Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Ať se podíváme, kam chceme, všude nás čeká práce. To mimo jiné řekl včera americký prezident Barack Obama ve svém inauguračním projevu. Pracovat začal záhy po nástupu do Bílého domu, jeho prvním hlavním krokem je požadavek pozastavit všechny vojenské tribunály ve věznici na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě.

Tam Spojené státy v současnosti zadržují zhruba dvě stě padesát osob podezřelých z terorismu. Věznice funguje sedm let, Obama už dříve slíbil, že ji dá uzavřít. Podle ministerstva obrany by mělo být projednávání případů pozastaveno na sto dvacet dnů tak, aby nová administrativa mohla celý proces vojenských komisí přehodnotit. Téma teď rozeberu s ředitelem Občanského institutu Romanem Jochem, dobrý den.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Dobrý den.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Proč podle vás Obama prakticky několik hodin po nástupu do Bílého domu začal právě touto žádostí o pozastavení procesu na Guantánamu.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Zastavení procesu na Guantánamu, potažmo nakonec i úplné zrušení této detenční věznice bylo jedním z hlavních bodů programu kandidáta Baracka Obamy, jinými slovy, tím, že to takhle rychle po svém, po své inauguraci učinil to rozhodnutí, chtěl vyslat signál, že on je ten, kdo plní sliby, v tomto případě splnil slib, který dal svým skalním stoupencům z levého okraje demokratické strany.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Na základě žádosti prezidenta Obamy a také ministra obrany Roberta Gatese by mělo být pozastaveno projednávání jednadvaceti případů, včetně kauzy pěti mužů obviněných z přípravy teroristických útoků na Spojené státy z 11. září 2001. Jejich slyšení se mělo původně konat dnes, jaký je teď ten formální postup při podání této žádosti.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Nyní musí o onom pozastavení soudního stíhání rozhodnout vojenský soudce, ale je velice pravděpodobné, že tak učiní, protože Vláda Spojených států zastoupená v tomto případě ministerstvem obrany Spojených států, je hlavním žalobcem. A pokud žalobce buď stáhne obžalobu, nebo pozastaví obžalobu, je velice pravděpodobné, že každý soudce ono pozastavení řízení odsouhlasí.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Ochránci lidských práv vojenské procesy na Guantánamu kritizovali, poukazovali na kontroverzní metody výslechu. Co vy považujete za nejspornější záležitost, pokud jde o tyto procesy.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Já osobně považuji za nejspornější ten fakt, že tady byli vězněni lidé, u nichž nebyla stanovená doba onoho věznění bez soudního obvinění. Jinými slovy, že mohli být drženi ve vazbě neomezeně dlouhou dobu, a to až do té doby, než vláda formálně vznesla žalobu, anebo se je rozhodla propustit. To, co je častokrát vytýkáno těm vojenským soudům, to jest to, že armáda je zároveň žalobcem, soudcem i advokátem. Tuto námitku nepovažuju za adekvátní, protože v době války jak vlastní vojáci, tak protivníci, vojáci protivníka podléhají vojenským soudům, rovněž americký voják v době války, který se dopustí válečného zločinu, tak je obžalován vojenskou prokuraturou, obhajován vojenskou advokacií a souzen vojenským soudem. Jinými slovy, armáda, jako kdyby byla zároveň soudcem, žalobcem i advokátem a nepovažuje se to za problematické nebo divné. Je to normální.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Teď je tedy na stole žádost o pozastavení všech projednávaných případů na Guantánamu, a to na sto dvacet dní. Druhá věc, mnohem komplikovanější, je ono zamýšlené uzavření věznice. Co, pokud by k tomu došlo, co považujete za největší problém, pokud jde o uzavření věznice na Guantánamu, je to podle vás ta často zmiňovaná otázka přemístění vězňů?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ano, je to ta otázka, kam vlastně ty vězně umístit, kdy byli vydáni do zemí svého původu, tak v mnoha těch zemích by jim automaticky hrozil trest smrti. To znamená, mnohem horší zacházení, než jaké je potkalo v Guantánamu. Druhý problém je ten, že Američané mají určitou obavu je umístit do věznic, regulérních věznic na území Spojených států přímo. Tam by mohl nastat problém, že ta jurisdikce by nebyla již pouze vojenská, ale přímo civilní a ony procesy by se mohly, mohly vést de facto neomezený počet let. To, co Amerika chce, nebo to, co Barack Obama naznačoval, je požádat mnohé své spojence s demokratickými právními systémy, například evropské země, aby právě evropské země na své území přijaly ony, ony vězně z Guantánama.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Jaký je váš osobní odhad, dojde nakonec na to uzavření věznice na Guantánamu a zhruba o jakém časovém horizontu tu mluvíme.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Poté, co kandidát Barack Obama tak vehementně napadl existenci Guantánama, je teď velice nepravděpodobné, že by se rozhodl ono Guantánamo nakonec nezrušit. Je však možné, že formálně a s velkou slávou bude Guantánamo zavřeno a přitom oni vězni nebudou propuštěni, budou drženi dále ve vězení ve vyšetřovací vazbě, anebo dokonce budou postaveni před, před soudní procesy a tudíž ono zavření Guantánama bude taková úlitba veřejnému mínění, pro které, nebo části veřejnému mínění, pro které Guantánamo je symbolem zla.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Pojďme teď k dalším tématům, program prvního pracovního dne nového prezidenta Baracka Obamy shrnuje náš zpravodaj ve Spojených státech Vít Pohanka.

Vít POHANKA, zpravodaj Českého rozhlasu ve Washingtonu
–––––––
Má se setkat s ministrem obrany Robertem Gatesem a admirálem Mikem Mullenem, což je předseda sboru náčelníků štábů a na té schůzce má být mimo jiné také generál David Petraeus, což je šéf všech amerických ozbrojených sil na Blízkém východě a ve střední Asii. A prostřednictvím videolinků se jí má zúčastnit i americký velitel v Iráku, generál Odierno. To vyjmenovávám z toho důvodu, že to je docela důležité, protože podle listu Washingtonu Post požádá prezident Obama, aby mu předložili plán na stahování jednotek z Iráku, o kterém se zmínil i v inauguračním projevu a mluvil o tom ještě v předvolební kampani. A naopak by měl žádat nebo požádat tedy o plán, o posílení kontingentu v Afghánistánu zhruba o třicet tisíc vojáků. To nejsou úplně nová fakta, že prezident Obama chce něco takového udělat, nicméně to, že to udělá podle všeho hned první den, kdy začne normálně úřadovat, také naznačuje, že tomu vedle té ekonomické krize přikládá velmi velkou pozornost a že to je podle něj něco důležitého, co by chtěl řešit tedy hned po nástupu do prezidentské funkce.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Říká náš zpravodaj ve Washingtonu Vít Pohanka. Pak je tu ovšem ještě schvalování klíčových členů Obamovy administrativy, Senát jich už schválil šest, ale zatím nepotvrdil třeba nominaci Hillary Clintonové na post ministryně zahraničí. Proč se tak, pane Jochu, podle vás zatím nestalo.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Onu, ono snadné schválení Hillary Clintonové za americkou ministryni zahraničí pozdržel jeden republikánský senátor, který vznesl námitku tu, že prezident, exprezident Bill Clinton má svoji Clintonovu nadaci, které přispívají významnými částkami mnohé zahraniční subjekty, například saúdská královská rodina, případně bohatí státníci z jiných částech světa, především ale z ropných monarchií kolem Perského zálivu a tudíž vznesl možnost určitého konfliktu zájmů, jak může manželka člověka, bývalého prezidenta, který je financován cizími státníky, vést zahraniční politiku v zájmu Spojených států, aniž by byla přímo ovlivněna těmito svými osobními vazbami. Já osobně se domnívám, že to je spíše jenom pozdržení oné nominace a že Hillary Clintonová nakonec bude schválena.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Před finančním výborem Senátu by měl dnes také vystoupit Timothy Geithner nominovaný na post ministra financí, očekáváte i v souvislosti s touto nominaci nějaké průtahy nebo komplikace?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Menší průtahy, menší komplikace, dostaly se na svět zprávy o tom, že pan Geithner, který těsně předtím, než byl nominován za ministra financí, byl šéfem Federální rezervní banky ve městě New York, ale předtím chvíli pracoval pro Mezinárodní měnový fond a údajně některé své příjmy nezdanil patřičně tak, jak je zdanit měl. Já samozřejmě nevím, do jaké míry jeho daňové přiznání bylo adekvátní, ale je to určité pozdržení jeho nominace, do té doby, pokud on nevyjasní, jak to bylo s jeho daněmi nebo případně v tom horším případě ony, ony peníze nedoplatí.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
V souvislosti s tímto resortem, s ministerstvem financí, Barack Obama by se dnes měl také setkat se svými ekonomickými poradci. O čem budou mluvit především, v prvé řadě asi půjde o dopady globální krize na Ameriku.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Především samozřejmě ekonomické téma je to hlavní, které zajímá jak americké občany, tak nutně i amerického prezidenta, a to z toho důvodu, že finanční krize se pomalu čím dál tím více stává ekonomickou krizí a ten jediný nápad, který má zatím nový čerstvě zvolený prezident Obama, je snažit se rozproudit ekonomiku štědrými finančními dávkami za cenu ale historicky rekordního deficitu. Nyní se zdá, že deficit amerického státního rozpočtu, bude představovat až jedna celá dva bilionu amerických dolarů, to znamená, je osm procent amerického ročního HDP a osm procent jakožto deficit je již něco, co může hrozit závažnou inflací. Jinými slovy, na jedné straně prezident Barack Obama musí něco dělat, to jediné, co si myslí, že musí dělat, je pumpovat peníze do ekonomiky. Na druhé straně se musí vyhnout onomu nebezpečí inflace, což by bylo pro samozřejmě anglickou ekonomiku mnohem horší.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Přesto, nakolik v tom, řekněme, boji s recesí a dopady krize budou svázán kroky předchozího prezidenta.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
V tomto se od předchozího prezidenta George Bushe neliší, minimálně neliší se od jeho posledního půlroku v prezidentské funkci, protože byl to právě prezident Bush, který na přelomu září a října, to jest tehdy, kdy ona finanční krize se rozvinula naplno, navrhoval víceméně to samé, v čem pokračuje i Barack Obama. To znamená, byl to ten známý balíček sedm set milionů dolarů, které prezident Bush navrhl a demokratická většina v Kongresu schválila víceméně v této otázce vedení obou stran, jak republikánské, tak demokratické, že je zajedno, a to, co navrhují, je dávat peníze, federální peníze daňových poplatníků, případně si vypůjčit další peníze, ale hlavně je investovat do ekonomiky.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Shrneme-li to závěrem, Barack Obama se tedy ihned začal věnovat zahraničněpolitickým tématům, ale i domácím, převážně ekonomickým, na závěr, jak vy hodnotíte ty první kroky Baracka Obamy v úřadu.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Barack Obama evidentně se snažil vyslat signál, že je to nový energický prezident, který se postaví problémům čelem, ale ten problém je takový, že zdědil ho ve velice nezáviděníhodné situaci, jak co se týká ekonomiky, tak taky zahraniční politiky, ta situace v Afghánistánu, a do značné míry i potenciální nestabilita v Pákistánu, se zdají být hrozivé a takováto efektní gesta, takovej ten signál, že podívejte, já jsem energický prezident, který jedná velice rázně a rychle, za prvé můžu mít tady pochybnost, jak dlouho toto vydrží takovéto tempo a za druhé, do jaké míry se mu povede hned na začátku učinit ta správná rozhodnutí, které se časem prokážou být jakožto prozíravá.

Martin KŘÍŽEK, moderátor
–––––––
Říká pro Rádio Česko ředitel Občanského institutu Roman Joch. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Na slyšenou.