Poté, co jsem si přečetl celou koaliční smlouvu, hodnotil bych ji stejně, jako jsem učinil v případě nedávno zesnulého jihoafrického exprezidenta Nelsona Mandely: Mohla být lepší, ale také mnohem horší. Není tedy až tak špatná.
Nebudu glosovat či komentovat všechny její body, ale jen ty, jež považuji za nejzajímavější, nebo nejproblematičtější.
- Preambule: Občan a jeho rodina se mají cítit svobodně a spokojeně
Důležité. Příjemně mě překvapilo, že v preambuli koaliční smlouvy je uvedeno, že nejen občan, ale i rodina coby instituce má být svobodná. Na to se pak bude moci KDU-ČSL (a možná i ANO) odvolávat, bude-li maoisticko-trockistické křídlo ČSSD navrhovat opatření proti autonomii a svobodě rodiny, a s poukazem na preambuli koaliční smlouvy je vetovat a zamítnout.
- Obnova systému pobídek pro firmy
Že by to skutečně firmám až tolik pomohlo? Nepomáhá jim spíše nezvyšování daní?
- Efektivní využití fondů Evropské unie v programovém období 2014 až 2020
Ano, proč ne. Je však už zřejmé, kolik a zda vůbec bude mít Česká republika nárok na čerpání EU fondů v programovém období 2014 až 2020?
- Podpora dostavby Jaderné elektrárny Temelín, bude-li hospodářsky výhodná
Velice šalamounské… Nechtělo by to v možná nejdůležitější vnitropolitické otázce ČR tohoto volebního období říct jasné slovo hned na začátku – tady a teď?
- Schodek veřejných financí pod tři procenta HDP celé volební období
Důležité a chvályhodné.
- Nezvyšování zdanění v roce 2014
Skvělé! Zaplať pán bůh. Co však v letech následujících?
- Omezení paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) od 1. ledna 2015
Nepovede to k tomu, že mnohé dnešní OSVČ s tím “seknou” a stát bude mít problém s jejich zaměstnáním, a proto by se měl připravit na nárůst nezaměstnanosti?
- Snížení DPH na léky, knihy, dětskou výživu, pleny od roku 2015
K tomu mám ambivalentní postoj. Na jedné straně další sazba, či obecně různé daňové sazby, činí daňový systém nepřehlednějším – žádoucí je naopak co nejjednodušší a nejpřehlednější daňový systém. Na straně druhé se snižováním daní je to jako se sexuálním stykem – je-li dobrý, je to hodně dobré, není-li dobrý, stále je to dost dobré.
- Vyšší sleva na dani na druhé a další dítě od roku 2015
Velice chválím. Vzhledem k naší demografické situaci přesně to by měl náš stát podporovat.
- Porodné i na druhé dítě
Správné a velice chválím z uvedených důvodů.
- Neprivatizovat státní lesy
Proboha, proč ne? Protože naše státní lesy hospodaří dobře? Pokud vím, pak nikoliv. Naopak jsou zdrojem politické korupce. Je selháním i předchozích pravicových vlád, že státní lesy už dávno neprivatizovaly. (Politici zkrátka potřebovali získat peníze těmito pokoutnějšími cestami…)
- Ne zahájení průzkumu a následné těžbě břidlicového plynu
Proč alespoň nezahájit průzkum? Sama koaliční smlouva klade důraz na diverzifikaci zdrojů energie, proč se tedy předem jedné z možností vzdávat? Než vznikne konsensus o těžbě, proč alespoň nezjistit, kolik a zda vůbec nějaký břidlicový plyn máme?
- Zavedení ekologické výchovy ve školách
To může být potenciálně nejen užitečné, ale i nebezpečné – coby nástroj ideologické indoktrinace dětí. (Podle Ústavy ČR se stát nemá vázat na žádnou ideologii.) Nikoliv nadarmo se říká, že ďábel je skrytý v detailech, uvidíme, které to budou.
Každá výchova, například tělesná, hudební, výtvarná, sexuální, etická, ekologická či občanská, má být dobrovolná a nepovinná. Povinné mají být jen vědní předměty. Všechny výchovy by měly být nepovinné s tím, že by je rodiče pro své děti vybírali. Může být stanoveno povinné minimum výchov, které rodiče musejí zvolit – například minimálně tři z nabídky, dejme tomu sedmi výchov. Konkrétní tři či více by ale závisely na svobodném rozhodnutí rodičů.
Jak uvádí preambule koaliční smlouvy, “občan a rodina se mají cítit svobodně a spokojeně”. Škola má vzdělávat, rodina vychovávat, proto má výběr výchov ve školách zcela záviset na svobodném rozhodnutí rodiny.
- Sloučení druhého a třetího pilíře důchodového systému
Stát tím poruší smlouvy uzavřené s občany. Je to cesta k věrohodnosti (právního) státu? Jen co se změní vláda, okamžitě porušit smlouvy, které stát za té předchozí uzavřel s občany?
- Zvýšení minimální mzdy na 40 procent té průměrné
Ideologické šílenství a vliv odborářské lobby. Opatření, které povede k vyšší nezaměstnanosti a jež zhorší vstup na trh práce pro mladé lidi, kteří dosud nemají pracovní zkušenosti a teprve je získávají. Mnozí z nich by brali i nižší nástupní platy než 40 procent průměrné mzdy, ale budou mít smůlu. Nemůže-li je zaměstnavatel zaměstnat za méně než 40 procent průměrné mzdy, mnohé z nich raději nezaměstná vůbec. Tímto opatřením nová vláda mladým lidem nepomůže.
- Důsledné prosazování stejné odměny za stejnou práci pro muže a ženy
Ideologický výkřik a ústupek feministické lobby. Kdo a jak posoudí, zda skutečně jde o stejnou a stejně výkonnou práci? Kdo jiný je toho schopný než zaměstnavatel?
- Zrušení 30korunového poplatku ve zdravotnictví
Proč, když si lidé na něj už zvykli?
- Žádné opatření v rozporu s ochranou života od početí k přirozenému konci, ne aktivní eutanázii
Pravděpodobně se chtělo říct, že “neumožníme žádné opatření v rozporu s ochranou života od početí k přirozenému konci nad rámec současného stavu”. Kdyby to totiž bylo myšleno doslova, jak je napsané, pak by musely být zakázané umělé potraty, které jsou dnes legální a představují “opatření v rozporu s ochranou života od početí k přirozenému konci…”
- V zásadě povinný poslední rok předškolního vzdělávání
Ďábel je opět skrytý v detailech a bude záviset na tom, co znamená “v zásadě”. Toto opatření je z celé koaliční smlouvy nejvíce v rozporu s její v preambuli deklarovanou svobodou rodin. Představuje totiž prodloužení povinné školní docházky o rok. Ta tímto opatřením, pokud bude provedeno, nezačne od šesti, nýbrž už od pěti let dítěte.
Dětem se o rok zkrátí dětství a o rok dříve budou “zestátněny” či “postátněny” – stát je z rodin odvede do své “služby”. Je to skutečně nutné? Máme to zapotřebí? Není lepší ponechat na svobodné volbě rodin a jejich uvážení a jen jim garantovat, že pokud chtějí, jejich děti budou mít už od pěti let na školku legální nárok, nikoli však zákonnou povinnost ji navštěvovat? A co ta v preambuli deklarovaná svoboda rodin?
- Posílení etické výchovy a vzdělávání k aktivnímu občanství
Opět potenciálně nejen užitečné, ale i nebezpečné, půjde-li o ideologickou indoktrinaci. A také bude záležet na tom, zda výchova bude povinná, nebo dobrovolná.
- Žádné školné či zápisné, naopak bezplatné studium na státních a veřejných vysokých školách
To by minimální školné studenty zabilo? Vysokoškolské vzdělání je hodnota, která absolventům později ve většině případů zajistí vyšší příjmy, než když ho nemají. Je tedy legitimní, aby přispěli na náklady za tuto hodnotu, kterou dostávají. Studenti, kteří by za studium museli něco platit (například za druhý, třetí termín zkoušky), by si ho více vážili a studovali pilněji.
Za současné situace, kdy studenti na státních školách školné neplatí, ale na soukromých ano, pak ty druhé stát znevýhodňuje a diskriminuje. A privileguje státní školy oproti soukromým. Rozumný stát, kterému skutečně jde o vzdělanost populace, by neměl svým občanům výběr škol zužovat, ale rozšiřovat. Diskriminací studentů na soukromých školách (dotováním státních) tento výběr zužuje.
- Kultura definovaná zákonem jako veřejná služba
Úlitba hloupému etatistickému předsudku, že pokud něco není v zákoně nebo negarantuje stát, pak neexistuje. Monu Lisu nenamaloval, Davida z kamene nevytesal, Devátou symfonii nezkomponoval a celé Shakespearovo dílo nenapsal ani stát, ani žádný zákon o kultuře jako “veřejné službě”.
- Podpora neziskových organizací, amatérské umělecké aktivity, regionální kultury
Fajn, ale proč na centrální úrovni státní moci? To je nemohou podporovat obce a kraje? A co princip subsidiarity? Smutné…
- Ústavní zákon o obecném referendu
Jako by nestačila přímá volba prezidenta. Zase má někdo potřebu zahrávat si s přímou demokracií. To se nejsme schopní poučit?
- Výdajové limity politických stran na kampaně; uzákonění limitu na dary stranám od fyzických, právnických osob
To je zřejmě protiústavní. Možná se u Ústavního soudu podaří zastropování výdajů stran a kandidátů na volby “uhrát”. Každý slušný Ústavní soud hodný toho jména ale musí zrušit jako protiústavní omezení práva osoby darovat kterékoli jiné osobě peněžní dar ze svého legálního vlastnictví v jakékoli výši dle svého svobodného uvážení.
Pokud něco legitimně vlastním, jak mi může stát zakázat to komukoli legálně darovat? Maximum, co stát může udělat, je dar zdanit. Ale zakázat darovat ze svého? To ve vládní koalici nikdo není schopný uvažovat ústavně?
- V žádném případě nepřipustit privatizaci zajišťování bezpečnosti; soukromé bezpečnostní služby nemohou a nesmí nahrazovat činnost policie, policistů
Proč ta zarputilost “nemohou a nesmí”? Nestačilo by jen “nemohou” či “nesmí”, musí tam být obojí? Navrhuje snad někdo, že by soukromé bezpečnostní agentury měly úplně nahradit Policii ČR? Nezapomínejme, že pravomoc chránit životy, zdraví, majetek či osoby je na stát a policii jen delegovaná – a to občany.
Právo na sebeobranu je totiž přirozeným a základním právem každého občana, a z důvodu užitečnosti my, občané, toto právo částečně delegujeme na stát a jeho policii, ale v žádném případě se ho zcela nevzdáváme. Máme plné právo nejen na sebeobranu, ale i na založení, a pokud chceme také na objednání soukromých bezpečnostních agentur. A také na vytvoření dobrovolnických svépomocných sousedských hlídek v místě bydliště.
- Parlamentní kontrola bezpečnostních služeb
Souhlasím. Chtěl bych však členy příští koaliční vlády upozornit, že toho nikdy nedosáhnou, pokud nebude Ústava ČR doplněna v tom smyslu, že parlamentní výbory budou mít pravomoc si zvát státní úředníky, aby u nich vypovídali pod přísahou, jako je tomu v Polsku či v USA.
Státní úředník může mít s sebou právníka a radit se s ním před každou odpovědí, ale jinak, stejně jako u soudu, musí říkat “pravdu, celou pravdu a nic než pravdu” (byť v utajeném, neveřejném slyšení). A pokud se mu pak prokáže lhaní pod přísahou, tedy křivá výpověď, půjde do vězení.
S veškerou odpovědností říkám – na základě studia demokratické politiky po celý svůj dospělý život a zkušenosti z dvou let poradcem premiéra -, že dokud parlamentní výbory nebudou mít tuto pravomoc, parlamentní kontrola nad státní správou, a zejména tajnými či bezpečnostními službami, je bláhovou iluzí.
- Koncept takzvané bojovné demokracie v boji proti extremismu (demokracie má právo proti extremistům, již ji chtějí zničit, leč když na ně trochu sáhne, křičí, že je to její porušování, zakročit tak, aby neměli možnost demokracii zničit)
S tímto konceptem souhlasím. Opět však ďábel může být skrytý v detailech. Vše závisí na tom, koho či ještě považujeme za extremistu. Tento koncept lze totiž snadno zneužít k umlčování disentu, nesouhlasu a opozice či k perzekuci neoblíbených názorových menšin. V principu je však tento koncept správný. Je třeba tolerovat tolerantní a je možné a správné netolerovat netolerantní.
Ti, kdo chtějí zničit všechny svobody všech anebo jen části lidí, nemají automaticky nedotknutelné právo na svobodu pro sebe. Proto je třeba upřesnit definici extrémistů – jsou to ti, kdo chtějí změnit ústavní režim neústavním způsobem. A proto má i větší smyslu mluvit o ústavním režimu, nikoliv o demokracii. (Navíc politologická literatura tento koncept pojmenovává “bojující demokracie”, nikoli “bojovná demokracie”.)
- Posilování našich obranných schopností kvůli poklesu účasti USA (na bezpečnosti v Evropě)
Velice oceňuji tuto část koaliční smlouvy. A chtěl bych jejímu autorovi poblahopřát, ať už je to kdokoli. Je totiž důležité, aby v nějakém českém oficiálním dokumentu už konečně zaznělo, že USA za současného prezidenta Baracka Husseina Obamy nejsou natolik aktivním a spolehlivým spojencem jako za prezidentů George H. W. Bushe, Williama J. Clintona a George W. Bushe, v důsledku čehož nezbývá nic jiného, než posílit své obranné schopnosti.
- Primární odpovědnost vlády za zahraničí politiku
Hezký a zasloužený šťouchanec prezidentu Miloši Zemanovi.
- Podpora dodržování lidských práv ve světě se zvláštním důrazem na úctu k jednotlivci, sociální, ekonomická práva a na ochranu životního prostředí
Naštěstí je tam úcta k jednotlivci, jež to zachraňuje. Uvádět totiž na prvním místě sociální, ekonomická práva a ochranu životního prostředí by bylo trapné. Jak může ČR přispět k právům sociálním, ekonomickým a ekologickým například v Kongu, Burkina Fasu nebo v Papuy-Nové Guineji? Budeme jim snad přispívat na důchody nebo dávky v nezaměstnanosti?
Jde jen o prázdnou proklamaci vyplývající ze socialistické ideologie. Pokud se mluví o podpoře dodržování lidských práv ve světě, na prvním místě mají být přirozená lidská práva a občanská a politická práva – osobní a politické svobody! Jsou-li v nějaké zemi garantované, vše ostatní se dostaví. Nejsou-li, není ani nic z toho ostatního. Rozumět pod podporou lidských práv ve světě podporu “práva” na čtyři týdny placené dovolené je… trapné.
Oceňuji koaliční smlouvu i za to, co v ní není, ale být mohlo, leč by být nemělo. Například, že v ní není uveden vznik žádného nového ministerstva pro lidská práva, ženy, seniory, Romy, děti, menšiny či domácí mazlíčky.
Jsem vděčný i za to, že takové zbytečnosti za peníze a ke škodě daňových poplatníků uskutečněny nebudou. A kdyby je přece jen maoisticko-trockistické křídlo ČSSD navrhovalo, konzervativnější a fiskálně odpovědnější součásti koalice – ANO a KDU-ČSL – je mohou odmítnout s tím, že v koaliční smlouvě žádnou oporu nemají.
Vyšlo na www.ceskapozice.cz 17.12.2013
Smlouva se píše jako druhé dějství kampaně, nezavazuje, je nevymahatelná. Snad s ohledem na paměťové pochody umlouvajících se je písemná. V Česku však obecně platná nepsaná smlouva, že se vrchnost nekontroluje a nezneklidňuje ani internetovými diskusemi.Mejdan Majdan nehrozí, nevhodné prvky se vhodně obejdou…. Česku by stačila vymahatelnost práva, ale to je tabu, už dnes ve všech lejstrech tak to nikdo brát vážně nebude. Zejména kazit zažívání novofeudálům by neprošlo…. Vzdělání je ušlechtilá snaha, kde ale vzít obsah? Podle televize, která kvalifikuje a formuje většinů pedagogů jako prý většinový názor? Nebo podle aktivistů, co je zrovna trklo? Doctores et proferores mlčí, podílu a zodpovědnosti šťastně unikají. Škola sice něco učí, ale nikdo pod tím není podepsán. Vegetuje ve spokojeném 18. století, kde Marušku Terezii ani nenapadlo, že věci mohou být i jinak. Škola bylo osvědčené staletími, a kdo byl jinak orientován, “na saka nepuštěn”.