Stephen Bannon, stratég kampaně Donalda Trumpa, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, americký ekonom David P. Goldman, britský novinář Douglas Murray. Ti a další přednesli teze o dnešním světě na konferenci Budoucnost Evropy 23. až 24. května v Budapešti

Tim Gosling v článku Maďarsko v tichosti přitahuje etnonacionalisty z celého světa mimo jiné napsal: „Konference Future of Europe byla oslavou hnutí alternativní pravice (alt-right). Vystoupilo na ní mnoho pochybných osob, které si dělají kariéru z šíření nenávisti a vychvalování kontroverzního amerického prezidenta.“ Jako bych byl a mluvil na jiné konferenci v Budapešti 23. až 24. května o Budoucnosti Evropy, jež se uskutečnila se při příležitosti konce maďarského předsednictví Visegrádské čtyřky (Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko, V4).

Zúčastnil jsem se mnoha mezinárodních konferencí (a pár organizoval), ale jen málo z nich bylo pojato stejně velkolepě. Kladla důraz na středoevropskou jednotu a visegrádskou identitu, již z těchto čtyř zemí v současnosti nejvíce prosazuje Maďarsko. Pokud jde o alt-right, vystoupil na ní jen jeden řečník s ní spojený – Stephen Bannon, hlavní stratég předvolební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016. Ostatní řečníky nelze za alt-right označit.

Z konferencí o Evropě, jichž jsem se zúčastnil, jen málo bylo názorově stejně pluralitních – od portugalského lidoveckého eurofederalisty Mária Davida přes britského klasického liberála a zástupce šéfredaktora týdeníku Spectator Douglase Murrayho až po Diega Fusara, italského ultralevicového odpůrce Evropské unie coby neoliberálního kapitalistického monstra.

Navíc estonská expertka na digitalizaci Anna Piperalová, izraelský odborník na kybernetickou bezpečnost Avraham Cohen i několik neideologických ekonomických analytiků, jako je David P. Goldman. Proto jsem se rozhodl o konferenci napsat reportáž, přičemž z projevů jejích účastníků uvedu to, co jsem považoval za podstatné, a budu se snažit zdržet komentářů.

Izrael a index štěstí

V předvečer konference – v úterý 22. května – jsem si při večeři povídal s americkým ekonomem Davidem P. Goldmanem. Ten pod pseudonymem Spengler, příjmením slavného německého pesimisty, píše do internetového deníku Asia Times, v angličtině vydávaného v Hongkongu, své komentáře, jež propojují politiku, demografii a teologii.

Podle Goldmana Evropa není vojenskou mocností, protože Německo to nechce. S Ruskem je nutná nová dohoda – země NATO včetně baltských států jsou nedotknutelné, ale Krym zůstane ruský. Obamova „jaderná“ dohoda s Íránem z roku 2015 byla špatná. Hillary Clintonová a náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová si myslely, že v Rusku nastane Majdan, ale mýlily se. Rusko nikdy demokracií nebude, jeho lid je spokojený s autokracií, s čímž se musíme naučit žít.

Goldman se domnívá, že demografie je osud. Izrael má dobrou perspektivu – ze všech západních zemí má nejvyšší „index štěstí“, poměr porodnosti a sebevražd. Čím více dětí na manželský pár a méně sebevražd na počet obyvatel, tím je společnost šťastnější; čím nižší porodnost a vyšší sebevražednost, tím je nešťastnější. Podle Goldmana je Trump chytrý. Vytvoří zmatek, počká na reakci a pak se rozhodne.

Obnova kontroly hranic

Úvodní projev na konferenci ve středu 23. května dopoledne pronesl maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. Podle něho Evropa musí vyřešit svou bezpečnost. Migrace vyvolává nestabilitu a hrozbu terorismu. Na Ukrajině se válčí. Brexit přináší ekonomický problém, odchodem Británie ztrácí EU sedminu své ekonomiky. Je třeba zachovat volný obchod mezi Británií a EU. Evropské křesťanské dědictví a kultura jsou napadány a symboly odstraňovány.

Szijjártó je přesvědčen, že konkurence v EU je dobrá; nízké daně nejsou daňovým dumpingem. Aby Evropa byla silná, musí být silná i střední Evropa, což je. Její hospodářský růst je vyšší, než průměr EU. Obchod V4 s Německem je o 54 procent vyšší než Německa s Francií. Střední Evropa je ekonomicky mimořádně úspěšná.

Evropa bude silná, pokud si opět zajistí bezpečnost. Bruselská migrační politika i integrace migrantů v západní Evropě selhaly. Za uplynulé tři roky se odehrálo 29 teroristických útoků migrantů, při nichž zahynulo 300 lidí. Migrace není dobrá pro naše lidi. Evropa potřebuje obnovit kontrolu svých hranic. Evropa bude silná, pokud si zachová křesťanskou identitu. Migranti ji musejí respektovat. Kříže se z veřejného prostoru odstraňovat nemají a mají být instalovány nové.

Evropa potřebuje finanční plán. Střední Evropa otevřela své trhy, zahraniční firmy v ní měly vysoké zisky, tudíž na kohezní fondy má právo. Aby Evropa byla silná, nelze nadále omezovat demokracii. Rozhodování se má vrátit evropským občanům, proto by EP měl provádět zásadní rozhodnutí až po volbách v květnu 2019. Cílem je maďarské Maďarsko a evropská Evropa.

Kultura před ekonomikou

Poté pronesl projev britský sociolog maďarského původu Frank Füredi. Podle něho nejdůležitější budoucí války jsou kulturní. Kulturkampf začíná v jeslích, pokračuje na základních a středních školách a pak na univerzitách, a týká se hodnot. Mají mít rodiče autoritu u dětí? Mají mít právo je „indoktrinovat“ svým náboženstvím? Kulturní válka se stala arogantní.

V následné panelové diskusi Kulturní války, střety kultur v Evropě vystoupili Zoltán Balog z Nadace za občanské Maďarsko, italský filozof Diego Fusaro, polský velvyslanec v Maďarsku Jerzy Snopek, bývalý náměstek ministra zahraničí Polska a profesor práv Aleksander Stepkowski a profesor historie na Svobodné univerzitě v Bruselu David J. Engels.

Balog se domnívá, že kultura má mít přednost před ekonomikou. Mít více dětí je záležitostí kultury, nikoli jen peněz. V Maďarsku do roku 2010 počet uzavřených manželství klesal, od té doby roste. Není to finanční, ale kulturní otázka, a týká se hodnot. Hlavní roli hraje náboženství, v našem případě křesťanství.

Podle Fusara novým stadiem kapitalismu je absolutní kapitalismus. Nastává depolitizace ekonomiky a ekonomizace politiky, vládne pouze trh. Euro je projevem finančního fanatismu. Vystoupení z EU je prvním krokem k demokratizaci společnosti. Nyní jsou ničena sociální práva. Milujeme Evropu, proto bojujeme proti EU.

Snopek je přesvědčen, že náboženské války způsobily úpadek autority křesťanství, následkem bylo volnomyšlenkářství. Francouzští encyklopedisté zahájili otevřenou válku proti křesťanství. Evropa se rozšiřovala, Evropané migrovali do světa, například do Ameriky, čímž vliv naši civilizace narůstal. Od 50. let 20. století se však migrační toky obrátily do Evropy z jiných civilizací. Integrace migrantů je obtížná, představuje hrozbu, jaká v minulosti nebyla.

Střední Evropa

Podle Stepkowského byl Karl Marx ideologickým zdrojem 20. století. Klasický marxismus byl založen na třídním boji, neomarxismus na pohlavním a genderovém. Hlásá neexistenci rozdílu mezi muži a ženami, důsledkem je genocida nenarozených dětí a destrukce rodiny a hrubnutí lidí. Podceňujeme nebezpečí neomarxismu.

David J. Engels se domnívá, že Belgie je válečnou zónou. V městečku, v němž žije, roste nezaměstnanost, 20 procent obyvatel jsou muslimové, budovy chátrají. Centru dominují ne-Evropané. Takových měst je v Evropě – ve Francii či Švédsku – mnoho. Proti Evropě vedou válku jak islámští tradicionalisté, tak západní ultraliberálové. Západ obsahuje vnitřní slabost. Nejnebezpečnější frontovou linií je západní Evropa, jejíž země upadají. Konzervativci tam nejsou u moci, ale v opozici.

Kulturní válku jsme nezačali, ale když nám byla vnucena, budeme v ní bojovat. Cílem je zachovat naši společnost, naši vůdčí kulturu (Leitkultur), která je křesťanská, což zahrnuje i judaismus. Je třeba chránit společnost před sociálním inženýrstvím. Protikřesťanské předsudky jsou pokračováním komunismu. Dnes marxisté používají islám proti křesťanství.

Střední Evropa je alternativou. Má aktivní, konzervativní společnost, jež by se měla vyvarovat chyb západní Evropy. Střední Evropa je nadějí pro celou Evropu. Měla by se spojit s Rakouskem, Balkánem, Pobaltím, Bavorskem – už nyní na ni čeká mlčící většina v západní Evropě. Střední Evropa je středem mezi extrémním individualismem a kolektivismem.

U oběda mi Stepkowski řekl, že předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński je chybně považován za křesťanského konzervativce. Ve skutečnosti mu nejde o hodnoty ani ideály, například o ochranu nenarozeného života, ale jen o moc a její kumulaci ve svých rukou. Proto navrhl přehnaně přísný protipotratový zákon, aby si usmířil křesťansko-konzervativní křídlo své strany, a současně vyvolal protesty a následně mohl křesťanským konzervativcům říct: nyní na zákon není vhodný čas.

Záchrana světa

Odpoledne měl hlavní projev britský komentátor Douglas Murray, autor bestselleru The Strange Death of Europe: Immigration, Identity, Islam (Podivná smrt Evropy. Imigrace, identita, islám). Mimo jiné se zeptal: Může být Evropa domovem pro každého, kdo by do ní chtěl imigrovat? A pokud nikoli, kdo nesmí? Koho preferovat? Může Evropa zachránit celý svět tím, že jej pozve? Kdo má o tom rozhodovat? Jedině lidé ve volbách.

Významem V4 je sdělení, že omyl je omyl, i když z dobrých pohnutek, jako v případě imigrace v srpnu 2015. Antisemitismus nyní není v Maďarsku, ale v Německu, kam jej přivedla Angela Merkelová, když povolila vstup islámským antisemitům. Jak na to reagovat? Být liberální, klasicky liberální, a racionální. Pokud jste židem, emigrovat do Izraele. Ti, kdo nejsou židy, žádný Izrael, kam by mohli emigrovat, nemají, pouze Evropu.

Následoval diskusní panel, který se věnoval migraci, národní identitě a budoucnosti Evropy, jehož jsem se zúčastnil a ve svém příspěvku jsem mimo jiné řekl, že Abraham Lincoln, 16. prezident USA, prohlásil: abychom věděli, kam jdeme, musíme nejdřív vědět, kde jsme. Kde se nachází západní civilizace?

Její kořen je židovský (Desatero), řecký (demokracie a rozum, filozofie), římský (patriotismus a hodnota občanství), křesťanský (každý člověk je stvořen k obrazu Božímu, má nesmírnou cenu, všichni lidé jsou bratři a sestry, neboť mají společného nebeského Otce). Politický pak osvícenství. Ale jaké? Anglo-skotsko-americké požadovalo svobodu, omezený stát, malou vládu, soukromé vlastnictví, úctu k tradicím a náboženství. Francouzské však hlásalo rovnost, neomezený stát, velkou vláda, kolektivní vlastnictví, radikální rekonstrukci společnosti a ateismus.

Pokrokářství (levicový liberalismus, neomarxismus) je nejnovějším výhonkem francouzského osvícenství. Před půl stoletím začalo jako amorální, nyní je moralistické. Jeho novou morálkou je úsilí o privilegia a nedotknutelnost sexuálních a rasových menšin i o „naředění“ západní civilizace příslušníky jiných civilizací. Musíme náš kontinent opět získat pro svobodu.

Globalisté z Wall Street

Následoval projev francouzské filozofky Chantal Delsolové z Institutu Hannah Arendtové. Podle ní je západní humanismus založen na spravedlnosti, demokracii a času a pokroku. Pravda není vytvořená, ale daná. Mýty jsou lidské výtvory, ale pravda univerzální. Diktátoři nejsou s to prohlásit každý den novou pravdu, jen mýty. Západní civilizace se liší od pohanských kultur respektem k životu, nechtěla se zbavovat „poškozených“ dětí. Umělé potraty jsou návratem k pohanství.

V naší kultuře si jsou všichni lidé v božích očích rovní. Nikdo není trestán za hříchy či zločiny dětí, rodičů, v čínské kultuře jsou lidé trestáni za své příbuzné, jsou za ně odpovědní. Naším společným osudem je demokracie. Ve většině kultur je koncepce času cirkulující (věčný návrat téhož), v židovském monoteismu však lineární. Pouze vymaněním se z této koncepce času, lze mít v dějinách svobodu. Podle židů a křesťanů, Bůh vstoupil do času a je v něm přítomen.

Poslední přednášku, spíše performanci, první den konference pronesl Stephen K. Bannon, hlavní stratég předvolební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016. Globalisté z Wall Street jsou jedni z nejhorších lidí. Nejsou to čistí kapitalisté, stoupenci volného trhu, ale státního socialismu na úkor střední třídy a dělníků. Proto je třeba proti nim používat nacionalistický populismus a ekonomický protekcionismus. Nižší střední třída trpí i ilegální migrací, proto je nutné ji zastavit.

Když se Bannon v srpnu 2016 stal stratégem Trumpovy kampaně, v průzkumech Trump zaostával za Clintonovou. Bannon ho však ujišťoval, že zvítězí, protože dvě třetiny Američanů si myslí, že USA jdou špatným směrem a tři čtvrtiny, že Amerika upadá. Tudíž chtěli změnu a outsidera, jako je Trump.

Největším problémem je Čína, obchodně i mocensky. V 21. století novou „osou zla“ bude Čína–Persie (Írán)–Turecko. Tyto země budou výzvou pro Západ. USA subvencují evropským zemím obranu. Chudí Američané ji platí bohatým Evropanům, což musí skončit. Evropu neohrožuje Rusko, ale například kolaps Egypta, který nenastává díky generálovi Sísímu. Evropa by se měla soustředit na obranu křesťanské kultury.

Visegrádská čtyřka

Druhý den konference ve čtvrtek 24. května měl dopoledne hlavní projev bývalý český premiér a prezident Václav Klaus. Řekl, že je v Budapešti potřetí za uplynulé čtyři měsíce. Předtím tak třikrát za deset let. Maďarsko začalo jednat aktivně, ale jen Maďarsko. Česká republika dnes o nic neusiluje. Slovensko je na tom podobně, zejména po pádu premiéra Fica. Polsko je osvěžující, ale některé jeho postoje ambivalentní.

V4 nemá dostatek odvahy, síly ani odhodlání jednat nezávisle. V srpnu 2015 měla, ale nyní nikoli. Je pod tíhou historických obtíží s Německem. Mluvíme o osmanské invazi, ale nikoli o naší zkušenosti s habsburskou říší. Střední Evropa, V4, není hráčem na mezinárodní scéně. Má společnou kulturu, ale nikoli politiku. Je jím EU? A chceme, aby byla? EU by chtěla, ale není. Máme dovolit triu Merkelová, Macron, Juncker mluvit našim jménem? Nemáme poté, co Juncker odhalil v Trevíru sochu Marxe.

Devatenácté století trvalo do roku 1914, 20. století do roku 1989. Nyní žijeme ve třetím desetiletí 21. století. Američtí neokonzervativci a EU si přejí novou studenou válku. Rusko se vrátilo na scénu, jedná jako suverénní stát se svými zájmy. Přitom nás neohrožuje, což je kontroverzní, ale pravdivé tvrzení. USA se snaží obnovit svůj úspěch, vrátit se ke svým tradičním způsobům – proto Trump. A Čína je tady a i zůstane.

Evropská integrace je v krizi, lidé chtějí být svobodni, nikoli sjednoceni. Brexit zabil sen o společné evropské budoucnosti. EU, postavená jen na Francii a Německu, nemůže fungovat, Francie je příliš slabá a Německo usiluje o hegemonii bez války. EU oslabuje základy evropské civilizace, národní stát, rodinu – prostřednictvím genderismus a stejnopohlavních „manželství“, člověka – tím, že se snaží vytvořit nového euročlověka, homo bruxellarus, i masivní migrací. Evropa reprezentovaná Evropskou unií není schopná hrát důležitou roli.

Pokud jde o Západ a zbytek světa, západní hegemonie skončila. Francis Fukuyama, který předpověděl pro svět západní budoucnost, se mýlil, protože propagoval ideologii univerzalismu. Univerzalisté popírají rozdíly mezi Západem a zbytkem světa. Pravdu měl spíše Samuel Huntington – mezi civilizacemi jsou podstatné rozdíly. Západ je v krizi, jež brzy neskončí. Zbytek světa je na vzestupu, není v krizi a život jeho obyvatel se zlepšuje. Arabský svět je v chaosu, za což může Západ, protože podporoval barevné revoluce.

V4 vyvolává více otázek než odpovědí. Je skutečným politickým hráčem? Je dostatečně homogenní? Dokáže sledovat vlastní politiku v postlisabonské Evropě? Je schopná jednat v oddemokratizované Evropě? Klausovy odpovědi jsou negativní.

Tlak ze všech stran

Po projevu Václava Klause následoval diskusní panel Geopolitické výzvy, v němž promluvil například bývalý český vicepremiér pro evropské záležitosti a ministr obrany Alexandr Vondra, bývalý portugalský viceprezident Evropské lidové strany Mário David, Tomáš Strážay ze Slovenské asociace pro zahraniční politiku a Mária Schmidtová, ředitelka Domu teroru, muzea fašistické a komunistické tajné police a hlavní organizátorka konference.

Podle Vondry je střední Evropa v paradoxní situaci. Nyní si může připadat jako v ráji, protože je nejbezpečnější na světě. Cítí však, že je tlačena ze všech stran – z jihu muslimy, z východu Ruskem, ze západu pokrokáři. Proto se Vondra obává, že o ráj přijde. Vždy jsme byli periferií Západu. Abychom se v něm pevněji ukotvili, stali jsme se členy EU, NATO i V4.

To fungovalo do roku 2008, od té doby Západ slábne. Tlaky pocházejí ze vzestupu Číny a Ruska, globalizace a z vnitřních výzev/hrozeb. Brexitem ztrácíme vojenskou i ekonomickou mocnost i angličtinu. V této situaci by Evropa neměla kritizovat Trumpa. Měli bychom Západ učinit opět silným a zastavit pokrokářství. Pokud jde o V4, není Vondra stejně skeptický jako Klaus.

David se domnívá, že regiony EU by měly následovat V4. Nejdůležitější je definovat vnější hranice EU. Občané EU mají privilegia, která jim svět závidí. EU však potřebuje společnou zahraniční a bezpečností politiku a obranu vnějších hranic. První politickou prioritou je bezpečnost, druhou demografie.

Počet obyvatel Portugalska klesá, Belgie roste. Všichni vědí, proč. Kaddáfí řekl, že islám dobije Evropu dělohami svých žen. Strážay si myslí, že Rusko nekomunikuje se skupinami států, ale s jednotlivými zeměmi. Pro Čínu je V4 příliš malá. Naše volba není mezi EU a V4; V4 je uvnitř EU a chce v ní zůstat.

Projekt studené války

Podle Schmidtové není 21. století pokračováním 20. století. EU se stala nevýznamnou, potřebuje obnovu, změnu. Byla projektem studené války a je třeba ji znovu promyslet. EU není projektem jednoty, znovusjednocení. Střední Evropa byla k západní Evropě připojena, nesjednotila se s ní. Západní Evropa nás vnímá jako své trhy, nerespektuje naši zkušenost a potřeby. To se musí změnit. Pokud jde o migrační krizi, má mít německá kancléřka právo rozhodnout ve jménu celé Evropy a pak na nás uvalovat kvóty?

Střední Evropa měla špatné zkušenosti s Ruskem i Německem – když se hádali, i když spolu souhlasili. Jako nyní projekt Nord Stream II. Pokud jde o vztah s USA, je v našem zájmu proměnit transatlantický vztah v rozvod? Německo a západní Evropa stále provokují Trumpa, říkají o něm věci, jež se neodváží říct o Putinovi. Pokud by však USA stáhly své jednotky z Evropy, budeme bezbranní. Pokud chtějí, abychom na obranu dávaly dvě procenta HDP, pak musíme, včetně Německa.

Měli bychom znovu promyslet své vztahy s USA a nevystupovat proti nim. Evropa je potřebuje jako ochranný štít. Okamžitě musíme zastavit experiment s kolonizací Evropy. Pokud si západní Evropa myslí, že své problémy s demografií vyřeší muslimy, ať si to myslí. Střední Evropa to však nechce.

Po referendu o Brexitu měla Evropská komise rezignovat. Co když si Německo bude myslet, že vymění obranu prostřednictvím USA za obranu prostřednictvím Ruska? Co když Čína skoupí evropské firmy – a Evropa bude bez spojenectví s USA –, nebude pak pro nás nezbytné stát se spojencem Číny?

Umělá inteligence

Odpoledne druhého dne konference začalo projevem Tamáse Deutsche, komisaře maďarského premiéra pro digitalizaci. Podle něho evropskými hodnotami jsou tolerance a respekt. Jako člověk, jehož příjmení v němčině znamená Němec, si dovoluje Němcům poradit: Wilkommenkultur by se měla změnit v Aufwiedersehenkultur.

Následoval diskusní panel Je umělá inteligence naší budoucností?, na němž promluvili šéfredaktor časopisu European Cybersecurity Market Robert Siudak z polského Kosciuszkova institutu, ředitelka e-Estonia Showroom Anna Piperalová, bývalá maďarská velvyslankyně v USA a nyní viceprezidentka Center for European Policy Analysis ve Washingtonu Réka Szemerkényiová, Artur Bobovnický ze Slovenské agentury pro inovace a energii a plukovník Avraham Cohen, nyní ve výslužbě, který 20 let sloužil v izraelské armádě, vedl kybernetickou válku i obranu a založil soukromou firmu National Security Research Group.

Podle Siudaka v uplynulých dvou letech se každou vteřinu narodily na světě čtyři děti, ale vzniklo 19 nových připojení k internetu, v Litvě bylo 52 tisíc kyberútoků. Piperalová řekla, že v Estonsku jen sňatek/rozvod a prodej domu nelze provést digitálně, vše ostatní ano. Szemerkényiová prohlásila, že když v roce 1997 počítač Deep Blue porazil šachového velmistra Garryho Kasparova, zrodil se problém kybernetické bezpečnosti. Podle Bobovnického slovo robot vymyslel Karel Čapek v Trenčianských Teplicích, když slyšel slovenské slovo robota (práce). Proto román R.U.R.

Plukovník Avraham Cohen ve svém projevu prohlásil, že před 100 až 150 lety se o člověku vědělo pět dat, 50 – například jméno či číslo občanky. Stejně jako drony a letadla létají v různých výškách, ani samořídící auta a lidmi řízená auta se nebudou smět míchat – budou muset jezdit na vlastních, oddělených komunikacích. Lze regulovat data, ale nikoli umělou inteligenci. Kybernetická bezpečnost se liší od obrany – nevíte, zda za dvě minuty nebo až za roky nějaký 13letý kluk sedící s notebookem ve Starbucksu neprolomí systém a nenabourá se do něj.

Podle Cohena technologie nedělají lidi zbytečnými či nadbytečnými, ale vyžadují nové a další zaměstnance, jež je obsluhují. Škola by neměla učit děti internet či kybernetiku, protože se to naučí sami a rychleji než dospělí, ale historii, kulturu a hodnoty.

Výzva demografie

Po tomto panelu měla projev Éva Hegedüs, ředitelka maďarské banky Gránit, v němž na číslech ukázala, že ekonomická role zemí V4 bude růst. V následném diskusním panelu V4 – motor evropské ekonomiky, vystoupili například předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost a český komentátor Jan Macháček, slovenský ekonom a mluvčí CentralNic Group Vladimír Vaňo či americký ekonom a zakladatel a šéf Center for Freedom and Prosperity Daniel J. Mitchell.

Podle Macháčka se před rokem mělo za to, že Macron a Merkelová ještě víc sjednotí eurozónu, a ti, kdo nenastoupí na její palubu, budou ponecháni svému osudu. Nyní se zdá, že nás čeká několikarychlostní Evropa. Dvourychlostní Evropa by byla nebezpečná, ale nenastane. Německo nemá zájem financovat Francii ani Nizozemsko. V4 je nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, významnějším než Francie či Británie.

Vaňo se domnívá, že uplynulé dva až tři roky byly pro V4 skvělé, měla pětiprocentní hospodářský růst. Hlavními důvody uplynulého úspěšného čtvrtstoletí V4 byly přímé zahraniční investice a integrace do společného trhu EU. ČR je nyní na 88 procentech HDP na hlavu EU. Habsburská říše byla příkladem pro celou Evropu – společný trh, jedenáct národností.

Podle Mitchella za uplynulých deset let měla V4 třikrát vyšší růst než původních 15 zemí EU. Příčinou jsou nižší daně a protržní chování. Pokud je hospodářský růst jedno procento, HDP se zdvojnásobí za 70 let, pokud čtyři až pět procent pak za 20 let. Velkou výzvou pro V4 je demografie – porodnost je nízká, ale věk se prodlužuje, což způsobí fiskální tlaky. Vládní výdaje by neměly meziročně narůstat o více než dvě procenta.

Porodnost a ochota bojovat

Závěrečný projev na konferenci pronesl na začátku zmíněný David P. Goldman. Domnívá se, že Evropa musí obnovit smysl pro posvátné, aby přežila. Demografický propad, nízká porodnost, vede k zániku populace. Evropa se rozhodla pro smrt. Přitom evropské státy vznikly s posvátným záměrem. Posvátné přesahuje nás i naše děti.

Existuje vztah mezi porodností a ochotou bojovat – není-li nic, za co stojí zemřít, není ani nic, za co stojí žít. Nejnižší ochota bojovat za vlastní zemi v případě napadení je ze všech evropských zemí v Německu (18 procent). Zároveň má jednu z nejnižších porodností. Největší ochota bojovat za vlastní zemi je ve Finsku, jež má jednu z největších porodností v Evropě. Ze všech západních zemí má největší porodnost i ochotu bojovat Izrael.

Po tisíciletí byl zdrojem naši existence smysl pro posvátné. Křesťanské národy v Evropě a jejich státy vznikly jako nápodoba starého Izraele s posvátnou misí. Pak se objevil pohanský nacionalismus, který způsobil tragédii a sebevraždu Evropy. Nacisté a komunisté chtěli být nadlidmi, dnešní Evropané jsou Nietzscheho posledními lidmi. To však lze změnit. Až do roku 1967 byli američtí evangelikálové antisemity, pak viděli šestidenní válku a považovali ji za Boží zázrak, proto jsou od roku 1967 filosemity.

Podle Goldmana naděje nesmrtelnosti umožňuje nést břímě smrtelnosti, což je nadějí pro Evropu. Podle mne to však vyžaduje víru v nesmrtelnost duše, tedy víru náboženskou, a novou konverzi Evropy ke křesťanství a judaismu.

Orbánova velká evropská hra

Moje shrnutí konference zní. Maďarský premiér Viktor Orbán po svém třetím volebním vítězství rozehrál velkou evropskou hru. Maďarsko je však malé, a proto usiluje, aby Visegrádská čtyřka jednala jako jeden blok, čímž by se stala mocností v Evropské unii. Otázkou je, zda se to Orbánovi podaří, protože země V4 jsou zatím jednotné jen v tom, že nechtějí muslimské migranty.

Role Evropská komise (EK) v čele s Jeanem-Claudem Junckerem, jež se odvozuje od většiny v Evropském parlamentu (EP), způsobila, že se Orbán rozhodl rozbít po volbách do EP v květnu 2019 současný systém stranických frakcí a nahradit jej novým. K tomu mu může pomoci francouzský prezident Emmanuel Macron, který chce totéž – v EP vytvořit vlastní frakci.

Přeskupením národních stran do nového systému frakcí hodlá Orbán skoncovat s dosavadním mocenským kartelem lidových, liberálních a sociálních demokratů v EP, a tudíž i v EK, který vládl evropské politice v uplynulých minimálně 40 letech, a nahradit jej většinou z některých národních lidových stran a nyní opozičních stran.

Nemaďarský účastník konference, bývalý člen vlády své země, v neformální diskusi to popsal následovně: Orbán rozehrál vysokou evropskou hru a usiluje o „rakousko-uherské vyrovnání č. 2“. Jinými slovy, EU je dnes tím, čím bylo Rakousko v roce 1866 a EU v příštím roce bude tím, čím bylo Rakousko-Uhersko v roce 1867.

Západní Evropa bude mít jednu politiku – migrační (muslimové vítejte!) a hodnotovou (křesťanství ne!); střední Evropa naprosto odlišnou – migrační (stop muslimům!), hodnotovou (židé a křesťané vítáni!). A to se Orbánovi, protože v migrační otázce se k V4 přiklonily Dánsko, Rakousko a Bavorsko, podařit může.

Vyšlo na České pozici 12. 8. 2018