Na Klárově byl nakonec umístěn okřídlený lev – pomník našim letcům bojujícím za Druhé světové války v britském letectvu – navzdory námitkám a protestům památkářů. Při vší úctě vůči památkářům, je dobře, že v tomto případě na jejich námitky ohled brán nebyl, neboť v tomto případě jejich protesty po právu mají jít stranou.

Ten hlavní aspekt okřídleného lva totiž není primárně estetický, nýbrž symbolický. Adam Smith ve svém díle „Bohatství národů“ je otcem nejen moderní ekonomie, ale i silným obhájcem liberalismu a kapitalismus.

Stát, který Smith obhajuje, je stát malý, který lidi chrání před zločinci, brání před agresory, rozsuzuje spory mezi nimi, ale jinak do jejich životů nijak aktivně nezasahuje, nechává je na pokoji. Prostě liberální ideál státu.

S jednou výjimkou. Adam Smith moudře státu přisuzuje další funkci navíc: stavění pomníků a památníků a následné pečování o ně. Pomníky a památníky mají totiž důležitou občanskou a občanství-formující funkci. Vychovávají nás jako občany a ukazují, jakou společností jsme a vlastně chceme být.

Společnost, která staví památníky a sochy světců, je jiná, než společnost, jež staví sochy imperiálních generálů, ta je zase jiná, než ta, která staví ty Lenina a Stalina, a ta je jiná, než která je staví letcům bojujícím ve Spitfirech Royal Air Force nad kanálem La Manche za svobodu britskou a naši.

Estetická námitka, že lev nemá křídla? No a co, ten Klárově je má, a je to tak dobře. Okřídlený lev je nejlepším pomníkem našim letcům – okřídlený proto, že to byli letci, a lev proto, že je heraldickou figurou Británie i Česka zároveň.

Kůň taky normálně okřídlený není, ale Pegasus okřídleným koněm byl – a jak byl důležitým v řecké mytologii!

Jednorožec taky v přírodě nejspíš nikdy nežil – říkám nejspíš, neboť s určitostí to nevíme; to, že někdo něco či někoho neviděl, ještě neznamená, že to neexistuje; to je jen banální omyl ateistů, kteří si myslí, že to, co je neviditelné, je nutně neexistující – tedy jednorožec v přírodě nejspíš nikdy nežil, přesto existuje: v britském státním znaku, hned vedle, ano, britského lva. Společně drží britský erb.

Takže okřídlený lev je pro nás, pro současnou českou demokratickou společnost symbolicky převelice důležitý. A je správné, že je právě tam, na Klárově.

Poblíž je totiž Strakova akademie, sídlo vlády a premiéra. Nedaleko jsou paláce, v nichž sídlí český Parlament, tj. Senát a Poslanecká sněmovna. A nad nimi se tyčí pražský Hrad, kde sídlí prezident.

Ten okřídlený lev má bojovný, odhodlaný výraz a cení zuby. To je taky dobře. Když totiž budou kolem něho projíždět do své práce premiéři a ministři a senátoři a poslanci a prezidenti a uvidí ten jeho bojovný výraz a vyceněné zuby, pak pokud mají trochu smyslu pro mytologii a symboliku, mohou se dovtípit, že ten lev ty zuby cení na ně a říká jim: „Pokud se někdy dopustíte Dnů zrady, zrady svobody v této zemi a zrady svobody této země, pak vzlétnu, přiletím k vám a roztrhám vás na kusy. Od toho tady jsem, a proto na vás cením zuby.“

A to je ten hlavní důvod, proč je dobře, že je to lev, že je okřídlený, že je právě na Klárově v sousedství našich nejvyšších státních institucí, a že má zuby, které cení. Je to symbol svobody, její obrany se zbraní v ruce – a varování těm, kdo by ji chtěli zradit.

Psáno pro Český rozhlas.