Česká politická krize odhalila rozpory prakticky ve všech parlamentních stranách s výjimkou komunistů, ctících vpravdě leninskou stranickou disciplínu. Žádná strana na tom ale není tak špatně jako strana lidová, rozštípnutá prakticky napůl.
Předseda strany Čunek kontroluje půlku poslaneckého klubu, ministr financí Kalousek druhou. „Klidná síla“ je rozhádaná a „bratři“ a „sestry“ si jdou vpravdě nebratrsky a nesestersky po krku. To, co bylo léta tutlaným vnitřním sporem, přenášejí nyní na plno televizní kamery. Naposledy, když Čunek odmítl podpořit novou „poloúřednickou“ vládu, zatímco Kalousek přispěchal s šesti lidoveckými podpisy pro. Předchozí spor vypukl koncem roku, kdy Čunek navrhl odvolat Kalouska z postu ministra financí, aby nakonec sám ztratil křeslo ministra pro místní rozvoj.
Kdo s kým a proti komu
Dešifrovat kdo proti komu je ještě poměrně snadné. Zjistit, o co vlastně jde, je už obtížnější. Standardní vysvětlení je, že proti sobě stojí „křesťansko-sociální“ křídlo (Jiří Čunek, místopředseda David Macek a spol.) a křídlo „pravicově-liberální“ (Miroslav Kalousek, předseda poslanců KDU-ČSL Pavel Severa a další). Křesťansko-sociální křídlo je ovšem spíše pouze „sociální“(nic křesťanského neprosadilo, vyprofilovalo se spíše bojem proti zdravotnické reformě), zatímco „pravicově-liberální“ je spíše jen „liberální“ ve smyslu liberální ekonomické politiky, eventuelně ještě euroatlantické politiky zahraniční. Dělící linie je mnohovrstevná. Sociálové a liberálové, ano…Ale také profesionálové a amatéři (málokdy to bylo vidět tak jasně, jako při nepovedeném Čunkově pokusu sesadit Kalouska z postu ministra financí) či konzervativci (bohužel jen verbální) a liberálové (tedy ti, kteří zájem o morálně-etická témata ani nepředstírají). A v neposlední řadě jde o rozdělení na „hochy, co spolu mluví“ a (možná naivní) poctivce… Bez ohledu na politické rozpory je jasné, že „Čunkovci“ jako je poslanec Hovorka, Carbol nebo Kvapil nejsou těmi, kdo by domlouvali známým zakázky apod. Což se s úplnou jistotou nedá tvrdit o Kalouskovi, šéfovi lidoveckých poslanců Severovi či poslanci Šustrovi, každoročnímu vítězi o tzv.porcování medvěda (rozdělování státních peněz poslancům na projekty v jejich regionech).
Čistý Čunek?
Sám Čunek se nyní prezentuje jako muž bez zákulisních vazeb na mocné finanční skupiny a lobisty. Bohužel pro něj pozdě. Stejně pozdě jako začal pomalu a nejistě poukazovat na některé kontroverzní Kalouskovy kroky a jeho propojenost s podnikatelským prostředím. Průměrný občan jen těžko chápe, proč Čunek nominoval Kalouska na post ministra financí, pak se dva roky nic nedělo a pak ho chce najednou odvolat. Ne každý má vhled do lidoveckého zákulisí, aby věděl, co a jak a kdo s kým proti komu. To běžnému občanovi zprostředkovávají média. Práce s nimi však nepatří k silným stránkám Jiřího Čunka, nemluvě už o katastrofálním stavu lidoveckého aparátu. Svou roli snad sehrála i „foklarínská“ představa Čunka (který jako řada dalších lidovců je členem hnutí Fokolare), že každý křesťan má své místo, tedy i Kalousek. Otázka samozřejmě je, zda Kalousek je křesťan… To je ovšem věc osobní, nikoliv politická, stačilo by, kdyby Kalousek prosazoval křesťanské zásady. Čunek a další z jeho křídla alespoň věří v Boha, což dává jistou naději, že – až seberou odvahu – křesťanské hodnoty hájit budou. Dosavadní zkušenosti, především katastrofální projednávání Zákona o zvláštních zdravotnických službách, který rozšiřuje potratovou praxi, nejsou příliš optimistické (lidovci zákon na vládě schválili, pak se probudili a slíbili zpětvzetí zákona, k čemuž ovšem dodnes nedošlo).
Lidovecká dilemata
Konzervativec to má zkrátka s lidovci těžké. „Čunkovci“ jsou produktem svého sociálního prostředí. Tedy společensky konzervativního, zároveň mírně protitržního, dosti skeptického k jakýmkoliv zahraničním angažmá. Výsledkem je pak mix typu poslance Hovorky, který jednou nadchne tím, že jako jediný lidovecký poslanec má odvahu účastnit se Pochodu pro život a podruhé zcela šokuje, když je proti pokračování naší mise v Afghánistánu nebo proti americkému protiraketovému radaru. Kalousek je zase muž, jehož ekonomická politika je bezesporu pravicovému srdci bližší než názory „Čunkovců“, ale je propojen s podnikatelskými skupinami a morálně-etické otázky mu nic neříkají (byl to on, kdo prosazoval na vládě potratovou turistiku, protože nechce platit pokutu EU kvůli omezení volného pohybu služeb…). Někde mezi nimi se pohybuje chytrý mandarín Cyril Svoboda, vážný kandidát na předsedu. Politik, který říká, že každá věc má své morální a politické hledisko a on dává přednost vždy tomu politickému…
Psáno pro slovenskou revue Impulz
Na http://vpravo.blog.cz/0905/kdu-csl-jde-do-voleb#comment56816263 jsou zajímavé informace, které jsem doplnil tímto komentářem:
“Které politické strany se staly v roce 1945 členy Národní fronty
* Komunistická strana Československa
* Československá strana národně socialistická
* Československá strana lidová
* Československá sociální demokracie
* Komunistická strana Slovenska”
“Nekomunističtí členové Národní fronty teprve až na podzim 1947 pochopili, že hra na demokracii pomalu končí”
Felixi,
díky za odkaz
Zdejší zprávička o miss Kalifornia je skvěle rozvedena do studie na http://vpravo.blog.cz/0905/ceskou-spolecnost-suzuji-kulturni-revolucionari#comment56292578. Tato studie byla podpořena od KDU-ČSL.
***
Malé upřesnění: Studie nebyla podpořena od KDU-ČSL. Nikdo z čelných funcionářů KDU-ČSL o té studii vůbec neví.
Došlo k odtržení světského a náboženského života katolíků. Většina jejich úsilí je věnována obstarávání, v církvi hledají zapomnění a obveselení. Kdesi jsem četl: Tea party catholics. Lidovecká politika se také věnuje tomu světskému, jen v kostele jsou katolíci, tam je radost, rytmika. Šokovala mě poslední jejich maxima: dotovat ceny energií. Přiživují se na maličkostech. Kdosi řekl: Začalo to církví v dnešním světě a končí to světem v dnešní církvi. Církev trvá, svět trvá, i lidovci trvají, poslední odysea se nekoná.
Že se nám bratři hádají? no a co?!
V Bibli se taky hádaj, je to standartní (hříšná) člověčina…
Čemu však vůbec nerozumím je až eurohujerská podpora špatně zamaskovaného bruselského internacionalismu, zabaleného do recyklátu Lisabonské smlouvy.
Příčina rozpadu lidovců je v katolické církvi, která se oddala pokroku. Z církev jsou nejpokrokovější právě fokolaríni – kolik mají u nás biskupů – pan Duka nezůstává v rozorávání své diecéze pozadu. Je absurdní, že by lidovci za těchto okolností zaujímali konzervativní postoje.
Jsou tu i jiná zmatení biblického poselství. “měli věechno společné” – Hovorkův socialismus.
Učitelka Šojdrová žene děti z rodin do veřejných ústavů.
S mylným výkladem bible souvisí i jejich podpora nového internacionalismu, ve své podpoře sjednocené Evropy jsou bezkonkurenční, rudyý Cyril už před dekádou předal biskupům propagační brožurky, které se rozdávaly v každém kostle. Že to e nový Reich bez boha? Hlavně že bude Reich, boha pak prosadíme. Takže ani ta podpora potratové turistiky není ani tak kvůli dotacím a sankcím, ale kvůli jednotě jejich Evropy. Slušný člověk by musel z jednání vlády, která nazývá výkon potratů “služvou” utéct. Ne tak lidovci. Holt, doba se změnila, a jak řekl jeden páter v kostele, pánbůh za to zaplať – páter těcht biskupů. Ještě k tomu , co Zrna říká o věřících, že je to jakousi záruku. V jedné farnost byl bývalý kriminálních, který každou neděli začal chodit do kostela, tak se asi seznamoval s křesťanstvím. Byl zván občas i na faru. “Na něho se můžeme spolehnout, už chodí do kostela. Pak to tam někdo vykradl. Kriminálník to na faře a v kostele měsíce tipoval… Nakone je Zrna lepší, když srovnává účast Hovorky na pochodu pro život a hlasování proti radaru. Není ten Zrna taky pro Reich? není to lidovec?
Na Moravě bývám málo.Dálnice mně netěší, kličkovat postaru přírodou je už poněkud únavné. Tím větší skoky ve dříve známém prostředí vnímám.Asi jako když navštívíte rodinu, kde syn, minule student, nyní místo rodičovského kapesného kalkuluje s částkami několika řádově vyššími. U Moravy je to opačně. Společenská koheze socialismu tradující kvality mocnářství i republiky, prošla generační výměnou. Jsou úspěšní a vlivní, jistě, ale je jich málo a nejsou viditelní. Majorita žije ve vykořeněné nespokojenosti.Zatímco po roce 45 neúspěšní odjeli do Sudet, podle sociologických zákonů stejně neúspěšní i nové generace, spíše uvízli doma.V Evropě nejsou domy k zabrání, Evropa nebalamutí a neslibuje kořist. Péče o slabší tak byla zapomenuta, slabší překážejí, ruší klid v úlu. Jsou vytěsňováni (viz.% reagující na pronájmy v české kotlině). Tu se nabízí sociální iluze, vítězí lichváři, provozovatelé loterií a televize, sociální sen je přece fajn. Krize musí projít hořkým koncem,jinak k životodárné katarzi nedojde, mám za to.