Kdekdo si mohl ukroutit hlavu v údivu, co to ti zlí američtí republikáni zase provádějí. Washingtonský shutdown, který na více než dva týdny paralyzoval chod tamní administrativy, a skutečnost, že Kongres do poslední chvíle váhal s navýšením stropu amerického dluhu, prý byly způsobeny nesmyslnými republikánským obstrukcemi. 

Aspoň tak nám to vysvětluje řada komentátorů. Přitom se stalo jen to, co americká ústava umožňuje a i předpokládá.  Otcové zakladatelé USA nechtěli, aby se vládlo snadno, neboť pak by vláda byla příliš mocná a stala by se hrozbou občanům. Proto zavedli ústavní systém vzájemně nezávislých složek moci, jež se mají vzájemně vyvažovat a kontrolovat. Má to dokonce mezi nimi skřípat; jak se stalo teď, kdy republikáni mají většinu ve Sněmovně reprezentantů, demokraté v Senátu – a mají taky prezidenta.

Američané, trpte

Prezident Obama v kdysi demokratickém Kongresu prosadil svůj systém zdravotní péče (Obamacare) bez souhlasu jediného republikána (v minulosti prezidenti prosadili své programy se souhlasem alespoň části opoziční strany); ten systém byl ale tak nepopulární, že republikáni v roce 2010 získali většinu ve sněmovně. A vzhledem k tomu, že se státní rozpočet bez sněmovny neobejde, pokusili se svůj souhlas s navýšením státního dluhu vyměnit za pozdržení vstupu Obamacare v platnost o jeden rok; peníze pro federální vládu už došly a oni další neodsouhlasí. Tahali přitom za kratší provaz, neboť demokraté mají většinu v Senátu (a bez jeho souhlasu nemůže být Obamacare odložena), a navíc Obama by změnu svého milovaného zákona vetoval. Výsledkem byl shutdown, který kdyby neskončil souhlasem Kongresu s navýšením dluhu, následoval by bankrot Ameriky. Demokraté neustoupili, gambit republikánů nevyšel, a tak pět minut před dvanáctou ustoupili. Celá situace se přitom zopakuje v lednu až únoru příštího roku, kdy federální vládě opět dojdou peníze a bude muset dluhový limit opět navýšit.

Během pozastavení chodu federálních úřadů se Obama snažil, aby Američané trpěli co nejvíc a vina padla na republikány. Např. Správa národních parků (NPS) dostala rozkaz v parcích turistům nejen nepomáhat, ale i aktivně parky uzavřít a nikoho do nich nepustit – jako kdyby nepatřily americkému lidu, nýbrž federální vládě či Obamovi. A tak policejními páskami a zátarasy zahradila přístup do parků a k památníkům i na volném prostranství. Komický byl případ v National Mall (hlavním parku) ve Washingtonu, kde je spousta památníků: skupina válečných veteránů z druhé světové u památníku svých spolubojovníků policejní pásky strhla s tím, že v přístupu k pomníku jejich padlých druhů jim nikdo bránit nebude – a vůbec, tehdy v Normandii či na Okinawě to měli těžší a stejně je nikdo nezastavil… Policie měla alespoň tu soudnost, že staroušky nezatkla, i když mohla. Ty stržené policejní pásky pak veteráni zanesli k Bílému domu – prý Obamovi…

Cruz for President?

Republikáni věděli, že nakonec ustoupí, jaký byl tedy smysl celé akce? Prostě dát najevo, že s dalším nárůstem dluhu, s dalším nárůstem federální vlády a s novými federálními programy, jako je Obamacare, prostě nesouhlasí. Že chtějí zvrátit trend ke stále většímu státu a závislosti lidí na něm; že se chtějí vrátit k omezené roli federální vlády.

Texaský senátor Ted Cruz, hlavní architekt nynějšího (neúspěšného) odporu proti Obamacare, se katapultoval do role hlavního politického odpůrce prezidenta Obamy v USA – tedy do role, v jaké kdysi proti bývalému prezidentu Bushovi působil tehdejší senátor Obama. A všichni víme, kdo Bushe v prezidentském úřadu poté nahradil.