S ani jedním z těchto principů Donald Trump není identifikován. Pokud lze vůbec v souvislosti s ním mluvit o nějakých principech, jsou to ostrý odpor vůči ilegálním imigrantům, protekcionismus, koketování s izolacionismem a zároveň rétorický militarismus vůči radikálním islamistům. To neznamená, že Donald Trump by nemohl být dobrým prezidentem, kdyby byl náhodou zvolen; jen to prostě nikdo neví, protože je naprosto nevyzpytatelný. Je dost možné, že ani on sám zatím neví, jakou bude mít politiku, pokud náhodou zvolen bude.
A to se může stát, šance jeho a jeho soupeřky Hillary Clintonové jsou vyrovnané. O tom, kdo vyhraje, nejspíš rozhodne to, zda se demokratům povede Trumpa dostatečně démonizovat, anebo naopak, zda se Trumpovi povede na svou stranu získat dostatečné množství tradičně demokratických, chudších bílých voličů na severovýchodě USA svým příslibem protekcionismu a aurou populismu.
Drama na konventu
Oba dva nyní mají šanci, ale republikáni jdou do voleb rozdělenější než demokraté. To rozdělení bylo vidět i na republikánském konventu. Byl to první konvent jedné ze dvou hlavních stran za posledních čtyřicet padesát let, kdy jeden z hlavních řečníků byl většinou delegátů vypískán.
Za poslední půlstoletí byly nominační konventy obou stran nástrojem propagandy a showbyznysu; nestalo se, že by někdo zřečníků byl vypískán.
Nyní se drama na konvent vrátilo: senátor Ted Cruz, Trumpův protikandidát z primárek, vystoupil s projevem, v němž Trumpa odmítl podpořit. Avětšině Trumpových delegátů to došlo ke konci Cruzova projevu, když řekl, že Američané mají ve volbách hlasovat „podle svého svědomí“, což znamená, že neřekl, že pro Trumpa. Proto ho většina vypískala. (A jeho manželku musela ze sálu vyvést ochranka, aby ji někteří Trumpovi delegáti neinzultovali.)
Cruz riskoval. Dle některých spáchal politickou sebevraždu, dle jiných – pokud nebude Trump zvolen – může pak tvrdit: „Já jsem vám to říkal, Trump nebyl dobrý kandidát.“ Tak či onak, je jasné, že Cruz právě zahájil svou prezidentskou kampaň pro rok 2020.
Ostatní republikánští činitelé podpořili Trumpa alespoň formálně: bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani a bývalý šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich nadšeně, současný předseda sněmovny Paul Ryan a vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell spíše vlažně.
Trumpův kandidát na viceprezidenta Mike Pence je slušňák ze Středozápadu, prvních dvanáct let tohoto století strávil jako kongresman a naděje konzervativců, která tehdejšího prezidenta George W. Bushe kritizovala za přílišné domácí výdaje, tedy za příliš levicovou domácí politiku; poslední čtyři roky je guvernérem státu Indiana, kde se mu daří méně.
Nová politická dynastie?
Konvent byl taky zvláštní tím, kolik Trumpových rodinných příslušníků na něm promluvilo: jedna manželka, dvě dcery, dva synové. Je paradoxem, že Trumpova kandidatura, která částečně vznikla jako rebelie proti politické dynastii Bushů, může sama dát vznik politické dynastii nové. Především Trumpův syn Donald junior má evidentně vlastní politické ambice.
Republikánský nominační konvent by neměl zastínit událost, která je potenciálně politicky důležitá neméně: odchod, resp. vyhazov dosavadního ředitele vlivné republikánské televize Fox News. Jejím majitelem je Rupert Murdoch a jejím ředitelem posledních dvacet let, tj. od jejího vzniku, byl letos šestasedmdesátiletý Roger Ailes, bývalý mediální konzultant republikánských prezidentů od Nixona po Bushe seniora.
Murdoch zafinancoval a Ailes vytvořil nejvlivnější médium v současné Americe; bude jeho odchod, v důsledku obvinění ze sexuálního obtěžování moderátorek, znamenat umenšení vlivu tohoto mediálního impéria? Dle zpráv z médií byli právě Murdochovi synové Lachlan a James (viceprezidenti firmy) ti, kdo rozhodli, že Ailes musí jít.
Příští týden se koná demokratický nominační sjezd, ale ať už listopadové volby vyhraje kdokoli, jedna věc se zdá být jistá: my Středoevropané musíme méně spoléhat na Ameriku a více na sebe.
Vyšlo v LN 23.7.2016
