci jsou přesvědčeni, že přítomnost člověka ve vesmíru není náhodná a nevyplývá z evoluce jako z nějaké loterie. Řekli to mnozí profesoru Caes Dekkerovi, holandskému molekulárnímu fyzikovi na univerzitě v Delftu, který shromáždil jejich názory, ale i další, v knize „Mimořádná štěstěna nebo zřejmý plán?“. V Holandsku však po vydání této knihy vzplála zuřivá polemika: antropický princip je pro neo-darwinisty úplné rouhání.

Mezitím také genetik institutu Max Plancka v Kolíně nad Rýnem Wolf Ekkehard Loennig vzbudil velkou pozornost, když vyložil nová vědecká pozorování, která uvádějí v pochybnost postupný proces Darwinovy teorie. Darwin předpokládá, že evoluce produkovala velmi pomalý vývoj, avšak Loennig tvrdí, že „v rostlinách a živočiších navzdory masivnímu a stálému toku změn, základní genetické procesy a prvotní molekulární charakteristiky, jak se zdá, zůstávají stabilní více než 3,5 miliardy let. A nadto zkameněliny opravňují myšlenku, že se samovolně a náhle objevily nové formy života (spíše než jejich příchod nesčetnými malými krůčky podle Darwinova modelu) a po nich došlo v mnoha případech ke stejně náhlému a samovolnému vyhynutí větších forem života v různých časových údobích“.

A k tomu kritická analýza: „Jak připustil právě nedávno učitel systematiky na Harvardské univerzitě Ernst May tato konstanta (stasis – neproměnná veličina) životních forem, jež odporuje silně dynamickým genomům (soubor genů organizmu v chromozomech buněčného jádra), představuje jeden z nejpalčivějších problémů pro moderní biologii evoluce. A vyžaduje důkladné vysvětlení. Italský genetik Dell´Aglio dodává: „Jako mnozí badatelé myslím, že různá fakta a argumenty bojují pro tezi nezmenešitelné složitosti (kterou zastává Michael J. Behe), jež ve spojení se specifickou složitostí (William A. Dembski) charakterizují určité základní biologické systémy a může poskytnout „ne-postupné řešení problému“.

Krátce – diskuse, jež probíhají v USA (kde Behe a Dembski zastávají, že některé systémy, pro svou složitost nemohou být považovány za výsledek evoluce) se v Evropě obohacují o nové podněty. A i když chybí přímé vědecké podněty jako ty, které ozřejmil Loenning, logické závěry a filozofická dedukce nutí mnohé k „inteligentnímu plánu“. Američan Philip Larey, profesor lateránské univerzity v Římě, důkladně prostudoval tuto debatu, jak v Evropě tak za Atlantickým oceánem, a zdůrazňuje, že je diskusi nutno brát vážně, protože i v Evropě se kladou otázky: „Je-li Darwinova teorie logický důsledek, totiž dedukce, proč je považována Darwinova domněnka za vědeckou, zatímco hypotéza „inteligentního plánu“ má být považována za nevědeckou?“

A pak jsou tu i fyzikové, kteří se sice neúčastní debaty přímo, ale myslí, že existuje skrytý kodex přírody, který může být odhalen matematickými postupy a vyjádřen rovnicemi, které popisují subatomové částice. Říká Paul Davies: „Lidský mozek se vyvinul, aby mohl čelit tolika výzvám, ale odhalit a pochopit matematická pravidla, která řídí vesmír, se mi zdá být schopností, jež rozhodně převyšuje životní nutnosti. A tedy dělám závěr: naše přítomnost bytostí cítících a uvědomujících si svůj význam není ve vesmíru vůbec náhodná“. Paul Davies poznamenává, že někteří vědci, kteří přijímají změny, jež se v průběhu doby nahromadily, si myslí, že je to prostředek, který Bůh použil při stvoření světa. I pro tyto myslitele nemálo dedukcí umožňuje nepoddat se domněnce, že vesmír je absurdní.

Fyzik a matematik John Polkinghorne, president Queen´s College v Cambridge upozorňuje, že by nebyl na zemi žádný život, kdyby vztah síly mezi gravitací a elektromagnetismem nebyl takový, jak právě je. A dodává mnohé podobné důvody. Abychom uzavřeli spolu s astronomem Fredem Hoyle „vesmír je dokonale zdařilý „úder“, produkt úžasné inteligence“.

Ve vědeckém světovém společenství vyniká jméno George Ellise, který přednáší aplikovanou matematiku v Kapském městě (Jižní Afrika). A ten se ptá: „Je vesmír plodem nějaké vystřednosti náhody nebo už od počátku existovaly velmi zvláštní podmínky, aby se vytyčila cesta, jež povede k životu? A jak to udělal život a vědomí ( a sebevědomí), že se vynořily z neživého světa fyziky a chemie? Může se lidský mozek redukovat na nějaký počítač, který vypracovává údaje podle zákonů evoluce?“ Odpověď nemohou dát vědecké pokusy. „Avšak mnohé úvahy vedou k myšlenkám, že fyzické a přírodní zákony vesmíru byly koncipovány tak, aby vytvořily podmínky vhodné pro inteligentní život“, prohlásil Ellis. Do fronty „inteligentího plánu“ se zařazuje také John Lennox matematik z Oxfordu v právě vyšlé knize „Le origini e morale“ vydané v Itálii: „Musíme stanovit, zda je člověk cizincem ve vesmíru, který neví o jeho přítomnosti, nebo zda země byla naplánována tak, aby byla domem, který jej má přijmout. Jsme ohromeni genetickými informacemi, jež jsou nutné pro vytvoření lidské bytosti. Myslím si, že je obtížné z vědeckého hlediska předpokládat, že tyto informace nepocházejí z rozumového zdroje. Nejsme kus hmoty, kterou evoluce odhazuje a pohřbívá do zapomenutí“.

A profesor Matti Leisola president fakulty chemie na univerzitě v Helsinkách žádá o větší svobodu slova a více pozornosti a ochoty naslouchat: „Televizní pořady a školní učebnice hromadně tvrdí, že evoluční teorie plně vysvětluje složitost živých bytostí a že vědecká evidence zcela podporuje Darwinův evolucionismus“. A dodávají doslovně: „To uznává každý, kdo se považuje za vědce“. Dobrá, já a tolik dalších můžů vědy jsem živým svědectvím, které odporuje tomuto tvrzení. Náš nesouhlas je vědecký. A zasluhuje si, aby byl slyšen“.

Italský genetik Luigi Dell´Aglio dodává: „Evoluční teorie nedokáže vysvětlit neredukovatelnou složitost mnoha biologických systémů. Toto je smysl kritik adresovaných vědci, kteří se seskupují za formulí „inteligentního plánu“. Zůstávajíce přísně na vědecké úrovni nemluví o stvoření, protože – uvádějí – to nemůže být vědecky dokázáno (a tím se odlišují od zastánců kreacionismu a také od vědeckého kreacionismu). Věda nazývá black box (černé schránky) ony systémy, jejichž vnitřní mechanismy zůstávají neznámé. Živá buňka je černá schránka. Obsahuje velmi složité molekulární mechanismy“, tvrdí Michael J. Behe, profesor biologie na Pennsylvania Leigh University, hlavní teoretik (s Williamem A. Dembskim) inteligentního plánu.

Debata je mnohostranná. Pro darwinistickou frontu jsou všichni protivníci maskovaní kreacinoisté a proto prý jejich postoje obsahují protiklady v termínu, zvláště vědecký kreacionismus. Velkou pomoc zastáncům „inteligentího plánu“ by mohli jako vědci podat ti, kteří přijímají i když s výhradami vývojovou teorii, ale tvrdí, že za vývojovými procesy je Bůh. Tím se jasně odlišují od ateistického darwinismu, pro který není v evoluci žádný plán.

Po nedávném prohlášení presidenta Bushe, aby se na školách učila teorie „inteligentního plánu“, deník „New York Times“ provedl průzkum a výsledek byl, že dvě třetiny Američanů podporuje názor presidenta. Je to další tvrdá rána „fundamentalistům“ darwinismu. Další přidal anglický historik Paul Johnson, který ve svém článku v „Spectator“ vystoupil proti „ayatollahům ateismu, oltářům evoluce, a bigotním a ikonoklastickým fundamentalistům darwinismu“. Ve svém článku anglický historik obviňuje moderní evolucionisty z „intelektuálního totalitarismu“ a zvláště napadá Richarda Dawkinse, který spojil Darwina s extrémními formami ateismu“. Podle Johnsona nejde o to uvést v pochybnost principy evoluce, nýbrž se spíše týká možnosti nespojovat je výlučně s přírodním výběrem.
/Převzato z www.radiovaticana.cz