Když Václav Klaus mluví v anglicky hovořících zemích, působí jako čistý klasický liberál, ale když byl premiérem a měl možnost zavádět politiku, vládl jako umírněný sociální demokrat…
* Máte aspoň jednoho přítele mezi levičáky?
Pravda, většina mých přátel stojí názorově napravo, od anarchokapitalistů – lidí ostře se vymezujících vůči státu – po katolické monarchisty. Přesto můj nejlepší přítel, spolubydlící z vysokoškolské koleje, byl tělem i duší typický sociální demokrat.
* Četl jsem o vás, že levičáky nenávidíte.
Neřekl bych, že je nenávidím. Možná jsem někdy napsal, že levici nenávidím jako myšlenkový směr, ale velice rozlišuji mezi lidmi a postoji. Největší past loajality spočívá v tom, když si musíte vybrat mezi jedincem, kterého máte rád jako člověka, a zároveň jste přesvědčený, že zastává hanebné názory, a člověkem, který je sám o sobě hanebný, ale zastává brilantní názory.
* Co je pro vás víc? Zdravý charakter, nebo zdravý názor?
V osobním životě charakter. Pokud jde o politiku, nechci říct, že je dobré volit gaunera, ale někdy je pro zemi lepší rozumný gauner provádějící správnou politiku než ušlechtilý idealista, který by zemi přivedl k úpadku.
* Gauner – jako zloděj?
Ne, gauner jako člověk pyšný, nafoukaný, arogantní, s manýry.
* A to je kdo?
Uvedu příklad z amerických dějin: volby 1972, prezident Nixon usiloval o znovuzvolení, jeho vyzývatelem byl senátor George McGovern. V americkém tisku tehdy vyvstala myšlenka – volíme mezi padouchem a idiotem. A teď koho zvolit?
* Rozumím, že byste volil padoucha, ale v čem byl senátor McGovern idiot?
Jeho názory na zahraniční politiku byly naprosto naivní: požadoval stažení amerických jednotek z celého světa a jednostranné odzbrojení Ameriky; věřil, že když Amerika začne odzbrojovat, Sovětský svaz začne taky, což mohla být sebevražedná politika. Američané rozhodli takto: Nixon vyhrál v devětačtyřiceti z padesáti států Unie. Dva roky poté ho však aféra Watergate stejně z Bílého domu vyhnala.
Dráždí kdekoho – a zdaleka nejen posledním výrokem, že Václav Klaus se reakcí na chrastavský „atentát“ zachoval jako ufňukaná bába. To tvrzení stálo Romana Jocha místo poradce premiéra, přesto nepůsobí, že by se mu zbořil svět.
* Levičáky máme vyřešené. A co máte proti feministkám?
Proti feminismu vcelku nic. Nemám rád radikální feminismus.
* To je podle vás co?
Liberální feminismus, který požaduje stejné zákony pro muže a ženy, stejná politická práva, právo volit, hlasovat, být volen, volena – to je v naprostém pořádku. Vadí mi feminismus neusilující o rovnost a svobodu, ale o výslednou rovnost za cenu omezení lidské svobody.
* Nějaký příklad?
Kvóty. Nadiktovat, jaké procento žen a mužů bude v tom kterém aspektu společenského života – to mi vadí, to vnímám jako ideologii, která chce omezit svobodu.
* Vážně prosazujete, aby volební právo bylo jen pro ženy s dvěma a více dětmi?
Ne, vůbec. Notorický případ fámy. Kdysi jsem napsal esej se zamyšlením, jak by mohla demokracie zaniknout, a uváděl jsem tři příklady: Zaprvé: když lidé nebudou ochotni bránit svoji zemi proti brutální tyranii. Zadruhé: když si část lidí usmyslí, že chudá většina může vyvlastnit bohatou menšinu. A zatřetí: demokracie zanikne, když lidé vyhynou. A z toho vznikla mylná interpretace, aby volily jen ženy s více dětmi.
* Nicméně něco proti ženám asi máte, když si vaše žena na blogu stěžovala, že ji nepouštíte ve dveřích…
To samozřejmě napsala s humorem a nadsázkou, když mě hájila a vyjmenovala, že mám také své chyby. Ano, už ji nepouštím do dveří tolik jako v době, kdy jsme se brali, a někdy jí zapomenu vynést z auta nákup.
CO SI TO DOVOLUJETE?
* Po aféře, kdy jste o prezidentovi napsal, že se po incidentu v Chrastavě zachoval jako ufňukaná kremlofilní bába, jste ztratil místo poradce premiéra. Byla to dobře placená práce?
Ano, pokud je člověk skromný, dá se tím uživit. Poté, co byl Pražský hrad nedávno přinucen zveřejnit platy poradců, víme, že se měsíčně pohybují nad sto tisíci korun. Nevím, jak je to u ostatních premiérových poradců, ale můj plat, byl jsem externistou, nebyla ani polovina toho, co mají poradci pana prezidenta. Na druhou stranu je možné, že oni pracují na plný úvazek.
* Kolik času to zabralo vám?
Časově asi polovinu pracovního týdne.
* Stejně je to zvláštní. Poradce prezidenta bere stejný plat jako ministr.
Ano. Stojí však za to připomenout, že podobně vysoké platy na úrovni ministrů mají i odborářští bossové. To málokdo ví.
* V čem jste premiérovi radil?
Pan premiér má poradce pro každý resort – celkem, myslím, patnáct lidí. Má portfolia byla lidská práva a zahraniční politika.
* A jak to chodí? Premiér vám zavolá a ptá se: Co mám, Romane, říct na veletrhu o Číně a Rusku?
Je to složitější. Nejvíc času zabrala příprava takzvaných krycích listů: k jednotlivým bodům jednání vlády, o kterých se bude diskutovat nebo hlasovat, si pan premiér od poradců vyžádá shrnutí každého jednacího bodu s doporučením a závěrem. Poradce se může podílet také na návrzích projevů a dalších úkolech.
* Vraťme se k tématu Klaus. Jak byste pana prezidenta popsal?
Osobně ho neznám, mám jen názor pozorovatele: mimořádně sečtělý a vzdělaný člověk s některými pevnými názory, které se nebojí říkat – například ohledně globálního oteplení; v tom je velice odvážný, protože jde proti proudu, a popularitu si tím může získat spíš u menšiny.
* To jsou kladné rysy.
Pak má některé méně obdivuhodné: když například mluví v anglicky hovořících zemích, působí jako čistý klasický liberál, ale když byl premiérem a měl možnost zavádět politiku, vládl jako umírněný sociální demokrat. Jiná věc: nechci vůči němu útočit, ale přijde mi velice problematické, že úřad prezidenta pojímá nikoliv jako reprezentativní úkol, ale jako politický nástroj.
* A to je špatně?
Je otázka, zda byl takto prezidentský úřad zamýšlen. Václav Klaus to dělá, ale když někdo politicky zaútočí vůči němu, jeho reakce zní: Co si to dovolujete? Nemáte úctu k úřadu hlavy státu! A to je nefér – buď ten úřad pojmu nepoliticky a pak neútočím a mám právo na ochranu před politickými útoky, jako britská královna, nebo se rozhodnu ten úřad pojmout jako politický klacek vůči oponentům, ale pak se za něj nemůžu skrývat.
* Všechno?
Snad ještě jedna věc, která mě irituje: jeho plurál, kterým častuje své oponenty: „všichni ti Rychetští, Halíkové…“ Je strašně neuctivé dehonestovat příjmení jiného člověka a smazávat jeho individualitu. Tím naznačujete, že to není váš politický oponent, ale někdo pod vaši úroveň.
* To přece dělá spousta politiků.
Ano, ale je to rétoricky laciný způsob boje. A vůbec by to neměl dělat prezident.
* Před pár týdny jste zmínil zajímavou úvahu – že Václav Klaus chce shodit vládu Petra Nečase kvůli církevním restitucím.
To je můj úsudek. Nemám důkazy. Stejně jako pro myšlenku, kterou také zastávám, že je to i kvůli zakázce o dostavbě Temelína.
* Z čeho tedy vycházíte?
Václav Klaus je proti vyrovnání státu a církví dlouhodobě. A proto se domnívám, že to je jeden z motivů poslanecké rebelie proti současné vládě, která se na nich dohodla.
* Divné. To by znamenalo, že Klaus se chová jako levičák.
Pan prezident souhlasí se spoustou názorů levice – například v otázce vysílání českých vojáků do zahraničí; nikdy nepodpořil jejich vyslání ani do Kosova, ani do Afghánistánu.
* A vy tušíte, proč je teď proti restitucím?
Vždycky byl proti. I jako premiér je mohl prosadit, ale nikdy neumožnil, aby byl ten zákon přijat vládou. Celkově prodělal zajímavý vývoj. Zpočátku, ještě jako federální ministr financí na začátku roku 1990, byl krátce i proti privatizaci. Postupně ale změnil názor, začal se jí zastávat.
* A dnes je považován za jejího otce.
Ano, stal se dokonce jejím hlavním symbolem. Nelíbilo se mu ani navrácení majetku původním majitelům, ale nepovedlo se mu to zablokovat, protože tehdejší demokratická pravice včetně jeho vlastní strany byla silně pro.
* Proč to odmítal?
Myslím, že za tím byl jeho postoj utilitárního liberála.
* Což znamená?
Že viděl v 17. listopadu 1989 tlustou čáru za minulostí – začněme teď s čistým stolem, od nuly, proč by na tom měl být někdo lépe? Zatímco konzervativní postoj zohledňuje spravedlnost a kontinuitu a taky je výstrahou příštím znárodňovatelům – kdyby se vám ještě někdy povedlo něco znárodnit, až my vaši hrůzovládu zvrátíme, znovu to vrátíme do původních kolejí.
ZVÍTĚZÍ, KDO NEJMÍŇ VADÍ
* Jste proti, aby si lidé sami volili prezidenta. Myslíte, že by poslanci a senátoři v nepřímé volbě zvolili lepšího?
Myslím, že by zvolili důstojného prezidenta. Nepřímá volba nám zvolila dvě silné osobnosti.
* Které máte na mysli?
Oba Václavy. Havla a Klause.
* Havla chápu, ale Klause? Vždyť jste o něm napsal, že se zachoval jako ufňukaná kremlofilní bába! To je pro vás synonymum důstojnosti?
Když si přečtete můj blog, nikde jsem jasně nenapsal, že Václav Klaus je ufňukaná kremlofilní bába. Já jsem napsal, že Václav Havel jí nebyl.
* Ale…
Plně uznávám, že naprosto legitimní interpretace mého blogu je, že Václav Klaus je kremlofilní bába. Uvažte ale, hypoteticky, že to lze vykládat i jinak: Václave Klausi, chlape! Vzmuž se!
* Na přímé volbě prezidenta vám vadí víc věcí. Míníte třeba, že bude nejspíš zvolen nejvíc nemastný neslaný kandidát, který bude vadit nejmenšímu počtu lidí. Vám třeba Vladimír Franz nepřipadá dost originální?
Ten mi připadá velice originální, ale jeho originalita není žádným důvodem volit ho prezidentem.
* A myslíte, že by politické strany mohly vymyslet a navrhovat takovou raritu?
Ne, neměl by žádnou šanci. Já si ale myslím, že Vladimír Franz nemá šanci ani v přímé volbě.
* V zemi, kde anketu o největšího Čecha málem vyhrál Jára Cimrman?
To je pravda. Myslím si však, že lidé budou volit jinak. Může se stát, že zvolí originální a silnou osobnost – třeba Miloš Zeman, jeden z favoritů, je takový. Když se ale podíváte na přímé volby prezidentů obecně, je to souboj o to, naštvat co nejmenší počet lidí; i když jsou silní a originální, musí to stírat, aby si nikoho nepopudili. Vítězí obvykle ten, který nejméně vadí.
* Takového favorita máme taky.
Pana Jana Fischera.
* Co o něm soudíte?
Chci zdůraznit, že nevím, koho budu volit. Je možné, že budu volit i jeho, je potřeba se řádně vyptat, ale nemyslím si, že na základě toho, co nyní o panu Fischerovi víme, máme dost informací, abychom si mohli říct, že je kvalifikovaný být prezidentem.
* Co říkáte na názor, že je až moc populární na to, jak málo toho dokázal?
Profesně ho hodnotit nechci; může to být vynikající profesionál ve svém původním zaměstnání, ale nemyslím, že jako premiér výrazně zemi posunul nebo nasměroval.
* Může přímá volba přinést i něco zajímavého?
Jsem velmi zvědav, zda se náhodou nestane, že televizní debaty prezidentských kandidátů nepovedou ke kolapsu jednoho z favoritů.
* Jako že by se před kamerami zhroutil?
Myslím tím, že by některý kandidát mohl říci něco hloupého nebo nehorázného, co způsobí okamžitý odliv jeho popularity, a někdo jiný, třetí či čtvrtý, kdo dnes není považován za favorita, se najednou jedním z favoritů stane.
* A už tušíte, koho byste mohl zvolit?
Nemám vyloženého favorita. Myslím, že po těch dvou silných osobnostech, Havlovi a Klausovi, kteří maximálně napínali pravomoci prezidentského úřadu, by jakýkoliv normální řadový prezident působil jako zklamání. A proto si myslím, že nejlepší osobou by byla distingovaná dáma.
* Vážně? A proč?
Ženu by nikdo nesrovnával se dvěma Václavy a vzhledem k tomu, že jsem pravicově zaměřený, viděl bych to na pravicovější ženu. Některé jim podobné kandidují. Taková žena by prezidentskému úřadu dodala jinou fazonu – lidé by si zvykli, že to nemusí být jen mocenský nástroj, ale skutečně ceremoniálně reprezentativní úřad. Něco jako Alžběta II.
***
V PĚTI ČÍSLECH
41 Před tolika lety se narodil v Banské Bystrici, z otcovy strany má české kořeny.
1994 V tomto roce, ještě za studií medicíny, začal pracovat jako zahraniční tajemník tehdejší vládní strany ODA.
9 Tolik let je šéfem Občanského institutu, společnosti pro rozvoj a šíření konzervativněkřesťanských myšlenek.
2 Přes dva roky byl v týmu poradců premiéra Petra Nečase, odkud musel nyní odejít po veřejné poznámce o Václavu Klausovi.
3 S manželkou Janou, s níž žije přes dvanáct let, mají tři děti.
Vyšlo v MF Dnes 18.10.2012
patri na psychiatrii
Tvrdíte, že za kamaráda byste si radši vybral slušného člověka (snad i se srdcem plným solidarity). Ale do vedení země (soukromé společnosti?) byste jej nechtěl, protože by vedl společnost (stát) k úpadku. Do vedení státu je potřeba pravičák, sobecký individualista, často arogatní, kterého byste asi za kamaráda nechtěl? Není to trochu velká schíza? Znamená to, že my slušní (charakterní, solidární) nemáme v demokratické společnosti šanci se prosadit a musíme být nutně utiskováni arogantními sobci, jinak nastane malér? Není tento názor poněkud k pláči a neříká jasně, proč se časem ve společnosti prosazují i ultralevicové radikality na místo demokracie a to i s podporou intelektuálů?
Marxisti pripúšťajú len sústredené vlastníctvo kapitálu. Ľavicoví marxisti podporujú sústredenie kapitálu v rukách štátu (alebo aj v rukách územnej samosprávy), pravicoví marxisti podporujú sústredenie kapitálu v rukách veľkých spoločností. Sociálna náuka Cirkvi podporuje právo každej rodiny na vlastníctvo kapitálu. Najzaujímavejšie vlastnícke podiely prirodzených mnopolov sa sústredili v rukách nadnárodných spoločností, slovenským a českým rodinám ostali bezcenné akcie nezaujímavých podnikov. Počas 20 rokov od zmeny režimu nevznikli regionálne štruktúry stredného stavu, ekonomické štruktúry sú teda nekompletné. Podľa ekonomickej mentality môžme pána Klausa charakterizovať ako pravicového marxistu.
dcery jeho tvarování země. Od prezidenta nečekejme pokrok, řešení, jen službu. Učence nenahradí, think tankem nebude, nemá na to čas ani sil. Už jak nemůže mluvit s lidmi, nemyslím na place, ale třeba jako p.Masaryk pokračoval v lánských hovorech v rakouské tradici. Poradci jsou nutně omezeni, jen kopírují encyklopedie. Kreativec mezi ně nesmí. Natož experimentátor. Politik se chce udržet, ne riskovat, prohrávat. tedy ne pro prachy, těch má minimum, ale ten pocit pádu. US verze správy země je také unavena, naštěstí US stát je pořád minimální. naše tradice je pečovatelská, papež, biskup, farář,kaplan, člověk jako ve vatě. tak i císař, ministr, a dráb, kdyby se nechtělo do práce. Ne hlad, bída, ale výchovně, křesťansky. jede soc dem jako sekta, není to ještě komunismu, ten do práce i budil dechovskou, ale už je to blízko. A večer kořalka, televizní verze celebrit nebo rovnou metyl v kanistru. Nelze čekat prosperitu od obecné volby, lidi zvolí lenost, pohodlí, klid.