Kvóty

Proč by si strany nemohly svobodně určit, koho na kandidátky postaví? Proč by měl být ve sféře svobodného politického sdružování státní diktát v podobě kvót pro ženy?
Co tak povinnost, aby v každém orchestru byla polovina žen? A co povinnost, aby polovina žen byla i mezi profesory fyzikálních fakult? Proč jsou to nápady absurdní a hloupé? Protože hudba není zahraná mužsky či žensky, nýbrž dobře nebo špatně. Protože fyzikální teorie není mužská nebo ženská, nýbrž vyhovující nebo vyvrácená. Některé ženy jsou virtuosky, jiné zase ne; stejně jako muži. Marie Curie byla skvělá fyzička, nikoli však proto, že byla žena; stejně jako Einstein byl dobrým fyzikem, ale nikoli proto, že byl mužem.
Vždy bych volil Thatcherovou, nikoli však proto, že je žena. Volil bych ji z týchž důvodu, proč bych vždy volil i Reagana – a opět nikoli proto, že je muž. Volil bych oba, neboť souhlasím s jejich politickými názory. A opačně: nikdy bych nevolil Hillary, ovšem nikoli proto, že je žena. Neboť nikdy bych nevolil ani Billa Clintona, i když je muž. Nesouhlasím totiž s názory obou. Politické názory nejsou dané pohlavím člověka, nýbrž míněním o tom, co je spravedlivé a prozíravé.
Proč asi socialističtí muži a ženy navrhují kvóty? Socialistické ženy je navrhují, neboť nevěří, že by se na kandidátky dostaly díky svým politickým schopnostem – realisticky usoudily, že žádné politické schopnosti nemají. A proč je navrhují socialističtí muži? Buď proto, že jsou pod pantoflem socialistický žen. V tom případě nejsou muži. Anebo nevěří, že ženy jsou co do schopností rovny mužům a proto jim chtějí dát berličku v podobě kvót. V tom případě jsou mužská šovinistická prasata. Tak či onak, socialistické ženy i muži jsou na pendrek – nikoli proto, že jsou muži či ženy, nýbrž proto, že jsou socialisté.

Roman Joch

Článek byl otištěn v Mf DNES 9.1.2004 pod redakčním názvem “Má žena přednost i u voleb – Ne”