…současný feminismus nenávidí reálné ženy, jaké skutečně jsou a jak žijí, pokud otrocky nevyznávají dogmata feminismu, tak neliberálního, tak nesvobodymilovného…

Na blog Terezy Boehmové již skvěle reagovali Václav Štěpán Há David či moje ctěná manželka. Jejich argumenty tudíž opakovat nebudu, pouze je shrnu: s tzv. liberálním feminismem problém nemáme, jenomže malér je, že feminismus, jak se mu všeobecně rozumí dnes, vůbec není liberální.

Ale přesto bych reagovat chtěl na jedno nadnesené tvrzení Terezy Boehmové: „Všude jinde v západním světě vědí, že feminismus jako hnutí udělal pro ženy na téhle planetě strašně moc a jen díky odvážným feministkám a feministům, kterých v historii – a dokonce i té české – nebylo málo, mohou dnes ženy chodit volně po ulici, mohou volit, studovat a chodit do práce a brát za to slušný plat. Jen díky feminismu ženy přestaly být méněcenné bytosti a svět nás bere vážně.”

Skutečně?

Jak je tedy možné, že v této západní „mužské”, „patriarchální” civilizaci, v níž ženy byly údajně utiskovány a neměly žádný práva, ještě i v před-feministickém období platila zásada „Ladies First!” Pokud šlo o zachraňování životů při přírodním či jakémkoli neštěstí, ti muži, kteří vládli, totiž společnosti vnutili zásadu „ženy v první řadě” či „ženy především”!

Byla-li ale ta civilizace tak nechutně mocensky maskulinní a patriarchální, jak to, že muži měli povinnost v první řadě a především zachraňovat ženy, a nikoli sebe? Když vládli a měli veškerou moc a ženy údajně neměly žádná práva, proč byly zachraňovány především a v první řadě právě ženy – např. na Titanicu – a nikoli muži?

Jak je to možné? Jak se to mohlo stát? Ještě před feministickým hnutím, dokonce i tím liberálním?

Prosím, pani Terezo, vysvětlete.

Totiž i v předfeministickém období v západní křesťanské civilizaci ženy rozhodně nebyly bez práv. Ano, neexistovala naprostá společenská a politická rovnost mužů a žen. Muži měli privilegia, která ženy neměly – ale i naopak: ženy měly privilegia, která muži neměli!

Politicky nejúspěšnější antifeministické hnutí ve 20. století nevedl žádný muž, nýbrž žena – Phillys Schlaflyová. Američanka Phillys Schlafly vedla v 70.-80. letech 20. století kampaň „Stop ERA”, tj. zastavte ústavní dodatek o rovnosti mužů a žen v USA. Tento dodatek (Equal Rights Amendment) byl Kongresem USA a většinou státních legislativ velice rychle schválen, ale podle americké Ústavy, aby se stal její součástí, jej musely schválit parlamenty minimálně ¾ všech států Unie. A byly by jej schválily, nebýt paní Schlafly a její kampaně: ona totiž argumentovala, že kdyby byl schválen a byla by nastolena naprostá politická a společenská rovnost mužů a žen, bylo by to pro ženy nevýhodné, neboť by ztratily mnohá privilegia, kterým se těšily a která muži neměli.

Jaká privilegia?

(1) Pokud jde o vojenskou službu, stát by nesměl diskriminovat mezi muži a ženami a do armády by musel povolávat muže i ženy stejně. Jinými slovy, kdyby z důvodu nutnosti byla zavedena povinná vojenská služba, musely by narukovat ženy stejně jako i muži. Ale to předtím nikdy nebylo, ženy měly vždy privilegium nebýt odvedeny k povinné vojenské službě.

(2) Soukromí žen na toaletách, tj. oddělené toalety pro muže a ženy – toalety segregované na základě pohlaví – by se ve veřejném i soukromém prostoru nejednou staly protiústavními. Po schválení dodatku Ústavy o rovnosti mužů a žen by toalety musely být rázem pohlavně integrovány, tj. musely by se stát společnými pro muže i ženy. Vstup úchylným mužským čumilům na dámské toalety by byl plně otevřen.

Znamená-li toto rovnost mužů a žen, ženy (a i mnozí galantní muži) v Americe většinově usoudily, že to tedy nechtějí. Ústavní dodatek ERA byl nakonec zamítnut. Díky aktivitě politicky činné, sebevědomé a úspěšné ženy Phillys Schlafly, která naprostou rovnost mužů a žen odmítala, neboť věděla, že v civilizaci, v níž platí a vždy platilo „Ladies First!”, by nastolení ideální rovnosti znamenalo, že ženy své privilegované postavení ztratí.

Ale Phillys Schlaflyovou, tuto politicky vele-úspěšnou, emancipovanou, hrdou a silnou ženu v pantheonu hrdinek feminismu nenajdete. Ani ji tam ani nehledejte.

Feministky – velice to neliberální, nesvobodymilovné feministky, paní Terezo – ji totiž nenávidí. Z jejich pohledu stála na opačné, „špatné”, straně politické barikády – a co na tom, že byla úspěšnější než kdejaký muž? Podle feministek to totiž žádná „skutečná” žena nebyla.

Ale tím se dostáváme k tématu jinému; k tomu, jak současný feminismus nenávidí reálné ženy, jaké skutečně jsou a jak žijí, pokud otrocky nevyznávají dogmata feminismu, tak neliberálního, tak nesvobodymilovného…

psáno pro joch.blog.idnes.cz