Začíná doba zápisů a mnoho rodičů zjišťuje, že navzdory ujišťování ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) všechny základní školy nejsou ani zdaleka stejně kvalitní, natož stejné. Ani však nemohou a je dokonce dobře, že nejsou. Je totiž správné, je-li z čeho vybírat. Velkým problémem však je, pokud dítě chodí někam, kde se to nelíbí jeho rodičům ani jemu samotnému.

Proto mnoho rodičů hledá cesty, jak dostat své dítě do základní školy s dobrou pověstí, pokud ji třeba ta spádová oprávněně nemá a z hlediska dojíždění je to reálné. Někteří se kvůli tomu i přestěhují – také u nás začíná trend vybírat si školu, kam posílat své děti, podle její pověsti namísto bydliště. Kdo tuto možnost nemá, ale na vzdělání mu záleží, volí jiné řešení – sice na hranici korektnosti, ale každý, kdo zažil se svými dětmi problémy se základní školou, ho pochopí.

Kompetence ředitelů

Rodiče dočasně změní svému dítěti bydliště, aby odpovídalo spádovému obvodu jejich vysněné základní školy, čímž značně zvýší šanci na přijetí. Není to ideální řešení – například administrativa s tím spojená –, ale jen ukazuje, že rodiče opravdu o tuto školu mají zájem. A ředitelé škol, jejichž kapacita je vyčerpaná, mohou jako další kritérium použít třeba trvalé bydliště rodičů.

Sami ředitelé tedy mohou stanovit, zda jejich škola má, nebo nemá kapacitu přijmout tyto děti „odjinud“, aniž by tím ohrozili přijetí dětí spádových rezidentů, které by mohl tento přístup oprávněně popudit. Tato praxe nikomu neubližuje – rodiče, kteří takto jednají, spíše nastavují zrcadlo systému, jenž tvrdí, že všechny školy jsou stejně kvalitní.

V Liberci to však náměstek primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivan Langr, člen Strany zelených zvolený za stranu Změna pro Liberec, vidí odlišně. V otevřeném dopise ředitelům libereckých základních škol je vyzval k nulové toleranci této praxe. Podle Ivana Langra jsou prý v Liberci všechny základní školy stejně kvalitní a rodiče, kteří se to nedomnívají a uchylují k uvedené praxi, jednají korupčně a deviantně.

Podivná lítost náměstka Langra

Navíc náměstek libereckého primátora pro školství Langr lituje, že se město při zápisech nemůže účastnit správního řízení a nemá právo fyzicky kontrolovat domácnosti, zda v nich nežije cizí dítě. Pomyšlení, co by mohl udělat, kdyby takové právo měl, děsí – naše zákony naštěstí takové jednání umožňují jen se soudním povolením.

Náměstek Langr si poté, co v dopise zjišťuje, že v Liberci není špatných škol, neboť se nemá věřit pověstem o (kvazi)elitách, natož nějaké ve škole vytvářet, pochvaluje, že může pracovat s registrem obyvatel. Díky tomu společně se školami zná ty, kdo na poslední chvíli přehlašují své děti do vybraných spádových obvodů. A vyzývá ředitele, protože on sám to udělat nemůže, aby na tuto skutečnost podali podnět k zásahu orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), který takovým rodičům prý může klást – a náměstek Langr si přeje, aby kladl – nepříjemné otázky.

Dopis vyvolal velké lokální pobouření, a proto se k němu náměstek Langr ještě vyslovil na webu města Liberce, kam kromě dopisu umístil i „pár poznámek“, v nichž jej shrnuje a obhajuje své názory.

Nekonzistentní návrhy

Lze spekulovat, je-li české školství v rozpadu, z akce libereckého náměstka Langra však vyplývá, že může být i hůř. Škola totiž již dávno pouze nevzdělává, ale často i přebírá – více či méně ochotně – výchovnou roli rodičů.

Je pravdou, že někteří rodiče v ní selhávají a škola by měla evidentní selhání, například týrání, ohlásit, ale to, co chce náměstek Langr po školách, je jasné udavačství. Dobrou zprávou z Liberce pak je, že ředitelka jedné podle náměstka kvazielitářské školy s ním nesouhlasí. Domnívá se, že nelze nutit rodiče dávat své děti do školy, k níž mají výhrady.

Největším paradoxem však je, že náměstek Langr je také iniciátorem neformální Koalice proti spádům mateřských škol. Ta nechce, aby v připravované novele školského zákona u mateřských škol existovaly podobné spádové principy jako u základních škol. V tomto případě říká, že spádové oblasti školek omezí svobodnou rodičovskou volbu – spády školek jsou však nejmenším problémem školské novely.

Podle náměstka Langra rodiče mohou mít rodiče svobodnou volbu jen v předškolním věku, v případě základní školy však možnost výběru nedává, což působí značně nekonzistentně a schizofrenně.

Politický důchod

Nejhorší však je, když osoba zodpovědná za školství, místo aby zjišťovala důvody, proč rodiče dávají přednost jiným než spádovým školám, analyzovala jejich potřeby a snažila se vyjít vstříc občanům svého města, vyzývá ředitele, aby udávali rodiče, jimž na vzdělání svých dětí záleží. A to i v době, kdy na případech rodin nejen v Norsku vidíme, že zahrávat si s OSPOD se nemusí vyplácet.

V důsledku uvedeného postupu náměstka Langra by v příštích komunálních volbách v Liberci měly všechny ostatní strany, než je ta, za kterou bude kandidovat, detailně o jeho názorech a udavačských sklonech informovat liberecké občany-rodiče. Náměstek Langr by se pak mohl stát exnáměstkem – být poslán do politického důchodu, kam patří i se svými podivnými názory.

Vyšlo na České pozici 18.1.2015