Ve věku nedožitých 70 let zemřel v neděli historik Vladimír Nálevka.
Vydal nejlepší dějiny Studené války z pera českého autora. Jeho kniha o Karibské krizi je nejúplnějším a nejpřesnějším pojednáním o této události, jež vyšlo u nás. V době, kdy nejeden západní autor tvrdil, že Studená válka byla buď jedním velkým nedorozuměním mezi Západem a Východem, anebo dokonce vnucena antikomunistickou paranoiou Ameriky „mírumilovnému” Stalinovi, on měl pohled na věc střízlivý a přesný: Studená válka byla defensivní politikou Západu proti komunistické agresi a expansionismu Sovětského svazu ve světě. Názor, dnes už většinově přijímaný i na Západě, nebyl v 90. letech však ani zdaleka tak široce akceptován. Profesor Nálevka „revisionismus” západních levicových historiků nepřijímal: on věděl, jak to bylo. On věděl, kdo chtěl dobývat svět a kdo se bránil. A neváhal to říct a napsat.
Mimochodem, John Lewis Gaddis, „děkan historiků Studené války“ v USA, po jejím skončení jednu svou knihu nazval „We Now Know“ („Teď už víme“), čímž mínil, že po skončení Studené války a otevření archivů na obou stranách víme, že skutečným agresorem byli Sovětský svaz a Stalin. Při vší úctě, profesore Gaddisi: profesor Nálevka, my a mnozí antikomunisté po celém světě jsme to věděli již dávno, po celou dobu Studené války.
Profesor Nálevka byl přítelem Občanského institutu a nám bylo velkou ctí, že na mnohých našich seminářích přednášel. My v OI nyní vyjadřujeme svou soustrast jeho pani manželce a dceři. Requiescat in Pace.
Pane Jochu, četl jste práce (i skripta) p. Nálevky z období normalizace? Jsou stejně loyaální a tendeční režimu jako zmiňované práce (i další). Pokud jste nějakou přednášku prof. Nálevky navštívil, víte, že se tam dalo zemřít nudou a šlo o laciný pozitivismus…jen stejně, jako za minulého režimu i nyní, doplněný o moralizování, které mělo za úkol nahradit absenci teoretického myšlení…nic proti němu ososbně, soustrast jeho blízkým, ale to, co jsem napsal, je ,bohužel, pravda…
Take na syna pri tech kondolencich?