Na Blízkém východě probíhá etnický odsun a provádí jej stát Izrael. Z pásma Gazy jsou lidé odsouváni kvůli svému etnickému původu. Nejsou to však arabští Palestinci, jak by si leckterá levicová duše mohla myslet, ba i v hloubi srdce přát, jen aby mohla Izrael více nenávidět. Odsouváni jsou židovští Izraelci. To je cena za mír a Izrael je ochoten ji zaplatit.
Teď je osud Palestinců plně v jejich rukou. Pokud potlačí své extremisty, budou mít svůj stát. Pokud nikoli, teroristé převládnou a učiní z pásma Gazy nástupiště pro další útoky proti izraelským civilistům. Pak nelze vyloučit ani následnou izraelskou re-okupaci. Z té však potom, drazí levicoví přátelé, neviňte Izrael či Šarona.Normálně bych byl proti izraelskému stažení z pásma Gazy. Domníval bych se, že palestinští teroristé by je považovali za projev izraelské slabosti a že by je tudíž podnítilo k dalším útokům z lepší výchozí pozice. Je však jeden důvod, proč si myslím, že rozhodnutí izraelské vlády je správné, a ten důvod má jméno Šaron. Šarona nemůže nikdo podezřívat ze slabosti, a proto právě Šaron si může stažení z pásma Gazy dovolit. Šaron je tak, zdánlivě paradoxně, mužem míru. Říkám zdánlivě, neboť je stejně mužem míru, jako byli před ním Churchill a Reagan; ví, že mír musí stát na realistickém základě: vlastní síle, nikoli slabosti.
Neříkám, že ten, kdo má moc, má nutně i pravdu a je spravedlivý. Říkám však, že hledání pravdy ve svobodné společnosti založené na spravedlnosti je možné jen tehdy, je-li ona společnost dostatečně silná ubránit se před tyrany. Moc není dostatečnou garancí pravdy, svobody a spravedlnosti, je však nutnou podmínkou zachování společnosti, v níž lze svobodně o pravdu a spravedlnost usilovat.
Největší hrozbou západní společnosti není radikální islámský terorismus. Ten je poněkud primitivní formou barbarství, s níž lze patřičně naložit, nechybí-li k tomu vůle. Největším problémem je „civilizační vlastizrada“ některých vzdělanců Západu; jejich ztráta přesvědčení, že jejich vlastní civilizace je vůbec v nějakém ohledu dobrá.
Hranice mezi dobrem a zlem nekopíruje hranici mezi zeměmi či civilizacemi, nýbrž prochází duší každého člověka. Ve všech civilizacích jsou a byli lidé dobří i zlí a každý člověk udělal něco dobré i zlé. Ale některé civilizace považují za správné mít svobodnou diskusi o tom, co je spravedlivé a správné, zatímco jiné takovou svobodu nepřipouštějí. Ty první jsou z politického hlediska suverénně lepší a spravedlivější, než ty druhé.
Dopustili se lidé v západní, židovsko-křesťanské civilizaci zločinů? Ano, všech, na jaké si jen vzpomenete. Ale dopustili se jich lidé v civilizacích všech, nikoli jen v té západní. Např. otrokářství bylo vždy a všude. V jedné civilizaci však otrokářství jako zlo nahlédli a zasadili se za jeho zrušení. Bylo to v západní, židovsko- křesťanské civilizaci v 19. století.
Mnozí západní intelektuálové neví, proč je jejich civilizace správná. Nejvíce je iritují země a státníci, kteří asertivně trvají na tom, že západní, svobodná společnost je správná. A není nic asertivnějšího, než za vlastní koncept spravedlnosti bojovat. Těmi nejasertivnějšími zeměmi Západu jsou Amerika a Izrael, těmi nejasertivnějšími státníky Bush a Šaron. Neodpustitelné!
„Premiérem Izraele je buldozer Šaron: na Blízkém východě probíhá etnická čistka a z pásma Gazy jsou lidé odsouvání kvůli svému etnickému původu“ – přečte si v novinách levicová duše a pomyslí si: „ubozí Palestinci, co ti musí vytrpět…“
Nedala sa trojka urobiť vrátane vysídlených osád?
Ja vidím Šaronove riešenie inak: 1.posilnenie pozicií Hamasu a Islamského jihádu
2. zničenie strategického predpolia, ktoré malo chrániť štát Izrael
3. vytvorenie kategórie druhoradých občanov a zhnusenie mnohych Izraelcanov
4. nehovoriac o rozačarovaní z politiky, Šaron ešte pred rokom v Gush Katife sľuboval tamojším, že bude vždy pevnou časťou Izraela
PS: Celkovo sa obávam, že budúcnosť Izraela vyzerá tragicky.
Peter,
niekedy je nutné urobiť jeden krok dozadu, aby mohli byť podniknuté dva kroky dopredu. Opustenie Gazy by bolou katastrófou, keby bolo učinené v atmosfére slabosti. Ale to nebolo.
Kto povie A, musí povedať aj B – a to si Ty nepovedal. To “A” je fakt, že Arabi už veľmi skoro prečíslia židovských Izraelcov na území medzi Stredozemným morom a riekou Jordán. V tejto situácii sú len tri možnosti (to je to “B”):
1.) Anektovať Gazu i celý Západný breh a dať Arabom izraelské občianstvo. To je z hľadiska Izraela samovražda. Toto riešenie preferuje multikultúrna ľavica.
2.) “Riešenie Edvarda Beneša”: etnická čistka, vysídlenie VŠETKÝCH Arabov. Medzinárodne pre Izrael neúnosné, navyše nastáva otázka: vysídliť ich kam? Žiadny arabský štát by ich neprijal. Toto riešenie preferuje izraelská krajná pravica.
3.) Realistické riešenie Arika Šarona: unilaterálna separácia Izraelčanov od Arabov v hraniciach, ktoré určí Izrael. Vytvorenie takmer nepriedušnej hranice. Izrael určí, kde budú vládnuť Palestínci – v pásmu Gazy a na časti Západného brehu. Izrael sa separuje od najhustejšie osídlených arabských území a pprežije ako slobodný štát.
Dosť bolo Arika?
Vysťahovanie židovských obyvateľov z Ješi bolo neprijateľné. bol to akt bezprecedentného násilia štátu voči vlastnému obyvateľstvu a súčasný stav, keď územie prebrali do rúk Arabi zodpovedá hlúposti tohto kroku.
Pán Joch na moj vkus trochu velmi idealizuje Šarona, ale inac sa s nim da suhlasit. Prirovnavat ho k Churchilovi je asi tiez trochu prehnane.
Okrem ideologickych a politickych dovodov za/ proti som pocul aj argumenty vojensko ekonomicke. Je vraj vyhodnejsie strazit mensie uzemie s kratsimi hranicami, ako vacsie, dlhu hranicu.
V principe si vsak myslim, ze izraelci vedia, co robia.
Urcite by NEMALO byt dovodom odsunu prezentovanie USTRETOVOSTI. Arabi ustretovost automaticky beru ako slabost. Je to aj psychologia vsetkych nasilnikov.