Mise v Afghánistánu trvá už  17 let  a podle některých jejích kritiků nese jenom malé výsledky. Už jednou očité svědectví jsme zde slyšeli, přidáme další, protože je s námi Matyáš Zrno, toho času novinář a člen Občanského institutu, ale v blahé paměti to byl také vedoucí týmu Českých civilních expertů v Lógaru. Vítejte, dobrý večer.

Matyáš ZRNO, redaktor
–––––––
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Tak prosím. Možná ještě k té situaci. Uvidíme jestli budeme schopni takto na dálku ji přesně analyzovat, ale jeden z diváků se na to ptal: ” Jaký je význam patroly, cirka 7 kilometrů od základny v těsných uličkách, bez obrněných vozidel, jestli to není provokace, předvádění a demonstrace síly, která může tamním civilním obyvatelům, řekněme, nahnat strach, nahnat obavy, vyvolat agresivitu.”

Matyáš ZRNO, redaktor
–––––––
Tak my jsme jednoznačně viděli, že nešlo o agresivitu mezi místními civilními obyvateli, protože ten člověk, který se odpálil, tam přijel odjinud a s jasným cílem. Místní civilní obyvatelstvo v tom nehrálo vůbec žádnou roli a vsadím boty, že nebylo příliš nadšené z toho, že se jim tam někdo odpálil v těch jejich těsných uličkách. Jinak patrolovací činnost je naprosto standardní vojenskou záležitostí. Nemůžu prostě perimetr základny bránit na hradbách, jako někde ve středověku. Musím jít do hloubky toho území a snažit se včas eliminovat případný útok.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Pravda je taková, že čeští vojáci přímo kolem Bagrámu spolupracují s americkými ženisty, kteří odstraňují nálože z jejich cest. Takže pomáhají také civilní občanům, o kterých jsme se bavili, ale obecně. Opět jeden z diváků, ptá se: Jaké zájmy České republiky vlastně hájí naši vojáci v Afghánistánu? To nás něčím Afghánsitán ohrožuje? Čím konkrétně nebo tam bojují na žádost afghánské vlády? Mandát? OSN? Rada bezpečnosti? Proč vlastně jednoduše.

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
Samozřejmě tam jsou se svolením afghánské vlády, která je velmi ráda, že tam má zahraniční jednotky. Protože její vlastní ozbrojené síly – žel Bohu – nejsou doposud ve stavu, aby tu zemi ubránily. Takže to je zcela v souladu se zájmy a cíli afghánské vlády. Je celkem známou věcí, proč spojenci (tehdy ještě Američané a pár jejich spojenců ) do Afghánistánu po 11. září 2001 přišli, a že to bylo se souhlasem  Rady bezpečnosti. Myslím si, že tedy s tím neměl problém ani Rusko a Čína. Jak je to 17 let, tak lidé trochu zapomínají. Je zapotřebí připomenout tyto věci: 11. září a souhlas Rady bezpečnosti.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Navíc šlo také o jeden ze zásadních principů Washingtonské smlouvy Severoatlantické aliance o společné obraně proti jednoho ze členů.

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
Jistě. Ale není tam přímo jasně specifikováno, jakým způsobem pomoci. A musím říct, že já jsem hrdý na to, že pomáháme způsobem, který je větší než u celé řady srovnatelně velkých států Severoatlantické aliance.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Jaký to má obecně význam tam být? Slyšeli jsme tady několik verzí. V Lógaru se pomáhala obnovit civilní infrastruktura. Na tom se asi shodneme. Potom nějaký symbolický efekt. Ale dále také boj s terorismem. Co převažuje teď v roce 2018?

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
To co se teď tam primárně všichni snaží nejvíce je pomoci afghánským bezpečnostním složkám, aby ony samy byly schopny tu zemi bránit. A to co je samozřejmě legitimní otázkou je, proč se to po sedmnácti letech ještě nepodařilo. Na to se člověk může ptát zcela legitimně a nemusí být komunista ani okamurovec. Prostě se to nepodařilo a snažíme se dále. A to je úkolem drtivé většiny zahraničních sil v té zemi a ty jednotky musí někde sídlit a tou hlavní základnu je Bagrám a my pomáháme tím, že tu základnu pomáháme hlídat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Když jste zmínil také Svobodu a přímou demokracii, tak já tedy vznesu jednu tezi. Ale teď prosím, zkuste nereagovat politicky, ale spíše fakticky. Protože Tomio Okamura v dlouhém příspěvku na Facebooku říkal, když to hodně zkrátím a redukuji, ponechme vládu nad Afghánistánem Afgháncům, nenuťme jim, řekněme svůj model žití, svůj model existence, svůj model správy státu kupříkladu. To by měl být základ pro stahování vojáků. Má to racio dle vás?

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
Pochopitelně. Já jsem si nevšiml, že bychom jim nutili nějakou zvláštní formu vlády. Je to Taliban, který nutí svoji vládu Afgháncům se zbraní v ruce. My jsme tam vytvořili systém, ve kterém probíhají volby, díky kterým je ta vláda legitimní. Neříkám, že jsou to volby dokonalé, ale rozhodně je to nejlegitimnější vláda, – pravděpodobně – jakou měl Afghánistán ve svých dějinách.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
To je právě otázka. Co je vlastně Taliban teď v roce 2018? Jsou to pořád povstalci, teroristé, nebo nespokojení občané Afghánistánu, kteří se dožadují o své právo na sebeurčení?

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
Znovu opakuji, že právo na svou vládu Afghánistánu nikdo nebere. Afghánistán je suverénní země. My tam jsme na pozvání afghánské vlády, se souhlasem afghánské vlády. Například lidé mají nějaké mylné představy, ale není to tak, že by američtí vojáci nebo čeští vojáci mohli někomu vtrhnout do domu a někoho zatýkat. Vždy tam jsou pouze jako záloha afghánských bezpečnostních sil.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
A teď je má otázka, co za Afghánce je vlastně Taliban.

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
Zmiňoval jste tři různé kategorie. V Tálibánu můžeme najít všechny z nich. Pokud se někdo odpálí s trhavinou na těle, tak zcela jednoznačně spadá mezi teroristy, zvlášť když se odpálí na místě, kde jsou civilní obyvatelé. Zrovna tak to jsou povstalci. Ti, kteří bojují zvláště proti afghánským vojákům. To je totiž jednodušší než bojovat proti těm zahraničním. A bezesporu mezi nimi najdete lidi, kteří byli třeba i oprávněně ukřivděni tím, že byli terčem zlovůle nějakého místního afghánského představitele, policisty, vojáka a tak dále. To se pochopitelně děje.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Taliban jako mírotvůrce? Teď před pár dny jednání v Daúhá jednání o tom, jak vlastně ten 17 let trvající konflikt nebo minimálně přítomnost zahraničních jednotek řešit? To by také se dělo?

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––
Mírotvůrci to nejsou, ale teoreticky se z nich můžou stát signatáři nějaké kompromisní mírové dohody. Afghánci, jak řekl jeden americký důstojník, jsou všichni ve své duši prodavači koberců a jsou ochotni se na lecčem dohodnout. Pravděpodobnost, že se podaří zcela eliminovat, porazit Taliban je natolik minimální, že je šance, že v podstatě nějaká forma jakého kompromisu by, myslím, byla i na Západě vítaná. Nějaká forma tajných nebo polotajných kontaktů a rozhovorů, ta tam byla už před lety a zatím to k ničemu nevedlo. Pokud to k něčemu povede, tak je to samozřejmě jenom dobře, ale to v tuto chvíli asi my, obyčejní smrtelníci, opravdu nevíme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
–––––––
Tak, tak to vnímá Matyáš Zrno, v blahé paměti vedoucí týmu českých civilních expertů v Lógaru. Mockrát díky za zkušenosti i postřehy. Mějte se hezky. Na shledanou.

Matyáš ZRNO, Občanský institut, bývalý šéf české mise v afghánském Lógaru
–––––––