We are in the Army, now…
“Lafayette, jsme tady!” – řekl generál Pershing, u jeho hrobu, v roce 1917, když Amerika přijela splatit dluh, Francii…
“Tyto pravdy pokládáme za samozřejmé, že všichni lidé jsou si stvořeni rovni a obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, mezi nimiž jsou právo na život, svobodu a usilování o vlastní štěstí…” – napsal Jižan Thomas Jefferson, v Deklaraci nezávislosti USA 4. července 1776, a Seveřan John Adams mu přitakal, neboť onu Deklaraci redigoval…
V mnoha válkách je jedna strana za svobodu, a druhá proti ní. Výjimečná byla válka Severu proti Jihu USA, neboli Občanská válka, neboli Válka mezi Státy. Válka v letech 1861-65. Jedna strana říkala: “Mají oni právo zničit svobodnou Republiku proto, aby navždy u sebe zakonzervovali otroctví? Má svobodná polis umožnit vznik nového státu, který by otroctví šířil?” Abraham Lincoln a vnuk Johna Adamse (velvyslanec v Británii) řekli “Ne!” – proto válka. Ale Jižané se ptali: “Mají členské státy Unie právo vystoupit z federace? Má být Unie dobrovolná?” Generál Robert Lee a dědicové Jeffersona řekli své “Ano!” – proto válka.
Ten spor rozřešily Gettysburg a Appomatox. A pruský kancléř Bismarck o tom řekl: “Přestřelky kovbojů mě nezajímají.” Typický to přístup Evropanů k Americe!
Ale: v roce 1917 velitel amerického expedičního zboru ve Francii řekl: “Lafayette, jsme tady!” Amerika splácela svůj dluh zemi, o níž se domnívala, že jí vděčila za nezávislost.
A pak: rok 1942 na plážích Maroka, a Alžíru a Tunisu. Casablanca: ano, Ingrid Bergman byla krásná… a Humphrey Bogart (původně jej měl hrát Ronald Reagan), cigareta mezi rty – hm, připravovali americké občany na to, že jejich synové mají umírat tam, za vodou, v nehodné Evropě… za “Demokracii” a “Svobodu”.
V roce 1943 generál Patton na Sicílii. V roce 1944 pláže Omaha a Utah v Normandii. Potom studená válka. Amerika zachránila Evropu před Stalinem a jeho pohrobky.
Rok 1994. Jsem v Polsku. Několik málo českých poslanců je tam taky. Na konferenci. Hlavní projev před večeří. Američan – výrazná to postava jejich pravice – říká: “… U nás sílí isolacionismus… Naši lidé chtějí stáhnout jednotky z Evropy… Jsem proti… Říkají – nic nám nehrozí, a Evropě taky ne… A pak, kdykoli se tam můžeme vrátit… Já jim říkám: ?Myslíte tak, jak jsme se do Evropy vrátili v Normandii 1944? Poté, co jsme v roce 1917 pomohli zemi Lafayetta a pak se z Evropy stáhli? Myslíte, že když se tam – v té jejich Evropě – něco semele, že se tam máme vrátit tím samým způsobem, jakým jsme se vrátili v roce 1944 na pláže Omaha a Utah??”
Rok 2004. Američané stahují své jednotky z Německa. Z Evropy. Je to inaugurace věčného míru a stálé blaženosti? Možná ano. Možná taky ne, jak já si myslím. Možná za našeho života zase zakusíme válku. Američané se opět vrátí do Evropě. Jako tehdy, na pláži Omaha.
