Na kancléřství ve Vídni přišla se Sebastianem Kurzem i jakási moderní uvolněnost. Zatímco hrabě Metternich svého času řídil novou podobu střední Evropy ze sálu Vídeňského kongresu, rozhodl se 31letý kancléř úřadovat z jiného místa než tehdejší proslulý ministr zahraničí. Jeho pracovna – místnost s tmavým dřevěným obložením se skandinávským nábytkem – vypadá, jako by do opulentního paláce ani nepatřila. Změna je ostatně hlavní téma konzervativního politika ÖVP, který svou stranu převrátil vzhůru nohama a jako nejmladší předseda vlády hodlá dotlačit pochroumanou EU k reformám.
Welt am Sontag: Pane kancléři, jak moc Vás nudí, když Vás stále někdo označuje za nejmladšího premiéra na světě?
Sebastian Kurz: Už jsem si na to stačil zvyknout. Čas se už postará o to, že půjde přirozenou cestou o stále okrajovější téma. A kdyby můj věk někdo viděl jako problém, bude ten problém přeci jen den za dnem menší.
Berete srovnání s francouzským prezidentem Macronem jako kompliment nebo Vám je nepříjemné
Ani jedno. Vidím to realisticky, protože Emmanuel Macron vede zemi, která má úplně jinou váhu, prostředky a možnosti než Rakousko.
Měli jsme na mysli i paralely týkající se stylu vládnutí.
Na Emmanuelu Macronovi si cením jeho zaujetí pro politiku, cílevědomosti a touhy prosadit změny. Ve francouzské vnitřní politice se snaží o reformu pracovního trhu a o zmenšení zaměstnaneckých výhod na železnici i jinde, protože chce z Francie znovu udělat více konkurenceschopný stát. V evropské politice spolu často táhneme za jeden provaz, v některých oblastech, jako jsou hospodářská a měnová politika, naopak máme zcela rozdílné názory.
V klíčových otázkách jste tedy spíše na straně kancléřky Merkelové?
Angela Merkelová je nejzkušenější politička v Evropě. V EU hraje klíčovou roli. Za všech okolností je v obraze a problémy zná vždy do hloubky. To si na ní cením a velmi to obdivuji.
Komu zavoláte, když potřebujete vědět, jakým směrem se v Německu ubírá nějaké rozhodování? Horstu Seehoferovi (ministr vnitra za CSU) nebo Jensi Spahnovi (ministr zdravotníctví za CDU)?
(Smích) Každopádně oběma. Plus několika dalším lidem. Koneckonců je v CDU/CSU několik názorových proudů.
Jsou Německo a Francie v EU příliš dominantní?
Je zcela legitimní, když dvě největší země Evropy mají nejen jednotnou pozici ale i silný společný hlas. Ale i větší státy si musí uvědomit a respektovat, že jsou v Evropě i menší země jako Rakousko, které se do debat aktivně zapojují a svůj hlas využijí ve svůj prospěch.
Merkelová a Macron zanedlouho předloží společný návrh reformy eurozóny. Je tím dán směr, jakým se reforma bude ubírat?
Jsou i jiné země, které spolu občas odsouhlasí nějaké společné prohlášení. To může dodat debatě pozitivní impuls. Pokud ale 25 členských zemí získá dojem, že nemají možnost spoluvytvářet společnou politiku, může se pohled na prospěšnost takových postupů rychle otočit. Mnohem důležitější než kdo návrh předkládá je, abychom nakonec dospěli ke společnému konsenzu.
Zdá se, že v EU roku 2018 je to čím dál těžší.
Napětí uvnitř EU, které vzniklo především kvůli uprchlické krizi, musíme konečně zastavit. Západ je naštvaný na východ, sever je naštvaný na jih a naopak. V EU se stále objevují morálně nadřazení, kteří si myslí, že ostatní musí vychovávat. Stejně tak se disciplinovaní bojí těch, kteří porušují rozpočtová pravidla. To je problematický stav. Takovou nejednotu si v době, kdy jsou krize v bezprostředním okolí EU čím dál závažnější, nemůžeme dovolit. Mám z toho velké obavy. Evropa musí mluvit jedním hlasem, pokud chceme mít nějaký vliv. O to budeme během rakouského předsednictví EU usilovat.
Ohrožuje nová italská vláda eurozónu?
Italové se ve volbách nějak rozhodli a to je třeba respektovat. S novou vládou budeme pěstovat dobré sousedské vztahy. Přesto mě první signály z Říma ohledně dluhové politiky naplňují obavami. Vidím riziko, že nová vláda může takovou politikou ohrozit stabilitu eurozóny a nás všechny postavit do pozice ručitele za jejich závazky. Doufám tedy, že vláda zvolí proevropský směr a zároveň doufám, že nepůjde chybnou cestou dalšího zadlužování. Chce-li italská vláda zavést novou sociální politiku, neměla by tak činit za cenu tvoření dalších dluhů. Na případě Řecka jsme viděli, že taková politika nevede ke zlepšení situace sociálně slabých nýbrž k pravému opaku.
Uprchlická krize je dodnes velké téma. Evropská komise chce například v červnu prosadit jednotnou azylovou politiku EU, která by znamenala i automatické přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Dojde k tomu?
Nepovažuji za realistické, že bychom se shodli na jednotném postoji k přerozdělování uprchlíků v Evropě podle kvót. Tím migrační krizi v Evropě dlouhodobě nebudeme schopni vyřešit. Nevidím možnost, že by Rakousko hlasovalo pro uprchlické kvóty, obzvlášť když neberou v úvahu příliv uprchlíků v minulých letech. V Rakousku jsme v minulých třech letech museli řešit 150 000 žádostí o azyl. Základ fungujícího státu přeci je, že musí sám rozhodovat kolik a jací lidé smí do země přicestovat. Spor o přerozdělování podle kvót vedl k obrovským rozporům uvnitř EU a nepřinesl žádné výsledky, které by stály za zmínku. Tuto debatu musíme konečně ukončit a zaměřit se na to, co je důležité: ochranu vnějších hranic EU.
Evropská komise už předložila plány na rozšíření agentury EU pro ochranu hranic – Frontex. Jste s tím spokojen?
Podporuji návrh Evropské komise na rozšíření Frontexu na 10 tisíc mužů, ale rok 2027 jako termín, kdy se má tohoto počtu dosáhnout, považuji za příliš pozdní. Pokud chceme v budoucnu účinně zabránit ilegální migraci, musí k tomu dojít výrazně dříve. Navíc k tomu Frontex potřebuje jasný politický mandát, který jeho lidem umožní proti ilegálním migrantům účinně zasahovat.
Co to konkrétně znamená?
Ilegální migranty by měli pracovníci Frontexu zastavovat na vnějších hranicích, zajistit jejich nezbytné potřeby a pak v ideálním případě bezodkladně poslat zpět do země původu nebo tranzitní země. Nový politický mandát by navíc měl Frontexu umožnit za základě dohody s tamními vládami působit v třetích zemích a tam zastavit špinavý převaděčský byznys, abychom zamezili tomu, že se lodě s uprchlíky vůbec vydají na cestu přes Středozemní moře.
Vy prosazujete menší pravomoci EU. Zároveň požadujete, aby Evropa převzala víc úkolů. Jak to jde dohromady?
Hrubý domácí produkt EU má podle prognóz dále růst, měl by tedy růst i rozpočet EU. Ten je teď i po odchodu Británie z EU navrhován větší než dříve. Rakousko se spolu s ostatními čistými plátci Nizozemskem, Dánskem, Švédskem a Finskem zasazuje o to, aby rozpočet EU nepřekročil současný 1procentní rámec. Myslíme, že brexit stejně jako blížící se debata o dalším finančním rámci EU poskytují vhodnou příležitost podívat se na výdaje EU kriticky s ohledem na rozumné nakládání s penězi, které lidé zaplatí na daních.
Rakousko od června povede předsednictví EU. Podle čeho poznáme, že u kormidla EU stojí Rakousko?
Budeme se snažit zmírnit už zmíněné napětí uvnitř EU. Největší důraz budeme klást na ochranu vnějších hranic EU, vnitřní bezpečnost, stejně jako na boj proti terorismu a radikalizaci. Zároveň bereme vážně naši roli stavitele mostů k našim partnerům na východě a jihovýchodě.
Silně se zasazujete o to, aby do EU vstoupily země západního Balkánu. Dokáže EU, která se sama zmítá ve vnitřních problémech, takové rozšíření vůbec zvládnout?
Pokud někdo chce zabránit konfliktům na západním Balkáně a přispět ke stabilizaci, musí tamním zemím nabídnout věrohodnou evropskou perspektivu. Čím horší jsou vyhlídky na vstup do EU, tím větší bude vliv zemí jako Turecko nebo Rusko. Podporujeme Srbsko a Černou Horu v jejich čím dál větší připravenosti na vstup do EU. A s Albánií a Makedonií bychom měli co nejdříve zahájit přístupové rozhovory.
Ve věcech právního státu nebo korupce má EU v současnosti spory se svými členy jako jsou Maďarsko nebo Polsko. Jaké standardy tedy budeme žádat po kandidátech na vstup do EU?
Kritéria pro vstup jsou jasná a o nich se nesmlouvá. Neusiluji o to, abychom pro země západního Balkánu dělali výjimky. Ale jakmile podmínky splní, musí tyto státy dostat reálnou šanci na vstup do EU.
Vztahy s Ruskem jsou napjaté. Jsou USA s Donaldem Trumpem pro Evropany spolehlivý partner?
Americká politika je v poslední době pro Evropany nečitelná. Evropa musí vystupovat pod společnou vlajkou a ještě jednotněji než dnes. Rozhodnutí Washingtonu hrozit obchodními bariérami je zcela chybná cesta. Ohrožuje ekonomický rozvoj a tím i pracovní místa v Evropě i v USA. Stejně tak považuji odstoupení od atomové dohody s Íránem za politováníhodnou chybu. My Evropané se budeme v následujících týdnech zasazovat o to, abychom dohodu s Íránem chránili tak dlouho, dokud bude Írán dodržovat její podmínky.
Více bezpečnosti, útlejší EU, přísnější udělování azylu – mají Vaši kritici pravdu když tvrdí, že se Vaše postoje už skoro neliší od FPÖ?
To je darebnost. ÖVP a FPÖ jsou dvě zcela rozdílné strany a jejich předsedové – vicekancléř Strache a já jsme zcela rozdílné osobnosti, které si v Rakousku asi nikdo nesplete. ÖVP je občanská středová strana se silnými občansko-liberálními a křesťansko-sociálními hodnotami. My jsme navíc hlavní proevropská síla v Rakousku. Pokud máme s našimi koaličními partnery v mnoha oblastech shodu, je to pozitivní. Výsledkem je, že naše sliby můžeme rychleji splnit, na rozdíl od situace, kdy spolu v rámci koalice musíte stále bojovat.
Za krátkou dobu, co zasedají ve vládě, sotva uběhne týden, kdy se FPÖ nemusí zpovídat jednou kvůli zpěvníku s nacistickými popěvky, podruhé kvůli nepřátelství k cizincům nebo antisemitským výrokům. Nemáte už někdy ráno po probuzení strach otevřít Twitter?
Z kritické veřejnosti ze zásady strach nemám. A pan vicekancléř se k zmíněným incidentům jednoznačně vyjádřil. I já jsem jasně zdůraznil, že jakoukoli formu antisemitismu budeme rozhodně potírat. Nevidím tak v této oblasti žádnou zátěž pro naši vládní spolupráci.
Jaké rozhodnutí jste musel na poslední rodinné oslavě před příbuznými nejvíc obhajovat?
(smích) Díky Bohu žádné! Tu trochu volného času, který mohu věnovat přítelkyni a rodině, zcela úmyslně nemluvíme o politice. A já jsem mezi námi ten, komu dělá asi nejmenší problém takové pravidlo dodržovat.
Z Welt amd Sonntag přeložil Michal Čadil
