Kosovo čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Vypsal je prezident Hashim Thaçi poté, co 22. srpna poslanci schválili rozpuštění zákonodárného sboru. Pro nové volby se vyslovily prakticky všechny politické strany, protože se nepodařilo po červencové demisi premiéra Ramuše Haradinaje vytvořit novou vládní koalici. Naším hostem je balkanolog a komentátor Matyáš Zrno z Občanského institutu.
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
O 120 mandátů ve shromáždění se uchází 25 politických stran a koalic, z toho 20 poslaneckých křesel je vyhrazeno pro národnostní menšiny, přičemž pro srbskou polovina. Kdo patří k favoritům voleb?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Vypadá to, že favorité voleb budou pět patřit straně takzvané, říká se tomu vojenské koalice nebo UČK koalice, to znamená, straám, které vzešly z bývalé kosovské osvobozenecké armády, kam patřil právě třeba premiér Ramuš Haradinaj, kam patří i prezident Hashim Thaçi. Je otázka, jak moc to obvinění Ramuše Haradinaje mu v konečném důsledku možná spíše pomůže v očních obyčejný kosovských albánských voličů, a to i přesto, že, řekněme, z hlediska nějakého životního standardu a kvality života se jeho vláda nějak,dramaticky nepodepsala na jejich životech. Ale v okamžiku, kdy jde jaksi o národní záležitost, v uvozovkách, tak to velice často politikům na Balkáně bohužel spíše prospěje, než aby jim to uškodilo.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
Můžete jenom připomenout, proč vlastně Haradinaj podal demisi?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Ramuš Haradinaj podal demisi, protože byl opětovně už poněkolikáté obviněn z válečných zločinů během války, bylo to 1998 až 1999, kdy byl v jedné z operačních Kosovské osvobozenecké armády obviněn z mučení zajatců, vražd a podobně, což jsou věci, které se objektivně staly. On se ovšem bránil tím, že o tom nevěděl, že to nebylo na jeho rozkaz a podobně. A ten problém je, že v té jaksi chaotické partyzánské struktuře UČK bylo vždycky poměrně obtížné mu to dokázat a navíc řada svědků odmítá svědčit nebo někde zmizel a podobně. Takže on je teď znovu z tohoto obviněn a obžaloba snad bude mít důkazy o něco silnější než, než minule.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
Hned začátek volební kampaně byl poznamenán podezřením o možném falšování hlasovacích lístků, které posílají voliči poštou ze zahraničí. Jak vážný je toto problém?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Tak je u toho poštovního hlasování je to vždycky, vždycky trošku ošemetné, s tím koneckonců zápasily i mnoho serióznější demokracie, například rakouská, takže tam jisté podezření je, přece jenom jsme v zemi s ještě ne úplně vyspělou demokratickou politickou kulturou. Ale do jaké míry to je něco, co by mohlo skutečně zásadně ovlivnit nebo nějak výrazně ovlivnit ty volby, to asi nedovedu v tuto chvíli zhodnotit.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
A kolik voličů se ta korespondenční volba týká zhruba?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
To se přiznám, že netuším přesně, nicméně vzhledem k počtu kosovských voličů, kteří jsou v zahraniční, protože je poměrně velká diaspora především v zemích západní Evropy, tak ten ten počet voličů v zahraničí je relativně velký. A na druhou stranu zkušenost všude je taková, že lidé, kteří jsou v zahraničí, tak obecně mají menší tendenci k tomu hlasování. Ale zdali by se jednalo konkrétně o kolik tisíc třeba, nebo maximálně desítek tisíc hlasů, to nedovedu říct.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
Proč se podle vás český prezident teď tolik angažuje za zrušení českého uznání Kosova, jaký by na tom měla mít Česká republika zájem?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Česká republika na tom samozřejmě nemá zájem žádný a Miloš Zeman naopak vždycky zájem má – a to jaksi vhodit do veřejné debaty nějaký odjištěný granát a obvykle se mu to velice dobře povede. Takže i v případě Kosova, což pro nás není nějaké zásadní téma. Existuje mnohaletý nadstranický konsensus české zahraniční politiky, že podporujeme dobré vztahy se všemi zeměmi západního Balkánu, jejich integraci do Evropské unie, a tak podobně, což je podle mě poměrně rozumný přístup. Tak se Miloš Zeman způsobem sobě vlastním, řekl bych, s potutelnou radostí sobě vlastní se rozhodl, že zmobilizuje toto téma, které samozřejmě u části české populace vzbuzuje jisté emoce, ale je to část, která, řekl bych, je slyšitelná, ale relativně, relativně malá. Na politické scéně s výjimkou několika málo politiků, kteří mají osobní vazby k Srbsku, tak je to záležitost v podstatě irelevantní, ale díky své pozici, jakou má v tuto chvíli, i vnitropoliticky, tak možná Miloš Zeman donutí Andreje Babiše, aby se tím zabýval, ačkoliv myslím si, že speciálně pan Andrej Babiš, pro něj to absolutně není téma a skřípe zuby, že se nějakou takovou záležitosti vůbec musí zabývat.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
Ministr zahraničí Tomáš Petříček přitom důvod ke zrušení uznání Kosova nevidí, podle něj by Česko k takovému kroku mohlo přistoupit jenom v případě, že by Kosovo přestalo plnit některá kritéria státnosti, na základě kterých bylo v roce 2008 uznáno. Jsou nějaké náznaky něčeho podobného?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Nejsou. Nutno říct, že od toho roku 2008 – a už několik let předtím – kosovskoalbánská politická reprezentace, byť ji rozhodně nelze podezřívat z nějakých obzvláště přátelský citů vůči srbské menšině, tak naprosto pragmaticky pochopila, že proto, aby ten jejich stát byl uznán, aby získali státnost, aby měli onu klíčovou podporu ostatních západních zemí, tak se jaksi se musí chovat nějakým způsobem zodpovědně. To vidíte i na tom, že kdokoliv z nich je obžalován, tak v podstatě v řádu hodin rezignuje a vydá se do rukou tribunálu. Platí tam to, že cokoliv, co by ohrožovalo nějakým způsobem kosovskou státnost, tak to tam zkrátka nikdo nedělá. Takže nic takového se v tuto chvíli neděje.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
Přesto počet zemí, které stáhnou nebo zmrazí uznání Kosova, se do konce roku rozroste, alespoň v New Yorku to při Valném shromáždění OSN tvrdil srbský ministr zahraničí Ivica Dačič. K čemu by to v důsledku mohlo vést, co myslíte?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Tak ty státy, které to jsou, tak to je například tichomořský stát Palau a podobně, takže to je taková hra, že v Srbsku se podaří někde příslibem třeba nějaké pomoci a podobně přesvědčit naprosto marginální stát, aby uznání nezávislosti stáhl. Podstatné by bylo samozřejmě, kdyby se to začalo dít v nějaké větší míře a u států, které jsou podstatné pro západní Balkán, a to se zatím neděje a jsem si naprosto jist, že se ani nestane.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
A jaké jsou současné vztahy mezi Prištinou a Bělehradem?
Matyáš ZRNO, balkanolog, komentátor, Občanský institut
–––––––
Jsou to takové pragmatické, pragmatické vztahy, mezi kterými občas probleskují nějaké propagandistické momenty, kdy se ty strany navzájem jako nějakým způsobem obviňují, ale reálně ačkoliv, jak srbský prezident Vučič, tak kosovský prezident Thaçi jsou lidé s velmi nacionalistickou minulostí, tak se ukázalo, že to jsou pragmatici, kteří jsou schopni se domluvit na nějakém jakémsi konsensu. Oni asi nejsou úplně schopni překročit svůj stín v tom ohledu, že by udělali nějaké jako historické brandtovské gesto, že by někde jako jeden pokleknul před památníkem toho druhého a tak podobně. A rozhodně to nejsou lidé, kteří by ty své země hnali do nějakého zásadního konfliktu. Spíš paradoxně situace mezi Srbskem a Kosovem je pragmaticky lepší než bylo předtím pod více, řekněme, demokraticky liberálně orientovanými politiky, kteří ale byli vystaveni vždy okamžité kritice z nacionalistických kruhů za zradu národních zájmů, pokud se k čemukoliv odhodlali. To je právě výhoda toho, když mír dělají jestřábi a ne holubice.
Vladimír KROC, moderátor
–––––––
Konstatuje balkanolog Matyáš Zrno. Děkujeme. Na shledanou.
Vysíláno na ČRoP lus 4. 10. 2019
