Andrej Babiš věru nemá dobrý týden. Nejprve přišel audit Evropské komise, podle kterého (světě, div se) Andrej Babiš stále ovládá firmy ve svém svěřenském holdingu. Ty přitom čerpají evropské dotace, na jejichž rozdělování má jako premiér vliv. A potom nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo.
Antibabišovská část veřejnosti jásá. Jenže záchrana od Babiše nepřijde z Bruselu, ta se musí vybojovat u voleb v Česku. Podle Babišových voličů ale ukrást dotace zjevně není takový zločin proti sedmému přikázání jako ukrást sousedce tašku s nákupem. A že by bylo něco shnilého v samotném systému dotací, to zase nenapadá ty, kteří Babišovi nemůžou přijít na jméno.
Můžeme si o Evropské komisi myslet, co chceme, ale její úřednický aparát tvoří vesměs velmi schopní lidé Ta zpráva nebude vycucaná z prstu. A Andrej Babiš podle ní vykonává i nadále kontrolu nad firmami svého holdingu Agrofert, nyní ve svěřenském fondu. A ty čerpají dotace. Mnoho dotací. To znamená, že Andrej Babiš jako premiér má vliv na rozdělování dotací jeho vlastním firmám. A to je samozřejmě proti evropským předpisům.
Pavel Zeman je možná nenápadný muž, leč je to velmi schopný muž. Pokud někdo jako on, jehož přežití závisí na vládě, která ho může odvolat během pěti minut, obnoví trestní stíhání, asi má v kauze Čapí hnízdo „nabito“. Sice už nebude vyšetřována Babišova rodina, ale to je jen potvrzení toho, že Babišova rodina sehrála roli bílých koní. Vyšetřován bude jen Andrej Babiš a jeho spolupracovnice Jana Mayerová, původně Nagyová (na ženy s tímto jménem by se snad měl dávat zbrojní průkaz…).
Babišovo mlžení
K rozhodnutí Pavla Zemana se zatím nevyjádřil, zato k auditu dost a dost. A to svým obvyklým stylem. Babiš dokáže vše zamlžit více jak ruská propaganda. Hází miliardami, obviňuje minulé vlády, že se za nich muselo vracet třicet miliard, zaklíná se, že jsou to všechno lži, ukazuje grafy, tvrdí, že to není definitivní zpráva, obviňuje kdekoho z „práskání“ do Bruselu atd… Zajímavé je, že ještě v nedělních otázkách Václava Moravce se Andrej Babiš odvolával na zprávu Evropské komise z roku 2013, která kritizovala poměry ve zdravotnictví pod vládou ODS. Existují zjevně dobré zprávy Evropské komise a zlé zprávy Evropské komise.
Kdo je intelektuálním masochistou, může si pustit záznam Babišova projevu ve sněmovně z května, kdy přišel předběžný návrh auditu: „Já bych chtěl jenom zdůraznit, že Česká republika nebude vracet žádné peníze, není to pravda… Je to sprostá lež… Přestaňte lhát… Není k tomu důvod… Neporušuju, ani české, ani evropské… Média lžou, jsou to dezinformace.“ A tak dále… Je mimochodem fascinující, jak člověk, který vlastní klíčová média v této zemi, si neustále stěžuje na média. Babiš by byl asi byl spokojený až kdyby vlastnil úplně všechna média. Chvíli je jeho vystoupení tragikomické, pak už jen tragické a říkáte, si, že tohohle člověka byste doma opravdu nechtěli. Především je to ale totálně zmatené – což ani nemusí být záměr, smysluplně se premiér vyjadřuje jen, když se drží napsaného textu a to ve chvílích rozrušení obvykle nevydrží. Ale vyznat se v tom pro obyčejného člověka? Skoro nemožné.
Jako u všeho dáte na nějaký prvotní instinkt. A tady Babiš už naznačuje, s čím přijde. „Je to je útok z Bruselu, proti českým firmám, pomsta za migranty…“ To, že je Babiš jinak na úrovni EU zcela poslušný a jeho poslanci jsou v té snad nejvíc eurohujerské frakci, volič neví nebo ho to spíš nezajímá. To je daleko. Babišovi se stejně tak daří i další protimluv – po dvou letech v pozici premiéra vytvářet dojem, že je chudák, proti kterému se všichni spikli a který neustále čelí ohrožení ze všech stran. Nyní i z Bruselu, na což řada voličů slyší.
Není něco shnilého v systému dotačním?
Jenže druhá polovina voličů naopak slyší na to, že nás Brusel zloducha Babiše zbaví. Připomíná mi to motivaci řady lidí z dob referenda o přistoupení k EU: “alespoň někdo dohlídne na ty naše zloděje.“ Ano, dohlídl a je to dobře. Ale že je to právě samotný unijní systém dotací, který ty zloděje vytváří, to už nechávají cudně stranou. Přitom díky dotacím mohl Andrej Babiš vytvořit skoro dokonalý korupční systém, ve kterém přitom nehrozí taková trapnost, jako že ho někdo nachytá s miliony v krabicích od vína jako Davida Ratha. Kdyby nebyl tak nenasytný a svých firem se po dobu své politické kariéry opravdu (byť dočasně) zbavil, mohl být v klidu, jeho někdejší firmy by čerpaly dotace a na konci své kariéry by si je opět převzal. Jenže jak ale může někdo, kdo nikomu nevěří, svěřit komukoli své firmy, že…
Ale zpět k dotacím. Ty jistě na řadě míst pomohly dobré věci (zrovna nedávno jsem byl v Broumovském klášteře, který by byl bez dotací asi už spadl). Když si ale prohlížím pohlednice z našich měst z dob první republiky či Rakouska-Uherska, vidím ještě upravenější místa, než nyní a stačily na to místní samosprávy a okrašlovací spolky. Opravovalo a stavělo se tak především to, co bylo opravdu potřeba. V době dotační se staví to, na co jsou zrovna dotace. Vždycky si vzpomenu na vesnici, kde máme chalupu a schopného starostu: opravená škola, která již není školou, vzorné dětské hřiště, kde nejsou děti a až neuvěřitelně luxusní sportoviště, kde chybí sportovci. Jen ten krám a hospoda, které by byly opravdu potřeba, chybí…
Právě proto, že dotace jsou z podstaty věcí nepružnými, se jejich pravidla ohýbají. Potřebujete chlív, ale dotace jsou jen na hnojiště? Postavíte hnojiště, kde „zaparkujete“ krávy. Potřebujete dílny, ale dotace jsou na penzion? Postavíte penzion s opravdu velkými garážemi… I lidé, kteří Babiše nemusí, vám řeknou: „Hele, v dotacích podvádíme všichni, jinak to nejde“. Jiná věc samozřejmě je ten nepoměr mezi nenasytností miliardáře a lidsky pochopitelnou nutností někoho, kdo potřebuje ustájit padesát krav.
I po Babišovi Babiš?
Jenže právě ta všudypřítomnost „bruselských“ peněz, které asi nějak spadly z nebe jako mana, a které se „musí vyčerpat“ vede k tomu, že je nevnímáme jako cosi, s čím se má nakládat uvážlivě. „Blbej kdo dává, blbější, kdo nebere…“, řekne si řada voličů. Babiš navíc zahraje na notu někoho, kdo hájí Českou republiku před Bruselem, zamotá do toho uprchlíky, znovu připomene, kdo tu kradl, a politicky má šanci vše přežít. Nemusí přežít trestně a nemusí přežít ekonomicky (banky, na jejichž úvěrování je Agrofert závislý, musí být už hodně nervózní). Ale i tak tu zůstanou jeho voliči, plní hořkosti, že jejich oblíbeného premiéra „sundal“ Brusel.
Vyšlo na www.konzervativninoviny.cz
