Studie OI č. 5 – Církve a majetek II (Návrh katolické církve na využití a správu restituovaného majetku) se věnuje problematice církevního majetku a církevních restitucí z historického, ekonomického a právního aspektu. Navazuje na Studii OI č. 1 a podrobně rozpracovává plány hospodaření církví s navráceným majetkem.

Studie OI č. 5

Návrh katolické církve na využití a správu restituovaného majetku

Občanský institut
září 1993

ISBN 80-900190-8-0

Obsah:

Úvod

1. Postavení římskokatolické církve ve společnosti
2. Koncepce správy církevního majetku
3. Příprava na převzetí správy majetku
4. K čemu by církev využila restituovaný majetek

Úvod

Od vydání studie č. 1 “Církve a majetek” v květnu 1993 došlo k neočekávanému vyhrocování postojů politických stran, vlády, církví i jednotlivců k problému nejen restituce církevního majetku nebo jak se často zdůrazňuje ke zmírnění některých majetkových křivd, ale k postavení církví ve společnosti vůbec.
Hledání konsensu o této záležitosti naráží na značné obtíže. Proto se jeví účelným vrátit se formou pokračování původní studie
k tomuto námětu a podívat se na něj ještě jednou z jiného hlediska, a to z hlediska míry společenského zájmu na vrácení majetku církvím. Ten je v podstatě determinován účelem, kterému má církevní majetek sloužit.
Restituenti nemusí nikomu skládat účty z toho, jak s vráceným hmotným majetkem naloží. V případě církve je tomu však naopak. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že občané nevědí, k čemu církev potřebuje majetek a jak s ním hodlá naložit. Ukazuje se, že informovanost o církvi a jejím financování je mizivá. Je mnoho těch, kteří zastávají názor, že církev by měla dostat zpět jen budovy sloužící bohoslužebným účelům a nikoliv produktivní majetek. Jiní tvrdí, že se církev nedokáže vyrovnat s moderními požadavky na správu svého majetku. Další požadují, aby církev vysvětlila veřejnosti, k čemu vlastně majetek potřebuje a co s ním hodlá dělat. Objevují se názory, že podnikání a náboženství nejdou dohromady, že církev má žít jenom z darů věřících. Někdy se dokonce připomíná, že některé církve si zavedly interní daně a ty dokáží církev financovat, takže i za dnešní situace některé církve nebo náboženské společnosti resignují na vyplácení státních příspěvků.
Na tento problém je nutné se podívat z hlediska římskokatolické církve, protože je ze všech církví a náboženských společností největší, přišla o nejvíce majetku a byla komunistickým režimem nejvíce potlačována pro její ideovou neslučitelnost s dialektickým materialismem a pro její internacionální charakter.
Podaří-li se vyřešit problém postavení římskokatolické církve v novém českém demokratickém státu, bude snadné řešit problém ostatních církví a náboženských společností.

Kapitola 1
Postavení římskokatolické církve ve společnosti

Církev působí v českém státu od 9. století, kdy na naše území přicházeli první misionáři. Má tedy za sebou zhruba 1100 let vývoje vztahů ke státním útvarům, které reprezentovaly český stát.
Tyto vztahy se ubíraly v podstatě cestou od respektování významné role církve ve společnosti státními orgány ve středověku přes podřízení církve státním zájmům za Habsburků až po hrubý útlak a systematickou postupnou likvidaci církevních struktur za komunistického režimu.
Současný český stát se definuje jako stát budovaný na občanském principu. To znamená mimo jiné, že všichni občané tohoto státu mají stejná práva a povinnosti a že stát ani nezvýhodňuje ani nediskriminuje žádnou organizaci, kterou si tito občané legálně vytvářejí k vyjadřování a obhajování svých zájmů, tedy ani církve.
V takto definovaném státu mají občané právo vyznávat své náboženské přesvědčení svobodně a způsobem, který mu odpovídá. Jestliže tak chtějí činit způsobem, jak mu učí katolická církev, je to jejich nezadatelné právo svobodných občanů.
Vyvíjení jakékoliv a tedy i náboženské činnosti však není možné bez ekonomických důsledků. Každá činnost vyžaduje ke své realizaci vynaložení nákladů, které musí být pokryty nějakými finančními zdroji.
Církev (bez řádů) potřebuje ke své činnosti ročně cca 0,5 mld. Kč. Ty zatím získává z menší části od věřících, z větší části od státu. Stát poskytuje tyto finanční příspěvky církvi jako kompenzaci za to, že jí odňal po roce 1948 možnost financování církevních aktivit z výnosů církevního majetku, tedy z podnikatelské činnosti (lesy, pole, rybníky, několik drobných průmyslových objektů), že nesplnil ustanovení dvou zákonů o finanční náhradě za zabavené nemovitosti a proto, že na sebe přenesl všechny závazky tzv. patronů, kteří pomáhali církvi nést tíživé břemeno péče o církevní stavby.
Řešení problému ekonomického zabezpečení církve v současné době je však velmi ztíženo tím, že zanedbanost církevního majetku dosáhla hrozivých rozměrů. Restituce sama o sobě, i kdyby byla provedena v plném rozsahu, nemůže financování údržby a oprav vyřešit. Tím se požadavek nového způsobu řešení finanční nezávislosti církve na státu dostává do nové polohy, kdy nezbývá než přistoupit k jeho řešení komplexně. Komplexní řešení je proto také zcela logicky předmětem současných jednání zástupců vládní koalice. Přitom restituce nebo náhradní řešení za restituci, kterým by mohla být státní renta za majetek, který byl církvi odňat, za který nikdy nedostala zákonem stanovenou finanční náhradu a který byl posléze zprivatizován nebo převeden do majetku obcí, je nedílnou součástí komplexního řešení. Odstranění vnitřního dluhu (zanedbanosti) církevního majetku představuje řádově větší částky než krytí provozních nákladů církve. Přitom nelze přehlédnout, že majetek římskokatolické církve je velmi významnou částí národního kulturního dědictví a jeho zachování tedy není jen zájmem církve, ale celého národa.
Za těchto okolností vyřešení vztahu církve a státu má několik rovin, které čekají na své jasné definování.

Rovina společenská

Česká společnost může mít ve své většině k církvi vztah pozitivní, neutrální nebo negativní. Nejde přitom o 4 miliony českých katolíků, ale o 6 milionů ostatních občanů, protože katolíci mají ke své církvi zcela pochopitelně vztah pozitivní. Jaký tedy bude vztah nekatolíků k církvi?
Ten by měl být určen mírou uznávané společenské prospěšnosti církve. Co nabízí a chce dávat církev společnosti? Především je to výchova občanů k plnému respektování mravních principů a hodnot, jak to vyžaduje víra. Na druhém místě je to praktické uplatňování blíženecké lásky, jak se projevuje zejména v sociální činnosti farních a řeholních společenství.
Bude-li nekatolická část veřejnosti hodnotit tuto činnost církve ve prospěch mravní a sociální úrovně společnosti výše než hmotný blahobyt, bude její vztah k církvi pozitivní. Bude-li naopak hodnotit nejvýše dosažení vysokého standartu životní úrovně bez ohledu na mravní a sociální úroveň národa, bude její vztah k církvi negativní. Bude-li jí mravní úroveň národa a služba bližním lhostejná, bude její postoj k církvi neutrální.
Přitom církev v duchu své dvoutisícileté tradice nabízí své služby všem bez rozdílu vyznání nebo přesvědčení. V církevních nemocnicích se léčí všichni pacienti a nikdo se jich neptá na jejich vyznání. Do církevních škol mají přístup všichni. Do sociálních ústavů jsou přijímáni lidé podle potřebnosti. Účast na externích pobytech v klášteřích není vázána na předložení křestního listu. V duchu evangelia jsou totiž bližními všichni, kteří potřebují pomoc.

Rovina politická

O vztahu státu a církve rozhodují politické strany zastoupené v parlamentu, zejména strany s rozhodujícím počtem mandátů. Přístup politických stran k otázce vztahu státu a církve je do značné míry předurčen jejich politickou orientací a jejich představami o vlivu církve na společnost.
V důsledku soustavné převýchovy českého národa v duchu dialektického materializmu a zdůrazňováním negativních událostí ze života církve se podařilo v české veřejnosti udržet nedůvěru k římskokatolické církvi, která má své hluboké historické kořeny. Tato nedůvěra je živena pochybnostmi o budoucích záměrech církve, o míře jejího politického vlivu v případě, bude-li “bohatá”. Přehlížejí se přitom změny v církvi vyvolané druhým vatikánským koncilem, ekumenické snahy mezi křesťanskými církvemi i statečný odpor, který kladla církev komunistickému režimu. Nebere se vážně tvrzení církve, že chce společnosti sloužit. Obnovení ekonomické základny církve se předkládá veřejnosti jako porušení přijaté právní zásady, že nelze napravit všechny křivdy, ale lze pouze zmírnit některé z nich. Dále se argumentuje tím, že restituce se mají týkat jen fyzických osob.
Vrácení části nebo veškerého majetku je skutečně především politickou otázkou. Její řešení předpokládá, že si politický subjekt nejprve zodpoví sám pro sebe otázku – záleží mi na tom, aby církev mohla účinně plnit to co nabízí, sloužit veřejnosti, nebo o to nestojím, protože ji podezřívám z utajování jejích pravých úmyslů, tj. mocenských ambicí.
Církev nemá jinou možnost jak přesvědčit nekatolíky o upřímnosti svých úmyslů než tím, že dostane příležitost a bude moci opravdu společnosti sloužit.

Rovina právní

Majetek byl církvi odebírán různými zákonnými i nezákonnými způsoby. Přitom i při odebírání zákonnými způsoby často nebyla dodržena litera zákona, protože se to zdálo v dané chvíli málo důležité.
Bylo by spravedlivé, kdyby bylo bez výhrad vráceno to, co bylo odňato nezákonnými způsoby, což jsou především případy řeholního majetku. Dále by bylo správné, kdyby bylo vráceno vše, u čeho nebyla dodržena litera zákona.
Protože církev oslabená po 40 letech útlaku není schopna celý svůj bývalý majetek ihned převzít do své správy, ale může tak učinit postupně, přičemž některé části svého majetku již vůbec nehodlá převzít, považují církevní představitelé za optimální řešení, aby jí stát restitučním zákonem zaručil možnost převzetí všeho co církvi patřilo s tím, že do stanovené doby církev sdělí, co převezme a co nikoliv.
Pro toto řešení mluví i nesmírná nesnadnost identifikace původního církevního majetku. Přečíslování parcel, jejich slučování a rozdělování, nedostatky v právní a geodetické evidenci, převody mezi právnickými osobami a řada dalších problémů, na které naráží církev při identifikaci svého původního majetku mluví proti výčtové metodě. Její realizace by byla časově náročná, finančně nákladná a plná nepřesností, které by byly živnou půdou pro spory. Rovněž cesta soudních sporů by byla stejně náročná. Další důvod, který mluví proti aplikaci výčtové metody, jsou faktické změny, kterými církevní majetek během uplynulých 40 let prošel. Tak např. brněnské biskupství podle původních představ mělo dostat zpět v restituci cca 400 budov, když ale církevní představitelé v reálu přezkoumali jejich současný stav, ukázalo se, že pro církev je z nich upotřebitelných jen 50, tj. 12,5%.

Rovina ekonomická

Církev musí z něčeho žít a musí z něčeho opravovat zchátralé církevní stavby a interiéry. Je nereálné se domnívat, že to vše lze uskutečnit ze sbírek věřících. Nebude to možné ani z výnosu plně restituovaného majetku. Přijme-li však veřejnost pozitivní hodnocení postavení církve ve společnosti, bude jistě ochotna prostřednictvím státních orgánů uznat, že církev plní vedle své mravní a sociální role také úlohu největšího národního muzea uměleckých staveb a předmětů. Tím se vytvoří předpoklady pro uznání oprávněnosti státní podpory církvi a jejím institucím. Každá z těchto tří rolí církve ve společnosti si však vyžaduje jinak koncipovaný druh podpory.

Z uvedených důvodů není postavení církve ve společnosti jednoduché a vyžaduje citlivé hledání rovnováhy mezi všemi zájmy a aspekty vzájemného soužití se státem.

Kapitola 2
Koncepce správy církevního majetku

Řeholní společenství budou hospodařit se svým majetkem samostatně, jak tomu vždy bylo. Kláštery budou financovány z výnosu produktivního majetku, který k nim patřil a který by se jim měl v restituci vrátit. Pokud k restituci nedojde, mohou jen živořit a nikdy nebudou schopny odstranit miliardové škody, které na jejich objektech vnikly. V tom případě bude potřebná k jejich záchraně masivní státní finanční pomoc.
Na příkladu břevnovského kláštera benediktinů, který představuje tradiční formu řeholního života, lze ukázat způsob využití majetku po jeho případném vrácení. Celková rekonstrukce již vráceného areálu kláštera si vyžádá částku 411 mil. Kč. Obnovné práce již probíhají a zatím na ně bylo vynaloženo 111 mil. Kč, které byly kryty z dotací státu, magistrátu hl. m. Prahy a obvodního úřadu Prahy 6, jakož i půjčkami a dary věřících i zahraničních sponsorů. Podmínkou finančních darů bylo jejich použití pro obnovu kláštera, což bylo splněno.
Řád chce v rekonstrukčních pracích této významné památky pokračovat. V jejich rámci hodlá především obnovit původní konvent a prelaturu, kterou chce využít pro pořádání kulturních a společenských akcí, koncertů, přednášek a výstav. V budově má pracovat i nakladatelství OPUS BONUM určené pro vydávání náboženské a kulturní literatury. Benediktini zde chtějí vybudovat i hospic neboli jednoduchou ubytovnu cenově dostupnou např. pro studenty a jiné. Opravám sakrálních uměleckých předmětů mají sloužit restaurátorské dílny a ateliéry. Klášterní zahrada má být místem odpočinku a rekreace pro všechny občany. Všechny tyto druhy činnosti chtějí přispět ke všestrannému rozvoji této části Prahy.
Těmto záměrům mají sloužit výnosy z pozemků přiléhajících ke klášteru, a to ve shodě s územním plánem rozvoje Prahy 6. Má zde vzniknout nová výstavba s rekreačním a sportovním zázemím, obchodní centrum a ubytovací kapacity.
Pokud bude vrácena zemědělská půda, předpokládá projekt obnovu zelinářské a chmelařské tradice na ekologických principech.

Obnova kláštera v Broumově si vyžádá náklad asi 500 mil. Kč. Jde rovněž o vzácný památkový objekt, svým významem ojedinělý v broumovském výběžku. I zde chtějí benediktini přikročit k důkladné obnově. Zatím zde byly zahájeny jen nejnutnější opravy kryté výnosy z nájmů a zahraničních finančních darů.
Mezi zamýšlené projekty patří rozšíření expozice Muzea Broumovska, vytvoření cenově dostupného ubytovacího zařízení pro rodinnou turistiku a zřízení církevního gymnázia s kolejí. To předpokládá možnost hospodaření na lesní půdě, která dříve klášteru patřila a která by byla spravována kvalifikovanými odborníky. I tyto snahy mají za cíl oživit tento cíp Čech, který je stále víc navštěvován turisty od nás i z ciziny, a který trpí nedostatkem pracovních příležitostí.

Mezi subjekty církve, které žádají vrácení svého majetku, patří i sestry Apoštolátu 3. řádu sv. Františka, které založil P. Dr. Jan Ev. Urban, aby se zcela věnovaly sociální a zdravotní službě trpícím, chudým a opuštěným lidem. Sestry, které si zvolily evangelní způsob života ve světě, slouží přímo v rodinách, v bytech trpících a opuštěných, a tam ošetřují, konají pečovatelskou službu a všestrannou sociální péči.
O výsledcích jejich činnosti hovoří statistika. V roce 1992 vykonaly 10 693 návštěv u nemocných, kde odpracovaly 24 192 hodin při jejich ošetřování a různých pracích.
Pro rozvinutí této služby určené všem lidem bez rozdílu, věřícím i nevěřícím a konané moderní formou domácí péče (home care) žádají sestry Apoštolátu vrácení dvou domků u kostela sv.Václava v Praze 6.

Diecéze přistoupí k organizaci hospodaření se svým majetkem podle církevních provincií. Ty jsou dvě – česká a moravská.
Po četných diskusích a oponentním řízení, prováděném tuzemskými i zahraničními odborníky se obě provincie rozhodly, že nejvýhodnějším modelem správy restituovaného církevního majetku budou holdingové společnosti s ručením omezeným.
V české církevní provincii se bude mateřská společnost holdingu nazývat ” Společnost pro majetkovou správu “. Pod tímto názvem se připravuje její registrace. Ta bude jediným rozhodujícím a řídícím činitelem, který bude řídit jednotlivé dceřinné společnosti. Mateřská společnost bude mít jen velmi omezené personální obsazení (výkonný ředitel, ekonom, právník, sekretariát) a bude zajišťovat následující činnosti:
1. Formulace koncepce a strategie správy majetku.
2. Zakládání dceřinných společností a určování jejich základní činnosti a zaměření.
3. Určení základní organizační struktury všech dceřinných společností.
4. Jmenování a odvolávání řídících a vedoucích pracovníků dceřinných společností.
5. Řízení a zajišťování základních finančních činností pro celý holding (úvěry, půjčky, investice a pod.).
6. Jednotné metodické řízení některých činností dceřinných společností jako účetnictví, personalistika, všeobecná administrativa, tok informací a pod.).
7. Koordinace obchodní činnosti jak na vnitřním, tak zejména na zahraničním trhu.

V počátečním období se počítá s hlubším zasahováním mateřské společnosti do činnosti jednotlivých dceřinných společností do ustálení vzájemných vztahů.
Dceřinné společnosti budou hlavním nositelem operativní činnosti, rizik i odpovědnosti. Budou zakládány podle potřeby, a to jak z hlediska provozního zaměření tak z hlediska regionálního.
V prvním časovém úseku po uzákonění restituce se předpokládá založit dceřinné společnosti, které se budou zabývat lesním hospodářstvím, zemědělstvím, realitní a stavební činností, obchodní činností.
Způsob, vztah a právní forma svěření majetku církve do správy “Společnosti pro majetkovou správu” odpovídá plně Kodexu církevního práva (církev majetek neprodává, považuje se za jeho správce, hospodaření s ním je pod přímým dohledem biskupa – CIC 1276). Správní organizace SMS bude pověřena prováděním služeb a výkonem správy na základě předem podepsané svěřenecké smlouvy se zachováním právní subjektivity a možnosti svobodného rozhodnutí každého farního úřadu, kapituly či biskupství.
Pro konečné rozhodnutí o ekonomických vazbách uvnitř této společnosti je nutno znát včas a co nejpřesněji daňové uspořádání
vztahů mezi státem a církví, zejména:
1. Způsob zdanění zisku při převodech uvnitř holdingu.
2. Možnost nezdanitelnosti zisku při převodu ze společnosti na církev.
3. Osvobození všech žádostí a dokladů uplatňujících restituční práva nebo potvrzení vlastnictví od správních poplatků (týká se výpisů, zaměření, registrace apod.)

Zakladateli společnosti SMS budou výhradně jednotlivá biskupství či kapituly. Společnost bude čistě národní, bez účasti zahraničních subjektů. Předpokládá se, že v dceřinných společnostech budou moci být i další společníci, jako např. místní význačný vlastník, farnost, kongregace apod., ale i společníci mimocírkevní. To zvláště v těch případech, kdy takové společnictví umožní realizaci větších investic, zejména při pořizování výrobních prostředků, technologií, know-how apod. V takových dílčích případech se předem nevylučuje ani účast zahraničního subjektu. V každém případě však musí být dodržen princip nezcizitelnosti církevního majetku a majoritního postavení církve. Toto majoritní postavení církevních složek bude zajištěno ve všech řídících a kontrolních orgánech společnosti SMS. Při České biskupské konferenci bude založeno zúčtovací centrum, které bude ekonomický přínos SMS distribuovat podle potřeb do diecézí.
V moravské církevní provincii se předpokládá založení více organizací pro správu církevního majetku a to olomouckým arcibiskupstvím a brněnským biskupstvím.
Hlavní organizace pověřená majetkovou správou, evidencí a řízením majetkových práv vlastníků se bude zabývat také činností charitativně-sociální, školskou, kulturně-vzdělávací a pod. Další
organizace, eventuelně v některých případech i fyzické osoby, budou pověřené výkonnou činností pěstební, těžební, chovatelskou,
zpracovatelskou, obchodně-prodejní nebo stavební a to podle druhu
restituovaného majetku. Tyto výkonné organizace (osoby) budou mít majetek v pronájmu. V souladu se sociálním učením církve se uvažuje nejen se společnostmi podle obchodního zákoníku (akciové
společnosti, společnosti s ručení omezeným), nýbrž i s drobnými podnikateli – živnostníky, což umožní věřícím laikům, ale i odborně zdatným ateistům podílet se na hospodaření s církevním majetkem. V zásadě bude poskytována možnost práce v širokém spektru na rozdíl od možnosti zaměstnání.
Předpokládá se, že založení těchto organizací proběhne buď to podle obchodního zákoníku nebo podle připravovaného zákona o neziskových organizacích.
Vzhledem k výrazné převaze lesnicko-zemědělského charakteru majetku, který přichází v úvahu pro restituci v moravské provincii, se počítá s následujícími prioritami v jednotlivých činnostech:

Krátkodobé priority v lesnické činnosti:
- udržovat čistotu lesa průběžným zpracováním nahodilých těžeb a kalamit,
- uplatňovat při výsadbě geneticky a provenienčně vhodný sadební materiál,
- zvyšovat podíl listnatých dřevin při zalesňování,
- realizovat důsledně výchovné zásahy v porostech do stáří 50 let,
- zlepšit péči o kultury a o jejich doplňování,
- dbát na estetiku lesa (solitery, výsadba pohlednějších dřevin, průhledy do krajiny),
- zajišťovat povýrobní úpravy pracovišť, cest, svážnic,
- udržovat lesní chodníky a pěšiny,
- budovat odpočinková zákoutí či zařízení včetně údržby historických objektů (prameny, pomníčky),
- obnovit práce na asanaci a hrazení bystřin, strží, na čištění koryt potoků a řek,
- udržovat vnější vzhled budov a staveb,
- rušit nepovolené skládky a stavby.

Dlouhodobé priority v lesnické činnosti:
- vycházet z tradic obhospodařování lesních kultur v minulosti,
- zvyšovat ekologickou stabilitu lesních porostů,
- zvýšit váhu celospolečenských funkcí lesa (vodohospodářské, klimatické, ekologické, ozdravné),
- potlačit stávající prioritu lesa jako zdroje finančních prostředků,
- omezit důsledky postižení lesních kultur imisemi,
- snížit stavy vysoké zvěře na únosnou míru,
- zvyšovat podíl melioračních a odolných dřevin,
- uplatňovat šetrné těžební technologie a vhodně je načasovat k zamezení erozí,
- propojit organizačně těžbu se základním zpracováním dřeva,
- obnovit těžbu kamene pro údržbu cest.

Priority zemědělské činnosti v rovinných oblastech:
- zajistit produkci tržních plodin bez živočišné výroby po vzoru dolnorakouského zemědělství (obiloviny, pšenice, sladovnický ječmen, řepka olejná, mák, hrách, cukrovka),
- udržet, resp. zlepšit úrodnost a obsah humusu v půdě správným střídáním hmoty a zaoráváním veškeré organické hmoty (sláma, skrojky),
- dodržet velikost honů dle reliéfu terénu,
- minimalizovat vstup mechanizačních prostředků na pozemky využitím nejnovějších poznatků v agrotechnice, výživě a ochraně rostlin, sklizni včetně moderních strojů (např. příprava půdy a setí v jedné operaci, sklizeň obilovin kombajny s drtiči slámy, sklizeň cukrovky se zásobníky na bulvy, ořezáním a drcením skrojků v jedné operaci apod.),
- vybudovat uzavřený výrobně-spotřebitelský okruh a provázat tak výrobce a spotřebitele.

Priority zemědělské činnosti v podhorských oblastech:
- zatravnit až 40% pozemků s ohledem na chráněné krajinné oblasti, zdroje pitné vody a pod.,
- obnovit pastevní chov, zejména masných plemen a mléčných plemen,
- na zbývajících plochách přejít k produkci tržních plodin (krmné obiloviny, potravinářské produkty jako hrách, mák, řepka olejná, osiva).

Kapitola 3
Příprava na převzetí správy majetku

Úvodem bude asi vhodné zrekapitulovat, co by znamenala úplná restituce církevního majetku. Církvi (diecézím i řádům dohromady) by se vrátilo
- 46 tis. ha zemědělské půdy, tj. 1% celostátní výměry,
- 169 tis. ha lesní půdy, tj. 6% celostátní výměry,
- 3 024 budov, z toho cca 300 významnějších, ostatní jsou dnes již zbořené, zchátralé nebo pro církev nevyužitelné, takže se nedá čekat velký zájem o jejich převzetí s výjimkou hájoven, mysliven a podobných staveb souvisejících s lesním nebo zemědělským hospodařením.

Všechny církevní složky, zejména biskupství, provádějí intenzivní identifikaci majetku, který patřil církvi podle archivních dokladů, pozemkových knih, výpisů z geodézie, desek zemí Koruny české po roce 1948. Některá biskupství a řády tuto etapu přípravy na restituci již ukončily a výčet majetku, který byl církvi po únoru 1948 zcizen nebo nikdy právně svého vlastníka nezměnil, je v mnoha případech již dokončen. Předmětem této publikace však není tento výčet uvádět. Jedná se většinou o hospodářské zázemí biskupství, kapitul, far apod.
Příprava hospodářského využívání a zvelebování restituovaného církevního majetku, ať již lesů, polí, luk, rybníků či budov, musí projít důkladnou analýzou výchozího stavu. Exaktní popis stavu majetku považuje církev za nesmírně důležitou a neopominutelnou etapu před vlastním zahájením správy tohoto majetku, v níž je třeba minulé 45leté období odborně ekonomicky zbilancovat.
Kritéria určení současného technického stavu a finančního ohodnocení se výrazně liší podle typu majetku.
Zatímco u zemědělské půdy se na základě podrobného půdního rozboru dá určit bonita půdy a spolu s umístěním lokality určit její budoucí nejvhodnější využití, v případě budov je tento postup náročnější. Vyžaduje provedení stavebně technického průzkumu, dispozičně konstrukčního průzkumu, vyhodnocení architektonické části, urbanistických vztahů i technické vybavenosti. Teprve na základě tohoto souboru informací je možné doporučit budoucí využití budovy s ohledem na rozvíjející se sociálně charitativní projekty církve, budovy zrekonstruovat nebo je doporučit k jinému hospodářskému využití. Forma krátkodobých nebo dlouhodobých pronájmů budov může přinést finanční prostředky pro rekonstrukci či opravu těchto budov, které nejsou v počátečním stadiu práce SMS k dispozici.
Všechny budovy, které by měly být církvi vráceny, by spolu s hodnocením stavebně technického stavu měly být předloženy kněžské radě a pastorační komisi diecéze k důkladnému rozvážení jejich budoucího využití. Expertiza provedená specialistou německé biskupské konference hovoří o technickém stavu budov, které by měly být církvi vráceny, v tom smyslu, že bude trvat 10 let, než budou moci být uvedeny do stavu odpovídajícímu možnosti jejich komerčního využití. Při respektování zákonů platných v ČR není též možno vystěhovat nájemníky, kteří budovy užívají, i když dojde k navrácení budov původnímu majiteli.
Církev předpokládá, že z výtěžku restituovaného majetku bude moci finančně podporovat i ty instituce, které by měly dostávat státní podporu, protože současná společnost ještě dlouho nebude mít prostředky na plné uspokojení jejich potřeb. Jednalo by se zejména o finanční podporu církevního školství základního (Brno, Hradec nad Moravicí, Jihlava, Olomouc, Valašské Meziříčí, Zlín), středního (Brno, Kroměříž, Prostějov, Letovice, Odry, Ostrava, Třebíč, Žďár nad Sázavou), učňovského (Jihlava, Vřesovice) i vysokoškolského (kluby a knihovny vysokoškolské mládeže v Brně a v Olomouci), církevní charitativní a sociální činnosti (asylové domy, denní stacionáře pro chudé a nuzné v tuzemsku i v zahraničí), sdělovacích prostředků (rozhlas, tiskoviny, časopisy). Zároveň se počítá s tím, že by část výnosů z restituovaného církevního majetku byla používána na údržbu a opravy kostelů, tedy na stavby kulturního a památkového významu.
V lesnické činnosti předkládaná koncepce naráží na absenci nového lesního zákona, který dosud nebyl vydán. Lesnictví má totiž svá specifika, která musí jak majitelé tak nájemci respektovat: lesní majetek o jakékoliv výměře musí mít svého odborného lesního hospodáře, buď vlastního nebo zabezpečeného formou odborné správy. Státní správa má dosud svými instituty na okresních úřadech právo kontrolovat dodržování zásad hospodaření v lesích podle schválených lesních hospodářských plánů. Tyto se připravují na každé desetiletí a revidují po každých pěti letech, kdy je prováděna kontrola následků živelných pohrom abiotického nebo biotického původu.
Tradice správy církevních lesů je taková, že významní generální ředitelé arcibiskupských lesů (např. prof. Konšel v Olomouci a prof. Korf v Praze) začínali svoji odbornou kariéru jako zařizovatelé – taxátoři. Taxace lesů je základem hospodaření v lesích. Lesprojekt (současný ústav pro hospodářskou úpravu lesů se sídlem v Brandýse nad Labem) má dosud monopolní postavení jako taxační kancelář. Bude však s velkou pravděpodobností zrušen pro nedůvěru zákazníků. Nepředpokládá se ho využívat ani ke spolupráci v církevních lesích. Pro církevní lesy by se zřídila vlastní taxační kancelář po vzoru vojenských lesů a statků, která by prováděla taxaci veškerého církevního lesního majetku. Sídlo této taxační kanceláře bude s největší pravděpodobností v Kroměříži.
Po schválení lesního zákona a restitučních zákonů bude nutné okamžitě reagovat na krátkodobé i perspektivní změny lesních hospodářských plánů jako např. jsou strategicko-ekologická stabilizace lesů, identifikace geofondu a maximální zabezpečování
reprodukce, změna podílu přirozeného zmlazování porostů apod. Ve všech větších lesních celcích chce církev hospodaření zkonsolidovat podle cílových představ o hospodaření. Asi 60% lesních lokalit je však ekologicky postiženo a církev z nich nemůže očekávat jakýkoliv ekonomický efekt po dlouhou řadu let (např. církevní lesy Blatno).

Po restituci budou nejprve převzaty větší lesní celky a pak se přistoupí k přebírání drobných farních lesů v regionu. Drobné lesy rozptýlené mimo regiony velkých celků bude často neekonomické obhospodařovat ve vlastní režii. Skupina odborníků tuto problematiku posoudí a dá návrh na optimální řešení, kterým může být buďto vlastní hospodaření nebo propachtování místní lesní akciové společnosti nebo jinému majiteli většího lesního celku nebo provedení arondace. V další etapě se uvažuje o slučování těchto drobných lesů do větších celků.
Jsou připraveny zásady pro přebírání lesů, zásady lesnické politiky, práva a povinnosti správců církevního majetku, zásady pro provedení počáteční inventury (zjištění skutečné zásoby dřeva na pni, holiny, stav kultur, honiteb a mysliveckého zařízení, lesních školek, meliorací, stav a současné využívání budov a jiných objektů, návrhy úprav a vybavení potřebných provozních budov) taxátory atd.
V zemědělské činnosti je situace složitější, protože zemědělství je v současné době neefektivním odvětvím národního hospodářství.
Kláštery si tradičně obhospodařují svou zemědělskou půdu samy. Z výnosu vydržují své kláštery, proto jsou všude vyhlášené jako vynikající hospodáři. Pokud jde o diecéze a fary, došlo by v případě převzetí zemědělské půdy k diferenciaci. Česká církevní provincie, které by se vrátila většina zemědělské půdy, by dala ihned vypracovat odbornou studii zahraničními církevními odborníky na správu církevního majetku, jak nejúčelněji postupovat u církevních velkostatků. Drobné farní pozemky, které kdysi sloužily k lepšímu hmotnému zabezpečení místního faráře a jeho kaplanů, by byly podle okolností buďto pronajaty místním rodinám za minimální nájem eventuelně do bezplatného užívání, nebo by byly využity na veřejně prospěšné účely ve prospěch obcí (hřiště, hřbitovy atd.)
Příprava církve na převzetí majetku je tedy, jak je jistě z uvedeného patrno, v pokročilém stadiu a měla by vyvrátit domněnky, že církev není schopna se ujmout efektivně a na úrovni hospodaření se svým původním majetkem. Přesný opak je totiž pravdou – církev má v úmyslu v případě navrácení svého majetku s ním hospodařit v duchu svých dřívějších tradic harmonicky spojujíc ekonomickou efektivnost s ekologicky zdravým lesnictvím a zemědělstvím a přihlížet přitom za pomoci domácích i zahraničních odborníků k nejmodernějším metodám řízení a správy.
Společnost majetkové správy pověřená hospodařením s církevním majetkem bude považovat za své hlavní úkoly:
1. Zachovat nedotknutelnost vlastnických práv církve na spravovaný majetek.
2. Zajistit církvi rozhodující vliv na správu tohoto majetku a to jak po stránce věcné, t.j. ekonomické, odpovídající zásadám mechanismů tržní ekonomiky, tak i po stránce duchovní, morální a sociální, odpovídající sociálnímu učení církve.
3. Vytvořit takový systém práce, který zajistí vysoce efektivní využití majetku a jeho další zvelebení aplikací všech moderních poznatků a zásad ekonomického řízení, ale současně zajistí i vysokou etickou úroveň této činnosti tak, aby byla v plném souladu s celkovým posláním církve.
4. Správa církevního majetku převezme od církve rizika, která každá podnikatelská činnost přináší s tím, že ekonomický efekt bude vracet zpět církvi tak, aby se plně mohla věnovat pouze svému pastoračnímu úsilí.
5. Vytvořit dlouhodobou koncepci organizace a k tomu odpovídající soubor služeb, které budou platnou integrální součástí nově vytvářených vzájemných vztahů mezi církvemi a státem.

Velká pozornost se věnuje problému tzv. věcných břemen církve. V některých budovách totiž stát provozuje sociální, vzdělávací, charitativní nebo zdravotnické služby.
Církev není schopna ihned převzít všechna tato zařízení do své správy. Některá lze převzít ihned, avšak ve většině z nich se počítá s postupným narůstajícím angažováním církve a teprve v budoucnosti s plným převzetím správy do církevních rukou. Bylo by podvázáním budoucích aktivit, kdyby církev nedostala možnost postupného přebírání těchto zařízení tak jak poroste počet kněží, řeholníků a řeholnic a laiků ochotných se angažovat ve službě bližnímu.
Pokud by se stalo, že církev oproti svému dnešnímu očekávání nebude mít v budoucnosti možnost převzít do své správy sociální, vzdělávací, charitativní nebo zdravotnická zařízení provozovaná státem v budovách, které by byly církvi zamýšleným restitučním zákonem vráceny, měla by být pro tento případ předem dohodnuta forma řešení takového problému mezi státem a církví. Dále by mohla být předvídána i možnost provozování smíšených zařízení státně-církevních.

Kapitola 4
K čemu by církev využila restituovaný majetek

Restituce by se týkala budov, polí, lesů, rybníků a několika málo drobných průmyslových staveb.
Výnos z klášterních polí, lesů a rybníků by byl používán k financování rekonstrukce klášterů, které vždy z výnosů tohoto majetku žily.
Výnos z diecézních, kapitulních a farních polí, lesů a rybníků by byl používán k údržbě kostelů a budov. Ekonomickými propočty bylo zjištěno, že výživu duchovních nebo náklady spojené s provozem církve či církevní administrativou by nebylo možné z tohoto zdroje krýt. Výnos lesů je odhadován na 50 – 70 mil. Kč, výnos polí na 10 mil. Kč, výnos rybníků je ekonomicky nepodstatný.Na opravy církevních staveb a interiérů je však třeba vynakládat několik miliard korun ročně.
Pro stát i pro veřejnost je patrně nejzajímavější, k čemu by chtěla církev využít budovy vrácené v restituci. Proto uvádíme mnohé z nich, přičemž se soustřeďujeme zejména na osud budov, které jsou dnes ve státním vlastnictví. Údaje uvádíme v pořadí: místo, číslo objektu, dnešní majitel, dnešní využití, církevní majitel, církevní využití.
Údaje o dnešním majiteli jsou jen orientační, protože často dochází k záměně majitele a uživatele a kromě toho byly zjištěny nesrovnalosti mezi údaji o majiteli v geodetických podkladech a v právní (smluvní) dokumentaci. Kromě toho dosti často nesouhlasí názvy právnických osob, uváděných v geodézii jako majitelé, se skutečností.
Z praktických důvodů zde nemůže být podán plný výčet budov, protože počet budov, kterých by se měla teoreticky týkat možnost restituce, přesahuje 3 tisíce. Účel, ke kterému hodlá církev objekty využít je uveden za předpokladu, že bude církvi dotyčný objekt vrácen.
Pro ilustraci je možno uvést výsledky průzkumu prováděného brněnským biskupstvím. Z 217 budov přicházejících v úvahu pro restituci byl detailně do poloviny roku 1993 prověřen stav 115 budov, které vlastní nebo užívá necírkevní majitel s tímto výsledkem:

účel budovy: počet z toho:
budov zbořeno zchátralé soukromé
kaple,kostel 2 2
obytný dům 26 7 2 8
stodola, hosp. budova 53 17 7 6
kulturní zařízení 4 1
fara 3 1
márnice 5
stáj 1
úřad 2
občanská vybavenost
(škola, nemocnice,
soc. ústav, tělocvična) 9 1
sklep 2 1
pila 1
prázdná plocha 1
zámek 2
klášter 1
továrna 1
mlýn 1
jiné 1

Konkrétní příklady budov s uvedením zamýšleného účelu po restituci:

Jesenec – zámek č. 1, domek č. 2, dům č. 109
Okresní ústav sociálních služeb, domov důchodců
Česká kongregace sester dominikánek, domov důchodců

Hranice – dům č. 873 v lázeňské části města
Městský úřad, kanceláře
Česká kongregace sester dominikánek, zpočátku pronájem, později sociální ústav

Klimkovice – dům č. 5, dům č. 239, dům č. 417
Městský úřad, kanceláře
Česká kongregace sester dominikánek, zpočátku pronájem, později sociální ústav

Kokory – dům č. 54, dům č. 56 s hospodářskými budovami
Okresní ústav sociálních služeb, ústav pro mentálně postižené dívky a ženy
Česká kongregace sester dominikánek, převzetí ústavu do vlastní správy

Morkovice – dům č. 140 a 141
Obecní úřad, zdravotní středisko
Česká kongregace sester dominikánek, pronájem, ponechání pro potřebu zdravotnictví (původní sirotčinec nebude obnoven)

Liptál – domy s dvory
Okresní úřad, zvláštní škola s internátem
v dlouhodobější perspektivě převzetí do správy řádu s ponecháním dosavadního využití

Olomouc – Řepčín – komplex budov sloužící původně jako mateřinec České kongregace sester dominikánek, školka, základní škola, odborné školy, gymnázium, Fakultní nemocnice, Okresní úřad, Městský úřad, školství, Závody těžkého průmyslu, Technické služby Olomouc
Česká kongregace sester dominikánek, zpočátku návrat mateřince do části objektu, zbytek do pronájmu, postupné dlouhodobě plánované obnovení církevní školy, ostatní beze změny

Přerov – Dům Mariin č. 551 (původně pension)
Přerovské strojírny, ubytovna
Česká kongregace sester dominikánek, obnovení pensionu

Svatý Kopeček u Olomouce – dům č. 98
Obecní úřad, kanceláře
Česká kongregace sester dominikánek, obydlí řeholnic

Víceměřice – zámek a pět dalších budov
Okresní ústav sociálních služeb, ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež
Česká kongregace sester dominikánek, ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež, zpočátku v pronájmu, později převzetí do vlastní správy

Vyškov – domek č. 213
Městský úřad, školka
Česká kongregace sester dominikánek, školka ve vlastní správě

Předklášteří u Tišnova – nevrácené budovy areálu kláštera a to:
- č. 3 a 4, vstupní objekt do kláštera
Obecní úřad, část budov nevyužitá, část sloužící jako zařízení staveniště, část jako obchod
Řád cisterciaček, vstupní objekt by byl po restituci vrácen původnímu účelu a stal by se hlavním vchodem do kláštera a současně obydlím klášterních zaměstnanců
- č. 6, bývalý kravín a konírna
Obecní úřad, slouží jako zařízení staveniště a k pěstování hub
Řád cisterciaček, využití k hospodářským účelům, budou-li vráceny pole a lesy, nebo ubytování
- č. 7, bývalý pivovar
Obecní úřad, objekt nevyužíván pro havarijní stav
Řád cisterciaček, obnova pivovaru nebo k ubytování
- č. 8, bývalá sýpka
Obecní úřad, nevyužito
Řád cisterciaček, využití k hospodářským účelům, budou-li vráceny pole a lesy, nebo k ubytování
- č. 9, bývalý ovčín
Obecní úřad pronajal objekt soukromému zemědělci
Řád cisterciaček, využití k hospodářským účelům, budou-li vráceny pole a lesy
č. 105, bytový dům čp. 1003
Obecní úřad, Podnik bytového hospodářství – obytný dům
Řád cisterciaček, obytný dům k pronájmu nebo bydlení zaměstnanců
- čp. 209, 210, obytný dům
Obecní úřad
Řád cisterciaček, využití k bydlení zaměstnanců, event. k pronájmu

Dolní Loučky – č.p. 117 (hájenka)
Lesy České republiky
Řád cisterciaček, jako hájenka nebo obytný dům k bydlení zaměstnanců, envent. k pronájmu

Šerkovice – č.p. 36 (lesní objekt)
Okresní úřad Brno-venkov
Řád cisterciaček, využití k lesnímu hospodářství

Štěpánovice – č.p. 49 hájenka
Lesy České republiky
Řád cisterciaček, jako hájenka nebo obytný dům k bydlení zaměstnanců, event. k pronájmu

Tišnov – č.p. 267 obytný dům
Lesy České republiky
Řád cisterciaček, využití k bydlení zaměstnanců nebo k pronájmu

Lomnička – č.p. 20, 21, 23, 61 (obytné, zemědělské budovy,hájenka)
Okresní úřad Brno-venkov, Městský úřad Tišnov, Lesy České republiky
Řád cisterciaček, využití k bydlení zaměstnanců event. k pronájmu

Bruntál – areál budov, Žižkovo nám. 10 (budova zemědělské střední technické školy, dvůr, garáže, internát, kotelna)
Zemědělská střední technická škola
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat dlouhodobě pro školské účely

Bruntál – budova Komenského č. 1
Všeobecná zdravotní pojišťovna, kanceláře
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat zatím pro dosavadní účel, později přeměnit v řeholní dům

Vrbno – areál nám. sv. Michala č. 17 (škola, internát, dvory, zahrady)
Zvláštní škola internátního typu
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, později převzít školu do vlastní správy

Vrbno – budova nám. sv. Michala 19
Základní škola
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat pro dosavadní účel

Andělská Hora – dům č. 192
Základní škola
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat dlouhodobě pro dosavadní účel

Andělská Hora – parcela č. 177 a zahrada č. 38/2, prodala obec Andělská Hora Jaroslavu a Zdeňce Svobodovým, kteří na parcele vystavěli rodinný domek
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské nepočítají s návratem parcely, avšak umožní-li to restituční zákon, s finančním odškodněním

Rýžoviště – budova školy (budova, zahrada, louka)
Základní škola
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat dlouhodobě pro dnešní účel
- budova školy (budova, kůlna, dvě zahrady)
Mateřská škola
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, převzít později školku do vlastní správy
- jesle do 31.3.1993, nyní pronajato soukromému podnikateli
Obecní úřad
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, zatím pronájem, později řeholní využití

Dlouhá Loučka – budova školy
Základní škola
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat dlouhodobě pro dnešní účel

Opava – Mírová ul. č. 2 (původní budova, přístavba, skladový objekt, zahradní altán, dvůr, hřiště)
Střední průmyslová škola stavební
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, ponechat dlouhodobě pro dnešní účel
- areál Slezské nemocnice (nemocnice, kotelna, dvůr, zahrada)
Slezská nemocnice
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, převzít do správy
- Rybí trh č. 185, obytný dům s 2 bytovými jednotkami a neobývaným přízemím pro vlhkost
Městský podnik bytového hospodářství v likvidaci
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, převzít do správy, provést rekonstrukci, změnit buďto na domov řeholnic nebo na bytové jednotky

Přerov – Šířava 7
Střední učňovské učiliště, Městská hudební škola
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, menší část areálu bude vrácena původnímu účelu (mateřinec kongregace), větší část bude ponechána v používání dosavadních uživatelů

Brno – Pellicova č. 2c
Domov mládeže
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, po převzetí objektu bude sloužit jako pensionát pro studující a zaměstnané dívky, pro charitní, zdravotní a sociální službu v rodinách a pro
výpomoc v duchovní správě

Praha 4 – Na Habrovce, Dolní Krč – pozemek určený od svého zakoupení ke stavbě kostela a exercičního domu
Dnešní vlastník nezjištěn
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, dá po vrácení pozemek k dispozici pro realizaci původního záměru

Uherský Brod – Mariánské nám. č. 16, mateřská škola
Městský úřad
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, později převezme mateřskou školu do své správy

Moravská Třebová – Svitavská 7
Ústav sociální péče Svitavy, domov důchodců
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, nežádá o vrácení objektu, ale jen o uvolnění kaple pro výkon duchovní správy
- Gymnasium
Městský úřad
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, nežádá o vrácení objektu

Šternberk – Sadová 7
Ústav sociální péče, ústav pro mladistvé
Kongregace sester Neposkvrněného Početí P. Marie, nežádá o vrácení objektu

České Budějovice – ul. Rudolfovská č. 23 (škola, zahrada)
Základní škola
Kongregace sester Nejsv. Svátosti, ponechá po dobu 10 let školu v pronájmu, pak převezme její správu, nájemné nevyžaduje

Černožice n. L.- budova č.p. 84
Ústav sociální péče, domov důchodců
Kongregace sester Nejsv. Svátosti, ponechá domov důchodců po dobu 10 let v pronájmu, pak převezme jeho správu, nájemné nevyžaduje

Žíreč n.L. – budova
Ústav sociální péče, domov důchodců
Kongregace sester Nejsv. Svátosti, ponechá domov důchodců po dobu 10 let v pronájmu, pak převezme jeho správu, nájemné nevyžaduje

Svatý Kámen u Rychnova n. Malší – pozemek 2 ha čísla parcel
613/1, 613/2, 613/3, 122/1, 122/2, 122/3, 615/1, 615/2, 615/3, 615/4, 614/1, 614/2
Uživatel: Státní statek v Kaplici
Kongregace sester Nejsv. Svátosti, využije pozemek pro mateřskou školu v přírodě

Hradec Králové – Pospíšilova 351 (budova, zahrada)
Okresní ústav národního zdraví
Kongregace školských sester de Notre Dame, vrátí objekt původnímu školskému účelu

Mariánské Lázně – Karlovarská č. 149 (budova, zahrada)
Podnik bytového hospodářství
Kongregace školských sester de Notre Dame, využije objekt jako ubytovnu pro lázeňské pacienty z řad kněží a řeholnic

Horažďovice – Rašínova ul. 309-313 (budovy, nádvoří, zahrady)
Česká armáda – KVUSS Plzeň
Kongregace školských sester de Notre Dame, nemůže objekt převzít, ačkoliv již byl armádou vyklizen a chátrá

Praha 2 – areál nemocnice sv. Alžběty Na Slupi 6
(vráceno jen č.p. 448 se stavební plochou č.kat. 1565 a pozemek č.kat. 1569/1, nebyly vráceny nedílné části objektu nemocnice a kláštera: č.k. 1567 – zahrada uvnitř objektu, č.k. 1564/2 – okrasná zahrada, č.k. 1564/5 – okrasná zahrada, č.k. 1564/1 – příjezdová komunikace, č.k. 1564/3 – pás zeleně, č.k. 1564/4 – vnitřní zahrada, č.k. 1568 – kostel P.Marie Bolestné, kaple sv. Tekly a kaple sv. Alžběty, č.k. 1569/1 – vnitřní zahrada, kaple sv. Václava, č.k. 1569 – vnitřní zahrada, č.k. 1569/2 – vnitřní zahrada, č.k. 1570 – kaple sv. Barbory, č.k. 1571 – kaple P. Marie Lurdské, č.k. 1569/3 – vnitřní zahrada, č.k. 1572 – vnitřní zahrada
Fakultní nemocnice
Řád sv. Alžběty, v případě vrácení nemocnice a souvisejících pozemků převezme řád nemocnici do své správy

Kadaň – areál kláštera
Ústav sociální péče, Městský úřad
Řád sv. Alžběty, dokud nebude schopen ujmout se správy objektu, ponechá ho dosavadnímu účelu a pronajme dosavadnímu uživateli

Brno – Kamenná 36
Ústav sociální péče, domov důchodců
(vrácena jen budova kláštera se stavební plochou č. kat. 762 a zahradou s č. kat. 763, nevráceny č.k. 759/1 – okrasná zahrada,
č.k. 759/2 – předzahrádka, č.k. 761 – zahrada a příjezdová komunikace, č.k. 760- garáže a márnice, č.k. 764/1 – zeď a dělící pás od řeky)
Řád sv. Alžběty, žádá doplnit o nevrácené části areálu. V případě restituce bude řád areál provozovat jako kombinaci sociálního ústavu s nemocnicí.

Vizovice – č.p. 528 (původně domov mládeže)
KNV Zlín, odbor školství – Dětský domov Vizovice
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ponechán dosavadnímu uživateli na omezenou dobu bez nároku na nájemné

Chomutov – č.p. 238, 239, 785, 915, 1303, 1480 se zahradami (původně domov mládeže a církevní škola)
Ministerstvo školství (dnes domov mládeže a zdravotní škola)
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ponechán dosavadnímu uživateli na omezenou dobu bez nároku na nájemné, avšak později bude změněn na církevní školu s internátem

Radošov – č.p. 75, 107 s přilehlými pozemky (sirotčinec)
obec Kyselka (ústav pro mentálně postižené děti)
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ponechán dosavadnímu uživateli na omezenou dobu bez nároku na nájemné, o budoucím převzetí do správy kongregace a využití se rozhodne později

Hulín – č.p. 688 (původně dívčí domov)
město Hulín – domov mládeže
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ponechán dosavadnímu uživateli, o budoucím využití a převzetí do správy kongregace se rozhodne později

Turnov – č.p. 584 (původně dívčí domov)
Obecní úřad Turnov
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ponechán dosavadnímu uživateli, o budoucím využití se rozhodne později

Brno – Stránice – č.p. 342 (původně dívčí domov)
Ústřední správa kolejí a menz Masarykovy university
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ihned po vrácení použit pro ubytování studujících sester

Praha – Žižkov – č.p. 1250 (původně dívčí domov)
Kubelíkova nemocnice
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ihned po vrácení využit jako dívčí domov

Ostrava – č.p. 137, 138 (původně církevní škola)
Ministerstvo školství – Pedagogická fakulta
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt č.p. 138 bude ihned po vrácení využit na církevní školu s internátem, objekt č.p. 137 bude ponechán dosavadnímu uživateli na omezenou dobu bez nároku na nájemné

Cheb – č.p. 52, 57, 60, 63 s pozemky (původně církevní škola)
Ministerstvo školství, Ministerstvo vnitra (internát plzeňské vysoké školy a chátrající část areálu vyklizená jednotkami ministerstva vnitra)
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ponechán dosavadním uživatelům, později bude použit pro církevní školu s internátem

Napajedla – č.p. 307 se stavebním pozemkem č. 504 (původně církevní škola)
Obecní úřad Zlín
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ihned po vrácení znovu použit pro církevní školu

Chlumec u Chabařovic – č.p. 85, 131, 132
Okresní ústav sociálních služeb, domov důchodců
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude prozatím ponechán dosavadnímu uživateli, později kongregace převezme jeho správu

Teplice – Šanov – č.p. 1366
Vojenské lázně a rekreační zařízení Praha,s.p. (vojenské lázeňské a rekreační zařízení)
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude prozatím ponechán dosavadnímu účelu, později objekt převezme do správy Kongregace s tím, že bude i nadále sloužit armádě jako lázeňský a rekreační dům

Karlovy Vary – č.p. 458 (původně lázeňský dům Sv. Josef)
Město Karlovy Vary
Kongregace milosrdných sester sv. Kříže, objekt bude ihned po převzetí znovu sloužit jako lázeňský dům pro kněze

Praha 1 – Bartolomějská ul. č.p. 302 (původně kostel)
Ústav stavebních informací
Kongregace šedých sester III.ř. sv. Františka, objekt bude vrácen původnímu účelu a bude sloužit jako sakrální stavba (kostel)

Hradec Králové – Hradecká ul.č.p. 868 (původně ošetřovatelská škola)
Střední zdravotní škola (domov mládeže SZŠ)
Kongregace šedých sester III. ř. sv. Františka, objekt bude sloužit jako církevní škola

Poděbrady – Pavlovova ul. č.p. 687/III (lázeňský dům Charitas)
Lázně Poděbrady s.p. (lázeňský dům Purkyně)
Kongregace šedých sester III.ř. sv. Františka, objekt bude sloužit jako křesťanský lázeňský dům

Kutná Hora – Bartolomějská ul. č.p. 217 ( t.zv. Jindrův dům)
dnešní majitel nezjišťován
Kongregace šedých sester III.ř. sv. Františka, objekt nebude převzat

Zbraslav – dům č.p. 87
dnešní majitel nezjišťován
Kongregace šedých sester III. ř. sv. Františka, objekt nebude převzat

Pyšely – zámek č.p. 1 a dům č.p. 7 s parcelami
dnešní majitel nezjišťován
Kongregace šedých sester III.ř. sv. Františka, objekt nebude převzat

Praha 6 – Proboštská 3, dva domky související s kostelem sv. Václava, původně mateřinec Apoštolátu františkánského sekulárního řádu č.p. 1561 a 4
Obvodní podnik bytového hospodářství Praha 6
Metropolitní kapitula u sv. Víta Praha 1

Tábor – dům č.p. 868
Okresní bytový podnik Tábor
Kongregace sester premonstrátek, objekt bude prozatím ponechán dosavadnímu účelu, o jeho převzetí do správy bude rozhodnuto později

Olomouc – Sv. Kopeček, dům č.p. 62 a 97
Fakultní nemocnice Olomouc – Dívčí výchovný ústav
Kongregace sester premonstrátek, objekt bude prozatím ponechán dosavadnímu účelu, o jeho převzetí do správy se rozhodne později

Pustá Polom – dům č.p. 230
Obecní úřad Pustá Polom
Kongregace sester premonstrátek, objekt bude prozatím ponechán dosavadnímu účelu, o jeho převzetí do správy se rozhodne později

Višňové – zámek
Ústav sociální péče, domov důchodců
Kongregace milosrdných sester III. ř. sv.Františka pod ochranou sv. Rodiny, objekt nebude převzat

Svitavy – ul. Marie Kudeříkové č.p. 463
Okresní úřad Svitavy (kanceláře okresní privatizační komise, odbor kultury, dětská psychiatrická poradna, sklady)
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, objekt bude použit k umístění centra ošetřovací služby Katolické Charity, farního klubu křesťanské mládeže, farní radu, farní knihovnu a prodejnu křesťanské literatury

Kroměříž – Riegrovo nám. č.p. 160
Okresní ústav sociálních služeb Kroměříž (domov důchodců)
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po vrácení převezme kongregace provoz

Frýdek – Místek – č.p. 1287
Okresní ústav sociálních služeb Frýdek-Místek (domov důchodců)
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po navrácení převezme kongregace provoz

Strážnice – č.p. 513, 515, 517
Okresní ústav sociálních služeb Hodonín (domov důchodců)
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po navrácení převezme kongregace provoz
- obytný dům č.p. 473
Domovní správa Strážnice
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po vrácení bude sloužit k ubytování řeholnic
- školní budovy č.p. 518 a 520
Školský odbor Strážnice
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po vrácení převezme kongregace provoz škol

Pačlavice – č.p. 6 (klášter, zámek)
Okresní ústav sociálních služeb Kroměříž (domov důchodců pro mentálně postižené ženy)
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po vrácení převezme kongregace provoz

Břest – hospodářská budova č.p. 2
Obecní úřad Břest, okres Kroměříž
Kongregace milosrdných sester sv. Vincence de Paul, po vrácení bude sloužit charitativní činnosti

Svitavy – č.p. 7, 9, 11, 29 (klášter, kaple, budovy)
Okresní ústav sociálních služeb Svitavy (ošetřovací ústav pro m