Dobrý večer. Se mnou ve studiu jsou hosté, jež mají samozřejmě své osobité názory a argumenty a společně obhlédneme svět tak jak vypadá na počátku nového roku 2018 a zastavíme se v oněch lokalitách, které jsou už tradičně klíčové, ale také v těch místech, která byla ohniskem napětí či dokonce dějištěm vojenského konfliktu a jelikož jsme maximálně využili tématickou diversifikaci, tak vám teď s každým hostem představím rovněž téma, o kterém bude primárně hovořit. Tak tedy neztrácejme čas. Začneme, jak jinak, domácí politickou situací, kterou tentokrát sleduje a okomentuje ředitel Občanského institutu Roman Joch, dobrý večer.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Dobrý večer.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Hned poté zamíříme k našim západním sousedům, kde se jednáními o vládní koalici de facto i rozhoduje o dalším směřování Evropské unie. Téma pro publicistu a historika Jaroslava Šonku vítejte.

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Dobrý večer.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
My poté z Evropské unie tak trochu vycouváme. Nehledejte v tom více než nějakou rétorickou spojnici. A navštívíme Rusko, společně s expertem na tuto zemi Liborem Dvořákem, kterého vítám. Je komentátorem Českého rozhlasu. Dobrý večer.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
–––––––
Dobrý večer.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Blízký východ, to je doména Daniela Veselého z Britských listů. Vítej, dobrý večer.

Daniel VESELÝ, komentátor, Britské listy
–––––––
Dobrý večer.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
A naše cestování prstem po mapě zakončíme, kde jinde, než ve stále největší světové mocnosti, ve Spojených státech. Proto vítám Daniela Anýže ze serveru Aktuálně.Cz.

Daniel ANÝŽ, redaktor, server Aktuálně.cz
–––––––
Dobrý večer.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
A jak už jsem avizoval, začneme doma. Česká politická scéna vykazuje momentálně zcela klidné počasí, ale my už přesto víme, že je to jen zdánlivý klid před dvěma hurikány, které k nám mají dorazit 9. a 12. Ledna v různé intenzitě. Které z těch dat bude, Romane Jochu, důležitější pro další směřování české politiky?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Těžko říci. Ale obecně se domnívám, že žijeme v období politické nejistoty v české společnosti, jakou si nepamatuji už velice dlouho. Nechci říci, že to je to ta největší nejistota od listopadu 1989, ale určitě by patřila k té první trojici. Totiž to, to se týká jak toho, jakou budeme mít vládu, totiž kabinet ministrů s podporou v nějaké většinové koalici v Poslanecké sněmovně a také toho, kdo bude naším příštím prezidentem. Mám-li risknout nějakou prognózu, nějaký odhad, domnívám se, že tato stávající vláda Andreje Babiše nezíská důvěru sněmovny a Andrej Babiš dostane druhý pokus, to znamená, víme, že bude premiérem v té pořadí druhé vládě Andreje Babiše, nejsilnější koaliční stranou bude pochopitelně hnutí ANO, ale už si myslím, že to bude koaliční vláda, která získá důvěru Poslanecké sněmovny a teď je jenom otázka, jaká koalice to bude. Hypoteticky přicházejí do úvahy tři. Mně osobně vychází za nejpravděpodobnější ta stávající, to znamená, sociální demokracie a křesťanští demokraté.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Děkuji. Možná bychom měli také jenom říci, že na podzim se bude pro změnu volit do Senátu. Senát teď stoupl v ceně jako pojistka demokracie. Mohou tyhle ty volby nějak zásadně ovlivnit složení horní komory?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
V tom smyslu, že český volič má tendenci vyvažovat. To znamená, že ve většině případů. Ne vždy, ale ve většině případů do Senátu vítězí ty strany, které momentálně nejsou ve vládě, nebo minimálně to není hlavní vládní strana.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Pánové, ring volný, Roman Joch a jeho názor na další vývoj české politické situace, prosím o reakce. Jaroslav Šonka.

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Já si teď vždycky přirovnávám věci k situaci v Německu, kde byla po válce desetiletí rozdělení země a kde každý měl nějakou možnost říci: závislost bude na světové mocnosti té nebo oné. Ti lidé všichni mluvili o demokracii a všichni měli zato, že to má být přesně tak, jak si oni myslí. Německo muselo nacvičovat demokracii a také srovnává nacvičování demokracie v našich zdejších poměrech ze startovní čárou z roku 1989. Moc veselý pohled toto není.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Obáváte se, pánové, oklešťování české demokracie, ten varovný příklad je nyní zmiňován často v Polsku. Zkusme porovnat třeba tu svobodu slova, nezávislost justice, zásadní věci u nás a v Polsku. Máme si v tuto chvíli na co stěžovat, žijeme v policejním státě, žijeme ve státě, který míří k autokracii, Romane Jochu.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Nemyslím si to. Pluralita je u nás výrazná, zaznívá i v médiích serioznějších i těch méně, názory velice širokého politického spektra. Trend k omezení svobody projevu nevidím, ale nevidím tu situaci tragicky ani v Polsku. Když se díváme na vnitropolské diskuse, tak jsou mnohem širší než například v západní Evropě. To znamená, ta plejáda názorů, která smí zaznít, je širší a pokud jde o tu polskou justici, u nás jsou nejvyšší soudní instance jmenovány politicky, v Polsku zkusili ten experiment, že samotné soudnictví generuje svou instanci, tak je to i na Slovensku a vrací se k tomu systému, jako je všude jinde v Evropě. Jenom právě proto, že mnozí lidé v Evropě nesouhlasí s politickými názory polské současné vlády. Tak na Polsko se snáší kritika, že je to konec svobody a demokracie v Polsku, což je podle mě přehnané.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Libor Dvořák chce reagovat.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
–––––––
Já bych se vrátil k tomu, co říkal v tom svém prvním vstupu Roman Joch. A mluvil o té nejistotě, neřekl sice, že je největší od roku 1989, ale abych pravdu řekl, já to tak cítím. Souhlasím s tím, že zatím, prosím pánové, zatím to ještě jde, ale zatím je to dobrý si říká i ten pán padající z amerického mrakodrapu. To je jedna věc. A druhá věc je, já bych situaci popsal asi titulem nejnovější knihy našeho kolegy Tomáše Klvaně a ta kniha se jmenuje: Možná přijde i diktátor. Tak sice možná, ale diktátor, ne že bych tohle to rovnou připouštěl, ale za ten poslední rok jsem tady toho zažil tolik, že si na takovou představu docela umím zvyknout.

Daniel VESELÝ, komentátor, Britské listy
–––––––
Tady v tomto roce bude pravděpodobné, že bude zásadní střet vlastně mezi tím jádrem Evropské unie a zeměmi, jako je především Polsko a Maďarsko. Vlastně země, které přijímají dotace obrovské z Evropské unie a přitom jakoby nedodržují ty západní principy demokracie, se dá říct. A nejde jen o to soudnictví, ale samozřejmě hlavně o ty média. Takže vidíme tady opravdu ten přesun k nějakému autoritářství v Polsku a Maďarsku a tyto země a hrozí zde zásadní střet mezi tím jádrem Evropské unie a Polskem a Maďarskem a já se obávám, že tyto tendence postupně vidíme i v České republice.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Mimochodem v Maďarsku se uskuteční parlamentní volby, pokud by Viktor Orbán neobhájil svůj mandát, tak bude Polsko nebo může být Polsko opravdu jediné, které bude stát před obžalobou Evropské komise. Před tím článkem aktivovaným Lisabonské smlouvy.

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Může to tak být. Evropská unie ovšem řekněme, pro naše poměry velmi jemně reagujícím celkem. Ten celek má ještě tím, že vlastně očekáváme, že je třeba tam udělat pár reforem. Má to své zpomalení jako vlastně určitý nedostatek, ty zbraně, kterými je možné nějak zasáhnout. Jsou v podstatě velmi tupé, takže to je věc, když mluvíme o příštím roce, tak bychom měli mluvit o příštích dvou, třech letech.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Ve svém vánočním projevu prezident Miloš Zeman řekl: Všechny strany si stěžují, že s nimi nikdo nechce jednat. Ale já se ptám, je to vůbec v tuto chvíli smysluplné jednat, teď má na mysli strany typu právě které jmenoval Roman Joch, dejme tomu KDU-ČSL, ČSSD, případně ODS a tak dále.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Já si nemyslím v tomto momentu. Teď je nasnadě hlasování ve sněmovně o důvěře vládě a proč by strany, které nejsou, nepodílejí se na té vládě, měly by hlasovat pro důvěru. Zdá se mi, že to jednání, ten čas pro jednání nastane opět až tehdy, až první Babišova vláda dostane vyslovenou nedůvěru.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Byl by to pro vás, pánové, hodně velký šok, kdyby ta první vláda dostala důvěru, kdyby se poslanci vzepřeli rozhodnutí svých vůdců v uvozovkách svých výborů.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ano, pro mě by to byl velký šok, protože by to znamenalo, že ta vláda dostala důvěru hlavně od poslanců komunistických a okamurovců a v tom případě souhlasím, bychom byli dost blízko k tomu scénáři, o kterém mluvil Libor Dvořák, to znamená, možná přijde i něco velice ošklivého.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Pojďme dál a to k Evropské unii, jejíž předsednictví právě dnes přebírá mimochodem Bulharsko. Nicméně nemá smysl vymýšlet v tuhle tu chvíli nějaké efemerní teorie o rekonstrukci Unie, protože nejprve musí být splněny dvě základní podmínky. Za prvé nebo za a), Německo bude mít konečně novou vládu, a za b)a to už je, dá se na dobré cestě, ale ještě zdaleka ne hotovo, bude vyřešena situace ohledně brexitu. Jaroslav Šonka sleduje zejména ten bod a), to jest koaliční smlouvu mezi CDU/SCU a SPD. V jaké fázi je to v tuto chvíli, já předpokládám, že prvního ledna se asi nejedná.

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Jednat se bude za týden. Už je to domluvené. Tam se jedná opravdu o to, že sociální demokracie v Německu má panické obavy téměř z toho, že by se mohla ještě i nadále poškodit, neboť kancléřka Merkelová celé ty dva pokusy té takzvané velké koalice velmi úspěšně, veškeré úspěchy shrnula do své tašky a odnesla, zatímco sociální demokraté utrpěli určitou ztrátu veřejné příchylnosti. A je to velmi zajímavé, to jsou vlastně politici, kteří se znají velmi dlouho a oni se teď snaží na tom svém řekl bych z české kotliny viděno slušném chování, najít něco, kdy by mohli jakoby vystrkovat růžky. Ono to vypadá z té české debaty velmi podivně, že prostě lidé, kteří jak v nějakých debatách televizních se říkalo, že mezi sociálními demokraty a křesťanskými demokraty není žádný velký rozdíl. On je ten rozdíl, ale prostě se slušně chovali. A co já tedy sleduju nejvíce, je něco, co by se vyplatilo mnoha lidem právě tady v České republice. Pozorovat, vypozorovat a možná i napodobit. Protože tam všichni účastníci té debaty mají vícestupňové argumentace a oni, když něco někde řeknou, a debata jde dál, tak oni jdou také dál, ale nezavrhnou to, co řekli předtím, ale pokračují v určité linii a kdybychom si udělali takovou nějakou společenskou hru, podívali se na české politické debaty, kde někdo na té politické scéně navazuje na své vlastní argumenty z minulého týdne, tak bychom zjistili, že to je v tom Německu opravdu je jinak.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Samozřejmě poprosím pane Šonko o tu prognózu, to znamená, kdy bude mít Německo nový kabinet, pochopitelně podpořený Bundestagem?

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Tak hovoří se o několika týdnech, řekněme, v únoru.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
To už se hovoří dlouho.

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Ano, ano, a pak jsou tam nějaké stranické sjezdy, teď v posledních dnech byly vysloveny takové teorie dobře, dobře, je to v pořádku. Musíme si uvědomit, že Německo je silně stabilizované tím, že polovičku kompetencí vykonávají vlády spolkových zemí, takže tam jako nebude najednou nějaká díra. Rozpočet už byl schválený, takže vlastně ta celá věc má čas na tyto úvahy, na ty strategické úvahy a ten březen myslím, že to je dobré očekávání.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Dá se už s jistotou říci, že v čele té vlády bude stát Angela Merkelová?

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Tady je také určitý rozdíl politických zvyků. Většinou existuje snaha o to, aby někdo, kdo předává vládu a nechce vpadnout do nějaké riskantní situace krátce před volbami, tak jí předává v polovičce legislativní periody, předává ji tak proto, aby už byla celá věc rozjetá ve smyslu strany nebo koalice, aby ten který má následovat jako kandidát do příštích voleb, měl předtím pár měsíců optimálně ty dva roky už určitý zácvik a měl tu popularitu danou vystupováním v televizích a podobně. To znamená, že to není nějaké rozhodnutí, kde ti lidé přijdou a je nějaká mela před volbami a teď ještě mela po volbách, ale teprve, když se věcně n něčem dohodnou, tak se hovoří o přechodu.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Jinými slovy v tuto chvíli už Angela Merkelová ví, že počtvrté obhájí ten mandát?

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Já bych odpověděl dvěma odpověďmi, za prvé určitě nebude celolegislativní periody kancléřkou, to je věc jedna. A druhá otázka, kdo by ji teď měl nahradit?

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Hovořilo se o Martinu Schulzovi.

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Tak Martin Schluz nemůže, nemá na to hlasy. On udělal jako výbornou práci v Evropském parlamentě, Evropský parlament není zcela populární instituce v České republice. Je třeba ovšem podtrhnout, že to je velmi důležitá instituce, a že on tu svoji práci tam dělal velmi elegantně. Je to geniální řečník, ale teď má se svými Němci potíže. Já znám spoustu lidí, kteří říkají: No, vracet se z Evropského parlamentu na národní úroveň. To není tak optimální cvičeníčko.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Pánové, otevírám diskusi. Vidíme, že jednotlivé země Evropské unie uzavírají různé dohody, co se týká dejme tomu, co se týká obchodu, co se týká bezpečnosti a tak podobně. Je to vlastně už ta vícerychlostní Evropa, o které se pořád hovoří anebo na ní máme čekat právě až po ustanovení německé vlády, kdy začne tedy jednat ta silná čtyřka Itálie, Španělsko, Německo a Francie hlavně především tedy?

Jaroslav ŠONKA, publicista, historik
–––––––
Je třeba jenom připomenout, že ona už ta vícerychlostní Evropa existuje a když se díváme z Prahy na tu situaci, tak je obzvláště komické, jak v zemi, kde politici mohou za to, že lidé nechtějí euro. A to není jako že by lidé byli ti odborníci a bankéři v té zemi usiluje tedy bývalý ministerský předseda o to, aby mohl sedět na nějaké malinkaté stoličce v místnosti, kde jednají země eura.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
–––––––
Jestli můžu dvě tři věty do slova. Pokud jde o tu vícerychlostní Evropu, to se pokusil, když už tady o něm byla řeč Martin Schulz rozetnout jako gordický uzel tím návrhem Evropské federace, upřímně řečeno.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Spojené státy evropské.

Libor DVOŘÁK, komentátor Českého rozhlasu
–––––––
Ano, já už si tedy dlouhá léta myslím, že to nakonec jinak dopadnout nemůže. Protože tato Evropa je v tuto chvíli přesně ta dejme tomu rozhádaná, rozpolcená, jak si to přeje například Vladimír Putin, na kterého ještě dojde. A že to tak jednou skončí, já se toho ve svém věku s největší pravděpodobností nedožiju, ale při podobných debatách obvykle připomínám, že Spojené státy vznikly v druhé polovině osmnáctého století, a na začátku druhé poloviny 19 století vypukla válka severu proti jihu, to jest i vznik integrovaných SPOjených států amerických trvalo, dejme tomu, sto let, tak co se divit tomu, že Evropa po 50 nebo 60 letech je v takovém stavu, v jakém momentálně je.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Ještě se hlásil Daniel Anýž. Poprosím už krátce ještě po něm Roman Joch.

Daniel ANÝŽ, redaktor, server Aktuálně.cz
–––––––
Já mám dvě věci. Jednak si myslím, že brexit už není rozhodující pro uspořádání Evropské unie. To je hotová věc a dohaduje se to mezi už jen procesně například co se týče peněz, ale jak vidíme například ze zrození evropské obranné iniciativy, která najednou se nadechla k novému životu po odchodu Británie, tak ta Evropa už si zařizuje věc Evropská unie po svém, bez Británie. A co se týče vícerychlostní Evropy, tam už například přece vystupování francouzského prezidenta Macrona, je velmi jasné. Ten postavil před Česko a další země velmi jasnou volbu. Buď do tvrdého jádra anebo na periferii.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Mně šlo spíše o to, jestli ta vícerychlostní Evropa není takový olgoj ferchoj, jestli vlastně nevíme, nikdo z nás netuší, co to vlastně je přímo. Jak to pojmenovat.

Daniel ANÝŽ, redaktor, server Aktuálně.cz
–––––––
Myslím, že už se ty kontury začínají definovat. Bohužel je to otázka eura a je to například otázka potom právě společné obranné politiky, byť dejme tomu, zůstává na papíře, ale nějaký tlak na větší aktivitu tam bude.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Rovněž si myslím, že Spojené státy Evropské jsou dobrá myšlenka. A také si myslím, že časem nastane, jen ten projev Martina Schulze byl ve dvou ohledech nešťastný. Za prvé to datum 2025 je naprosto nerealistické a za druhé, moje očekávání je, že země v rámci Evropské unie přistoupí k federaci, a ostatní se budou nějaké roky, desetiletí dívat a buď se připojí nebo nepřipojí. Martin Schulz to ale podal tak, buď se okamžitě připojíte k té mé federaci v roce 2025 anebo vypadněte i z Evropské unie. Politicky naprosto neprozíravé a je to něco jako, pokud chce někdo spáchat harakiri EU, tak ať říká takové věci jako Martin Schluz.

Tomáš PROCHÁZKA, moderátor
–––––––
Je to buď a nebo. Pánové, já vám prozatím děkuji, hned po zprávách, které tu budou za chviličku se podíváme do Ruska a do Spojených států a na Blízký východ.