Který „Veliký vůdce“ (VV) to byl, o němž bylo řečeno: „VV bude od vás požadovat, abyste pracovali. Bude od vás požadovat, abyste se oprostili od svého cynismu. Abyste odvrhli to, co vás rozděluje. Abyste vykročili ze své isolace, abyste zanechali svého klídku a pohody. Abyste se stali lepšími. Abyste pečovali. VV vám nikdy nedovolí vrátit se ke svém životům rutiny, lhostejnosti, neznalosti.“Že by Mussolini? Kim Čong-il? „Turkmenbaši“ Saparmurat Nijazov?
Nikoli, je to Barack Hussein Obama a řekla to o něm jeho manželka Michelle. Řekla o něm dále, že je „vdaná za jediného člověka v této kampani, jenž má šanci uzdravit zemi… Potřebujeme vůdce, který se dotkne našich duší, neboť naše duše jsou zlomeny… Změna, o které Barack mluví, je těžká, tudíž nebuďte příliš nadšeni, neboť Barack bude od vás požadovat, abyste taky byli jiní.“
Kdybyste si mysleli, že to jen hysterická manželka pěje chvalozpěvy na manžela, který shodou okolností kandiduje na presidenta, a tudíž určitou nadsázku jí lze prominout, poslouchejte dál:
Bývalý demokratický senátor Gary Hart o něm řekl: „Nefunguje na stejné úrovni jako obyčejní politici… Je činitelem transformace ve věku revoluce, osobou unikátně kvalifikovanou otevřít dveře do 21. století.“
Psycholožka Eve Konstantine tvrdí: „Barack Obama je naší kolektivní reprezentací našich nejčistších nadějí, našich nejvyšších vizí a našich nejhlubších znalostí… Je našim produktem ze vševědoucí kvantové teorie inteligence.“
Novinář Ezra Klein o něm napsal: „Nejlepší projevy Obamy nevzrušují. Neinformují. Dokonce ani neinspirují. Ony nás totiž rovnou povznášejí. Unesou vás do velkolepého momentu, v němž jako kdyby se historie zastavila a pomalu kráčela kolem vás a na chvíli vás uvědomila o své existenci a o vaši roli v ní. Není Slovem, jež se stalo tělem, nýbrž triumfem slova nad tělem, nad barvou, nad beznadějí.“
Takže Barack Hussein Obama je novým Ježíšem Kristem, či dokonce něčím víc, neboť zatímco Kristus byl „Slovem, jež se stalo tělem“, Obama je „triumfem slova nad tělem“.
Jinými slovy, to, co od Baracka Obamy očekávají někteří jeho stoupenci, je šílené, utopické, naprosto nerealistické a proto-totalitární. Vidí v něm mesiáše a spasitele světa. Očekávají od něho něco, co on sám nikdy nebude schopen splnit či naplnit – ani kdyby byl zvolen presidentem USA. Ba zvláště kdyby byl zvolen presidentem USA!
Kdy už lidé konečně pochopí, že Království Boží není z tohoto světa? Že Ráj na Zemi se nekoná, že ráj na zemi nelze zajistit světskými, politickým prostředky! Přitom, samozřejmě, peklo na zemi politickými prostředky je možné nastolit docela snadno – zeptejte se Hitlera. Lenina. Stalina. Maa, Pol Pota. Che Guevaru.
Che Guevaru, jehož podobiznu mají někteří aktivisté Obamovy kampaně ve své kanceláři vylepenou na zdi. Probůh, proč tolik užitečných idiotů na celém světě nosí na tričku podobiznu tohoto sadistického masového vraha, jenž hodlal ukřižovat lidstvo na pěticípé rudé hvězdě!? Co tak si vystavit na tričko podobiznu Reinharda Heydricha nebo Idi Amina, to by bylo taky šik, nebo ne?
Zvolení Baracka Husseina Obamy by dříve nebo později vedlo k hluboké desilusi jeho stoupenců. K desilusi, z jakých se rodí démoni.
Publikováno na www.tyden.cz 2. května 2008
o síle vlivu Che osobnosti na ostatní a jeho podoba na tričkách je spíše popkulturní nivelizací jeho aury…než čímkoli jiným…
i když to byl jen pocit, ukázal se přesný viz :
výrobci zmíněných lyží(Fischer) argumentovali takto: Cítili jsme, že jeho portrét, prostě jenom ta ikona, ne jeho činy, reprezentuje přesně to, co jsme chtěli vyjádřt – revoluci, extrémní změnu
V nich je potřeba se vymezit a v případě charismatického kandidáta žel i k protikandidátce ve vlastní straně. Je potřeba byvit publikum nejen týden, jako u nás, ale celý rok.
USA má i prosté lidi uvyklé místní verzi fotbalu, místnímu pivu. Já si jich cením, protože podobně jako moji předkové většinou nepoklesli ke sprostotě a neztratili rozum. Rostoucí málo asimilované minority mají svůj jazyk, svůj svět, svého kazatele, své obecní blázny. Hussein by je mohl získat pro politiku, dát jim šanci pokročit k americké identitě. Jako předzpěvák nemusí být zbytečný, jeho iluze později fungující demokracie přivede ke zralosti. Co bychom doma za takového dali, naši husseini se s ním nemohou měřit.
Pan Joch byl nesporně původně perspektivním myslitelem s filosofickým potenciálem, ovšem věci jsou záludné a sofista nakonec ztratí i schopnost skutečně myslet, ne že by mohl mít lež pro dav a pravdu pro sebe, již proto, že koncentrací na produkci otrávených a matoucích žvástů nemá čas odpovědně myslet.
)
Proto dnes pan Joch je možná ještě propagandistou a ne pomatenou obětí, ale jeho výlevy rychle ztrácejí působnost (a u propagandy o nic jiného nejde) a stávají se zoufalými skřeky. To je jasně patrné na tom, že pan Joch již nemá schopnost odhadnout, co je jako matoucí argument účinné a řeční prakticky do prázdna – jinak řečeno – obsah propagandy se mu stal přirozeností a jinak již nemyslí, reflexe mizí, zůstávají jen hloupé řeči.
popularita Che Guevary byla (a vlastně pořád je) v jeho sexepealu, jeho přitažlivost byla v jeho aroganci šlechtice, jehož původ jej k tomu předurčoval…. Ernesto zemřel, relativně mladý, v jeho fans tak zůstala vzpomínka na někoho zdravého(přestože měl astma), dobře vypadajícího, jakoby nesmrtelného(v boji byl Guevara líčen jako až bláznivě nebojácný a odhodlaný). El Che a Castro se neměli potkat…jestliže je pravda, že Ernesto byl tím kdo Castra naved na cestu radikálního marxismu, pak už nelze pochybovat o síle vlivu Che osobnosti na ostatní a jeho podoba na tričkách je spíše popkulturní nivelizací jeho aury…než čímkoli jiným… Je rozdíl jestli máte Saddáma na tričku nebo mu prodáváte kultury bakterií k výrobě bakteriologické zbraně(Donald “Duck” Rumsfeld)
“Obama ovšem není žádný revolucionář, i když chápu, že duchovně slepým fanatikům se tak může jevit kvůli jejich neschopnosti myslet.”
Jestli timto narazite na autora clanku, tak jste imho vedle. Osobne tyto stranky povazuji predevsim za chladnou PROPAGANDU, nez za vylevy fanatiku.
Jinak samozrejme neni zadny problem vylit Obamovi na hlavu kbelik spiny, ale totez se da rici i o ostatnich kandidatech. Tento rok je to docela bida, zadny kandidat neni moc dobry (minule tam byl aspon ten Kerry). Ale ja ososbne bych volil asi Obamu, jak rikaji jeho priznivci, jakasi nadeje na zmenu k lepsimu tady je. U Clintonky ma clovek jistotu, ze to bude docela dost velka hruza a k McCainovi lze uvest jen tolik, ze by se USA konecne dockaly prezidenta, ktery by odpovidal te postavicce z komedii Zhave vystrely.
V USA travim docela dost casu (mam tam nezanedbatelnou cast pribuzenstva) a dle meho vnimani tamni nalada hovori pro Obamu. Ostatne ja sam jsem byl vzdycky spise na strane republikanu, ale dnes bych (po te bushove naprosto katastroficke vlade) volil demokraty. A hodne mych pratel a pribuznych z USA ma stejny nazor.
Myslim, ze Obama McCaina porazi. Je bezesporu vyrazne inteligentnejsi a mnohem lepsi recnik. McCain mnoha Americanum prilis pripomina vseobecne nenavideneho Bushe (byt to neni tak docela pravda). Obama je plny energie, McCain je prestarly (a mnozi jej oznacuji za “senilniho dementniho dedka”, s tim, ze republikani musi byt v poradne brynde pokud nominovali nekoho takoveho).
Autor je z Obamy uprimne zdesen, nicmene v teto souvislosti je ponekud paradoxni, ze Obama hodne zabira prave mezi vzdelanymi Americany (a nejdna se ani zdaleka jen o takove ty salonni intelektualy). Je populista, ale ksakru, ktery z tech kandidatu neni? To, jak vzletnymi slovy se o Obamovi mnozi vyjadruji, je sice ponekud usmevne, ale najit neco podobneho, co se vztahuje k Clintonce nebo Cainovi (natoz k Bushovi) by rozhodne nebyl zadny problem.
Nicmene Obamovi hrozi nekolik nebezpeci. Clintonka, rasismus, Wright, ale v neposledni rade take to, ze si az prekvapive mnoho amiku mysli, ze Obama je muslim. Tak trochu na to mozna hraje i autor, tim, ze uvadi jeho prostredni jmeno. Ostatne zrovna tohle je docela dobry indikator toho, na ci strane clovek stoji. Obamovi priznivci se tomu prostrednimu jmenu vyhybaji, zatimco odpurci jej docela dost casto zdurazniji (zatimco u protikandidatu prostredni jmena treba ani neuvadeji).
Ještě nedávno byl Obama “zajímavý”, a najednou jeho (dnes již pravděpodobné) zvolení bude znamenat zrození démonů? A o práci, zlepšení morálky a řádnosti toho nařečnili zejména k chudým v minulých letech američtí pravičáci tolik, že bude jen dobře, když si zapracují také lidé, kteří až dosud plodí jen nenávistné výlevy, kdykoli se objeví nějaký nápad, který by omezil zhoubné bujení nejpodlejších asociálů z řad multimilionářů.
Ani Che se svou snahou pomoci obyčejným chudákům nemá na svědomí tolik krve jako Bush při svém tažení za ropou, Obama ovšem není žádný revolucionář, i když chápu, že duchovně slepým fanatikům se tak může jevit kvůli jejich neschopnosti myslet. Naproti tomu není jisté, že výsledkem jeho vlády bude zklamání, jak prorokují zapšklí a zdiskreditovaní pravičáci, možná budou občané natolik spokojeni, že předpovědi těchto falešných proroků budou v případě USA stejně bídné jako v případě Iráku.