Evropští socialisté před několika dny uveřejnili seznam jedenácti „zločinců”, již si rozhodně nezasluhují, aby jim někdo v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu dal svůj hlas. Je mezi nimi i jeden Čech – Hynek Fajmon.

Provinil se tím, že se ohradil vůči budoucí politice EU týkající se klimatických změn.

Většina komentářů, jež se v této souvislosti objevily (zde nebo zde), věnovala pozornost zejména tomu, podle jakého klíče-neklíče seznam vznikal, kdo další na něm figuruje a proč. Nikde ale ani slovo o tom, kdy se pranýřovaná osobnost „prohřešila”, oč přesně šlo a zda náhodou nebyla její slova vytržena z kontextu.

Tak tedy: Hynek Fajmon svůj výrok formuloval coby „vysvětlení hlasování” k tzv. Florenzově zprávě nazvané „2050: Budoucnost začíná dnes – Doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU na ochranu klimatu”. Plénum Evropského parlamentu ji schválilo 4. února letošního roku poměrem 570 pro a 78 proti (čtyřiadvacet europoslanců se zdrželo). Dokument vznikl na bázi dočasného výboru pro změnu klimatu s cílem formalizovat pozici Evropského parlamentu k probíhajícím jednáním o budoucnosti Kjótského protokolu.

Celá věc má tři roviny: procesuální, formální a obsahovou.

Z hlediska první z nich je nejpozoruhodnější skutečnost, že Florenzova zpráva byla předmětem jmenovitého hlasování, jejž bývá nejčastěji využíváno především v souvislosti s přijímáním zásadní legislativy, jen zřídkakdy v případě textů doporučujícího charakteru. Můžeme to považovat za účelové, má to ale i své nesporné výhody: nahlédnutím do zápisu lze zjistit, že Hynek Fajmon nebyl proti Florenzově zprávě zdaleka sám. Například přítomní čeští europoslanci v dané věci hlasovali těsným poměrem 11:10.

Pokud jde o formu, zaráží, že pozornost vzbudilo pouhé vysvětlení hlasování k nezávaznému (nelegislativnímu) dokumentu. Snad pro expresivnější přirovnání, jejž Hynek Fajmon použil. Pokud byste si ale prošli, čím vším z oblasti politiky životního prostředí se Evropský parlament v posledním půlroce zabýval a co se v podobě závazných pravidel dříve či později projeví i v Česku, Florenzova zpráva by figurovala na jednom z posledních míst. Mnohem závažnější důsledky přinese například tzv. klimaticko-energetický balík na snížení emisí CO2 o pětinu do roku 2020, nové požadavky na ekodesign (jejichž nejčastěji zmiňovanou „obětí” je klasická žárovka) nebo připravované zpřísnění produkce automobilových pneumatik.

A obsah? Hynek Fajmon byl Stranou evropských socialistů označen za nejstrašnějšího kandidáta proto, že jeho názory jsou mimo realitu a představují „totálně nekonstruktivní pohled”. Co je ovšem nekonstruktivního na tom, když se postavíte proti absurdním a/nebo nicneříkajícím formulacím typu:

„Evropský parlament (…) požaduje, aby byla přezkoumána a případně zkvalitněna krmiva v odvětví výroby mléka a masa, čímž by se omezila tvorba metanu v bachoru přežvýkavců (…)”;

„Evropský parlament (…) poukazuje na široké možnosti využití a mnohostranný přínos lesů (…)” nebo;

„Evropský parlament (…) vyzývá Komisi, aby důsledně uplatňovala zákaz přístrojů s velkými ztrátami při režimu ,stand-by’, a aby posléze v rámci uplatňování směrnice o ekodesignu zvážila, zda by nebylo možné stanovit povinnost, aby spotřebiče byly vybaveny funkcí úplného vypnutí (…)”?

Vyjdeme-li z toho, co je účelem blacklistu, a zač si zařazení na něj zasloužil právě Hynek Fajmon, nelze se ubránit dojmu, že tentokrát to evropským socialistům nevyšlo. Českému voliči vzkazují, že nemají problém se „salónními suverenisty” typu Vladimíra Železného či Jany Bobošíkové, ale spíše s lidmi, kteří svůj poslanecký mandát chápou jako poslání, mají vlastní rozum, nebojí se ho používat, jsou ve svých názorech konzistentní a nehlasují s ostatními jen proto, že se to má.

Výsledek (legitimní) předvolební iniciativy Strany evropských socialistů bude jednoznačně kontraproduktivní: Hynek Fajmon ve volbách do Evropského parlamentu získá více preferenčních hlasů, než by jich obdržel v případě, že by se o něm mlčelo.

Vyšlo v http://revuepolitika.cz

  Hynek Fajmon na Zimní univerzitě OI