Občanský institut | Svoboda povznáší ducha

Karadžić: z tragédie fraška

28.7.2008

Matyáš Zrno

Obskurní okolnosti zatčení Radovana Karadžiće hrozí, že se z tragédie stane fraška. Bývalý vůdce bosenských Srbů byl zatčen jako léčitel a duchovní guru, na jehož přednášky chodilo i více než sto lidí. Muž, který se brodil po lokty v krvi, sliboval, že každému pomůže a všechno se dá léčit. Obskurní je ovšem jeho konec...

ČÍST DÁL »

Rodina v pojetí západního feminismu

28.7.2008

Jan Jireš

Mým úkolem je shrnout, jak západní feminismus pojímá rodinu a jakou politickou agendu v souvislosti s rodinou prosazuje. To je obtížný úkol, protože neexistuje jen jeden feminismus, ale řada různých feministických směrů, z nichž některé si navzájem ostře odporují. Dá se říci, že všechny „feminismy“ mají jeden společný cíl: emancipaci žen/lidí z patriarchální nadvlády....

ČÍST DÁL »

Nová antidiskriminační smršť Evropské komise

26.7.2008

Redakce

Evropská komise navrhuje další rozšíření antidiskriminační legislativy. Hodlá zabránit jakékoliv diskriminaci na základě věku, postižení, sexuální orientace nebo víry.

ČÍST DÁL »

Co je konzervatismus?

26.7.2008

Frank S.Meyer

Konzervatismus jakožto politické, společenské a intelektuální hnutí, nikoliv stav mysli či povahová inklinace, se v dějinách objevuje, když revoluční transformace dříve přijímaných norem politické obce, společnosti a myšlení rozbíjí jednotu a rovnováhu civilizace. V takových dobách se rodí konzervatismus jakožto hnutí vědomí a jednání, zaměřené na obnovu tradice civilizace. To je podstatou konzervatismus ve...

ČÍST DÁL »

Pravice a ekologie

7.7.2008

Roman Joch

Dnešní pravice má dva hlavní proudy – klasický liberalismus a konzervatismus. Jaký je jejich pohled na ekologii a ochranu přírody? Klasický liberalismus považuje za první a největší (ale nikoli I jedinou) politickou hodnotu individuální svobodu. Za cíl politické společnosti považuje ochranu a garanci svobody jednotlivce a jeho přirozených práv, mezi těmi hlavními jsou právo...

ČÍST DÁL »

Post-Lisabon

7.7.2008

Roman Joch

Když otcové zakladatelé sepsali americkou Ústavu v září 1787 ve Philadelphii, rozhodli, že Ústava bude platit, pokud ji ratifikuje nejméně devět států z tehdy třinácti – a to ve státech, jež ji ratifikují. Připustili tudíž, že některé státy se k federaci nepřipojí. Nakonec se připojily všechny – a pak, samozřejmě, sedmatřicet dalších.

ČÍST DÁL »