Snobská levice nechápe Ameriku
Timothy Garton Ashovi připadal sjezd demokratů jako “jiná, lepší Amerika” – rozumíte, jiná a lepší než “záplava všech těch Cheneyů, Rumsfeldů a Bushů.” To je samozřejmě politické hodnocení – tak to vnímá levicový liberál. Já bych však řekl, že Amerika, jakou by si přáli demokraté, je dobrá jen tehdy, pokud jsou dobré potraty, vyšší daně, žádné právo vlastnit zbraně, popření rovnosti před zákonem privilegii pro barevné menšiny a nenávist vůči dědictví západní křesťanské civilizace. To je zase mé politické hodnocení.
Letošní srpnový sjezd demokratů a jejich kandidát John Kerry jsou triumfem pokrytectví a prázdnoty. Většina demokratických delegátů považovala svržení Saddáma Husajna za neodpustitelný Bushův zločin, přesto tón sjezdu byl pro-válečný. Demokratický kandidát na viceprezidenta Edwards dokonce pronesl projev více jestřábí, než jsou nejbojovnější projevy Rumsfelda a Cheneyho dohromady. Přitom hrdiny demokratických delegátů byli protiválečný kandidát Howard Dean a psychopatický filmový propagandista Michael Moore.
Kerry stále omílal, že byl před třiceti lety válečným hrdinou ve Vietnamu – a proto jej dnes mají volit, když kandiduje na prezidenta. Žádná zmínka však o tom, co dělal mezi tím. Nuže, co tedy dělal? Nejdřív poplival americké vojáky ve Vietnamu, k nimž se nyní pokrytecky hlásí jako k “bratrům ve zbrani.” Coby protiválečný aktivista v roce 1971 (v Kongresu) prohlásil: “Američtí vojáci znásilňovali, uřezávali uši, hlavy, stříleli civilisty, vypalovali vesnice, stříleli dobytek a psy pro zábavu, trávili zásoby obilí a pustošili zemi” – a to “dennodenně a s plným vědomím důstojníků na všech stupních velení.”
Každý z těchto případů se izolovaně asi stal, soudím já, neboť v každé armádě je několik sadistů i slabochů. Tvrdit však, že se tak dělo běžně, je pomluvou amerických vojáků, kterým Kerry dluží omluvu. Většina z nich nebyli váleční zločinci, nýbrž bojovníci za svobodu proti celosvětové komunistické expanzi. Díky nim zůstala na Západě svoboda -včetně svobody kritizovat svou vládu, jak to dělal Kerry -; ale již žádná svoboda nezůstala v Jižním Vietnamu, neboť v Americe 70. let převládly názory Kerryho. Pod vlivem lidí jako Kerry Amerika Jižní Vietnam opustila. Tak se stalo, že ti, kdo ve Vietnamu nesouhlasili s názory komunistických vítězů, skončili s kulkou v lebce; a ti, kdo v Americe nesouhlasili s názory vlády na válku, jako Kerry, se stali populárními. On byl zvolen do Kongresu.
A v 80. letech kritizoval prezidenta Reagana a jeho protikomunistickou zahraniční politiku v Latinské Americe. Ronald Reagan podporoval contras, kteří usilovali o svobodu a demokracii v Nikaragui; Kerry podporoval prosovětské sandinisty. Kdyby tehdy bylo podle Kerryho, a nikoli podle Reagana, v Nikaragui by dnes presidentem byl Daniel Ortega; a Violetta Chamorro by byla ve vězení. Anebo mrtva. K čertu, kdyby v 80. letech byl presidentem USA John Kerry – či někdo s jeho názory – a nikoli Ronald Reagan, prvním tajemníkem ÚV KSČ a premiérem ČSSR by dnes byl Miroslav Štěpán. A Václav Havel by byl na Hrádečku, či ve vězení.
Kerry je senátorem za Massachusetts, stát výrazně nalevo od průměru USA. Druhým senátorem za tento stát je Edward Kennedy, legenda americké levice. Ale za svůj pobyt v Kongresu Kerry hlasoval levicověji než Kennedy; v Senátu je jedním ze dvou-tří nejlevicovějších politiků; možná dokonce nejlevicovějším! Kerry má šanci být zvolen prezidentem, neboť americká levice fanaticky, přímo patologicky nenávidí Bushe a udělá cokoli pro jeho porážku. Přitom Bushova vnitřní politika je dost levicová: konzervativci mu vytýkají amnestii pro ilegální imigranty a nárůst domácích výdajů, především na státní školství a zdravotnictví.
Západní Evropa je odlišná od Ameriky. Západní Evropa je levicovější, Amerika (kromě států na severovýchodním a tichomořském pobřeží) je pravicovější. Amerika je pravicová v tom, že bere člověka jako dospělého. Je za nižší daně, aby člověk měl větší svobodu ale i odpovědnost postarat se o sebe a svou rodinu. Je za právo vlastnit zbraně, ale když je někdo zneužije, má být brán na zodpovědnost a popraven. Západní Evropa je levicová v tom smyslu, že člověka pojímá jako věčné dítě: stát ho má zaopatřit sociální péčí, ale když spáchá zločin, nesmí se mu zkřivit vlas na hlavě.
Americká levice se v Americe (kromě jejích severovýchodních a pacifických států) necítí dobře, zato obdivuje západní Evropu. Přitom snobská levice (v Evropě i v Americe) považuje Bushe za anomálii; on je však reprezentantem Ameriky, jaká se skutečně nachází mezi oběma pobřežími USA. Timothy Garton Ash má pravdu, že Kerry by měl dobré předpoklady stát se presidentem Francie; to ale neznamená, že nutně i Ameriky. Již několik demokratických kandidátů na presidenta by bylo v západní Evropě úspěšných: McGovern 1972, Mondale 1984, Dukakis 1988, Gore 2000; žádný z nich se však nestal presidentem USA. Doplní řady těchto poražených levičáků i John F. Kerry 2004?
Roman Joch
