Někdo mluví o antropogenetickém principu, jiný – jako Paul Davies, fyzik, matematik a astronom z Cambridge a Adelaide -vnímá ve vesmíru „za hrubou hmotou něco silného, jemného a nepostižitelného, ba elegantního a krásného“. V různých formách je i v Evropě a v ostatním světě živá debata o „inteligentním plánu“, která se prudce rozpoutala v USA.Někdo mluví o antropogenetickém principu, jiný – jako Paul Davies, fyzik, matematik a astronom z Cambridge a Adelaide – vnímá ve vesmíru „za hrubou hmotou něco silného, jemného a nepostižitelného, ba elegantního a krásného“. V různých formách je i v Evropě a v ostatním světě živá debata o „inteligentním plánu“, která se prudce rozpoutala v USA. Četní vědci jsou přesvědčeni, že přítomnost člověka ve vesmíru není náhodná a nevyplývá z evoluce jako z nějaké loterie. Řekli to mnozí profesoru Caes Dekkerovi, holandskému molekulárnímu fyzikovi na univerzitě v Delftu, který shromáždil jejich názory, ale i další, v knize „Mimořádná štěstěna nebo zřejmý plán?“. V Holandsku však po vydání této knihy vzplála zuřivá polemika: antropický princip je pro neo-darwinisty úplné rouhání.
Mezitím také genetik institutu Max Plancka v Kolíně nad Rýnem Wolf Ekkehard Loennig vzbudil velkou pozornost, když vyložil nová vědecká pozorování, která uvádějí v pochybnost postupný proces Darwinovy teorie. Darwin předpokládá, že evoluce produkovala velmi pomalý vývoj, avšak Loennig tvrdí, že „v rostlinách a živočiších navzdory masivnímu a stálému toku změn, základní genetické procesy a prvotní molekulární charakteristiky, jak se zdá, zůstávají stabilní více než 3,5 miliardy let. A nadto zkameněliny opravňují myšlenku, že se samovolně a náhle objevily nové formy života (spíše než jejich příchod nesčetnými malými krůčky podle Darwinova modelu) a po nich došlo v mnoha případech ke stejně náhlému a samovolnému vyhynutí větších forem života v různých časových údobích“.
A k tomu kritická analýza: „Jak připustil právě nedávno učitel systematiky na Harvardské univerzitě Ernst May tato konstanta (stasis – neproměnná veličina) životních forem, jež odporuje silně dynamickým genomům (soubor genů organizmu v chromozomech buněčného jádra), představuje jeden z nejpalčivějších problémů pro moderní biologii evoluce. A vyžaduje důkladné vysvětlení. Italský genetik Dell´Aglio dodává: „Jako mnozí badatelé myslím, že různá fakta a argumenty bojují pro tezi nezmenešitelné složitosti (kterou zastává Michael J. Behe), jež ve spojení se specifickou složitostí (William A. Dembski) charakterizují určité základní biologické systémy a může poskytnout „ne-postupné řešení problému“.
Krátce – diskuse, jež probíhají v USA (kde Behe a Dembski zastávají, že některé systémy, pro svou složitost nemohou být považovány za výsledek evoluce) se v Evropě obohacují o nové podněty. A i když chybí přímé vědecké podněty jako ty, které ozřejmil Loenning, logické závěry a filozofická dedukce nutí mnohé k „inteligentnímu plánu“. Američan Philip Larey, profesor lateránské univerzity v Římě, důkladně prostudoval tuto debatu, jak v Evropě tak za Atlantickým oceánem, a zdůrazňuje, že je diskusi nutno brát vážně, protože i v Evropě se kladou otázky: „Je-li Darwinova teorie logický důsledek, totiž dedukce, proč je považována Darwinova domněnka za vědeckou, zatímco hypotéza „inteligentního plánu“ má být považována za nevědeckou?“
A pak jsou tu i fyzikové, kteří se sice neúčastní debaty přímo, ale myslí, že existuje skrytý kodex přírody, který může být odhalen matematickými postupy a vyjádřen rovnicemi, které popisují subatomové částice. Říká Paul Davies: „Lidský mozek se vyvinul, aby mohl čelit tolika výzvám, ale odhalit a pochopit matematická pravidla, která řídí vesmír, se mi zdá být schopností, jež rozhodně převyšuje životní nutnosti. A tedy dělám závěr: naše přítomnost bytostí cítících a uvědomujících si svůj význam není ve vesmíru vůbec náhodná“. Paul Davies poznamenává, že někteří vědci, kteří přijímají změny, jež se v průběhu doby nahromadily, si myslí, že je to prostředek, který Bůh použil při stvoření světa. I pro tyto myslitele nemálo dedukcí umožňuje nepoddat se domněnce, že vesmír je absurdní.
Fyzik a matematik John Polkinghorne, president Queen´s College v Cambridge upozorňuje, že by nebyl na zemi žádný život, kdyby vztah síly mezi gravitací a elektromagnetismem nebyl takový, jak právě je. A dodává mnohé podobné důvody. Abychom uzavřeli spolu s astronomem Fredem Hoyle „vesmír je dokonale zdařilý „úder“, produkt úžasné inteligence“.
Ve vědeckém světovém společenství vyniká jméno George Ellise, který přednáší aplikovanou matematiku v Kapském městě (Jižní Afrika). A ten se ptá: „Je vesmír plodem nějaké vystřednosti náhody nebo už od počátku existovaly velmi zvláštní podmínky, aby se vytyčila cesta, jež povede k životu? A jak to udělal život a vědomí ( a sebevědomí), že se vynořily z neživého světa fyziky a chemie? Může se lidský mozek redukovat na nějaký počítač, který vypracovává údaje podle zákonů evoluce?“ Odpověď nemohou dát vědecké pokusy. „Avšak mnohé úvahy vedou k myšlenkám, že fyzické a přírodní zákony vesmíru byly koncipovány tak, aby vytvořily podmínky vhodné pro inteligentní život“, prohlásil Ellis. Do fronty „inteligentího plánu“ se zařazuje také John Lennox matematik z Oxfordu v právě vyšlé knize „Le origini e morale“ vydané v Itálii: „Musíme stanovit, zda je člověk cizincem ve vesmíru, který neví o jeho přítomnosti, nebo zda země byla naplánována tak, aby byla domem, který jej má přijmout. Jsme ohromeni genetickými informacemi, jež jsou nutné pro vytvoření lidské bytosti. Myslím si, že je obtížné z vědeckého hlediska předpokládat, že tyto informace nepocházejí z rozumového zdroje. Nejsme kus hmoty, kterou evoluce odhazuje a pohřbívá do zapomenutí“.
A profesor Matti Leisola president fakulty chemie na univerzitě v Helsinkách žádá o větší svobodu slova a více pozornosti a ochoty naslouchat: „Televizní pořady a školní učebnice hromadně tvrdí, že evoluční teorie plně vysvětluje složitost živých bytostí a že vědecká evidence zcela podporuje Darwinův evolucionismus“. A dodávají doslovně: „To uznává každý, kdo se považuje za vědce“. Dobrá, já a tolik dalších můžů vědy jsem živým svědectvím, které odporuje tomuto tvrzení. Náš nesouhlas je vědecký. A zasluhuje si, aby byl slyšen“.
Italský genetik Luigi Dell´Aglio dodává: „Evoluční teorie nedokáže vysvětlit neredukovatelnou složitost mnoha biologických systémů. Toto je smysl kritik adresovaných vědci, kteří se seskupují za formulí „inteligentního plánu“. Zůstávajíce přísně na vědecké úrovni nemluví o stvoření, protože – uvádějí – to nemůže být vědecky dokázáno (a tím se odlišují od zastánců kreacionismu a také od vědeckého kreacionismu). Věda nazývá black box (černé schránky) ony systémy, jejichž vnitřní mechanismy zůstávají neznámé. Živá buňka je černá schránka. Obsahuje velmi složité molekulární mechanismy“, tvrdí Michael J. Behe, profesor biologie na Pennsylvania Leigh University, hlavní teoretik (s Williamem A. Dembskim) inteligentního plánu.
Debata je mnohostranná. Pro darwinistickou frontu jsou všichni protivníci maskovaní kreacinoisté a proto prý jejich postoje obsahují protiklady v termínu, zvláště vědecký kreacionismus. Velkou pomoc zastáncům „inteligentího plánu“ by mohli jako vědci podat ti, kteří přijímají i když s výhradami vývojovou teorii, ale tvrdí, že za vývojovými procesy je Bůh. Tím se jasně odlišují od ateistického darwinismu, pro který není v evoluci žádný plán.
Po nedávném prohlášení presidenta Bushe, aby se na školách učila teorie „inteligentního plánu“, deník „New York Times“ provedl průzkum a výsledek byl, že dvě třetiny Američanů podporuje názor presidenta. Je to další tvrdá rána „fundamentalistům“ darwinismu. Další přidal anglický historik Paul Johnson, který ve svém článku v „Spectator“ vystoupil proti „ayatollahům ateismu, oltářům evoluce, a bigotním a ikonoklastickým fundamentalistům darwinismu“. Ve svém článku anglický historik obviňuje moderní evolucionisty z „intelektuálního totalitarismu“ a zvláště napadá Richarda Dawkinse, který spojil Darwina s extrémními formami ateismu“. Podle Johnsona nejde o to uvést v pochybnost principy evoluce, nýbrž se spíše týká možnosti nespojovat je výlučně s přírodním výběrem.
/Převzato z www.radiovaticana.cz
Su medzi nami ludia ktori komunikuju s inymi bytostami, civilizaciami a svetmi atd., oni podavaju informacie o plane s nami a o ulohe nasej planety. V neviditelnej sfere nasho okolia operuje mnozstvo inteligentnych bytostí… vyvojom sme stratili schopnost vnimat taketo veci a komunikovat telepaticky a inac, to ludia kedysi davno vedeli v podstate je nam to prirodzene…
Darwin chudak uz nevedel co so sebou tak to zjednodusil na nahodu vsetky tie poznatky co ziskal, bradu uz mal hodne dlhu.
To je najcastejsia chyba – povazovat nieco za nahodu len preto ze v tom nevidim poriadok zamer plan, proste ze na to nemam…
Pokial niekto skutocne veri v Boha – nic vo vesmire ani nikde inde nemoze byt nahoda. Skutocne nabozenstvo na nahody neveri predsa. Pouzijem ako priklad cinske tao, pre ktore vsetko co sa deje (s pohladu niekoho) nieco znamena a v konecnom dosledku to ma logiku, vsetko co sa deje su znamenia a symboly ktore pomahaju na ceste k uplnemu pochopeniu, vsetko dava zmysel ci ho tam vidime alebo nie, vsetko do seba zapada ci tomu rozumieme alebo nie.
Vzdy a vsetko dava logiku ci na to mam alebo nie.
- “Stejně jako se dá dokázat, že nestojíme na krunýři želvy, tak se i slepý může přesvědčit o světě nebo dítě s rostoucím poznáním zjistí co je písmo. ” – ano, vždyť to jsem tím příměrem také chtěla říct. Předmětem teologie jsou skutečnosti nadpřirozené, které člověk pouze přirozeným rozumem není s to s jistotou poznat, ale může se do nich ponořit vírou. Zároveň ale nemůže odporovat přirozenému rozumu a zákonitostem logiky. Zjevená pravda obsažená v Bibli – příběhu o stvoření světa a člověka všemohoucím Bohem, nevěrnosti prvních lidí a Božím plánu lidstvo spasit a otevřít mu dveře, které si použitím své svobody proti Bohu zavřelo není v rozporu s rozumem. Teologie je seriozní vědní disciplina odpovídající kritériím pro to, abychom něco vědní disciplinou nazývali. A to mnohem víc, než různé aplikované padisciplíny jako marketing nebo pedagigika volného času.
A pokud jde o text bible, znovu upozorňuji, že nejde o vědecký výklad, ale mýtus – tzv. symbol druhého řádu. Nikdo kdo má všech pět pohromadě přece netvrdí, že Bůh je vousatý dědoušek, který šest dní tvořil svět a sedmý odpočíval.
Proč si jiná náboženství nevytvořily vlastní teologické fakulty nevím, zřejmě to bude mimo jiné také proto, že narozdíl od katolíků odmítají, že rozum a víra jsou jako dvě křídla na cestě poznání. Neodsuzujte něco, o čem tak málo víte. Přečtěte si text nedávno zesnulého papeže Jana Pavla II. Fides et racio – právě tento papež učil o rozdílnosti jazyka vědy a náboženského jazyka a o potřebě obojího i o jejich správném vztahu.
Jako se dítě, když k tomu dozraje naučí, že písmo není jen změť čar, tak také člověk, který se dá po cestě duchovního zrání postupně dorůstá do poznání věcí nad-přirozených.
Argument s teologickými fakultami v žádném příkladě nekulhá, jste nepozorný. Neměl to být argument pro existenci strašidel či skřítků, protože ti, pane, pokud to nevíte, neexistují. Byl to argument proti tvrzení, že křesťany ve vědě nikdo nebere příliš vážně. – viz níže!
Prorokování, že Darwinismus bude vyvrácen, nebo že víra by nebyla vírou, kdyby se dala dokázat, jsou jen křivé způsoby argumentace.
Jakékoliv tvrzení – např. že se nesmrtelný syn trojboha nechal zabít, je tvrzení vědecký zkoumatelné. Možná zatím chybí některá fakty, informace, metody, ale je to tvrzení, které bud platí nebo ne.
Darwinismus je silně v takovémto stylu argumentace neferankhu velmi zjednodušený pojem. Něco jako byste použil Newtonismus.
Pokud mluvíte o “inteligentním” plánu, tak by – jak píše Mirek -někdo měl definovat co to je.
Jinak je to mlácení prázdné slámy.
Inteligentní plán může těžko fungovat, je-li sám svět založen na ryze náhodných dějích v mikrosvětě.
viera by ani potom nebola vierou keby sme ju dokazali….:)
Proste a jednoducho treba uznat ze darwinisticka teoria pokulhava este viac ako argument pani Platenikovej o teologickych fakultach a to uz nehovorim o tom Odinovi, Svantovitovi a inych, o ktorych vieme s urcitostou ze by im ich prirodzenost podla mytologie nedovolila o sebe nedavat vediet. Pravdepodobne v najblizsej dobe bude darwinova teoria aj vyvratena. To vsak nepopiera evolucnu teoriu. A ta naopak nepopiera ani zdaleka teoriu inteligentneho planu. Nech uz to bolo akokolvek (s tym stvorenim alebo vyvinom) nikto nikdy nezisti na sto percent ci sme dosledkom uzasne dokonalej inteligentnej moci (nech si ju nazveme Energia, Boh, Univerzum, Absolutno…) alebo len tej najneuveritelnejsej nahody.
presvedceny mozme byt iba vo svojom vnutri no nikdy to nebude dokazovat jedno alebo druhe…
Stejně jako se dá dokázat, že nestojíme na krunýři želvy, tak se i slepý může přesvědčit o světě nebo dítě s rostoucím poznáním zjistí co je písmo. Také argument s teologickými fakultami kulhá na obě nohy. Jsou jen politickým ústupkem nátlaku církví a věřících voličů, nikoliv důkazem existence nějaké z četných verzí různých strašidel, bohyň, skřítků bohů a jiných nesmyslů. Ostatně by bylo jaksi spravedlivé – že – aby se když už – tak vyučovaly na teologických fakultách všechny známé verze vír v bohy. Jinak je to nespravedlivá diskriminace např. Odina, Svantovíta, Allaha, Manitoua atd. Není sebemenší náznak příznaku, že by právě ta verze boha co se vyučuje byla pravděpodobnější než jiné. Naopak, nesmyslný a v rozporu s vědou jsoucí text bible, vč. absurdní konstrukce zabíjení nemanželského syna za účelem odpuštění prohřešků proti naoktrojovaným pravidlům, ač si bůh lidi takové sám měl vyrobit – propíchávání levobočka jako náhrada propíchávání dobytka, aby se zbylé dvě třetiny boha ukojily…… atd atd. ________ Kdo tyto absurdnosti bez předchozího mytí mozku v křesťanských přípravkách čte, ten se skutečně nestačí divit, na jaké absurdnosti v 21. století ještě lidé dokáží věřit.
Vážený pane Klímo, Vaše “inu ti křesťané”je urážlivé. Kdyby křesťany ve vědě nebral nikdo příliš vážně, jak podotýkáte, těžko by existovaly stovky teologických fakult na renomovaných univerzitách. Jen hlupák může tvrdit, že co není prokazatelné jazykem a prostředky vědy, to neexistuje. Je to jako by slepý člověk tvrdil, že neexistuje svět, protože ho nevidí. Nebo jako by malé dítě tvrdilo, že neexistuje písmo, protože pro něho je to jenom změť čar. Mimochodem tento myšlenkový postup – “co nemohu jednoznačně prokázat tak neexistuje”- je i logicky chybný. Takže to, z čeho si děláte Boha, sám nedodržujete. Je dost pravděpodobné, že se dá poměrně slušně prokázat, že náš svět NESTOJÍ na krunýři želvy a pak po vás nikdo nemůže chtít, abyste připustil, že to JE možné. Ovšem to, o čem píše tento článek není nepravděpodobné a nemusíte tomu sice věřit, ale jste povinen připustit, že to je možné, dokud to prokazatelně nevyvrátíte. Do dnešního krásného podzimního dne i do všech dalších Vám přeji více poctivosti a důslednosti v myšlení a méně nezdravě zakyslé skepse !
Spor se má řešit především na filozofické úrovni. O stvoření skutečně nemůže vypovídat žádná přírodní věda. Na druhou stranu současný stav výuky na školách je znepokojivý. Když jsem já byl na střední škole učili jsme se darwinismus a biblický příběh o stvoření jako dvě vzájemně alternativní teorie (buď stvoření, nebo evoluce), tedy tím vůbec nejhorším způsobem. Byl špatný, protože zcela ignoroval rozdílná pole působnosti přírodních věd a metafyziky. Člověk, který si myslí, že pravdivost evoluce vylučuje stvoření se mýlí úplně stejně, jako člověk, který dokládá nutnost stvoření nesrovnalostmi v evoluční teorii.
Problém je zřejmě v tom, že po nezasloužené novověké diskreditaci metafyziky jsou její funkce neoprávněně převáděny na přírodní vědy. Jinak jde stvoření dokázat například důkazem existence Boha jako první příčiny všech věcí.
Otázka pro odpůrce metafyziky: “Dokáže přírodní věda dokázat např., že je rozum adekvátním nástrojem pro poznání skutečnosti? Pokud ne není náhodou dogmatická? Nepotřebuje třeba metafyziku, aby za ni tyto otázky nejprve vyřešila?”
Divím se, Mirku, že na takovou hloupost vůbec reagujete. Je to asi jako bych tu začal tvrdit, že žádná teorie nedokáže vyvrátit to, že náš svět stojí na krunýři želvy, která stojí na hřbetu slona…Inu ti křesťané. Štěstí, že je ve vědě nikdo nebere opravdu vážně…
Těžko se na školách dá učit teorie inteligentního plánu, když to žádná teorii není – vlůbec nic nevysvětluje, neobsahuje podmínky vlastní vyvratitelnosti apod. – prostě jen tvrdí, že bůh něco udělal (nikoliv JAK to udělal, jak to probíhalo a jak to souvisí s nám známými jevy a zákony, popsanými vědou v tomto světě): buď stojí na doslovnosti (šest dnů) nebo se snaží stvoření interpretovat volněji a překroutit to podle daného stavu vědy, kterého bylo dosaženo zcela jinými prostředky než “teorií inteligentního plánu” a podobnými náboženskými teoriemi – respektive snaží se převzít všechno, co ještě může aspoň nějak interpretovat, a zbytek popřít.
Co tedy budou těm dětem vlastně ve škole říkat? Buď prostě převezmou všechny (či téměř všechny) evoluční teorie a řeknou, že b§h vytvořil věci tímto způsobem – takže tady bude nějaký popis, ja k věcem docházelo, a když se něco nebude dát vysvětlit přirozeně, tak se to prostě zaplácne slovy “boží nevyzpytatelná moc”, nebo se vyjde z bible a podle stupně fundamentalismu dané školy se celkem libovolně bude tvrdit, že bůh stvořil svět za šest dní, žena vznikla z mužova žebra a muž z hlíny – či něco jiného, ce se dá k bibli vztáhnout volněji. Zatím se mi zdá, že kreacionisté jen napadají bílá místa v evoluční teorii – a tím, jak se tato teorie rozvíjí, bílých míst ubývá nebo se přesouvají na jinou, ne tak zásadní úroveň. Kreacionisté s žádnou teroií, žádným vysvětlením nepřicházejí. Jiná věc je spor mezi křesťanskými a ateistickými evolucionisty. V tom sporu jde o to, zda je bůh vyloučený, možný či nutný – nebo spíš o to, zda je v evoluci potřebný či nepotřebný. (Protože nemusí být třeba evolučně vyloučen, ale když by nebyl nutný, nikdo se tím nebude zabývat – proč taky, věda se přece řídí principem Occamovy břitvy.) Ale myslím, že tento spor se bude řešit spíš na filozofické nebo filozoficko-fyzikální rovině.