Jakkoli napětí ve vztazích mezi Bruselem a Varšavou rozhodně neklesá, ba právě naopak, zůstává polská veřejnost ve vztahu k Evropské unii zatím pozitivně naladěna. Celkem 72% Poláků hodnotí členství v EU kladně, což je číslo překračující hodnoty zjištěné v tak proevropských státech, jakými jsou Německo, Francie či Španělsko. Na druhé straně se ale nejedná o nikterak nekritický vztah, který navíc prochází postupnými proměnami.

Podle týdeníku The Economist plných 48% voličů strany Právo a spravedlnost zastává názor, že by bylo vhodné část pravomocí vrátit zpět národním vládám. Poláci navíc nejeví nadšení z vytvoření multikulturní společnosti. Celkem 66% občanů republiky sdílí negativní náhled na islám a jeho vyznavače, čímž je determinován polský pohled na migrační krizi a řešení navržené evropskými elitami.

V delší časové perspektivě tak lze vzhledem k verbálním útokům podnikaným v západní Evropě vůči Polsku a jeho politickému vedení očekávat spíše nárůst eurokritické pozice. Pokud bychom přitom vzali za rozhodující kritérium věk, pak této tendenci nahrává významně fakt, že euroskepse je záležitostí mladé generace. Zatímco ve věku nad 60 let by Polexit podpořilo jenom 9% obyvatel, u prvovoličů ve věku 18-29 let by odchod z EU měl zastání již u 27% populace.