Vlády jen každoročně schvalují zbytečné koncepce, posílají drobné na rozličné programy. Podstata romské bídy a beznaděje je vůbec nezajímá.
Před sto jedenácti lety publikoval jeden z pražských profesorů, tehdy politicky dočasně neaktivní Tomáš Masařík, stať nazvanou “Otázka sociální”. Ten spis je velikou polemikou s pojetím světa, jak jej vykládal Karel Marx; polemikou jiného druhu, než vedli Vilfredo Pareto, MaxWeber či později José Ortega y Gasset. Věčná škoda, že rané Masarykovy spisy nečtou dnešní ministři – možná by vládou schválená Zpráva o stavu romských komunit vypadala jinak.
Čteme-li zmíněnou zprávu, vidíme, že jednou z největších položek v kapitole věnované financím je provoz Romského muzea v Brně. Achich ouvej.
Nic proti muzeu, dělá dobrou práci, ale v “romské otázce”, tedy soužití minority s většinou, nepomůže za víc než za mák. Naopak. Všechny historické, etnické a kulturní dotace (samy o sobě chvályhodný doplněk) jsou k ničemu, pokud se nezačneme prát s každou maličkostí, která vhání chudé a nevzdělané Romy do pasti ještě větší chudoby, nevzdělanosti a závislosti – na videoterminálech, sociálních dávkách či návykových látkách.
Celá slavná “Zpráva” je jeden velký canc. “Odborníci se shodují, že jedním z důvodů (odchodu za hranice, pozn. red.) může být strach ze sílícího extremismu”. Pod to se všech sedmnáct ministrů podepsalo? Chceme čísla, fakta, argumenty! Chceme znát počet rasistických útoků, chceme znát jména “odborníků”, chceme srovnání s minulými lety.
Jinak nás nic nepřesvědčí, že vlády jen každoročně schvalují zbytečné koncepce, posílají drobné na rozličné programy. Podstata romské bídy a beznaděje je vůbec nezajímá. “Otázka sociální je po výtce otázka česká,” psal v předminulém století TGM. Dovolíme si ho parafrázovat: Otázka romská je po výtce…
Vyšlo v Hospodářských novinách 21.7.2009
Kompletní Zprávu o stavu romských komunit v České republice za rok 2008 naleznete zde
prožít pár týdnů v ghetu nebu slumu.Je tam dost volných prostor. Tak si lze zjednat osobní zkušenost, v obou polaritách a zejména v jemných nuancích mezi extrémy. Stejná část populace a zejména ta co rozhoduje a má tedy na to více prostředků, si může třeba na měsíc najmout romskou pracovní sílu, když ještě ne do domácnosti, tak třeba na pořádek kolem domu. Tu se ukáže, jakým to žvanilem dutým jako sud politik je, jak zbytečně se nagažuje, kolik lidí na romech parazituje i ve státní správě o lichvářích nemluvě.Zároveň odvážný pozorovatel nahlídne, jak jsou jen zvětšujícím zrcadlem potíží majority. Jak se jim jen líbí v tom našem socialismu, kde zachraňujeme kdekoho, nejlépe z Egypta, kam ulétl bez spolehlivé letenky. Evropa jsou i Uhry a Balkán, my sami k nim nemáme daleko. Jinak v Německu, přes jejich historický komplex strachu z prosazování práva a spravedlnosti. I Romové tam sekají dobrotu, i jiní mnohem divočejší.
Tenhle problem se bude jen a jen zhorsovat, dokud se neprestane prehlizet status quo a pozitivne diskriminovat cikany. Drtiva vetsina lidi jiste nema zhola nic proti slusnymu, normalnimu cikanovi, lisicim se chovanim od bilych jen barvou pleti. Ale agresivni potirani tech, kdo nazvou veci pravymi jmeny a dokonce se odvazuji volat po spravedlivem trestani nasilnickych prizivnickych vyzirek je skutecny duvod, proc se romsky problem stale vice vyhrocuje. Saskarna s romskym exodem do Kanady je opravdu uz posledni kapka, to je vysmech- oni si jeste dovoluji zadat nekde politicky azyl… opravdovy lidsky odpad! je mi skutecne lito tech slusnych cikanu, kteri musi neskutecne trpet, kdyz jim to jejich barbarsti soukmenovci takhle zavaruji