Občanský institut je znepokojen současným stavem státní rodinné politiky a podobou Koncepce rodinné politiky předložené dnes na jednání vlády. Domnívá se, že tato koncepce směřuje posílení sociálně inženýrských ingerencí státu do samostatného rozhodování rodiny (např. o rozdělení rodičovských rolí nebo o skloubení poměru rodinných a profesních rolí). Koncepce současně neobsahuje žádné návrhy na efektivní změnu systému finanční podpory rodiny, návrhy na větší ocenění domácí péče o děti a nepřináši podporu instituci manželství. Je tak produktem socialistických představ o vztahu státu a rodiny, jejichž cílem je zvýšit závislost rodiny na státu a převzít některé přirozené funkce rodiny státem, namísto podpory rodiny v jejich výkonu.
Předkládáme proto veřejnosti a politické reprezentaci materiál „Rodinná politika pro Českou republiku“. Dokument je návrhem nesocialistické koncepce státní rodinné politiky a tvoří alternativu vůči vládě předložené koncepci rodinné politiky zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí. K materiálu se připojily rovněž mnohé neziskové organizace angažující se v oblasti podpory rodiny a představující dohromady několik tisíc členů: Asociace klubů dvojčat a vícerčat, Centrum pro rodinu o. s., Hnutí Nové rodiny – Fokoláre, Hnutí Rodina, Společnost pro podporu rodiny a YMCA – Živá rodina. Alternativní koncepce má současně podporu mnoha poslanců a senátorů z různých nesocialistických politických stran (KDU-ČSL, ODS, Cesta změny)

Alternativní koncepce rodinné politiky „Rodinná politika pro Českou republiku“ je postavena na principu podpory autonomie rodiny, která by měla spočívat především v eliminaci strukturálního znevýhodnění, jemuž dnes rodiny s dětmi čelí ve srovnání s jinými formami života. Stát musí podporovat rodinu ve výkonu všech jejích přirozených funkcí; odmítáme proto redukci rodiny pouze na její biologicko-reprodukční funkci a budovat rodinnou politiku na principech populační politiky. Zvláštní podporu si zaslouží přitom pečovatelská funkce rodiny, která je v současnosti státem nedostatečně oceněna. Stát by měl rovněž více podporovat instituci manželské rodiny, která klade nejnižší nároky na státní rozpočet, vykazuje nejvyšší míru stability úplné rodiny a současně nejnižší míru přítomnosti sociálně-patologických jevů.

Konkrétní opatření směřují na podporu finančních, i nefinančních nástrojů na podporu rodiny. Navrhujeme rozšíření společného zdanění na všechna manželství a navýšení daňového zdanění na vyživované dítě do úrovně jeho životního minima, zvýšení peněžité podpory v mateřství na úroveň 100 % mzdy (ze současných 69 % – polský model), výraznější zvýhodnění pečujících rodičů v důchodovém systému, zvýšení finančního ocenění rodičů pečujících řádně a celodenně o děti na úroveň minimální mzdy, zavedení institutu otcovské dovolené, motivaci zaměstnavatelů k přijímání rodičů po rodičovské dovolené snížením odvodů na sociální pojištění, podporu podniků nabízejících flexibilní pracovní úvazky, podporu netradičních forem péče o děti a řadu dalších konkrétních opatření.