SLOVO PŘEDSEDY

Rok 1998 nebyl na první pohled pro Českou republiku příliš uspokojivým. Hospodářský pokles, předčasné volby a ustavení vlády, jejíž mnozí členové mluví způsobem, který svědčí o tom, že ani ve snu nezavadili o jakoukoli publikaci Občanského institutu – to vše nemohlo být důvodem k radosti. Přesto se domnívám, že tento rok bude možno přiřadit k rokům přelomovým, neboť se ukáže být rokem vystřízlivění z iluze, že samotná politika může být garantem správného vývoje. V dlouhodobém horizontu nejsou volby než důsledkem toho, jaké ideje ve společnosti převážily. A o tom se rozhoduje z velké části jinde než v politické aréně.

Čtenáře následující zprávy musí napadnout dvě věci. Za prvé si uvědomí, kolik témat důležitých pro společnost existuje: svoboda versus řád a morálka, rozumný právní systém, demokracie versus svoboda, potřeba nízkých daní versus rostoucí sociální výdaje, rodina a její role, bezpečnost v dnešním světě, atd. Všechny tyto otázky a problémy jsou místem, kde se střetávají protikladné přístupy, přičemž osudy nejen naší země, ale celého světa závisí na tom, který z nich získá převahu v myslích a srdcích lidí.

Za druhé si pak uvědomí, že práce je mnoho, ale dělníků málo. Dílo vykonané hrstkou pracovníků Občanského institutu zaslouží proto obdiv a podporu. A tu lze vyjádřit nejen příspěvkem na jeho činnost, ale i aktivním zájmem o výsledky jeho práce, jež budou jistě i v roce 1999 bohaté. Právě díky takové podpoře a jen díky takovému zájmu je trvalé udržení svobody vůbec možné.

Pavel Bratinka

ČÍTÁRNA A PUBLIKAČNÍ ČINNOST

Stejně jako v předchozích letech, i po celý rok 1998 byla knihovna Občanského institutu průběžně doplňována dalšími tituly, a to jak ze zahraniční, tak i domácí produkce. Ačkoli její fond čítá pouze několik tisíc svazků, je díky své specifické orientaci patrně nejucelenějším souborem základních děl konzervativního a klasicky liberálního myšlení, jaký je v současnosti v České republice každému zájemci bezprostředně k dispozici. Toto “jádro” je doplňováno o řadu tematických studií z nejrůznějších oblastí tzv. “public policy”, především z produkce Občanskému institutu příbuzných amerických a západoevropských institucí.

Díky trvajícímu projektu, podpořenému dlouhodobým grantem americké Donner Foundation, se rozrůstá nejen počet knižních titulů, ale pokračuje i jejich počítačové zpracování; rok 1999, který je konečným termínem tohoto projektu, bude zároveň znamenat dokončení této práce a tedy i snadnější tematickou orientaci v knižní nabídce včetně možnosti komunikace s jinými knihovnami u nás.

Vedle knih nalezne návštěvník čítárny i řadu titulů časopiseckých. Z anglo-amerického okruhu nabízí čítárna OI jak všechna nejdůležitější konzervativně orientovaná periodika, tak mnohá další – např. National Review, The American Spectator, Chronicles, Crisis, First Things, Policy Review, The National Interest, The Public Interest, The American Enterprise, The Salisbury Review, Modern Age, Commentary, Foreign Affairs, The American Journal of Economics and Sociology, Kultura, The Spectator, Imprimis, NATO Review, University Bookman, Southern Partisan aj. Z domácích časopisů jsou pravidelně k dispozici týdeník Respekt, dále pak Revue Prostor, Střední Evropa, Proglas, Politologický časopis či Distance.

V čítárně Občanského institutu naleznou zájemci v českém prostředí ještě méně dostupná, avšak nikoli nezajímavá periodika, vydávaná Občanskému institutu podobnými organizacemi v zahraničí; jmenujme alespoň The Heritage Foundation, American Enterprise Institute for Public Policy Research, Cato Institute, Ludwig von Mises Institute, The Center for Security Policy, The Rutherford Institute, International Society for Individual Liberty, Atlas Economic Research Foundation či Acton Institute for the Study of Religion and Liberty.

I v roce 1998 pokračoval Občanský institut ve své vydavatelské činnosti. Dosavadní řada knižních titulů se rozrostla o české překlady prací Bertranda de Jouvenela Etika přerozdělování a Charlese Murraye Příliš mnoho dobra; druhý titul, který je věnován kritice americké sociální politiky v 50.-70. letech, vyšel ve spolupráci se Sociologickým nakladatelstvím.

Řada nepravidelně vydávaných Studií OI byla doplněna již dvanáctým číslem, jehož autorkou je ředitelka programu “Rodinné hodnoty” Michaela Freiová; Studie pod názvem Východiska rodinné politiky se pokoušejí shrnout dosavadní výsledky tohoto dlouhodobého programu Občanského institutu. U příležitosti jejich vydání – a tedy i završení první etapy zmíněného programu – uspořádal Občanský institut na půdě Senátu setkání několika desítek odborníků, politiků i dobrovolných spolupracovníků, které svým slovem uvedl předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart.

Na stejné téma, tj. rodinnou politiku, je zaměřen i druhý sešit s texty přednesenými na předloňském Světovém kongresu rodin. Jeho obsahem jsou následující příspěvky:

Jean-Didier Lecaillon: Příčiny a důsledky demografické imploze na konci 20. století

Helga Hermannová: Státní programy podpory rodiny ve dvacátém století: co jsme se z nich naučili?

Alan Tapper: Programy státní asistence rodinám ve 20. století: co jsme se naučili?

Allan C. Carlson: Ekonomika a mravy

Stále větší zájem je o pravidelně vycházející měsíční Bulletin OI. V roce 1998 přinesl dalších dvanáct textů od následujících autorů:

č. 77


Roman Joch: 1. mezinárodní konzervativní kongres. Washington, D.C., 27.-28. září 1997

č. 78


David Pryce-Jones: Korupce světem vládne

č. 79


Robert G. Perrin: Robert Nisbet a moderní stát

č. 80


Kenneth R. Timmerman: Strobe Talbott – člověk Moskvy ve Washingtonu

č. 81


Norman Podhoretz: Jak hnutí za práva homosexuálů zvítězilo

č. 82


Ronald Bailey: Kdo je Maurice Strong? Tajemný muž v zákulisí mezinárodních vztahů

č. 83


Fareed Zakaria: Vzestup neliberální demokracie

č. 84


David Pryce-Jones: Evropská unie – katastrofa v chodu

č. 85


Roman Joch: Nová atlantická iniciativa. Istanbulský kongres 1.-3. května 1998

č. 86


Russell Kirk: Burke a politika zvyklosti

č. 87


Erik von Kuehnelt-Leddihn: Portlandská deklarace

č. 88


Konec říše zla. Rozhodující dokumenty studené války.

O tom, že témata, která Bulletin OI nabízí, jsou mnohdy více než aktuální, svědčí i skutečnost, že text Bulletinu č. 76 (NATO: pohled do zákulisí) byl v únoru 1998 přetištěn v nedělní příloze deníku Lidové noviny a předtím i v 76. čísle revue Střední Evropa. Tentýž časopis přinesl ve svém březnovém čísle další text publikovaný nejprve v Bulletinu OI – článek Davida Pryce-Jonese “Korupce světem vládne”.

Na stránky tisku vstupovali představitelé Občanského institutu i se svými vlastními názory na důležité politické, sociální a hospodářské problémy současného světa i České republiky. V průběhu roku publikovali téměř sedm desítek komentářů v hlavních českých celostátních denících (Lidové noviny, Mladá fronta Dnes) a více než dvě desítky dalších, převážně rozsáhlejších textů v jiných periodikách (Profit, Perspektivy, Střední Evropa, Revue Prostor, Mezinárodní katolický report, Distance, Pravý úhel). Vedle toho vysílalo po celý rok Radio Proglas pravidelnou relaci Michaely Freiové “Rodinné hodnoty” a pracovníci Občanského institutu vystupovali i v dalších rozhlasových a televizních pořadech (ČT 1, TV Prima, Radiožurnál, BBC apod.).

KONFERENCE, SEMINÁŘE, PŘEDNÁŠKY

Již několik let patří mezi pravidelně se opakující programy Občanského institutu třídenní seminář pro studenty společenských věd Křesťanská perspektiva a svobodná společnost, jehož dvě další pokračování proběhla i v tomto roce. Zatímco jarní setkání se tradičně konalo v Praze, podzimní program se odehrál v Plzni a byl připraven ve spolupráci s plzeňskou pobočkou Mladých konzervativců a místním konventem bratří dominikánů. Okruh přednášejících byl stejný jako v letech minulých – Roman Joch, Michaela Freiová, Michal Semín a blízký spolupracovník OI Jiří Fuchs. Protože je seminář určen pokaždé pro nové účastníky, nemění se ani jeho témata: filosofické a etické vymezení svobody, přirozený zákon, kritika hodnotového relativismu a právního pozitivismu, konzervatismus a liberalismus, kompetence státu v životě společnosti, subsidiarita, křesťanské kořeny občanské společnosti atd.

S obdobným programem vystoupili Roman Joch, Jiří Fuchs a Michal Semín i na semináři v Trnavě, pořádaném Občanským institutem ve spolupráci s Trnavskou universitou.

Absolventi předchozích seminářů “Křesťanská perspektiva a svobodná společnost” se sešli koncem června ve Svatém Janu pod Skalou na čtyřdenním semináři Má demokracie budoucnost? Účastníci měli možnost diskutovat s představiteli skutečně širokého spektra názorů: kromě Michaely Freiové a Romana Jocha z OI se svými názory na budoucnost demokracie vystoupili pravicový politik Daniel Kroupa, realistický filosof Jiří Fuchs, levicově-liberální publicista Václav Žák, katolický tradicionalista Radomír Malý, komunista Miloslav Ransdorf, nezávislý intelektuál Josef Štogr, ochránce nenarozeného života dominikán Pavel Mayer a odbornice na Francovo Španělsko Pavla Jedličková.

V roce 1997 zahájil Občanský institut svůj nový program – seminář pro středoškolské učitele společenských věd s názvem Politická filosofie pro občanskou společnost a svobodnou republiku. Poslední z cyklu šesti jednodenních seminářů proběhl v lednu roku 1998 a jeho tématem byly otázky zahraniční politiky. Předseda správní rady OI Pavel Bratinka promluvil o významu mírotvorného efektu integračních procesů v Evropě, Michal Semín vystoupil s kritikou evropské integrace – s kritikou nikoliv samotné myšlenky, nýbrž její praktické podoby, postrádající loajalitu lidí a hrozící tak skončit většími zly, než jsou ta, jimž chtějí její proponenti zabránit. Další z přednášejících, Daniel Kroupa, evropskou integraci naopak obhajoval jakožto nejlepší v rámci aktuálních možností a rovněž jako šanci pro budoucnost, šanci zejména pro malé země. Závěrečná přednáška Romana Jocha byla věnována historii, smyslu a současnosti NATO, jakož i významu jeho plánovaného rozšíření.

Pro značný úspěch a ohlas v řadách učitelské veřejnosti se od října 1998 tento program opakuje pro přibližně dvacet nových účastníků. Do konce roku proběhlo pět z celkového počtu šesti jednodenních seminářů. Tématem prvního z nich byl “Stát v politické filosofii”. Roman Joch se věnoval kritice pozitivistického, hodnotově neutrálního přístupu moderních společenských věd k otázce pojetí státu a analýze americké Deklarace nezávislosti a preambulí americké a české ústavy. Michal Semín se zaměřil na kritiku postmoderního myšlení ve filosofii a kritiku rousseauovského pojetí společenské smlouvy, třetí přednáška (opět Roman Joch) byla zaměřena na kritiku socialistického státu a marxistické filosofie s jejími koncepty vykořisťování a sociální spravedlnosti. Druhý seminář (“Přirozené právo a právní pozitivismus”) byl zaměřen na kritiku právního pozitivismu (Michal Semín), omylů moderní filosofie v přístupu k teorii přirozeného práva (Jiří Fuchs), a konečně objasnění Lockovy koncepce individuálních práv a kritiku práv sociálních (Roman Joch). Program dále pokračoval seminářem “Od osvícenství k totalitarismům 20. století”, v jehož průběhu Michal Semín kritizoval filosofické koncepty osvícenství (kontinentální novověký racionalismus, ostrovní empirismus a skepticismus) a Roman Joch přednesl kritiku konstruktivistického racionalismu Francouzské revoluce a věnoval se objasnění podstaty totalitarismů 20. století. Obsahem dalšího semináře byla “Demokracie, svoboda a rovnost”, v jehož průběhu hovořil Roman Joch o vztahu demokracie a svobody, rovnosti a svobody, mezích demokracie a smyslu parlamentní demokracie, Senátu a Ústavního soudu v českém ústavním systému; senátor Daniel Kroupa se vrátil k pojetí svobody ve starověkém Řecku, dále si všiml rozdílů mezi demokracií přímou a nepřímou a jako jeden ze spoluautorů představil záměry tvůrců české ústavy. Poslední seminář roku 1998 byl věnován “Morálním předpokladům svobodné a demokratické společnosti”; Roman Joch se věnoval podstatě neokonzervativní kritiky Nové levice 60. let, Jaromír Žegklitz kritice konceptů sociální spravedlnosti a sociální solidarity s přihlédnutím k nedostatkům současných systémů státního sociálního zabezpečení a Michaela Freiová představila zrod, historii a zprostředkující struktury občanské společnosti v západní civilizaci.

V březnu uspořádal Občanský institut ve spolupráci s Hanns-Seidel-Stiftung a časopisem Střední Evropa seminář pod lehce provokujícím názvem Má současná krize evropské kultury teologické kořeny? Mezi předášejícími byli provinciál dominikánského řádu P. Dominik Duka, O.P. (“Stvoření a řád”), profesor Českobratrské evangelické fakulty UK Jakub Trojan (“Přirozenost a přirozený zákon: Ano? Ne?”), profesor téže fakulty Milan Balabán (“Řády a stvoření”), profesor filosofie na Katolické teologické fakultě Karel Šprunk (“Filosofické problémy přirozeného zákona”), představitel Evangelické aliance Petr Hampl (“Role církví v době dekadence”) a ředitel Občanského institutu Michal Semín (“Přirozený zákon a obecné dobro”). Všech šest přednesených příspěvků včetně následné diskuse bylo otištěno v 80. čísle revue Střední Evropa.

Spolupráce Občanského institutu s dalším periodikem, tentokrát s revuí Prostor, vyústila v setkání pod názvem S čím vstupuje český stát do nového tisíciletí?, tentokrát v opačném pořadí, kdy účastníci vedli diskusi nad texty, publikovanými na toto téma ve 36. čísle revue Prostor; mezi autory byli hojně zastoupeni i pracovníci Občanského institutu.

Několik dalších akcí Občanského institutu v roce 1998 se uskutečnilo v rámci programu “Rodinné hodnoty”.

Po vydání druhého sešitu přednášek ze Světového kongresu rodin se v čítárně OI sešli čeští účastníci tohoto kongresu, aby diskutovali o svých aktivitách a dalších perspektivách svého působení na poli prorodinné politiky v České republice.

V říjnu zorganizoval Občanský institut přednášku švýcarské psycholožky Barbary Hugové Státní zásahy do rodinného života, jejímž obsahem bylo kritické hodnocení Deklarace práv dítěte a varování před možnostmi jejího zneužívání.

Koncem října pak v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR proběhl seminář Vliv evropské integrace na rodinnou politiku členských států, který Občanský institut uspořádal s podporou Westminsterské nadace, Nadace Hannse Seidela a společnosti CEC Government Relations. Seminář byl zaměřen především na otázku vztahu rodiny a vzdělávání. Hlavními řečníky byli poslanec Cyril Svoboda, místopředsedkyně Sněmovny lordů britského parlamentu baronka Caroline Coxová, místopředseda Výboru pro sociální, zdravotní a rodinné záležitosti bavorského parlamentu Konrad Kobler a profesor dublinské university Gerard Casey.

Přítomnost Caroline Coxové, která je zároveň presidentkou “Mezinárodní křesťanské solidarity”, Občanský institut využil k uspořádání její přednášky Pronásledování křesťanů v dnešním světě, která se za velkého zájmu posluchačů uskutečnila na půdě rektorátu University Karlovy.

A konečně, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, u příležitosti vydání dvanáctého čísla Studií OI “Východiska rodinné politiky” zorganizoval Občanský institut na půdě Senátu Parlamentu České republiky setkání politiků a odborné veřejnosti, na němž promluvili předseda Senátu Petr Pithart, autorka Studií Michaela Freiová a předseda Občanského institutu Jaromír Žegklitz.

V polovině roku 1998 byl v rámci Občanského institutu za významné pomoci člena správní rady OI Rogera W. Robinsona ustaven nový dlouhodobý “Program analýz národní bezpečnosti” (ANB).

Jeho cílem je přispět k upevnění opět nabyté svobody a obnovení demokracie v České republice po dlouhých letech totalitního útlaku. Program ANB bude pojmenovávat, analyzovat a vyhodnocovat ohrožení, kterým jsou náš stát a naše společnost vystaveny, a to jak ohrožení vnější, tak i vnitřní. V rámci tohoto programu chce OI iniciovat domácí, případně regionální diskuse k celému širokému spektru témat vztahujících se k národní bezpečnosti. Při veškeré své činnosti bude mít na zřeteli základní duchovní hodnoty naší civilizace – snahu uchovat, obnovit a zmnožit to nejlepší z jejího dědictví přijímá jako součást svého poslání.

ANB bude rozšiřovat své rozbory a svá programová doporučení sdělovacími prostředky, elektronickými médii a vlastními publikacemi, a k jednotlivým tématům bude pořádat semináře, symposia a konference. Jeho práce je určena jak tvůrcům české politiky, tak české i zahraniční veřejnosti. Má sloužit všem, kteří mohou mít prospěch z nezávislé nevládní perspektivy pohledu na stav a vývoj v otázkách národní bezpečnosti.

První publikací Programu se stal bulletin OI č. 88 “Konec říše zla. Rozhodující dokumenty studené války” z prosince roku 1998. Jeho obsah seznámil české čtenáře s původně tajnými rozkazy amerického presidenta Ronalda Reagana z let 1982-83, které určily strategii boje Spojených států se Sovětským svazem; jejich naplnění vedlo ke konci studené války a pádu Sovětského svazu.

Vedle účasti na diskusi o bezpečnostních tématech ve sdělovacích prostředcích se pracovníci Programu ANB věnovali především přípravě dvou velkých konferencí, které se uskuteční na začátku roku 1999. V únoru to bude symposium “Základní koncepty západní civilizace a demokracie”, jehož úkolem bude zamyslet se nad narušeným hodnotovým systémem naší společnosti, v dubnu při příležitosti 50. výročí založení NATO pak mezinárodní konference “NATO a bezpečnost ve střední Evropě ve 21. století”, jejímž cílem bude oslavit vstup České republiky do NATO a shrnout úkoly, s nimiž se noví členové NATO budou muset spolu se svými novými spojenci potýkat.

V rámci Programu ANB byla rovněž zahájena práce na základních bezpečnostních analýzách, nutných pro jeho další činnost.

Vedle těchto aktivit, přímo pořádaných Občanským institutem, se jeho pracovníci v průběhu roku zúčastnili – většinou aktivně – bezmála padesáti dalších konferencí, seminářů a přednášek, a to jak v České republice, tak v zahraničí.

PŘEHLED HOSPODAŘENÍ


(1.1.1998 – 31.12.1998; v Kč)

Poděkování za finanční podporu OI patří především následujícím institucím a jednotlivcům (uvedeni jsou dárci od 10 000,- Kč):

American Enterprise Institute


William H. Donner Foundation, Inc.


Earhart Foundation


High Car Training, v.o.s.


Colin Clark


Acton Institute


Soletanche, s.r.o.


Westminster Foundation


Kancelář Senátu PČR


Stavby silnic a železnic, a.s.


Fridrich´s Capital Services


Národní svaz českých katolíků


Vladimír Hronek


CEC Government Relations


Hanns Seidel Stiftung


Open Society Fund


Eva Vorlíčková


Tomáš Procházka


Jiří Mikeš