Na cestě ke katastrofě: evropská politika vůči Číně

28.3.2005
Roman Joch

V roce 2001, dvanáct let po masakru na náměstí Tchien-an-men, čínsky režim dostal právo uspořádat Olympijské hry v roce 2008. Letos, patnáct let po onom masakru, některé země EU navrhují zrušit embargo na dovoz zbraní čínskému režimu – embargo, jež bylo zavedeno právě jako reakce na masakr.V roce 2001, dvanáct let po masakru na náměstí Tchien-an-men, čínsky režim dostal právo uspořádat Olympijské hry v roce 2008. Letos, patnáct let po onom masakru, některé země EU navrhují zrušit embargo na dovoz zbraní čínskému režimu – embargo, jež bylo zavedeno právě jako reakce na masakr.
Tento nápad je jako ze špatného hororu: je zároveň nemravný, nerozumný, nebezpečný a proti vlastnímu zájmu Evropy: dovoz zbraní do Číny by posílil tyranii čínských komunistů nad obyvateli Číny (nemravnost), povzbudil je k mezinárodním avantýrám (nerozumnost), k výpadům proti svobodným sousedům, např. Tchaj-wanu (nebezpečnost), a nakonec i dopomohl k vzestupu jako supervelmoci ohrožující mocnosti ostatní, tudíž i Evropu (opak vlastního zájmu).
Anebo se snad čínský režim za patnáct let tak změnil? Nikoli. Není to autoritativní režim, který si monopolizuje jen politické rozhodování, ale ostatní aspekty společnosti nechá mimo státní kontrolu, nýbrž režim totalitní, jenž žádný ostrůvek nezávislosti na státu netoleruje. Proto je i nepolitická sekta Falun-kung nemilosrdně potírána, stejně jako na režimu nezávislí křesťané. Vězeňské tábory Lao-kai jsou plně srovnatelné s nacistickými koncentráky či sovětským gulagem. Vězni jsou nuceni k otrocké práci, někdy i zabíjeni a jejich lidské orgány prodávány bohatým zájemcům ze zahraničí.
Čínský režim usiluje o totéž, o co Japonsko v 30.- 40. letech 20. století: o hegemonii ve východní Asii a v Pacifiku. Prvním krokem má být ovládnutí Tchaj-wanu – proto nyní ten čínský tzv. zákon proti separatismu. Podrobí-li si Čína Tchaj-wan vzdor jeho spojenectví s USA, mnohé země to budou považovat za ústup Ameriky z východní Asie. Ve snaze nedostat se do konfliktu s novou velmocí, kuratelu Číny přijmou a stanou se jejími loutkami.
Tchaj-wan je ostrov, na který se v roce 1949 uchýlili čínští antikomunisté. Od 80. let je to svobodná a demokratická země. Mírové sjednocení Číny a Tchaj-wanu, pokud by se obě země dohodly na svobodě a demokracii, ano; ale sjednocení čínskou vojenskou agresí a ztrátou tchajwanské svobody, nikoli. O tom, zda se sjednotí či nesjednotí, musí obě země jednat v míru. Svoboda a demokracie v jednotné Číně i s Tchaj-wanem ano, ale pokud Čína nechce dát svým obyvatelům svobodu, je lepší, aby svoboda a demokracie byly alespoň na Tchaj-wanu, než nikde.
Jen jediná země má moc garantovat svobodu Tchaj-wanu, a taky tak činí: USA. Americká 7. flotila kotví v tchaj-wanské úžině a je nástrojem odstrašení komunistické Číny od útoku a tedy garantem svobody a přežití obyvatel Tchaj-wanu, jakož i míru v celém regionu. Proto je návrh některých členů EU zrušit embargo na dovoz zbraní Číně tak šílený a nezodpovědný. Mohl by povzbudit Číňany k agresivitě, válkychtivosti a útoku – v důsledku čehož by evropskými zbraněmi neumírali jen svobodní Číňané na Tchaj-wanu, ale i naši američtí spojenci v NATO.
Ze všech režimů, jež brutálně znásilňují lidská práva, nejmocnější je čínský. A právě Čína má díky svému hospodářskému růstu a počtu obyvatel reálnou šanci stát se světovou supervelmocí. Právě vzestup komunistické Číny jako supervelmoci je největší potenciální hrozbou svobodným zemím v 21. století. A ve světě balistických a mezikontinetálních nukleárních raket je hrozbou svobodným zemím všude na světě, nejen ve východní Asii, nýbrž všude: v Asii, v Americe i v Evropě.
Čínský režim ví, že Olympijské hry 2008 v Pekingu mu přinesou prestiž. Stejnou prestiž, jakou OH 1936 v Berlíně přinesly Hitlerovi. O čtyři roky později však padaly bomby na Coventry. Budou i čínské bomby a rakety evropské výroby padat na Tchaj-wan, Ameriku a jednoho dne i na Evropu?
Česká republika má nyní vynikající možnost udělat něco pro mír ve světě. Do EU jsme nevstupovali jen proto, aby nám EU pomáhala vysvětlovat náš případný nerozum a ochraňovat nás před našimi špatnými nápady, ale i proto, abychom i my ochraňovali ostatní evropské země před jejich případným nerozumem a jejich špatnými nápady. Tomu se říká být dobrými Evropany. Teď máme k tomu prostředek – má ho ve svých rukou ministr zahraničí – a tím prostředkem je právo veta. Veto – to je přesně tím, co zasluhuje nápad některých zemí EU zrušit embargo na dovoz zbraní do Číny.

Roman Joch.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nabídka publikací

Newsletter

Chcete být pravidelně informováni o akcích Občanského institutu?