„Je to vzpoura vůči realitě,“ říká konzervativní publicista a komentátor Roman Joch v reakci na dění v Německu, kde Ústavní soud vyzval Bundestag, aby uzákonil možnost třetího pohlaví v dokladech, načež se tak skutečně stalo. 

Několik velkých amerických aerolinií přichází se změnou u rezervace letenek. Nově zákazníky nebudou svazovat v kolonce „pohlaví“ jen dvě možnosti. Každý zákazník bude moci zaškrtnout také možnosti neuvedeno nebo neurčeno. O podobném opatření uvažuje i německá Lufthansa. Je to dobrý a progresivní krok, nebo většinová společnost ustupuje hlasité menšině?

Většinová společnost ustupuje hlasité menšině, to každopádně, ale toto je ten nejméně nebezpečný případ. Jednak pokud soukromé letecké společnosti nastaví toto pravidlo, ostatní je můžeme bojkotovat a létat jinými. A jednak pokud někdo nechce uvádět své pohlaví, pak proč ne.

V Německu ostatně zaznamenali pokrok v podobných opatřeních již v roce 2017, kdy tamní Ústavní soud vyzval Bundestag, aby uzákonil možnost třetího pohlaví v dokladech. O rok později Bundestag takovou změnu skutečně schválil. Jak se na to díváte?

Toto už je nebezpečnější, neboť je to oficiální politika státu. Může to mít negativní dopad na psychické zdraví mladých lidí, kteří jsou snadno ovlivnitelní. Je to vlastně vzpoura vůči realitě, realitou je binární pohlaví; i když existuje možnost, že se někdo narodí do nesprávného těla, a pak je nasnadě hormonální a chirurgická změna pohlaví – ale stále jsou jen dvě pohlaví – na té realitě nic nemění, když se někdo považuje za příslušníka pohlaví třetího, čtvrtého, pátého, šestnáctého… když se někdo považuje za Napoleona, stále to není dostatečný důvod říkat mu „sire“.

Zbláznil se podle vás moderní svět? A co s tím lze dělat?

Každý věk má chyby, které si neuvědomuje. Staří Římané nechápali, proč jiní žijí v despocii, a nikoli podle práva, ale sami se bavili gladiátorskými zápasy. Křesťanský středověk nechápal, jak se ctihodní Římané mohli bavit pohledem na zabíjení lidí, ale neviděl nic špatného na upalování heretiků. My, moderní svět, žasneme, jak na tom mohli nevidět nic špatného, ale my nevidíme nic špatného na umělých potratech. Atd. Každý věk se v něčem zbláznil. Nejjistější je být na straně lidské svobody a důstojnosti; uznávat, že realitu, včetně morální, si netvoříme sami, ale poznáváme ji rozumem a svědomím a následně uznáváme.

Kteří přední politici, ať už doma, či ve světě, pro vás představují naději pro budoucnost?

Žádné takové nevidím. Asi můj největší obdiv – vzhledem k tomu, jak chytře manévruje za velice těžkých okolností ve prospěch své země a její svobody – má izraelský Bibi Netanyahu.

V Německu se opět diskutuje o nebezpečí teroristických útoků. Před několika dny zadržela německá policie dvojici Maročanů podezřelých z chystání nového útoku a prohledala byty 12 dalším. Na konci ledna německá policie zadržela ze stejného důvodu trojici Iráčanů. Hrozí opět návrat ke strachu let 2015 a 2016, nebo jde o ojedinělý výkyv?

Uvidíme. Ale situace od počátku roku 2015 do poloviny roku 2017 byla skutečně tristní. V loňském roce se jakoby uklidnila. Takže uvidíme.

V Německu se množí také útoky vůči ženám. Jde o náhodné věci, či lze v podobných věcech nalézt souvislost?

Velice dobře znáte odpověď. V nepoměrně mnohem větší míře se sexuálního násilí vůči ženám v západní Evropě než domorodí muži dopouštějí imigranti muslimského vyznání a jejich potomci.

Žadatelům o azyl ve východních spolkových zemích hrozí oproti těm v západní části Německa desetkrát větší nebezpečí, že se stanou obětí trestného činu z nenávisti, jak uvedla analýza institutu ZEW. Čím to je? Historickou zkušeností? A hrozí, že se v Evropě zvedne vlna nenávisti vůči přistěhovalcům?

Především je nutné říci, že násilí proti žadatelům o azyl, kteří sami dodržují zákony a násilí se nedopouštějí, je jednoznačně špatné a odsouzeníhodné; odsuzovat by to měl každý slušný člověk. Ale k vaší otázce: obyvatelé západního Německa naposledy zažili totalitarismus v roce 1945, a pak byli vychování nejen k humanismu (což je OK), ale i k multikulturalismu, který tvrdí, že civilizační rozdíly nejsou až tak důležité (což je prokazatelný omyl). Naopak obyvatelé východního Německa totalitarismus naposledy zažili v roce 1989, vědí tedy, jak tvrdý může život být a jak nebezpečný je svět. Vidí, že integrace islámských komunit se v západoevropských městech nezdařila, a nechtějí tudíž do svých měst pustit tak početné islámské komunity. Nevěří tolik iluzi, že člověk i lidé jsou vlastně především a pouze dobří.

Vlna nenávisti vůči přistěhovalcům se zvedne vždy, pokud jejich násilná kriminalita je vyšší než domácí průměr. Násilná kriminalita ukrajinské a vietnamské komunity v ČR není vyšší než domácí průměr, proto se proti nim žádná nenávist nezvedá.

Bývalý armádní šéf Jiří Šedivý v rozhovoru pro Reflex pronesl, že do Evropy bude chtít nová generace migrantů z Afriky, v důsledku čehož se evropská společnost radikalizuje pod heslem, že „násilí plodí násilí“. Lze s tímto pohledem souhlasit? A co by měla Evropa dělat?

Ano, souhlasím s generálem Šedivým. Řešením je, aby imigrační politika nebyla neomezená, nýbrž naopak omezená, prozíravá, rozvážná a restriktivní.

Jak naložit s džihádisty, kteří se chtějí vracet do Evropy? Evropské státy je budou přijímat zpět, pokud jde o jejich občany…

Pokud jde o evropské občany, pak je nasnadě je soudit za velezradu a podporu či praktikování terorismu. Otázkou však je, zda jsou ještě evropskými občany. Když se přidali k tzv. Islámskému státu, přenesli na něj svou loajalitu od svých původních zemí, čímž na své občanství rezignovali. Po porážce IS jsou zajatci vítězů, kteří by s nimi naložili podle místního práva a zvyklostí. A pak je ještě třetí možnost, jakési evropské Guantánamo na daném území, kde by byli v bezpečí internováni a vyslýcháni až do doby, než se rozhodne o jejich dalším osudu, tj. postavit před evropské soudy, anebo předat spravedlnosti z rukou místních vítězů nad IS.

Jak se má Evropa zachovat k uprchlíkům, kteří sem přišli v letech 2015 a 2016? Mají se vrátit domů, nebo by zde měli zůstat?

Podle práva. Kteří mají stále nárok na azyl, poskytnout jim azyl. Ty, kterým už důvody pro azyl odpadly, vrátit do zemí původu.

Vyšlo na Parlamentních listech 4. 3. 2019