Proč na své první zahraniční cestě prezident Trump, stejně jako jeho předchůdci, nenavštívil jednu ze zemí sousedících s USA, tedy Kanadu nebo Mexiko? Protože Kanada ani Mexiko nepředstavují globální problém. Tím – či vlastně naopak jeho řešením – je trojice náboženství: islám, judaismus, křesťanství.

Karl Marx nikdy nepochopil, že náboženství je daleko od toho být opiem lidstva a ve skutečnosti představuje klíč k řešení mnoha lidských patologií. Jistě, ne každé náboženství stejnou měrou. A některá náboženství či jejich interpretace můžou zadělávat na patologie jiné.

Jak to, že Arabové a Izraelci oslavují téhož člověka, Donalda J. Trumpa? Stačí si uvědomit realitu: sunnitští Arabové a Izraelci jsou nyní spojenci proti společnému nepříteli. Tím je šíitský Írán. Nic tak lidi nesbližuje jako společný nepřítel.
Celkově by Trumpovo turné po Blízkém východě mohlo být nazváno „šerif se vrátil do města“. Po osmi letech prezidentování Baracka Obamy a jeho abdikaci na americkou odpovědnost v zahraniční politice, se vrací šerif či policista, chcete-li. Amerika bude opět aktivní na Blízkém východě a proti Íránu ajatolláhů a jeho ambicím. Minimálně takto to vidí a očekávají sunnitští Arabové a židovští Izraelci. Proto to grandiózní uvítání Donalda Trumpa jak v Saúdské Arábii, tak ve státě Izrael. Svědčí to více o tom, co si tamní elity myslí o Obamovi, než o tom, co si myslí o Trumpovi. Ohledně Trumpa mají očekávání, ohledně Obamy si myslí to nejhorší.

Jak se prvnímu černošskému prezidentovi USA povedl ten „zázrak“ spřátelit Izraelce a (sunnitské) Araby? Svou vstřícností vůči Íránu a tzv. jadernou dohodou s ním v roce 2015, podle níž svět zrušil ekonomické sankce na Írán výměnou za slib, že deset let nebude rozvíjet jaderný program. Sunnitští Arabové však nechtějí posílení šíitského a perského Íránu, který usiluje o hegemonii nad Blízkým východem, a Izraelci nechtějí, aby se jednou stal jadernou mocností. Proto se v otázce Íránu – a odsudku vstřícné politiky Obamy vůči němu – shodnou. A Trump coby Anti-Obama obdržel královské přijetí v Saúdské Arábii a ovace v Izraeli.

A co jeho zásadní projev v Rijádu, hlavním městě saúdského království? Na Trumpa velmi dobrý, což znamená u kohokoli jiného obstojný. Slabé stránky? Devótní až klanějící se tón vůči saúdské monarchii (označení země za „svatou“) a absence jakékoli zmínky o lidských právech a mravní povinnosti je dodržovat (z hlediska lidských práv je Saúdská Arábie jedním z nejhnusnějších režimů na světě). A silné stránky? Meritum věci: vy muslimové musíte vyhnat džihádisty ze svých svatyň. Poprvé americký prezident otevřeně řekl, že současný terorismus má něco společného s islámem, že islám má tento problém. Zajisté problémem není islám samotný či většina muslimů. Problémem je část muslimů a my se nemůžeme tvářit, že islamisté nemají s islámem nic společného.

A za druhé je to tvrdá linie vůči Íránu. To je to, co spojuje Izraelce a sunnitské Araby: obavy až nenávist vůči šíitské velmoci, nyní ovládající osu Teherán – Bagdád – Damašek – Bejrút – Jemen a usilující o hegemonii nad celým regionem. A to je i důvod ovací v Jeruzalémě. Ne to, že jeho dcera Ivanka konvertovala k judaismu a její manžel Jared Kushner je ortodoxním židem, nýbrž to, jakou má Trump vůči Íránu politiku. Anti-obamovskou, což jej dělá hrdinou v Izraeli.

Temperament podobný, názory rozdílné

Největší primadonou během Trumpovy návštěvy v Izraeli byl však premiér Bibi Netanjahu. Na uvítanou prohlásil: „Pane prezidente, Abraham Lincoln řekl, že město, jež touží navštívit nejvíce, je Jeruzalém.“ (Lincolnovi to osud nedopřál.) „Pane prezidente, na světě není město, v němž jste vítán víc než v Jeruzalémě.“ Další zastávkou Trumpovy mise byl Vatikán a setkání s papežem Františkem. Ta návštěva byla čistě formální, aby zapadala do Trumpovy interpretace jeho cesty po třech světových náboženstvích. Nevím, že by Trump a František něco věcného projednávali nebo že by si nějak padli do oka. Spíše ne – co se týká temperamentu, jsou si velice podobní, ale co se týče názorů, jsou naprosto opační.

Poslední štací Trumpova turné byl Brusel a setkání šéfů vlád členských zemí NATO. A tady se Trump projevil jako Trump, tedy ostře a konfrontačně vůči Evropanům. Trumpova vláda už od svého začátku zaujala vůči Evropě hru na „hodného a zlého policistu“. Tím „zlým policistou“ je samotný Trump, který říká: Dáváte na svou obranu příliš málo, USA tak na vaši bezpečnost vlastně doplácí, a pokud výdaje na obranu nezvýšíte, nemůžete automaticky počítat s tím, že v případě nutnosti vás budou USA bránit. Tím „hodným policistou“ jsou pak ostatní lidé v týmu prezidenta Trumpa, tj. viceprezident i ministři zahraničí a obrany, kteří pak Evropany uklidňují a ujišťují, že všechny závazky USA vůči Evropě platí i nadále. Ale zvýšit výdaje na obranu, to byste měli.

Roli „zlého policisty“ předvedl Trump i na setkání NATO v Bruselu. A ono to může fungovat: mnohé evropské země ohlásily, že svou obranu posilovat budou. Takže drsný přístup Trumpa k Evropě může nakonec pomoci Evropě samotné.

Vyšlo v Katolickém týdeníku 30.5.2017