Druhý pohled na černohorské členství v NATO je už zmíněný pohled opozice a především pak obyčejných lidí. Po telefonu zdravím Matyáše Zrna z Občanského institutu, dobrý den.

V roce 1999 během kosovské války bombardovaly letouny NATO Srbsko i Černou Horu. Je tahle zkušenost pro Černohorce stále tím limitním pohledem na Alianci?

Matyáš ZRNO, Občanský institut
–––––––
Není limitním pohledem, ale pro značnou část veřejnosti to je stále něco, co si pamatují a co takhle vnímají. Ale upozornil bych, že tam samozřejmě se jedná i o poměrně hluboké historické vazby s Ruskem, byť často poněkud mýtického charakteru. Ale to není podstatné. Důležité je, že lidé to tak vnímají. A pokud si připomeneme  historické vazby s Ruskem, vazby se Srbskem a zkušenosti z jara léta 99, tedy bombardování, tak se není, bohužel, čemu divit, že značná část černohorské veřejnosti je velmi, velmi skeptická ke vstupu do NATO.

David ŠŤÁHLAVSKÝ, moderátor
–––––––
Jaká je perspektiva toho, že se současná opozice, která slibuje revanš v podobě referenda o členství v NATO skutečně dostane k moci a vypíše takové lidové hlasování?

Matyáš ZRNO, Občanský institut
–––––––
Vzhledem k tomu, že černohorský vládce (svého času premiér, pak prezident, pak zase premiér a nyní “jenom” nejsilnější strany) Milo Djukanović vládne úspěšně už 25 let, tak předpokládám, že v nejbližší době se černohorská opozice k moci nedostane. A samozřejmě čím déle Černá Hora v rámci NATO bude, tak tím více bude ten odpor slábnout, tím více si na to lidé zvyknou a i když nebudou nějak nadšeni, tak si myslím, že nebude hrozit v daleké perspektivě třeba za deset či více let referendum o vystoupení. Připomínám, že, řekněme Řecko je taky státem podobného, řekněme, kulturně civilizačního okruhu, velmi kritickým západním politice, velmi kritický k členství NATO, a také tam nikdo z NATO nevystupuje.

Vysíláno 3.6.2017