Barack Obama se po svém nástupu do Bílého domu na začátku roku 2009 choval vůči Británii velice chladně. Začalo to tím, že vrátil bustu Winstona Churchilla do Británie s tím, že ji nepotřebuje.

moderátor
–––––––
Britský premiér David Cameron se snaží smýt skvrnu, kterou na vztazích jeho země se Spojenými státy udělala firma British Petroleum. Musí uklidňovat Američany rozhořčené ekologickou katastrofou, kterou způsobila ropa unikající z podmořského vrtu v Mexickém zálivu této společnosti. A zároveň vysvětlovat, jakou roli sehrála BP v propuštění libyjského atentátníka zodpovědného za pád letadla společnosti PanAm, při němž zahynuli převážně američtí cestující. BP už přiznala, že vyvíjela tlak na labouristickou vládu, aby atentátníka vydala do země původu. Cameron těsně před cestou do Spojených států prohlásil, že toto rozhodnutí bylo zcela a naprosto chybné. Vláda však nemá v úmyslu se dohodou o propuštění dál zabývat. Více proberu s Romanem Jochem, ředitelem Občanského institutu, dobrý den.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Dobrý den přeji.

moderátor
–––––––
Není taková ta omluva nebo distanc od toho samotného vydání zmíněného atentátníka Midžrahího přece jenom pro Američany málo?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Americká veřejnost na tuto kauzu do značné míry zapomněla, pravděpodobně noviny, média to znovu připomenou, ale především je nutno zmínit, že to rozhodnutí vydat Midžrahího do Libye pod záminkou, že je těžce nemocný, že má rakovinu, že víceméně umírá, což se vůbec nepotvrdilo, naopak zdá se, že je úplně zdravý, to rozhodnutí bylo rozhodnutím bývalé britské vlády, konkrétně premiéra Gordona Browna, takže Cameron osobně je v tomto naprosto nevinný.

moderátor
–––––––
BP přiznala, že svého času varovala předchozí labouristickou vládu před možným negativním dopadem na britské obchodní zájmy, pokud atentátníka nevydá. Ovšem popírá, že by byla nějak zapojena do jednání o jeho transferu. Jaký mají na to vysvětlení BP názor Američané? Není teď BP ještě dvojnásob nepopulární firmou ve Spojených státech?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
BP je teď velice nepopulární a byla jednou z mnoha firem, které lobbovaly za vydání Midžrahího do Libye, a to z toho prostého důvodu, že Libye, především ropný průmysl v Libyi je velice lukrativní pro mnohé evropské nebo obecně západní firmy, ale je nutno říci, že od podzimu 2002, kdy Kaddáfí jaksi otočil a stal se velkým spojencem Západu v boji proti islamistům, on samozřejmě byl vždycky terorista, ale nikdy nebyl islamista a libyjští islamisté jsou jeho nepřáteli, tak od té doby všechny západní vlády, první byla italská Berlusconiho vláda, pak následovala americká Bushova vláda, značně zlepšily své vztahy s Libyí. A jednak i proto, že právě těžbu ropy v Libyi považují za velice lukrativní pro své firmy, takže BP byla jednou z mnoha, nebyla jedinou západní firmou, která lobbovala za, řekněme, velice vstřícný postoj vůči Kaddáfímu.

moderátor
–––––––
Teď se spekuluje, že by David Cameron se mohl pokusit lobbovat za BP, v jakém smyslu? Třeba aby byla americká vláda v postupu proti firmě méně tvrdá, aby nežádala nějaké astronomické odškodnění?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Přesně. Jedná se o finanční částky, bude žádat, aby nebyla americká vláda tak tvrdá, že by v podstatě BP zruinovala. Mimochodem, před pár týdny již premiér Cameron telefonoval prezidentu Obamovu právě s touto žádostí, aby americká vláda se nesnažila BP zruinovat. Ono British Petroleum je původně britská firma, samozřejmě Britové jsou nejčastějšími akcionáři, ale musíme si uvědomit, že v současném světě je to firma mezinárodní, akcionáři jsou téměř ze všech zemí světa, nicméně je to původně britská firma. Takže Británie, britská vláda, má určitý zájem o to, aby tato firma nebyla totálně finančními různými pokutami, případně tresty určenými soudy, aby nebyla totálně zruinovaná.

moderátor
–––––––
Britský ministr zahraničí William Hague hned po těch květnových volbách prohlásil, že Cameronův kabinet bude mít ke Spojeným státům sice pevný, ale ne servilní postoj. Co to znamená? Jak se vztahy obou zemí po nástupu nové vlády v Londýně proměňují a můžou se do budoucna proměňovat?

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Ten výrok britského premiéra, britského ministra zahraničí Haguea je dvojznačný. Na jedné straně britští konzervativci vždycky byli tou atlantickou stranou, to znamená tou stranou, která je výrazně proamerická a klade důraz na speciální vztahy mezi Amerikou a Británií. Na druhé straně právě bývalý britský premiér nebo teď již třetí minulý premiér Tony Blair byl znám svým extrémně dobrým vztahem s americkým prezidentem tehdejším Georgem Bushem, a mnozí lidé v Británii ho dokonce označovali za Bushova pudlíka. A ono přílišné spojenectví s Amerikou nabylo v Británii mírně pejorativního nádechu, takže nyní konzervativci britští se snaží určit jakýsi střední kurz, to znamená, být stranou zároveň proamerickou, ale ne příliš servilní, nicméně je nutno podotknout, že v tomto vztahu je zajímavá role právě té americké strany, konkrétně prezidenta Obamy, který po svém nástupu do Bílého domu na začátku roku 2009 se vůči Británii choval velice chladně. Začalo to tím, že vrátil bustu Winstona Churchilla, která byla v Oválné pracovně Bílého domu jako jakožto symbol jediného neamerického státníka, vrátil ji do Británie s tím, že ji nepotřebuje a mnozí mluvčí amerického ministerstva zahraničí začali otevřeně popírat, že by Amerika měla jakési speciální vztahy s Británií a spíše naznačují, že Británie je jedna z těch 190 zemí na zeměkouli a tudíž její vztahy s Amerikou jsou standardní. Mnozí tvrdí, že Barack Obama v sobě nese jakýsi velice silný antiimperialistický náboj, vnímá imperiální minulost Británie jako spíše negativní, koneckonců jeho dědeček z Keni za povstání v Mau-Mau v 50. letech 20. století byl údajně zbit britskými vojáky, takže mluvíme o britsko-amerických vztazích …

moderátor
–––––––
A to teď ovlivňuje jeho politiku.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Pravděpodobně ty problémy jsou na obou stranách.

moderátor
–––––––
Tolik Roman Joch, ředitel Občanského institutu. Děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Roman JOCH, ředitel Občanského institutu
–––––––
Na slyšenou.

Vysíláno na Rádiu Česko dne 20.7.2010