Ve dnech 22.-26. srpna proběhl s laskavou podporou Hanns Seidel Stiftung již čtvrtý ročník Letní školy OI pro studenty a mladé lidi do 21 let, jako obvykle v krásném a přátelském prostředí Erlebachovy boudy v Krkonoších. Tématem letošní letní školy byla „Evropa v krizi – krize v Evropě“, čemuž odpovídal i výběr přednášek. Alexander Tomský přiblížil studentům kořeny evropského politického myšlení i jeho současnou krizi. Roman Joch kromě úvodního slova, kde popsal hlavní problémy současné Evropy, odpřednášel otázku lidských práv (Práva lidí, nebo práva skupin?), vysvětlil studentům, co to jsou politické ideologie a zda jsou ještě v dnešní postmoderní době potřeba, a nakonec je zasvětil do problematiky tzv. Nové levice. Na to vhodně navázal film Baader Meinhof Komplex, který okomentovala Michaela Freiová, jež se studenty diskutovala na téma Frakce Rudé armády. Eurposlanec Hynek Fajmon a viceguvernér ČNB Mojmír Hampl pak každý ze svého úhlu pohledu popsali současnou krizi eurozóny i možnosti jejího řešení. Po jejich přednáškách asi každý přehodnotil nápad uložit si své úspory v eurech… Matyáš Zrno nakonec vystoupil s přednáškou, demaskující tzv. agendu genderové rovnosti, promluvil o válce v Afghánistánu a obecně o konfliktech Západu ve třetím světě a o islámu a islamismu. Tomáš Evan v poslední přednášce, na kterou bohužel neměl kvůli odjezdu většiny účastníků dost času, důkladně rozebral otázku imigrace v současné Evropě. Všechny přednášky vyvolaly živou diskusi, která obvykle neskončila oficiální částí programu, ale protáhla se do pozdních nočních hodin. Při exkurzi do Prahy měli navíc účastníci možnost podebatovat s ministrem obrany Alexandrem Vondrou, který si na ně udělal čas ihned po příjezdu z pohřbu Ctirada Mašína z USA. Poté už následovala návštěva senátu a diskuse s panem senátorem a mnohaletým starostou Teplic Jaroslavem Kuberou, kterého pak ve sněmovně vystřídal poslanec Marek Benda.
Roman Joch dne 2. srpna přednášel na Akademických týdnech v Novém Městě nad Metují: nejprve o islámu a Evropě, poté o pravdě a svobodě v tradici západní civilizace. 15. srpna přivítal v OI studenty z americké Loyola University, s nimiž diskutoval o současné české a evropské společnosti. 17. srpna pro skautský oddíl v Jeseníkách promluvil o duchovních a filosofických kořenech Západu. Ve dnech 22.-27. srpna proběhl na Erlebachově boudě v Krkonoších další ročník Letní školy OI, kde rovněž hojně přispěl přednáškami s diskusemi (viz výše). V Mf Dnes 8. srpna publikoval komentář Obama slaví, Američané smutní, v Týdnu téhož dne pak analýzu OSN dotuje Kimům atomovky, a do třetice v ten samý den na svém joch.blog.idnes uveřejnil názor Politizovat sex, zašlapat svobodu slova? k pražské „gay parádě“. Na serveru Česká pozice publikoval 17. srpna recenzi knihy Benjamina Kurase Jak zabít civilizaci a v letním čísle Konzervativních listů zamyšlení Anabáze protiraketové obrany.
Matyáš Zrno komentoval 3. srpna pro ČRo napjatou situaci na kosovsko-srbských hraničních přechodech. V Orientaci Lidových novin polemizoval s polemikou na svůj text o životě a době generála Ratka Mladiće (Kdopak je tu geneticky lepší?). O dva dny později, 19. srpna, komentoval pro ČRo teroristický útok v Kábulu. V průběhu srpna se také intenzivně věnoval přípravě letní školy OI, kde vystoupil s příspěvky o tzv. agendě genderové rovnosti, o válce v Afghánistánu a o islámu a islamismu.
Za finanční podporu obdrženou v průběhu srpna děkujeme paním Jarmile Friedlaenderové, Lucii Creighton, Olze Foglarové, Andree Komancové, Kateřině Geislerové a Veronice Kuchyňové Šmigolové, pánům Janu Doleželovi, Martinu Frélichovi, Davidu Navarovi, Cyrilu Křížovi, Danu Drápalovi, Richardu Duřpektovi, Václavu Foglarovi, Tomáši Chrenkovi, Robertu Kotzianovi, Milanu Louckému, Ondřeji Krutílkovi, Janu Krásenskému, Karlu Mrzílkovi, Aleši Hodinovi, Jaromíru Neumannovi, Ivanu Klabalovi, Jakubu Chromému, Janu Šafaříkovi, Františku Šimkovi, Václavu Vosečkovi, Robertu Müllerovi, Peteru Foglarovi, Martinu Romanovi, Miloslavu Kučerovi, Jaroslavu Jirátovi, Jakubu Růžičkovi, Tomáši Moravcovi, Karlu Pliskovi, Pavlu Bratinkovi, Leo Pavlátovi a Petru Valentovi, jednomu anonymnímu dárci, a rovněž nadaci Hanns Seidel Stiftung.
