Od nominace soudce Clarence Thomase prezidentem Georgem Bushem starším totiž žádný kandidát na SCOTUS nečelil takovým diskvalifikujícím obviněním, jako Brett Kavanaugh. Senátní Demokraté začali hned po Kavanaughově nominaci shánět podklady, na základě kterých by bylo možné Kavanaugha znevěrohodnit. Opravdový rozruch však vyvolala až obvinění, dle nichž se Kavanaugh měl dopustit sexuálního obtěžování a dokonce i pokusu o znásilnění. Celkem tři ženy veřejně prohlásily, že je Kavanaugh v době zhruba před 35 lety sexuálně obtěžoval či napadl. Doktorka a psycholožka Christine Blasey Fordová, Deborah Ramirezová a Julie Swetnicková. Kavanaugh všechna tato obvinění kategoricky odmítl. Z minulosti soudce Kavanaugha se tak stalo hlavní téma slyšení v senátním justičním výboru, který nakonec těsně poměrem 11:10 doporučil Kavnaugha Senátu ke konečnému potvrzovacímu hlasování.
Nejvíce pozornosti se dostalo obvinění od doktorky Fordové, která byla osobně přítomna k podání svědectví před senátním výborem. Její tvrzení je oponenty Kavanaugha citováno jako hlavní důvod, proč je Kavanaugh nehoden místa na SCOTUSu. Jde také o jediné obvinění, které lze brát z hlediska uvedených informací vážně.
Fordová tvrdí, že během Kavanaughova studia na střední škole ji Kavanaugh na jedné letní párty společně s jeho kamarádem Markem Judgem násilím strčili do jednoho z pokojů domu, v němž párty probíhala a Kavanaugh jí následně zacpal ústa, aby nemohla volat o pomoc a snažil se z ní strhnout šaty. Poté, co na ně oba na postel skočil i Mark Judge, se jí nakonec podařilo utéci.
První otázka, jakou toto obvinění vyvolává je: Pokud je toto vše pravda, diskvalifikuje to Kavanaugha coby potenciálního soudce Nejvyššího soudu?
Osobně soudím, že ano. Pokud chtěl Kavanaugh mít s Christine Fordovou styk proti její vůli a pokusil se o to násilím, pak soudce s takovouto pověstí může diskreditovat jméno celé instituce Nejvyššího soudu, činí ho to nevěrohodným a v jistých případech i potenciálně zaujatým. Jde o velmi závažná obvinění, která nelze jen shodit ze stolu s konstatováním ,,Byl mladý, vlastně se nic nestalo”.
Zde samozřejmě nastupuje otázka druhá: Je skutečně Kavanaugh vinen?
Ta je o poznání komplikovanější. Jak demokraté, tak republikáni mají své politické důvody, proč věřit výpovědi Kavanaugha nebo Fordové. Ale pravda je jen jedna a v zájmu cti a morální integrity každého senátora musí rozhodovat fakta a kredibilita důkazů a svědectví, nikoli politická motivace, jakkoli velká v tomto případě může být. A svědectví doktorky Christine Fordové obsahuje fakticky prokazatelné trhliny a nesrovnalosti.
Za prvé, Fordová vypověděla, že si nepamatuje kdy ani kde přesně mělo k incidentu dojít, jak se na místo dostala, jak se dostala odtud, ani kolik přesně osob bylo na místě přítomno.
Za druhé, Fordová dala k dispozici seznam celkem čtyř lidí, kteří měli být na párty přítomni-vedle Kavanaugha a Judge to měli být ještě Patrick Smyth a Leland Keyserová, dlouhodobá přítelkyně Fordové. Jenže všichni popřeli, že by k incidentu došlo, nebo že se vůbec jakákoli podobná párty popisovaná Fordovou konala.
Za třetí, Fordová několikrát změnila časové údaje-nejprve se párty měla konat na začátku osmdesátých let, poté v polovině osmdesátých let a nakonec v létě roku 1982, kdy jí bylo 15 let, ačkoli předtím uvedla, že jí bylo zhruba 17-18 let. Pochybnosti obklopují i identifikaci právě Kavanaugha coby útočníka – Fordová podle jejího nikdy nezmínila Kavanaughovo jméno až do roku 2012, kdy navštěvovala se svým manželem terapeutická sezení. V této době se poprvé diskutovalo o Kavanughovi coby možném nominantovi na SCOTUS v případě výhry tehdejšího kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho. Fordová rovněž tvrdí, že po terapii si ze strachu nechala do domu nainstalovst druhé bezpečnostní dveře, ačkoli ty už v té době byly 2 roky na místě.
Za čtvrté, výpověď doktorky Fordové je velmi zmatečná a nekonzistentní i v případě nedávných událostí. Fordová nebyla schopná poskytnout konkrétní detailní informace o jejím kontaktování deníku The Washington Post a jejich následné interakci. Uvedla, že neví, kdo zaplatil její test na detektoru lži, jímž prošla, a který je odpůrci Kavanaugha často užíván jako údajný důkaz o pravdivosti jejích tvrzení, ani že si nevzpomíná na přesný den, kdy na testu byla. Stejně tak prohlásila, že netušila, jak kontaktovat senátory ze svého státu, ačkoli předtím sama kontaktovala svou kongresmanku Annu Eshoo. Její tvrzení o tom, že se nemůže dostavit na senátní slyšení do Washingtonu kvůli strachu z létání se ukázala jako velmi podivná, poté, co bylo zjištěno, že běžně užívala leteckou dopravu v minulosti k cestování na dovolenou a za rodinou.Fordová navíc možná lhala pod přísahou při slyšení, neboť prohlásila, že nikdy nikoho neučila, jak projít testem na detektoru lži. V dopise jejího bývalého přítele, doručeném nově senátnímu výboru, však tento tvrdí, že osobně byl svědkem u toho, když Fordová takovýto ,,coaching” lidem poskytovala. To je třeba nejprve prokázat a ověřit, nicméně v kombinaci s ostatními zmíněnými nesrovnalostmi ve svědectví Dr. Fordové je kredibilita její výpovědi silně nalomena. Je tedy přinejmenším velmi zvláštní, že Fordová má ve své výpovědi tolik nepřesností či dokonce nepravdivých tvrzení, avšak zcela stoprocentně si pamatuje jedinou věc- tedy že ji před třiceti pěti lety obtěžovali Brett Kavanaugh společně s Markem Judgem.
I přes všechny tyto vady v jejím svědectví však nemusí Fordová být lhářkou. Je možné, že byla skutečně sexuálně obtěžována a napadena, její výpověď v senátním výboru se jevila jakožto autentická (to potvrdil i její test na detektoru lži, ačkoli ten neodhalí skutečnou pravdu, pouze zda jsou pocity vypovídajícího ohledně popisovaných událostí autentické nebo falešné). Z toho ale nelze automaticky dovozovat, že její paměť je exaktní a správná a Kavanaugh tedy opravdu je vinen. Ve své zprávě z tohoto týdne pak navíc prokurátorka Rachel Mitchellová, která dotazovala Fordovou během slyšení, označila její výpověď za ,,ještě slabší, než pouhé tvrzení proti tvrzení”.
Pro Kavanaughovu nevinnu tedy existují velmi pádné argumenty.
Ale záleží na tom?
Jak se zdá, tak v závislosti na tom, zdali Vám skutečně jde o pravdu, nebo o jistý sekundární osobní cíl.
Demokraté a jejich příznivci se od začátku hlasitě postavili za doktorku Fordovou. Proti Kavanaughovi se na sociálních sítích vytvořily masové skupiny, volající po stažení jeho nominace a již po vznesení obvinění označující Kavanaugha za násilníka a sexuálního predátora. Vytvořila se jakási automatická presumpce pravdy ve prospěch žen, vinících někoho ze sexuálního napadení, která naprosto vytlačila právem garantovanou presumpci nevinny. Důkazní břemeno se společenskopolitickým tlakem přeneslo na obviněného a obrátilo tak celou koncepci nedotknutelnosti osoby bez soudního dokazování a právního základu vzhůru nohama. Tak ale nemůže společnost, v níž panuje vláda práva, fungovat. Je to o to nebezpečnější, že podobným tendencím se dostává podpory od volených zástupců z Demokratické strany, kteří se ani téměř dva roky poté nezvládli smířit s výhrou Donalda Trumpa v prezidentských volbách, a tak dělají vše pro to, aby devalvovali jakýkoli jeho krok. I kdyby pro to museli protlačovat pochybná obvinění proti muži, jehož profesní minulost je bez poskvrny a kterého tato obvinění mohou permanentně zničit a jeho rodině vynést i výhružky smrtí. Jednání demokratů v této kauze je logické, ale je morálně odpudivé a nechutné. Pokud by skutečně chtěli odhalit pravdu, neprojevovali by mentalitu zfanatizovaného davu a nekladli Kavanaughovi mnohdy zcela absurdní a irelevantní dotazy, jejichž výsledkem je nulový pokrok v případu a jen další mlha údajné nedůvěryhodnosti kolem Kavanaughovy osoby a falešné skvrny na jeho charakteru. To, že v návaznosti na tento proces plný fám, lží a nepřesností Kavanaugh zareagoval při slyšení emocionálně, opravdu není důvod, proč by neměl sedět na Nejvyšším soudu. Jeho záznam z minulosti na soudech je záznamem profesionála a experta v oboru, jehož úsudek emoce neohýbaly. Jeho emocionalita před senátory za dané situace je pochopitelná. Soudce Kavanaugh je také člověk, nikoli stroj, jehož se nedotkne, když je jeho jméno takto masivně vláčeno bahnem, společně s jeho rodinou.
Volání po vyšetřování FBI, ke kterému se přidal pod aktivistickým náporem i republikánský senátor Jeff Flake, je jen součástí hry s názvem Zbavit se Kavanaugha za každou cenu. Brett Kavanaugh byl prověřován v rámci tzv. ,,background checks” v minulosti již šestkrát. Ani jednou nebylo nalezeno nic, co by svědčilo o jeho nevhodnosti pro post ve státní správě. Kavanaugh svědčil pod přísahou v senátním výboru, byl dotazován zákonodárci z obou stran. Opravdu je zapotřebí, aby bylo každé obvinění šetřeno FBI? Pokud ano, pak v návaznosti na tento precedent bude mít Federální úřad pro vyšetřování jen s nejrůznějšími kauzami kolem senátorů plné ruce práce. Jediné, co Demokraté tímto tahem sledují, je zdržení celého procesu, během něhož by úporně hledali jakoukoli další špínu na Kavanaugha, a to nejlépe až do listopadových voleb, po kterých by mohli potenciálně zvrátit republikánskou většinu v Senátu a Kavanaugha na SCOTUS nepotvrdit.
Demokratický senátor Chuck Schumer, vůdce demokratické minority v Senátu, prohlásil na začátku července, že proti nominaci budou demokraté ,,bojovat se vším, co mají”. Že zajdou až takto daleko, je ale i tak překvapivé. Demokraté měli vážná obvinění proti Kavanaughovi. Ta se podle všeho zatím ukazují jako lichá. Proto tedy hledají dále, od lživých obvinění z alkoholismu až po směšné věci typu ,,Kavanaugh se svými kamarády na střední škole po sobě v opilosti v baru házeli kostky ledu”. Ano, to je zřejmě pravda. Máme tedy zde asi nejpádnější důvod pro diskvalifikaci člověka z postu soudce Nejvyššího soudu v historii-jako teenager občas pil a jednou po sobě s kamarády házeli led. Bravo. Ve své snaze vykopat něco proti Kavanaughovi se Demokraté prokopali až na dno jámy zoufalství.
Je velmi pravděpodobné, že se nikdy nedozvíme, jaká je pravda za tvrzeními doktorky Fordové. Veškeré dostupné informace ale ukazují na Kavanaughovu nevinnu, od informací, podaných samotnou Fordovou, po prohlášení spolupracovníků a žen, které kdy Kavanaugha znaly. Co jsme se již ale bezpečně dozvěděli je, že ani při vyšetřování kauzy, v níž jde o závažnou věc, která může změnit zúčastněným lidem život a zničit jim reputaci, nedovedou někteří lidé upozadit stranické zájmy a projeví učebnicovou bezskrupulóznost.
Senátor Lindsey Graham ve svém brilantním projevu použil ke Kavanaughovi trefnou větu:
,,Pokud jste zde, abyste hledal spravedlnost, pak jste přišel do špatného města ve špatnou dobu, příteli.”
Vyšlo na autorově blogu http://therightw.blogspot.com/
K vrcholům směřují obvykle dynamické temperamentní vášnivé osoby, pokud se jim nedostane odpovídající kultivace výchovou a výcvikem, již v mládí mohou pohořet. Protože jsou zde oba svým způsobem experti, psycholožka má snad i odpovídající praktickou kvalifikaci, může jasno vnést rozhovor obou. Zneužití je tíživé nikoliv nevratné, na traumatu lze pracovat a již antika zná felix culpa jako cestu ke zralosti a kupředu. Ponížení útočníka pomůže málo ač v USA elektrická křesla jako satisfakce poškozených fungovala.
Možná tedy medializace jako náhrada za těžkou bolestnou práci, asi jako když český terapeut raději píše a rozdává prodává své odborné knihy místo efektivní práce pro klienta, při které by spisoval snad v penzi aby klienty za jejich peníze nešidil a dal jim maximum. Inu psycholog může babi§ovsky makat i pro reklamu, aby byla podprahová a více se vryla pod kůži, záleží co na to jeho tělo, tělo je dost podvědomé a tedy prosociální což může být záludné.
Takže prozkoumat.