Diskuse o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) – dohodě Evropské unie a USA o svobodnějším, nikoli zcela svobodném obchodě, o níž se jedná – běží naplno, přičemž se nechávají slyšet její stoupenci i odpůrci . 

TTIP je jednoznačně v našem zájmu a její nepřijetí by bylo stejnou fatální chybou jako odmítnutí Marshallova plánu v roce 1947 tehdejší československou vládou – a se srovnatelnými důsledky. Odpůrci TTIP svou kritiku zakládají na strašení, očerňování, nepravdách a polopravdách a na zahlcení občanů detaily, aby u nich vyvolali pochybnosti, zmatek a strach.

Klady a zápory svobodného obchodu 

Svobodný obchod prospívá všem společnostem, vede k větší tvorbě bohatství a prosperitě, vyšším životním standardům a lepšímu údělu chudých. Ukazuje to i empirická zkušenost a ekonomická věda – například britský ekonom David Ricardo (1772–1823) téměř matematicky přesně.

Lze namítnout, že v důsledku svobodného obchodu krátkodobě krachují méně efektivní a společensky užitečné firmy, čímž jejich zaměstnanci přicházejí o práci. Například když jsme začali svítit elektřinou, a nikoli velrybím tukem, o práci přišli velrybáři, poté, co jezdit auty, a nikoli koňskými povozy, zase kočí. Jejich práce a energie však byly uvolněny pro produkci toho, o co je ve společnosti větší zájem.

Svobodný obchod vede k efektivnější dělbě práce, a tudíž k vyšší produktivitě společností, které spolu svobodně obchodují, protože uvolňuje lidskou tvořivost. A veškeré bohatství, blahobyt, jsou produktem lidské tvořivosti. Pokud svobodný obchod škodí, pak i v rámci Evropské unie, a proto bychom z ní měli vystoupit a na její členské země uvalit cla. Ty by je však vzápětí uvalily na nás, čímž by se náš export k nim zhroutil, a současně i naše, exportně orientovaná ekonomika. A následně by se zvýšily nezaměstnanost a chudoba.

Pokud je svobodný obchod špatný, pak také ten Čech s Moravou, a proto by i mezi nimi měly být zavedeny celní bariéry. Totéž platí pro Prahu a zbytek Čech a jakékoli město a vesnici. I neekonomové vědí, co by nastalo – zánik obchodu a následně produkce (tvorby bohatství), a tudíž propad do chudoby.

Svobodný obchod vede k většímu bohatství a poté k vyšším životním standardům. Platí to obecně, a tudíž i pro svobodný či alespoň svobodnější obchod Evropy s USA. TTIP bude nejen dlouhodobě, ale i střednědobě dobré, výhodné a užitečné jak pro USA, tak pro Evropu.

Pomoc malým a středním firmám 

Výhrada vůči TTIP, že zhorší sociální situaci u nás – náklady budou vyšší než výhody –, je tudíž a chybná. Už jsme uzavřeli mnoho smluv o svobodném (svobodnějším) obchodu, z nichž jednou obrovskou byl náš vstup do EU v roce 2004. A nijak nás nezbídačila.

Nedávno jsme uzavřeli smlouvu – tedy EU, a tudíž i my – o svobodnějším obchodě s Jižní Koreou. Měla nějaké negativní důsledky? Přišli u nás lidé masivně o práci? Nikoli, dramaticky se však zvýšil náš export do Jižní Koreje, a tedy i prosperita našich firem, zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Totéž nastane v případě svobodnějšího obchodu s USA. Vzhledem k platům amerických a našich zaměstnanců není třeba se obávat, že bychom nebyli na americkém trhu konkurenceschopní. Obávám se spíše, že američtí protekcionisté naši vyšší konkurenceschopnost použijí jako argument proti tomu, aby USA ratifikovaly TTIP.

Tato dohoda pomůže našim středním a malým firmám zejména v tom, aby pronikly na americký trh. Velké evropské firmy totiž už dnes mohou zaplatit americké inspektory, aby prozkoumali a certifikovali jejich produkty kvůli splnění amerických standardů.

Malé a střední firmy si to dovolit nemohou, ale po přijetí TTIP a splnění domluvených standardů budou moci se svými produkty i službami na americký trh pronikat bez jakýchkoli omezení. TTIP nejvíce podpoří malé a střední podnikatele ve střední a východní Evropě v rámci EU.

Ochrana spotřebitele 

Falešná a chybná je i druhá výhrada vůči TTIP, že oslabí dosavadní evropské standardy pro ochranu spotřebitele ve prospěch slabších amerických standardů. V USA je však ochrana spotřebitele v mnoha oblastech přísnější než v Evropě. Není slabší, jen se provádí jiným způsobem – u nás především předběžnými regulacemi, v USA zejména mocí soudní.

U nás nepovolujeme název „pomazánkové máslo“, aby si někdo nemyslel, že je to máslo, neboť ve skutečnosti to je margarin, ani název „rum“, aby si někdo nemyslel, že je z cukrové třtiny z Karibiku, neboť je z cukrové řepy. V USA je na obalu s arašídovými oříšky napsáno „Buďte opatrní, obsahuje oříšky“, aby ten, kdo je pozře, nebo vloží, kam nemá, nemohl u soudu tvrdit, že nevěděl, že arašídové ořechy jsou ořechy, a pak mohl vysoudit mnohamilionovou náhradu.

V Evropě a v USA sice existují odlišné způsoby ochrany spotřebitelů, ale v podstatě jsou stejně přísné

Pokud se u nás někdo v restauraci poleje horkou kávou, je to jeho nešikovnost, v USA však může vysoudit miliony, pokud ho předem neinformovali, že káva je horká. Za dejvickou vodu s bakteriemi naši občané dostanou odškodné v tisících, v USA by to bylo v milionech. V Evropě a v USA sice existují odlišné způsoby ochrany spotřebitelů, ale v podstatě jsou stejně přísné.

Největším problémem TTIP nebude odstranění všech cel a tarifů, ale shoda na prostředcích ochrany spotřebitelů, tedy jak sloučit, či nalézt kompromis mezi odlišnými způsoby jejich přísné ochrany na obou stranách Atlantiku. Z ekonomických aspektů TTIP tedy vyplývá:

svobodný obchod sám o sobě prospívá všem;
nepřinese dramaticky vyšší sociální náklady;
standardy ochrany spotřebitele jsou na obou stranách Atlantiku přísné, proto kompromis či konsensus ohledně těchto standardů nepoškodí nikoho.

Význam pro demokracii 

Pokud jde o politický aspekt TTIP, neztotožňuji se s radikální protizápadní levicí ani s amerikanofoby, ani s extremistickou xenofobní pravicí, jež považuje explukovníka KGB Vladimíra Putina za spasitele Evropy, ale tvrdím, že tato dohoda je důležitá pro všechny stoupence demokracie – levicové, středové i pravicové.

Žijeme totiž v nebezpečném a stále nebezpečnějším světě – na východ od nás se odehrává ruský Drang nach Westen, na jih nelegální migrace do Evropy ze severní Afriky a na jihovýchod peklo – Blízký východ a islamisté. Za této situace by proto bylo dobré, aby se evropská a severoamerická společnost, které respektují pravidla lidské důstojnosti a slušného chování, na jejichž základě se lidé u své vlády mohou něčeho domoci a sjednat nápravu, propojovaly.

TTIP nepovede k větší vojenské či obranné spolupráci USA a Evropy, ale aby se tyto dvě společnosti od sebe nevzdalovaly. Ve stále nebezpečnějším světě to pro malou (či středně velkou) zemi uprostřed Evropy vůbec nebude špatné.

Postoj radikální levice 

Strategický aspekt TTIP má největší význam pro ty, kdo kladou důraz na sociální a ekologická standardy. Příslušníci radikální levice, odpůrci dohody, si však neuvědomují, že mezinárodním vztahům – vojenským, politickým, kulturním či ekonomickým – vždy vládne konkrétní světový řád. A otázkou je, kdo jej zformuje a vytvoří.

V USA se kromě TTIP projednává Transpacifické partnerství (TPP), dohoda o svobodnějším obchodě USA s tuctem zemí východní Asie a Latinské Ameriky. Pokud ji Kongres z protekcionistických důvodů, k nimž se hlásí radikální levice, odmítne, tyto země přistoupí na podmínky, které jim určí rostoucí obchodní mocnost Čína, politicky sice komunistická, ale ekonomicky praktikující darwinistický a dickensovský kapitalismus.

Nejen z dlouhodobého, ale i ze střednědobého hlediska existují jen dvě možnosti: buď Čína nastolí mezinárodní obchodní řád se zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a budou-li chtít Evropa a Severní Amerika s nimi obchodovat, budou muset přistoupit na její podmínky, nebo pravidla a standardy nastolí Evropa a Severní Amerika a tyto země, budou-li chtít s nimi obchodovat, budou muset na ně přistoupit a respektovat je.

Jde-li radikální levici skutečně o sociální a ekologické standardy a ochranu chudých, měla by chtít, aby pravidla pro mezinárodní obchodní řád stanovily Severní Amerika a Evropa, kde se na tyto standardy, na ochranu chudých i a na přání obyvatel berou větší ohledy než v Číně. A také, aby je Evropané společně s Američany stanovili dříve než svá „pravidla“ světu vnutí Číňané, kteří žádné ohledy na chudé, ekologii ani sociální otázky neberou.

Každému, kdo uvažuje strategicky, je tato okolnost známá, radikální levice však nikoli. Ve volbě mezi nebem a peklem o nabídce nebe tvrdí, že není dobrá. Odmítne-li však nebe, bude mít peklo.

Vyšlo na České pozici 11.6.2015