Šéfka úřadu ombudsmana nemůže svému zástupci doporučit, ať si nasadí náhubek. Vlastníkem této instituce totiž není ona, ale čeští občané.

Poté, co Stanislav Křeček, zástupce ombudsmanky Anny Šabatové, vyjádřil minulý týden v rozhovoru pro server lidovky.cz svůj názor na dění na Ukrajině, jeho šéfka mu nikoli úplně jemně naznačila, ať – v zájmu reputace jejich instituce veřejného ochránce práv – laskavě “drží hubu”.

Stanislav Křeček například prohlásil:

“Pokud se páchá násilí na obou stranách, nelze vyzvat pouze jednu stranu, aby násilí nepáchala. Násilí může vláda zabránit jen násilím. Když na barikádách demonstranti střílejí, musí totéž dělat i ti, co chtějí střílení zastavit.”

A také v rozhovoru řekl:

“Janukovyč může být jakýkoli, ale byl zvolen ve svobodných volbách, a to je velice nebezpečné pro budoucnost, protože když se tam vyhlásí mimořádné volby, kdo je bude respektovat?”

Legálně zvolený prezident

Můj názor je téměř stoprocentně opačný než Křečkův – nikoliv na sto, ale určitě na 99 procent. Má však pravdu v tom, že Janukovyč byl legálně zvolen prezidentem Ukrajiny. A kdyby u nás v České republice jacíkoli demonstranti z jakéhokoli politického proudu začali používat na svých demonstracích násilí, byl bych pro to, aby je policie pozatýkala s pomocí jakýchkoli k tomu nezbytných prostředků.

Stanislav Křeček má pravdu v tom, že Viktor Janukovyč byl legálně zvolen prezidentem Ukrajiny. Jenomže…

Jenomže! Když loni v listopadu tehdy ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na poslední chvíli odmítl dohodnutou smlouvu s Evropskou unií, bylo toto jeho odmítnutí obrovskou provokací vůči lidem na západní Ukrajině. Ti totiž vzhlížejí k Evropě a nechtějí být od ní odstřiženi.

Chtějí žít stejně, jak to vidí v Polsku, na Slovensku a u nás v Česku, chtějí jen to, co máme my. A když Janukovyč náhle dohodu odmítl, připadali si jako před bránou Danteho Pekla: “Vzdej se vší naděje, kdo tady vstupuješ.” Považovali to za konec naděje na normální život našeho typu a odsunutí někam do Eurasie.

Proto tito Ukrajinci protestovali na kyjevském náměstí Majdan. Janukovyč však proti nim policejně zasáhl, čímž část opozice zradikalizoval a přiměl k používání násilí. A završil to minulý týden brutální, smrtící střelbou do lidí vlastní země, v jejímž důsledku jich několik desítek, možná více než sto, zahynulo. Tím přestal být legitimním prezidentem a stal se řezníkem z Kyjeva. A za tento svůj rozkaz by měl Janukovyč viset. To je můj politický názor.

Právo na odlišný názor

Stanislav Křeček vyslovil odlišný názor, a na rozdíl od mnoha jiných lidí použil racionální argumenty – byť s ním nesouhlasím. To je dnes vzácné – vím, o čem mluvím. Řečeno jinak, i když s Křečkem nesouhlasím, svobodně vyslovil svůj politický názor na dění v zahraniční zemi. U Křečka tudíž šlo o politický projev, jehož svobodu naše Ústava a ústavní Listina práv a svobod garantuje a chrání!

U Křečka šlo o politický projev, jehož svobodu naše Ústava a ústavní Listina práv a svobod garantuje a chrání!

Křečkova šéfka Anna Šabatová však vydala prohlášení, v němž ho požádala, aby mlčel: “Požádala jsem i svého zástupce, aby se rovněž zdržel vyjádření, která by mohla snižovat vážnost instituce veřejného ochránce práv a důvěru veřejnosti v ni.” Řečeno jinak, “něžně” mu doporučila, ať si nasadí náhubek.

Něco takového si mohu dovolit já v Občanském institutu (OI), jehož cílem je obhajovat svobodu. Proto můžu vyzvat lidi, kteří v OI působí, aby veřejně neobhajovali komunismus, nacismus, socialismus, islamismus či genderový feminismus, které jsou proti svobodě. Chtějí-li je obhajovat, mohou, nikoliv však v Občanském institutu.

My, lid České republiky

Anně Šabatové však úřad ombudsmana nepatří – není jeho vlastníkem. Vlastníme jej my, lid České republiky, její občané. My jsme zaměstnavateli jak Anny Šabatové, tak Stanislava Křečka a platíme si je ze svých daní. A my, lid České republiky, její občané, jsme už svou vůli projevili – v Ústavě a Listině práva a svobod.

My, lid České republiky, její občané, jsme zaměstnavateli Anny Šabatové i Stanislava Křečka a platíme si je ze svých daní

Touto naší vůlí pak je, že si přejeme, aby každý člověk, občan, mohl svobodně mluvit a projevovat svůj názor. Svoboda slova a politického projevu jsou důležitějšími hodnotami než útlocit ombudsmanky Šabatové. Doufám, že Stanislav Křeček bude nadále svobodně říkat a zveřejňovat své politické názory a nenechá se zastrašit Annou Šabatovou – byť pravděpodobně v 99 ze 100 případů nebudu s Křečkem souhlasit.

Anna Šabatová jednoho dne do úřadu veřejného ochránce práv přišla a jednoho dne z něj zase odejde. Zásadní význam však má, aby zůstala svoboda politického projevu. A to navždy.

Vyšlo na www.ceskapozice.cz